hsq_zari_mx1




Roland Sands přestavěl nové BMW R 18. Čekali byste Dragster?

Upřímně, my ne. Ale u tohohle svérázného Kaliforňana není vlastně nic nemožné, a navíc výsledek je vždy v top kvalitě, což je důvod, proč s ním velcí výrobci jako Yamaha, Indian, Victory nebo BMW tak rádi spolupracují. Dragster z nového cruiseru? Jasně, jsme přeci v Americe!

Kapitoly článku

A pro Ameriku je R 18 určený především. Cruiser bavorské značce zoufale chyběl, pokud chtěla dále růst na náročném americkém trhu, a nový R 18 má být způsob, jak zatopit Harley-Davidsonu a Indianu v jejich domácím revíru. Jeden pokus už tady před nějakými patnácti-dvaceti lety byl, ale cruisery R 1200 C v různých variantách očekávání tak úplně nesplnily a značka se raději vrhla na jiné projekty, než aby pokračovala v jejich vývoji. Jenže Amerika, to je jiný svět, tam si bez cruiseru neškrtnete, a navíc jsou tam zatížení na vlastní značky (své o tom ví Triumph), takže když tam chcete uspět, musí to být opravdu NĚCO. A to by snad R 18 mělo konečně splňovat. I když si na něm pořád nemůžete natáhnout nohy dopředu kvůli těm válcům…

Model R 1200 C z počátku milénia dlouho čekal na náhradu, vpravo nový R 18

Samozřejmě dneska, když chcete něco prodat, musíte to především umět prodat. Není problém udělat dobrý produkt, zásadní je, abyste přesvědčili lidi, že bez něj nemůžou žít. Prostě bez pořádné masáže zprava zleva jste nahraní. V BMW na to v případě R 18 jdou oklikou přes customy. Dokonce dříve, než byla představena sériová verze, jsme si mohli prohlédnout nový motor ve čtyřech stavbách – dvě byly čistě od specialistů (japonská Departed a americká Revival Birdcage) a šlo jen o ten zbrusu nový boxer, dvě potom přichystala sama továrna a šlo o verze Concept R 18 a Concept R 18/2. V dubnu jsme se konečně dočkali sériového modelu, a teď, aby zákazník při čekání na svůj kousek měl o čem dumat, přichází další, již pátá stavba. A má ji na svědomí Roland Sands, tedy člověk, který s BMW velmi úzce spolupracuje už od dob, kdy vznikl model R nineT (BMW nejprve ukázalo Rolandovu stavbu Concept Ninety), na nějž mimo jiné oficiálně dodává doplňky.

Tenhle Roland Sands, to je vám vůbec zajímavý týpek. Svého času už bylo skoro „přerolandováno“, ale musí se nechat, že prostě umí. Nejen on, celá jeho společnost RSD/Roland Sands Design, které šéfuje. Cestičku měl sice trochu prošlapanou, jeho otec založil v 70. letech společnost Performance Machine/PM, která dodnes vyrábí tuningové brzdy a kola, ale nemít talent, určitě by se Roland tak neprosadil. Nejprve se tedy věnoval závodění, v roce 1998 dokonce vyhrál americký silniční mistrák ve třídě 250, ale spousta zranění ho donutila ke změně a dnes je z něj vyhledávaný a respektovaný tvůrce motocyklů. Které, vzhledem k jeho závodnické minulosti, přestavuje vždycky tak, aby fungovaly a nebyly to jen showbiky. A víc než na nějaké kruté kreace na bázi H-D ho užije na drsné adrenalinové zážitky. Proto když dostal na ponk nové R 18, bylo jasné, že z toho nebude nic na „kadle-kadle“.

Výsledkem snažení Rolanda a jeho týmu je motocykl nazvaný prostě a jednoduše R 18 Dragster. A vidíte to hned na první pohled, kam tento stroj chce patřit. Modrá nádrž, zlatá přední vidle, pár svařených trubek a všemu vévodí ten monstrózní motor Big Boxer o objemu 1802 kubíků, jenž v základu má 91 koní a 158 newtonmetrů. „Motor je v R 18 ten největší tahák pro oči a mě při pohledu na něj prostě napadají muscle cars. Moje rodina vždycky ráda jezdila rychle, táta dokonce závodil na dragsterech, takže mi dávalo smysl motorku odstrojit až na kost a přetvořit ji na rychlou jízdu rovně.“ O tom, jakou silou disponuje jádro v Dragsteru, se můžeme jen dohadovat, žádný oficiální údaj neexistuje, ale ten nárůst asi bude značný. Krátkých otevřených výfuků si všimnete hned, ale jejich přínos nebude určitě takový, jako od malé nenápadné lahvičky pod sedlem. Ano, Dragster používá NOS! A je plně funkční, byť Roland přiznává, že tenhle systém je hodně potrápil, hlavně elektronika z něj neměla radost.

Z těch důležitých věcí, kterých si možná nevšimnete hned na první dobrou, musíme zmínit také rám. Ten má totiž stejnou geometrii řízení jako sériový R 18, protože jeho základ je v sérii, ovšem jeho zadní část byla upravena a nově postrádá odpružení. Prostě skutečný dragster. Také blatníky jsou z R 18, pouze upravené, přední vidlici dodal model R nineT, brzdy jsou dokonce ze superbiku S 1000 RR, ovládá je však brzdová pumpa RSD, stejná jako na spojku.

A tím se dostáváme k detailům, které nesou právě značku RSD. Roland totiž pro standardní R 18 vytvořil hned dvě kolekce frézovaných hliníkových dílů, první se jmenuje Machined a druhá 2-Tone-Black. Ty zahrnují třeba i kola různých rozměrů, ale jinak jde hlavně o různé drobnosti jako kryt tachometru, držáky řídítek, gripy, páčky, víčka atd. Na Dragsteru jsou použity díly z kolekce 2-Tone- Black, konkrétně páčky, kola, ventilová víka, kryt čela motoru nebo rámeček předního světlometu. Snad jediným doplňkem, který si v RSD nevyrobili nebo neupravili, je sedlo, které dodala značka Saddlemen. Lakování je dvoubarevné, bílé linky dělal Rolandův dvorní malíř Chris Wood.

Na začátku byla skica, tou prý Roland vždycky začíná. Zachytí v ní všechny důležité rozměry a základní tvary, aby měl zhruba představu, kterým směrem se stavba má vyvíjet. V případě Dragsteru trvala celá příprava tři a půl měsíce, potom šel kompletní motocykl a připravené komponenty na dílnu, kde se zrodil finální výsledek, a celé snažení zakončil den na dragstripu. Dosahované časy? Asi nejsou důležité, tahle motorka byla postavena za jiným účelem než lovení vteřinek na 400 metrech. Ale jelikož je to motorka od Rolanda, nepochybujeme, že bude rychlá. Docela by nás zajímalo, jaký má tenhle motor potenciál…

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 6 Kč od 2 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz



TOPlist