Sonicek> Tak ono to je i dost poznat v jakém stavu ta elektroda je. V prvních pokusech jsem nejednou nechal ve sváru i špičku z elektrody. O tom svařování jsem slyšel už od dědy, jak dělal v nějaké firmě co dělá výtahy a vyprávěl, jak tam na tom vypadají ty sváry od těch profesionálů po škole. Že to je spíše slepené než svařené

Nejdůležitější je znát tu teorii, přemýšlet u toho a když se něco sere, tak zjistit proč. Proto jsem se ptal, jestli je ten šedý povrch kolem sváru normální, nebo ne, protože s klasickou hubicí jsem si toho nikdy nevšiml a teď mi to přes sítko a čočku dělá.

kubacech> kup si pár nových wolframových špiček, nestojí to moc a chtěj zlatý, ty jsou nejmíň jedovaté Jinak pokud to brousíš, tak v ose špičky, aspoň to doporučují já nepoznal rozdíl Jo takových firem je, záleží jaký svary zákazník chce. Vždy je uvedeno na výkrese nebo objednávce. Zcela normálně jsou třeba zkoušky nedestruktivní, RTG, ultrazvuk, kapilárka, atd....Tam se potom pozná kdo svařovat umí a kdo ne, ale hlavní je samotná příprava. Už jsem svařoval i oběžné kola k turbínám a to je jinej level. To musí být nachystané, čisté, pak svařuješ pod WPS (kolik čeho, jak, atd), technologický postup....není to prdel, ale vše je o cviku
Nejhorší co jsem zažil, i když to bude znít blbě bylo svařování kabiny jeřábu pro královopolské strojírny, kde byl kouťák 10ka, 6 vrstev v délce 12m, a šlo to ultrazvuk, vlastně konktroluje jen pár cm, ale ty to musís mít zavařeno na 100% ve 12m, protože si vybírá místo dle libosti. Pak taky jednou statorypro siemens kdy to šlo na nějkou loď, a to taky všechno 100% kontrola....svařování není žádnej med když na to přijde. Všude pak dávaš svoje razítko a když se někde něco posere, tak smůla.....