KubaLC8 píše: Fakt to ma 30x30cm

Já měl na staré části baráku o půdorysu 7x10 metrů největší trámy 18x16 (a to byly pozednice na té 10 metrové délce do kterých byly zatesaný krokve) a to to neslo celou konstrukci sedlové střechy s pálenou taškou.
Nějak tedy nerozumím tomu, proč by na garážovej přístřešek, kde ty trámy neponesou prakticky nic (předpokládám jen latě a nějakej šindel) měly být ty trámy 3x tak silný.
Jako trám 30x30 jsem ještě nikdy neviděl, takový nemám ani na stodole 10x14 metrů o výšce štítu 10 metrů.

Danny350> Já ti to vysvětlím úplně jednoduše. Cca do roku 1950 se dřevěné konstrukce (vlastně jakékoliv konstrukce) navrhovaly empiricky podle odborné literatury a pouze na I.MS (únosnost). A někteří borci to dělají bohužel dodneška, hlavně staří projektanti (ne statici). Existují krásné knihy na návrh krovů, stropů, existují statické tabulky, jenže jsou v dnešní době neplatné! Parametr moderní doby II.MS (deformace) je novodobý prvek, který 2x zvětšuje dimenze (bez ohledu na materiál konstrukce). Ve staré odborné literatuře (neskutečně krásné a propracované knihy) máš krovy rozdělené podle typu konstrukce a rozpětí a u toho máš napsané dimenze. Ty jsou na dnešní poměry o cca polovinu menší, než nové dle Eurokódu. Dneska nikdo nechce prohnuté stropy a krovy, každý má všude SDK a na tom vidíš každou trhlinu. Ještě, když jsem končil školu, byl limit na příčky L/350 < 28 mm, dneska je L/500 < 15 mm. Tady vidíš na reálném příkladu, proč tam, kde dřív stačil prvek 100 dneska musí být 200.

Takže objekty staré 50 - 100 a víc let mají krovy jako párátka, stejně tak stropní trámy a funguje to. Je to vysušené, prohnuté, ale funkční! Já mám doma stropní trámy na 8 m 160/260 mm, reálný průhyb trámu naměřený 60 mm. Objekt z roku 1899. Na takhle křivou podlahu chceš dneska dát stůl? Novodobý limit je 12 mm, takže jsem musel trámy zesilovat a průhyb vyrovnávat. Nemusel, ale taky chci "rovnou" podlahu.
Takže když dneska rekonstruuješ starý objekt, musíš posuzovat dle dnešní platné normy (bez ohledu na logičnost věci) na aktuální limity a prostě to nevyjde, a to posuzuje na limity co v době výstavby neexistovaly. Trochu kocourkov, ale když to mám podepsat, prostě musím dodržet normu, jediný argument u případných sporů s klienty.
A aby to bylo ještě zábavnější, původní normy ČSN byly v tomto ohledu tolerantní, takže když je teď posoudíš podle EN normy, taky nevyjdou.

Danny350 píše: Já měl na staré části baráku o půdorysu 7x10 metrů největší trámy 18x16 (a to byly pozednice na té 10 metrové délce do kterých byly zatesaný krokve) a to to neslo celou konstrukci sedlové střechy s pálenou taškou.
Nějak tedy nerozumím tomu, proč by na garážovej přístřešek, kde ty trámy neponesou prakticky nic (předpokládám jen latě a nějakej šindel) měly být ty trámy 3x tak silný.
Jako trám 30x30 jsem ještě nikdy neviděl, takový nemám ani na stodole 10x14 metrů o výšce štítu 10 metrů.

Tam je ale zásadní rozdíl v jiném konstrukčním/statickém systému... Nelze srovnávat konstrukční prvek, který je součástí systému krovu sedlové střechy a trám rovné střechy, který je prostý nosník. Když už, tak to srovnej např. se stropním trámem...

Jinak já osobně nemám nic proti empirickým návrhům (po staru), pokud si to člověk dělá pro sebe. Pokud se to postaví stejně, jako to stavěli naši předci, není důvod proč by to mělo v dneska spadnout, když jim to drželo. Je třeba si ale uvědomit limity tohoto způsobu...tzn. je by například nikdy nenapadlo dávat dřevěné trámy na 6,5 m rozpětí. Nelze to zkloubit - nelze chtít výhody moderních lehkých konstrukcí a přistupovat k nim stejně jako před 70 lety. Tenkrát to tak prostě nestavěli..
Nemyslím si ale, že to je dneska dvojnásobek oproti dřívějšku, jak psal Roubi