ktm_listopad




Ducati představila Streetfighter V4, malou Panigale V2 a koncept Desert X

Dlouho očekávaný Streetfighter V4 či inovovaná "malá" dvouválcová Panigale, to jsou očekávané novinky pro příští sezónu. Italové si ale vždycky připraví něco navíc. Sledujeme živě, článek průběžně aktualizuje a připravujeme podrobnosti.

Kapitoly článku

Elektrokola

Ducati se rozhodla pořádně šlápnout do pedálů v segmentu elektrokol. Svůj podíl na tom měly podle Claudia Domenicaliho dobré reakce trhu. Proto dnes představili tři kola nová. Prvním je limitovaná verze jejich "race ready kola" MIG-RR, kterých se vyrobí pouhých 50 kusů. Druhá novinka je MIG-S zaměřená víc na rekreační cyklisty. Poslední novinkou, která doplňuje řadu kol, vychází z oblíbeného trendu Scramblerů, jde o městské kolo a je logicky nejdostupnějším elektrokolem s logem Ducati na rámu.

Scrambler 800 Dark

Od cykloscrambleru k tomu opravdovému. Scrambler 800 Dark doplňuje oblíbenou řadu Scramblerů o černo-černou variantu. A jak bylo v minulosti u modelů Dark zvykem, jde o verzi o něco dostupnější. Tato osmistovka má ale stále zatáčecí ABS a veškerou další potřebnou výbavu. Kompromisy najdete v použití obyčejných žárovkových blinkrů a zadního světla nebo jednoduchých kulatých zrcátek. V Itálii je úspora oproti modelu Icon 800 euro.

Koncepty Supermoto a Desert X

Na téma Scrambler budeme ještě pokračovat. Kdo pozorně sledoval prezentaci, určitě zaregistroval dvě zajímavé skici. Designér Ducati dostal za úkol namalovat něco nového, zajímavého, a tak vznikl koncept klasického motardu a cestovního endura. Hlavně druhý projekt vypadá dobře, protože je to taková reminiscence na Cagivu Elefant poháněnou desmo dvouventilem. Reakce na oba motocykly bude továrna sbírat na výstavě Eicma, kde budou fyzicky vystavené prototypy strojů se základem ve Scrambleru 800. Za nás by minimálně cestovní enduro Desert X dávalo smysl!

Diavel 1260

Letošní novinka Diavel 1260 dostal pro nový rok také nové barvy a dokonce hned dvě. Standardní verze se bude nově nabízet v černo-černém provedení, tady ale žádné úlevy na ceně nečekejte. Lepší Sko pak dostalo parádní červenou verzi, taktéž bez změn v ceně.

Multistrada 1260 S Grand Tour

Multistrada oslavila v letošním roce 100 000 vyrobených motorek, žádná limitovaná edice se k tomuto výročí ale nekoná. Místo toho Ducati představila 1260 S Grand Tour, silniční cestovní motorku. Je tu originální barevné provedení, hlavně ale extra cestovatelská výbava. V základu jsou mlhovky, výrazné bodovky v hlavních světlometech, kufry, vyhřívané rukojeti, elektricky odemykatelné víčko nádrže, centrální stojan, jiné sedlo a monitoring tlaku v pneumatikách. 

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Nová Panigale V2

Podle vedení značky jde o superbike střední třídy, podle nás jde ale o vcelku standardní superbike Ducati. Vždyť motor V2 Superquadro má objem 955 kubíků, 155 koní v 10750 otáčkách a 104 newtonmetrů při 9000! Prostě superbike Ducati pro ty, kteří preferují dvouválcové motory a ví, že na svezení na silnici, ale i na okruhu, je 150 koní až až. S tímhle názorem souvisí i výbava, která obsahuje veškerou dostupnou moderní elektroniku. Nechybí zatáčecí ABS, wheelie control, obousměrný quickshifter, nastavitelná motorová brzda nebo kontrola trakce DTC Evo 2, která je o 25 % hladší než ta předchozí.

Jízdní režimy a odezvy na plyn už jsou samozřejmostí, vše se pak ovládá skrze 4,3palcový TFT displej. Pokud mluvíme o svezení na silnici, tak k němu je Panigale V2 předem předurčená i svým podvozkem. Jeho nastavení by měl být o něco měkčí než v případě standardních superbiků a ani tu nenajdeme lepší verzi S, což je ale u malé Panigale zvykem. Nicméně plně stavitelná vidlice Showa BPF, zadní plně stavitelný Sachs a tlumič řízení od stejného výrobce určitě nebudou dělat špatnou práci.

Oproti předchozí 959 Panigale je pak letošní novinka o 2 mm spuštěná ve vidlicích a má o 2 mm delší zadní tlumič. Výsledná čísla pak jsou 1436 mm rozvor, 95 mm stopa a 24° úhel řízení. S podvozkem souvisí i jednoramenná kyvná vidlice, která i díky pod motorem umístěnému výfuku krásně odkrývá zadní 5,5palcové kolo s pneumatikou Diablo Rosso Corsa II o rozměru 180/60. Oproti předchozí verzi si ale novinka také trochu pohoršila, v tabulce suché hmotnosti místo 169 kilogramů nyní svítí 176. I tak by ale tahle motorka mohla mít na trhu úspěch.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Panigale V4

