J.M.K.> Nechci to tu moc zasírat offotpicem. Máš tam pár kiksů. Např Xe135 se rozhodně samovolně nerozpadá na Xe136, to by zvýšil svoji atomovou hmotnost o jeden neutron. Ledatak že "samovolně" zachytí nějaký letící skrz s vhodnou energií. Samovolně hnije na Cs135 beta rozpadem.
Za tím, že Černobyl je ukázkovým příkladem systémové nezodpovědnosti a individuálním diletantstvím, si stojím. To že v historii říše neomezené blbosti se najdou ještě horší příklady, na tom nic nemění. Desítky vojenských reaktorů a jaderného materiálu korodující v mělčině pobřeží ostrova Nová Zemlja je také moc super přístup.

Předpokládám že doma topíš dochlazováním palivových tyčí "vypůjčených" z některé jaderky.

Naposledy editováno 13.01.2016 23:12:19

Deadman> Máš recht s tím xenonem, holt už mně dávno není dvacet a paměť občas neslouží. Rovněž to tu nehodlám svinit, tak jen upřesnění, aby to případně nemátlo někoho dalšího.
Přímo xe 135 vzniká sice v celkem nepatrném množství, ale v daleko větším vzniká Tellur 135, který se relativně "hned" (poločas rozpadu cca 30 sekund) rozpadá na jód 135, ten následně (poločas cca 6h) na Xenon 135 (poločas cca 9h) a ten se jednak rozpadá na Cs 135 a jednak se transformuje na "neškodný" (netlumí reakci) Xe136 pohlcováním neutronů. Takže je průser při rychlém utlumení výkonu, kdy "vypadne" zdroj neutronů, zredukuje se tak přeměna Xe135 na Xe136, ale v jádře je stále po reakci určité množství jódu, takže stále vzniká další Xe135, jeho koncentrace stoupá a několik hodin po odstávce otrava vrcholí ("xenonová jáma"), tehdy není vůbec možné reaktor nastartovat (je třeba uvažovat extrémně vysoký absorpční průřez Xe135 - 3500000 barnů, kdežto třeba bór (jsou z něj regulační tyče) jen 750 b - na tom je jasně vidět, jakou intenzitou dokáže Xe135 "otrávit" reaktor). Pak je holt třeba počkat (min. několik desítek hodin), než se Xe 135 rozpadne na Cs 135. Pak teprve je možné bezpečně startovat, ovšem pozvolna a brát v potaz, že až po nějaké době se začne tvořit významné množství Xe 135 a je třeba vzít to v potaz při regulaci.
To odpovídá chybě snažit se hned nastartovat přehřáté jádro z velmi nízkého výkonu. S Tvým názorem na nezodpovědnost souhlasím, je ale třeba vzít v potaz, že oficiálně prezentovaný sled událostí nedává smysl - vše naopak ukazuje na snahu provést regeneraci při nízkém výkonu a ne při odstávce. Chlapi dobře věděli, co dělají a co riskují, chybou bylo nechat klesnout výkon daleko více, než bylo zdrávo. Pak do toho snaha co nejrychleji nastartovat - proto bezhlavé vytažení všech tyčí. Ještě vstupoval do hry fakt, že v jádře velkého reaktoru, jako je např., právě RKBM 1000, mohou vnikat nepravidelnosti - "xenonové oscilace", které právě v jádře vytvářejí žhavější místa, může se jich vytvořit i více a pak záleží na tom, zda pulsují ve fázi, nebo v protifázi. Je třeba to hlídat a při divergentním rozvoji oscilací včas zasáhnout manuálně z velína, někdy se to bohužel neobejde bez odstávky - pak opět pár dnů čekat a znovu startovat z ustáleného stavu. A na to tady holt nebyl čas.
Toť snad vše podstatné, dále to tu nemíním plevelit. Jen k Tvé otázce - objevila se už párkrát myšlenka malých reaktorů, které by mohly sloužit jako energetický zdroj pro RD, ale zatím nic nedospělo do kloudné realizace. Takže i u nás (bohužel) úřaduje plynový kotel, ale je v plánu přidat další na dřevo/uhlí. TČ nepřichází v úvahu - na dva potřebné vrty tu nejsou podmínky, na země-voda není dost velká parcela (a není moc dobré zmrazit si zahradu se stromy, záhony a loukou pro králíky), vzduch voda -> je blbost zajebat si fasádu hlučnými fofráky a v zimě to beztak není efektivní a vzduch-vzduch je už největší kravina, ohledně (ne)účinnosti. Jako cokoli, co ohřívá čistě jen vzduch.