Co použít časové relé se zpožděným rozběhem např. typ CRM-81J od ELKO EP, má univerzální napájecí napětí AC/DC 12 - 240 V, jeden přepínací kontakt, stačí zvolit vhodný časový rozsah z 6-ti možných.

Myslel sem, že když napíšu prosbu o schema, že bude zřejmý, že to nechci kupovat.
Zřejmě není.

Takže jde o to, že se na vstup obvodu přivede napětí a po nastaveném čase má přitáhnout relátko, které rozpojí nějaký další obvod? Na to stačí obyčejný RC článek, ovládající tranďák, který pak sepne relátko. Problém může být, pokud je třeba po rozepnutí obvodu hned jej znovu aktivovat - je třeba nějaký čas na vybití časovacího kondu, ale to se dá pořešit. Popř. se dá časovač spáchat s NE555, ten stojí pár korun a načasování intervalu je přesnější a navíc nezávislé na změnách napájecího napětí. Mám toho sice teď nad hlavu, tak nemohu nic slíbit, ale jak budu mít volnější chvilku, pokusím se něco odladit.
Nedá mně to ale se nezeptat, co konkrétního má časovač v autě ovládat? Náhrada vadného časovače žhavení?

J.M.K.> Předem děkuju za ochotu.
Je to paralelně k tajnému spínači, který přeruší ovládání relé palivového čerpadla. Jenže když je přerušené spínání palivového čerpadla, nefunguje ani žhavení= zloděj hned pozná, co je špatně. Když to při vypnutém tajném spínači bude přemostěné relátkem, které bude sepnuté třeba minutu, zloděj po překonání mechanického zabezpečení normálně nastartuje a odjede, ale po chvíli auto samo chcípne a on bude stát uprostřed silnice nebo v křižovatce a bude muset něco udělat. Pravděpodobně nechat auto jak je a zdrhnout. Nezbude mu čas na hledání závady jako kdyby od začátku auto nejelo, už bude středem pozornosti.

Důležité tedy je, že aktivovat časovač se musí už přivedením napětí do obvodu, a to napětí na něj bude působit stále, (dokud bude zapnuté zapalování)

A dal bych to rovnou do více aut (možná do motorek)... Takže rozdíl v nákladech jsou tisíce, když to nebudu kupovat.

Naposledy editováno 02.12.2015 13:10:33

A jak se to bude pak chovat, (nebo spíš jak bys chtěl aby se to chovalo) když zloděj, vypne a zapne znovu zapalování? Zase minutu pojede?

Asi tak. Ideální by samozřejmě bylo, kdybyto pak třeba minutu zústalo rozepnutý. S tím už semoc ujet nedá, když minutu točíš startérem a auto nefunguje. Ale beru cokoliv, co zloděje zaskočí.

Nebo ten interval udelat tak ktatkej ze i jizda s moznosti jet dalsik 15s a pak chcip bude nerealna.

PetrL3> Šikovně vymyšlené a je to dobře, jelikož nebude třeba řešit "reset" obvodu. tzn. vybití časovacího kondu po odpojení napájení, aby po opětovném zapnutí byl obvod "vynulován" a ne ještě nějakou dobu blokován zbytkovým nábojem na kondenzátoru. Z hlavy to takto na rychlo neřeknu, ale jistě to půjde zbouchat tak, aby to i po odpojení napájení vydrželo "načasované". Co zkušebně zkouším počítat s 555 v monostabilním režimu, tak cca 1 minutě odpovídá kond 100M a odpor 560k. Nemám ale odzkoušeno, jak se to zachová po odpojení napájení. Včera mě skolila nějaká chřipajzna a sotva lezu, takže na dílnu si teď netroufnu, ale snad během víkendu, nebo počátkem příštího týdne se pokusím nějaký obvod ubastlit a odladit.

J.M.K.> Díky, pokud na to najdeš čas a chuť...
Vím, že tyhle věci máš zmáknutý.

PetrL3> Právě, chce to v praxi laborovat a zkoušet, výpočty moc neřeknou. Jen, máš-li už vyhlédnuté konkrétní relátko, hodilo by se mi znát odpor cívky - stačí změřit obyčejným multimetrem, měl by být řádově desítky, možná stovky ohm. Abych mohl snáze vybrat tranďák, co bude relátko ovládat. Jinak rozpínací relátko nevím, zda bude jen tak k sehnání, spíš bude sehnatelné přepínací, ale tam rozdíl v ceně prakticky není. Vývody cívky jsou značené 85 a 86 (na polaritě nezáleží) vývod pohyblivého kontaktu je značen 30 a spínací kontakt je 87 a rozpínací 87a.

A myslíte si,že to bude kvalitnější a levnější než koupený ?

Na zabezpečení (nejen) vozidel jsou právě nejlepší samodomo stavby, jelikož u těch výtečník nemá šanci před vědět, co může čekat - na rozdíl od fabrických systémů, s kterými se předem může do detailu seznámit.

PEPAFJR píše: A myslíte si,že to bude kvalitnější a levnější než koupený ?

Levnější jistě. Čas nepočítám, technika mě baví.

J.M.K. píše: PetrL3> Právě, chce to v praxi laborovat a zkoušet, výpočty moc neřeknou. Jen, máš-li už vyhlédnuté konkrétní relátko, hodilo by se mi znát odpor cívky - stačí změřit obyčejným multimetrem, měl by být řádově desítky, možná stovky ohm. Abych mohl snáze vybrat tranďák, co bude relátko ovládat. Jinak rozpínací relátko nevím, zda bude jen tak k sehnání, spíš bude sehnatelné přepínací, ale tam rozdíl v ceně prakticky není. Vývody cívky jsou značené 85 a 86 (na polaritě nezáleží) vývod pohyblivého kontaktu je značen 30 a spínací kontakt je 87 a rozpínací 87a.

Jasně, použiju přepínací, zapojím jako rozpínací. Jdu ho změřit.

http://www.vpcentrum...i-rele-12v-40a-profi

Na cívce (85-86) je cca 170 ohm.
Vypadá jako to v odkazu, jen má jiný potisk výrobce, ale bude to stejný.

Naposledy editováno 03.12.2015 16:37:42

PetrL3> Při odporu 170R poteče přes cívku relátka při 14V napájení (za běhu motoru) cca 83mA, čili jako koncový trand bohatě postačí BC517 - bude lepší dát Darlington, aby mřížkovým proudem moc nezatěžoval RC článek a nezvyšoval tak nároky na hodnoty součástek. Hlavně nezapomenout zapojit paralelně s cívkou ochrannou diodu (v závěrném směru k napájecímu napětí, tedy katodou k + pólu), která "svede" napěťovou špičku, jakou cívka indukuje při rozpojení obvodu a která by jinak mohla prorazit trand. Měla by bohatě postačit "klasika" 1N4007, ale lepší bude použít "rychlou" diodu, tedy třeba UF4007.
Integrace, derivace a diferenciály mi bohužel nikdy do hlavy nešly, takže nejsu štonc spočítat průběh nabíjení - zde je potřeba vědět, za jak dlouho se kond, nabíjený z 12V napájení přes odpor, nabije na cca 1.4V (potřebných k otevření darlingtonu). Tedy čas, za jak dlouho relátko přitáhne a znepojízdní auto. Možná se ozve někdo šikovnější na počty, jinak holt, až mi bude lépe, to budu muset na dílně pokusně odladit. Navíc vzhledem k nepatrnému mřížkovému proudu darlingtonu možná bude třeba dát paralelně ke kondu pomocný vybíjecí odpor a ten pak vnáší do výpočtu další proměnnou - to už je pak vyšší dívčí to spočítat.

Odpory kdyžtak vyladíme metodou pokus-omyl. Schéma by nebylo?

J.M.K.: Kdysi jsem dělal praxi v rožnovské Tesle ve vývoji a víš jak se tam počítaly obvody? Kondenzátory staří praktici tipnuli a místo odporů tam narvali hrsti trimrů, kterými kroutili tak dlouho, až dosáhli požadovaného chování. Trimry pak odmontovali, změřili jejich nastavené hodnoty a nahradili je nejbližšími odpory

Ale vzhledem k tomu, že mívali problém spočítat si večer v hospodě útratu, to byl asi nejúčinnější postup

PetrL3> Trochu jsem s tím zabojoval, po roce nainstaloval ProfiCad a nejjednoduššeji to vychází takto:







Napětí pro sepnutí trandu je "posunuto" zenerkou, aby tak nebyl příliš velký rozdíl mezi "spínacím" a max. napětím na elytu. Takto se trand začne teoreticky otvírat při cca 11.4V na kondu, RC konstanta této kombinace kapacity a odporu je 72.6s, pak přepočtem přes úměru náboje a napětí (snad si vztahy dobře pamatuju) na 11.4V se kond nabije v čase přibližně 0.7RC, což odpovídá cca 50 vteřinám. Za tuto dobu by se tedy teoreticky měl trand otevřít a relátko sepnout. Kond se pak ještě nabije na přibližně napájecí napětí (v reálu bude o něco málo nižší - je třeba uvažovat, že R1 a R2+D2+diody B-E v darlingtonu tvoří napěťový dělič) a po vypnutí napájení se musí počkat, než se kond vybije na cca 11.4V, kdy se trand zavře a relátko odpadne. Vzhledem k nepatrnému proudu do mřížky trandu (cca 11.3uA max.) by to mohlo trvat hodně dlouho a pak bude třeba přidat paralelně ke kondu ještě pomocný vybíjecí odpor. To už ale bohužel teoreticky fakt nespočítám a bude třeba to v praxi odladit, už jen pro rozptyl hodnot součástek.
Odpory nemusejí být výkonové, takže stačí běžné miniaturní uhlíkové, nebo metalizované.

Posunutí napěťové úrovně zenerkou má navíc tu výhodu, že když auto scípne a výtečník vypne zapalování, kond není vybit "do nuly", a tak doba pro jeho opětovné nabití na "spínací úroveň" bude daleko kratší. Takže zatímco zprvu jel cca oněch 50 vteřin, tentokrát po nastartování auto scípne daleko dřív - bude to de facto simulovat nestíhající přítok paliva do karbce u motorky se samospádem. A když mu auto po minutě scípne, pak minutu nepunde nastartovat a když konečně chytne, tak za několik vteřin zase zhasne, už si to výtečník tuplem rozmyslí, auto nechá stát a uteče.

Virago> Znám moc dobře, také jsem kolikrát laboroval stejným způsobem. Ono to kolikrát vzhledem k rozptylu hodnot ani jinak nejde - třeba při návrhu přerušovače s 555 nakonec byla frekvence a střída uspokojivá s trochu jinými hodnotami R1/R2/C1, než jak pravil výpočet.

Díky.

Není zač. Držím palce, ať se zadaří. Nejlepší bude místo R1 dát trimr, případně i druhý trimr (od boku bych jako první dal hodnotu 1M) paralelně s kondem a zkusmo odladit. Změna paralelního trimru bude mít pochopitelně vliv i na nabíjecí čas a opět bude třeba poladit R1 - to zase ovlivní i vybíjecí čas, bude teřba upravit vybíjecí trimr... bode toho dost na laborování, ale furt rychlejší a snazší, než vše otrocky počítat a v praxi pak beztak bude všechno jinak. Pak změřit nastavené hodnoty trimrů a nahradit odpory nejbližší hodnoty z řady.

jasný, to už je v pohodě. Stačí to vyladit tak, že auto pojede několik sekund až 2 minuty, a pak bude nefunkční minimálně tak dlouho, jak jelo nebo déle.
Nevhodná kombinace by byla např. 3 minuty jede, 15 sekund nejede. To už by bylo blbý.

Zdar, kdyžtak je k sehnání knížka "Časovač 555 - Praktická zapojení" v 1. vydání je třeba použití 555 pro zpožděné zhasínání světel automobilu,to by ti myslim stačilo a nemusíš s tím tolik laborovat,já si to kdysi dělal na Fáčko,abych měl jakože "káru v elektrice" Bude to dost podobný tomu co navrhuje J.M.K.,ale kdybys chtěl můžu to sem hodit,když pohledám...

Ďuričko> klidně to sem hoď včetně popisu, jak by se to chovalo. Pokud to bude jednodušší, nebráním se ničemu. Hkavně nezaponeň, že by to mělo po odpojení napájení určitej čas podržet pod napětím rozpínací relé.

J.M.K.> A co použít místo darlingtonu tyristor a relé s druhým kontaktem, přes kterej se po sepnutí (přes přiměřenej odpor) kond vybije ?

Máte štěstí, že jdu kolem
Shodou okolností jsem něco podobného taky potřeboval a Conrad má na to vyřešenou stavebnici.
Využívají komparační zesilovač LM311.
INFO






Naposledy editováno 04.12.2015 21:26:40

To JMKho řešení tedy vypadá jednodušší. Vzhledem k účelu tu nejde o přesnost časů.

Naposledy editováno 04.12.2015 22:22:19

PetrL3> Já s tím nechci furt otravovat, ale zapojení JMK s mou úpravou bude asi přesně to co chceš

Naposledy editováno 05.12.2015 09:58:07

PetrL3> Nad vyriantou s tyristorem jsem též uvažoval, nakonec jsem dal trand., jelikož to neklade větší nároky na relátko - s tyristorem by to potřebovalo další kontakty, nejsnáze dvě sady přepínacích, což relátka LUN nevím, jak by zvládla příkon čerpadla a u automobilních relé jsem zatím takové provedení asi nezahlédl. Jinak by to chtělo pod tyristor odpor a odtud spouštět další, vybíjecí tyristor = už bude součástek víc. Ale když se sežene odpovídající relátko, není problém. Půjde tak i snáze nadefinovat doba vybití kondu -> doba pro opětné zprovoznění vozu a kond se klidně může vybít dříve (vybíjecí odpor může být oproti nabíjecímu relativně malý), jelikož tyristor drží sepnutý, i když podmínky pro spuštění pominou a rozepne až poklesem proudu pod přídržnou hodnotu (vypnutí zapalování). Takže ten Hornetykův návrh rozhodně není špatný.
A varianta s 555 coby monostabilákem též není k zahození.