Ještě před největší peckou se trochu překvapivě dočkal své chvilky na pódiu i vrcholný superbike značky. Ten dostal několik drobných vylepšení, které by z něj ale ve výsledku měly udělat zase lepší motorku. Hlavně ale snáz ovladatelnou, přívětivější a méně únavnou na řízení. Na první pohled zaujmou aerodynamická křidélka převzatá z modelu V4R, oproti němu ale nejsou z karbonu. Spolu s nimi je tu také o chlup širší přední kapota a rozměrnější plexi. Výsledkem tohoto aerodynamického balíčku je 30 kilogramů, které v rychlosti 270 kilometrů za hodinu tlačí přední kolo k zemi. V Jerezu to například při výjezdu z poslední zatáčky na cílovou rovinku udělalo dvou a půl metrový rozdíl ve prospěch okřídleného stroje.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Úpravou si prošel i přední rám, který je o něco měkčí. Ve zkrutu o 30 % a při brždění o 15 %, což má zlepšit cit z předního kola v hlubokých náklonech a snížit opotřebení pneumatiky. Kompletně nově je nastavený také podvozek, kdy se o 5 mm zvýšilo těžiště motorky. Výsledkem by měla být rychlejší motorka na vjezdu do zatáčky. Geometrie nicméně zůstává i přes tyto změny stejná. Velké čáry se udály na elektronickém plynu a ovládání motoru. Nově vyvinutý systém umožňuje volitelné mapování dodávky točivého momentu, kterou zejména na nižší kvalty sníží, a to opět v závislosti na zvoleném jízdním režimu. Výsledkem má být kontrolovanější motorka pro amatéry, zkušení piloti zase díky čistší odezvě na plyn můžou zrychlit časy na kolo, protože budou mít lepší kontrolu nad motorkou. Elektronika je také o něco chytřejší, trakce Evo 2 je jako u Panigale V2 hladší a rychlejší je quickshifter. Podle časů, které dosahovali testovací piloti, všechny změny fungují zejména u hobíků. Závodník Michele Pirro se na nové V4 oproti loňskému modelu zlepšili jenom o trochu, zatímco amatéři zaznamenali rozdíl podstatnější.

Pěkně vedle sebe: Panigale V2, Panigale V4S a Panigale V4R

Streetfighter V4

To nejlepší na konec, na druhou stranu o tom není moc co psát. Prostě nahatá Panigale V4 tak, jak to lidi chtěli. Na celkový design si jistě uděláte názor sami, my jen přidáme pár perliček. V přední masce máte jednak jasně rozpoznat Panigale V4, zároveň má ale také připomínat typický „psychoškleb“ slavného Jokera.

Myšlenka k téhle motorce sedí dokonale, nicméně že by tam byl… Na první pohled ještě výraznějším prvkem jsou aerodynamická křidélka. Že je Ducati jejich průkopníkem, to se ví, podle slov Claudia Domenicaliho ale mají i neoddiskutovatelný funkční přínos. U naháče, který má přes 200 koní a nemá žádné kapoty je ve vysokých rychlostech prý problém se stabilitou. No, docela mu to věříme. Křidélka na Streetfighterovi proto tlačí v 270 km/h přední kolo k zemi silou 28 kilogramů a proud vzduchu usměrňují jak je potřeba. Krom toho také samozřejmě snižují tendenci zvedání předního kola a zvyšují stabilitu při brždění. Zajímavý je i výduch od chladiče z druhé strany, ten má zase evokovat výduchy používané v F1. Mimochodem, aerodynamická křidélka zlepšují také účinnost obou chladičů.

To je všechno hezké, ale vás určitě zajímají výkony. Něco už Ducati odhalila, takže víme, že Desmosedici Stradale vytlačí ve 12 750 otáčkách 208 koní, které doplní 123 Nm v 11 500 otáčkách. Na naháče dost vysoké otáčky, proto je zajímavější údaj, že díky zpřevodování nabídne Streetfighter o 10 % víc síly než Panigale V4. Když to pak porovnáme s předchozím dvouválcovým Streetem, je to dokonce o 31 % víc. Pokud by i to bylo málo, můžete sáhnout po otevřeném výfuku Akrapovič pro okruhové použití. S ním se dostanete na finálních 220 koní a 130 Nm při současné šestikilové úspoře hmotnosti, která v základu činí 201 provozních kilo u standardu a 199 kilogramů u verze S. S porcí výkonu pilotovi pomáhá kompletní elektronický balíček tak, jak ho známe z kapotované Panigale. Je tu zkrátka to nejvíc nejlepší, co má Ducati k dispozici. Za zmínku stojí snad jen to, že v režimech Track a Sport je k dispozici všech 208 koní, v režimu Street potom „pouhých“ 155 šemíků. Úplně stejný je také budík, na kterém si požadované parametry vybíráte.

Moc nových informací nepřineseme také o podvozku. Přední vidlice je u standardní verze Showa BPF, zadní tlumič nese logo Sachs a vše je plně stavitelné. Komplet doplňuje ještě tlumič řízení, také Sachs. Dražší Streetfighter S má švédské zlato NIX-30 vpředu, TTX vzadu a vše je včetně tlumiče řízení kontrolováno chytrou elektronikou Öhlins Smart EC 2.0. Kola jsou standardně pětipaprsková, Sko má kovaná Marchesini se třemi paprsky a zajímavostí je, že si v katalogu příslušenství můžete koupit ještě lehčí hořčíková kola. O brždění se, stejně jako u Panigale, starají třmeny Stylema, a tak je, kromě nastavení tlumičů, jediným rozdílem trošku jiná geometrie. Streetfighter má rozvor 1488 mm, stopu 100 mm a úhel hlavy 24,5° (Panigale: 1469 mm, 100mm, 24,5°). Nový naháč má ale samozřejmě naprosto jinou jízdní pozici. Vysoká široká řídítka jsou jasná, je tu také upravená pozice stupaček a prostornější sedlo. To je ve výšce 845 milimetrů a v Ducati se chlubí, že má 60 mm tlustou výplň. Street má k tomu také sedátko pro spolujezdce, které si ale vyloženě říká a výměnu za kryt. Na tohle prostě spolujezdec nepatří.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 24 Kč od 10 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist