Bavorsko od severu na jih

Den 1 

První den začal v poledne, přímo od pracoviště v Českých Budějovicích. Kolegyně přišla přesně, já už v motorkářském, helmu na hlavě a s chutí. Cesta do Plzně je daleká a projedu místem, kde mě v říjnu srazil náklaďák. Směr cesty byl podobný, Karlovy Vary.

Městem jsem projel relativně snadno a vyrážím po hlavní silnici, na své padesátce, rychlostí kolem 65- 70 km/hod. Kamiony a auta mě předjíždí. Už jsem si zvykl.

Ve Vodňanech mám pocit, že jsem píchl, ale byl to pocit. Tedy ne přímo ve Vodňanech, ale na okruhu, tak si dávám tatranku, kdyby klesl cukr, jsem prostě inzulínový diabetik a musím si dávat bacha. Chci jet v kuse do Plzně. Co nádrž stačí. Je skoro plná. Tři litry a něco. Zapíjím tatranku vodou a vyrážím. Projíždím křižovatkou smrti, nic se nestalo. Písek, Blatná, Nepomuk.  Chválenice, tankuju, kupuju bagetu. 122 km. Za dvě hodiny z Českých Budějovic. I s tou přestávkou u Vodňan. Chválím svého skútříka. A  sebe.

Projíždím Plzeň ve špičce, kolem půl třetí. Na křižovatce se motám, auto mělo zřejmě už zelenou, tak troubil, jako by spěchal. Několik kruháčů a už vidím Krkavec, Chotíkov. Opět vzpomínka na dětství a vzhůru do lázeňského města. Toužim, Bečov nad Teplou, Karlovy Vary. Také dvě hodiny, zdrželo mě ucpané krajské město Plzeň. 

Pak už to šlo snadno, místa která znám. Chodov, Vřesová, tady plynárna opět voněla. Uf. Odtud jsem kdysi vyrazil s kámoškou na pěší stokilometrový pochod. Už bych to pěšky nešel. Rozbitá silnice- Jindřichovice, Rotava. A zase, tady jsem čtrnáct let bydlel. Odbočka na Oloví, Smolnou a v Kraslicích opět tankuji. Na zítra. Pár metrů a známá tvář, šéfík penzionu. Před dvěma lety jsem tu tři dny přespával.

Kraslice - penzion Krista. Pohodlný pokojík, televize, sprcha a večeře. Co jiného, kuřátko. Z Českých Budějovic do Kraslic 249 km, za pět a půl hodiny. Na padesátce. To jde ne?

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE