Co je super výhodné na topení elektřinou?

V popisu je psáno, že to funguje jako tepelné čerpadlo, to bylo dobrý. Ale kdo ví, jakou to má účinnost, o tom nikde ani slůvko. JK

Skoro každá, běžně v domácnostech užívaná klimačka, má ve vnější jednotce reverzní ventil, takže umožňuje jak chladit, tak vytápět. Má to ale dost nevýhod, hlavně je to použitelné jen do vnějších teplot cca -5°C, pak už topný faktor rychle klesá pod rentabilní úroveň a namrzání vnějšího výparníku rovněž redukuje účinnost - a obyčejné jednotky, co nemají ve vnější jednotce žádná čidla, jen na základě nějakého nevyzpytatelného algoritmu víceméně náhodně zapínají odmrazování (vypnutí ventilátorů a přepnutí ventilu na režim chlazení).
Další hlavní slabinou takového přitápění jest, že se to chová vlastně jako teplovzdušný ventilátor, tedy z ekonomického i komfortního hlediska nejhorší možná volba - ohřívá se pouze vzduch, který se rychle ochladí, zatímco stěny místnosti zůstávají studené a absence zdroje sálavého tepla snižuje pocit pohody. Po vypnutí vzduch prakticky hned zchladne a tak je za 10 minut pocitově zase zima. Příklad z praxe, vysvětlující laicky tento jev: Mám z bývalé prádelny dílnu (stěny pokryté gletovaným betonem, přetřeným na bílo omyvatelnou barvou, dlažba na podlaze), kde je v zimě stabilně 10 - 12°C. Můžu tam nechat dvě hodiny běžet "kostku" (teplovzdušný ventilátor), která za tu dobu sežere 4kWh elektriky, pak je tam jakžtakž snesitelně... ale jak kostku vypnu, do pěti minut je tam zase chladno a syrovo. Kdežto, když zatopím v kamnech Petra, stačí je jen mírně rozhicovat a díky sálavému teplu je v místnosti do hodiny příjemně a to teplota vzduchu nemusí být nijak vysoká. Důkaz toho, že sálavé teplo je pro vytápění daleko lepší, než ohřev vzduchu.
Souvisí s tím pravidlo, které je jedním z příkladů logiky neurčitosti (fuzzy-logic) a sice, že pro stanovení teploty, na jakou místnost vytopit, je směrodatné, že (empiricky zjištěno), že člověk se cítí v místnosti příjemně tehdy, když součet teplot stěn a vzduchu činí 37°C.

Moderní jednotky s invertorem mají jen tu výhodu, že dokáží plynule řídit otáčky a tím i výkon kompresoru a neregulují tak prostě přepínáním stavů ON/OFF. Nejsou tedy tak hlučné a dokáží ušetřit elektriku tím, že odpadá jinak časté rozbíhání kompresoru s velkým záběrným proudem. Ale nevýhoda toho, že se stále jedná o tepelný zdroj typu teplovzdušného ventilátoru, tam stále zůstává. Takže použitelné je to leda tak na občasné přitopení na podzim, nebo na jaře, ale toť vše. Také, ohledně hluku a vibrací, jsou ve výhodě jednotky se spirálovým (scroll) kompresorem místo pístového, ale scroll zase nesnáší časté zapínání a vypínání, doporučené jsou max. 3 starty za hodinu.

Takže to o "supervýhodnosti" jsou jen reklamní žvásty, termočerpadlo zdaleka není takový ekonomický zázrak, jak výrobci slibují. Nota bene vysoké pořizovací náklady a zejména právě varianta vzduch-vzduch je nejhorší ze všech možných.

J.M.K.> Já tim topím 4 roky mám doma 2 jednotky jednu dole v kuchyni a druhou v obýváku nechám otevřené dveře a pohoda.Podotýkám že mám doma 3 děti a topím na 24 stupňů nevím jak a co tu počítáš,ale funguje to super za rok protopím cca 8000 jo a vůbec to nevypínám.Dokonce to jede i při -18 a není potřeba něco dotápět.Barák mám 10x10 metrů na dvě patra pořizovací cena cca 50 tis.za ty prachy nepostavíš ani komín.Jo a třeba USA nebo japonsko používá poze teplovzdušné topení dokonce i mrakodrapy.Prostě a jednoznačně máš pravdu jen v tom že ta teplovzdušná kostka je na HOVNO.

xxxtomxx> Jednotka za 50 klacků už logicky bude s kvalitou a výkonem někde jinde, než obyčejné "split" jednotky made in China, v ceně kolem 10000,-, které běžně v barácích jsou a právě ty mám na mysli. Trubky u nich bývají nepoužitelné, lámou se, praskají a "vytahují" se z kuželů spojů, takže se musejí nahrazovat pořádnými českými. A právě přímo od chlaďaře mám informaci, že by se s těmito vergly nemělo vůbec v mrazech topit.

Pořídil jsem si podobné od LG cca. před 5 lety. Je to tepelné čerpadlo vzduch - vzduch , kompresor s inventorem (mění otáčky podle potřeby).
Původně jsem měl v místnosti přímotop, toto je rozhodně lepší.Vnitřní jednotka má ventilátor (je to někdy hlučnější) a zajišťuje nucený oběh vzduchu v místnosti. Oproti přímotopu je lepší tepelná pohoda.Samozřejmě souhlasím se Seikosem, ale pokud není jiná možnost jako v mém případě ,mám komplet barák na el. proud. Je nutné vždy koukat po účinnosti, z 1kW udělá až 3,4kW tepelného výkonu. Tak do -15 je to celkem O.K., pak už nic moc. Často odmrazuje čerpadlo.Jde i o umístění venkovní jednotky,preferuje se místo kam alespoň lehce zasvítí slunce. V zimním období je to znát.Poslední zimy byly bez problému.V létě funguje jako klimatizace.
Mínusy za mne, celkem vysoká pořizovací cena , čistění vnitřní jednotky-filtrů a výměníku tepla.
Plusy, přivedeš jen 220V.
Kupuj něco prověřeného s možností dostupného servisu.Musel jsem měnit elektroniku v jednotkách, naštěstí v záruce.Ložisko ventilátoru. Doplnění chladícího media, zatím jen jednou po prvním roce provozu.

J.M.K.> O.K. SOUHLAS já mám Samsung a ani jedna oprava jednotka se nikdy nezastavila. Kámoš si namontoval Etu a katastrofa po 4 letech tam dal taky Samsung měl to na bazaru kde prodává auta a ta venkovka ještě v březnu jedna kostka ledu Je to prostě jak u všeho TV,Vrtačka,Kolo.....atd laciné 2x placené.

No ja bych samozrejme koupil tu lepsi variantu jen me zajima jestli to opravdu funguje. Primárně topim krbem toto by se poustelo jen obcas v kuchyni kde jde málo ohrateho vzduchu z obýváku. A druha jednotka by sla do loznice kde by zas v létě chladila
Další vyhoda je nizky tarif elektriky bo s ni ohřívám vodu. Plyn nepoustim. A m9c bourat napr na teplovodní vymenik se nu nechce

xxxtomxx> Přesně, tak jsem se před 12 lety právě nachytal na jednotce NordLine KFGR 32, byla docela pakárna umístit vnější jednotku na lávku od komínu, trubky nebylo možné naohýbat, jak lehko se zlamovaly a při pokusu o srovnání praskaly, 2x se trubka doslova "vyvlékla" z kuželu převlečky a plynu plná půda... po pár letech přestal těsnit jeden spoj u vnější jednotky. Také zatímco dřív (podkrovní místnost, původně komora, takže strop i zdi u bez izolací) klimačka dokázala v létě skutečně nachladit na 15°C a v mrazech nahicovat skoro na 30°C, tak dnes vypíná kompresor už při 20 stupních, nebo při topení vyhřeje sotva na 24st. a už vypíná, jako že je natopeno. Možná se rozjely reference teplotních čidel (jsou dvě na vnitřní jednotce, jedno "ve vzduchu" pod vstupním deklem, druhé na trubce) a dle příkonu už i kompík zřejmě nebude mít tlaky, jako dřív. Až nedávno jsem se dověděl, že je to vergl z Číny, takže při první příležitosti poletí do šmelcu a koupím kvalitní. Dle chlaďaře, co to naposled opravoval, dobré klimačky dělá Daikin.
A jestli si Tvů kámoš koupil Etu, tak "katastrofě" se není co divit - fabrika v Hlinsku už dávno nefunguje a pod zn. ETA se dovážejí sráče z Číny, podobně jako se na čínské dvoukolové sráčulíny lepí "Jawa". To přísloví v případě Číny neplatí 2x, ale 10x.

xxxtomxx: Hlavne me zajima nazor nekoho nestraneho a ne prodejce , ten mi to vzdy pochvali. Ale realna zkusenost je lepsi srovnani. neni to malo tak at nevyhodim ty penize zbytecne.

Naposledy editováno 12.04.2015 18:57:09

Lionel> "Reálná zkušenost" je taková, že čerpadlo typu "vzduch->vzduch" je nejhorší možnou volbou. Lépe jsou na tom systémy voda-voda, ideálně s termoakumulační nádrží, ale nevýhodou vždy zůstává, že čím větší výstupní teplota, tím větší výtlačný tlak a i příkon kompresoru. Proto jsou termočerpadla nepoužitelná pro napojení na staré otopné okruhy, dimenzované na tepotu otopné vody 80 - 95°C. A "přestavba" systému na nižní teplotu zase obnáší výměnu radiátorů za větší, schopné přenést tentýž tepelný potenciál při nižších teplotách.

Spíš s tím počítej jako s možností občasného přitopení na podzim, nebo na jaře, ale jako plnohotnotné topení je to nereálné. Nota bene obecně kolem termočerpadel je prodejci záměrně vytvářeno "informační vakuum", aby člověk tím spíše uvěřil pohádkám prodejců. Jako jeden z mnoha postřehů mohu uvést, že kompresory určené původně pro chlazení, jsou pro aplikaci na vytápěcím termočerpadle, absolutně nepoužitelné (např. zkouška kompresoru s normovaným příkonem 350W, který při výstupní teplotě cca 62°C a jí odpovídajícím výtlačném tlaku, dosahoval příkonu 860W a termospojistka kompresoru tento vypínala). Holt - není všechno zlato, co se třpytí.

Ano ,mám doma 2 jednotky,na každé patro jednu.Ovšem za cenu v odkazu se nezaplatí.Pokud započítáš cenu 18 tisic a ještě eletriku tak žádná uspora. Mě se podařilo koupit v Makru jednotku za 7 tisic a 500 montáž,výkon 2,6kw příkon 1,2kw, Efektivně funguje do 5 st. neefektivně do -5, pod -5 je neekonocké ale teplý vzduch fouká ale pocitově je už chladno.. Jako hlavní zdroj topení mám krb,záložní klima, ideálni když se mi nechce zatápět září - konec listopadu a březen -květen. Já jsem spokojen a neměnil bych, za sebe doporučuji ještě jsem zapoměl výkon krbu 12 kw tepelné ztráty domu 9 kw výkon dvou jednotek 5,2kw naprosto dostačující

Naposledy editováno 12.04.2015 22:58:23

Jako hlavni topeni to urcite nebude, spis na obcasne pritopeni, vyhodu bych videl ze to topi hned a muzu si to zapnout i na dalku, navic by to teoreticky mohlo odvlhcovat starsi barak a cistit vzduch.
Problem je, ze vsichni maji zkusenost s levnejsima jednotkama do cca 10tis. Navratnost nepotrebuju, to ani nejde, spis aby to fakt dokazalo pritopit i pri minus teplotach. Nektere prospekty uvadi funkcnost i pri -15, ale nevyznam se v tom jak moc to bude ucinne. Teoreticky bych to mohl umistit i pod strechu.

Parametry dobre, ale v cem je hacek?
http://www.topeni-kl.../samsung/AR-7000.png

Investovat do vrtu urcite nechci a ani to nejde navic je to uz moc penez a za to muzu topit plynem.
Nebo jestli mate nekdo lepsi reseni ( solary atd ) rad si necham poradit.

Naposledy editováno 13.04.2015 10:20:45

Lionel> Máme doma multisplit Daikin vzduch vzduch se 3mi vnitrnimi jednotkami, maximální tepelný výkon dohromady to má myslím 7 kw - nepamatuju se. Pamatuji si ale, že pořizovaci cena komplet včetně montáže byla 100k.

jinak s tím přitápěním je to jako psal J.M.K. - posledni 2 zimy byly teda mirný, to jsme topili výhradně tím. Máme to 3 roky, spolehlivost 100%. Chladar co nam to delal, rikal ze nejstarší Daikiny montoval nekdy pred 8mi lety a jeste na ne nepotreboval jediny nahradni dil.

Mimochodem je vyrabi v Plzni

Jo a pro rejpaly, neporizoval jsem to abych ušetřil na topení, ale kvuli komfortu v lete. Jednu jednotku mame v loznici a když se necha bezet celou noc na tichy mod, necha se pritom v klidu spát.

Lionel> kamarad co dela projektanta vzduchoteniky rika, že kvalitou je spicka Mitsubishi a Daikin...

pak o level niz je Samsung, Toshiba, LG atd... a pak ta další Čína

havrajz> Dekuju za odpoved, jeste se zeptam jak jsi na tom se spotrebou elektriky, pocitam, ze ti dali nizky tarif po 22h. Kolik to cca opravdu sezere, kdyz srovnas spotrebu pred montazi a po montoazi a pouzivani.

Lionel> jj tarif mam od CEZ ted D56d v nizkem tarifu je kw asi za 2,7Kč, vtip je v tom ze ti zase napali cenu za jistič. Tekrat jsem to pocital a musime denne projet 12 kwh aby se nam ten tarfi vubec vyplatil, což není takový problem úspora ale neni takova...

Za elektriku platime rocne cca 19k. Kolik by to bylo bez toho nedokazu rict, to cerpadlo jsme poridili temer hned po koupi domu...

jo to vim, jsou to smejdi, vyplati se to az pri vetsi spotrebe, EON na to ma dobrou kalkulacku. Spis me zajimal ten rozdil pred a po instalaci kolik to vazne sezere proudu pri ohrivani.

havrajz> Předpokládám, že ten multisplit v Tvém případě bude mít ve venkovní jednotce rozdělovače a paralelní vedení ke každé vnitřní jednotce, aby se daly používat samostatně, popř. i s různými výkony, ne? Podobné jednotky se třemi vnitřky pamatuju před léty z nástrojárny, ale tam byly všechny tři vnitřky na jednom okruhu a odděleně ovládat nešly. Ale byla to také A/C jen pro chlazení, bez reverzace.

LG mám já, teprve jsem ho montoval. Jen na radu kluka, co ho má deset let bez závad. Ale jak topí nevím....

J.M.K.> jak je to vevnitř netuším. Vím, že je v tom kompresor, výměník a znám fyzikální princip na kterém to funguje...

Taky ale vím, že ke každé vnitřní jednotce vedou 2 měděné trubice + kabely z té vnější jednotky, takže asi jako píšeš. Zapnout se dá každá vnitřní jednotka samozřejmě zvlášt, nezávisle na těch dalších.

jinak teď už jen doufám, že projde senátem novela energetického zákona a malé fotovolataické elektrárny bude možné na RD domy instalovat bez licence s připojením na rozvodnou síť, pak půjdu ještě do tohoto

havrajz> Tak to bude přesně tak. A pochopitelně musí mít každá vnitřní jednotka samostatné přívody chladiva, aby se daly jednotky ovládat samostatně. Jinak s tou fotovoltaikou to není nejhorší nápad, ale pokud nehodláš dodávat elektriku do sítě, žádné povolení nepotřebuješ. Nedávno o tom nějaký maník z oboru právě mluvil a správně zmínil, že pokud takto vyrobenou elektriku použiješ jen pro sebe, třeba k nahřátí boileru, bazénu apod, tak dejme tomu při ceně 5Kč/kWh, kterou bys jinak platil za to ohřátí, ta elektrika z FV panelu pro Tebe má hodnotu těch pěti korun. Kdežto když si uděláš smlouvu a budeš dodávat výkon do veřejné sítě, dostaneš zaplaceno s bídou 80h/kWh (a to jsem hodně optimistický) a to je hovno výdělek, těžko rentabilní, nehledě na cenu, jakou dáš za vyřízení všech povolení.
Nemůžeš se orientovat podle těch FV příšer, kterými jsou všude zasraná pole a louky - tam je to všechno založené na podvodech-zlodějnách s dotacemi, sponzorováním výkupní ceny zvýšením sazby za el. nám všem a už se proflákly i případy manipulace s výstupními elměry, kdy provozovatel vykázal (a nechal si zaplatit) energii, u které odborníci následně spočítali, že vzhledem k počtu hodin slunečního svitu za vykazované období nebylo reálné, aby elektrárna tolik energie vyrobila.
Především také panel na střeše opodstatnění má, jelikož střecha by byla jinak mrtvou", nevyužitelnou plochou, ale nasrat to všude na polích, kde se jinak může pěstovat obilí, zelenina, na lukách pastva pro zvířata... je ekonomická i ekologická hovadina už z toho důvodu, že ten panel si "na sebe nevydělá" = na jeho výrobu a následnou likvidaci padne víc energie, než kolik ten panel za dobu své životnosti vyrobí.

J.M.K.> tušil jsem, že Tvá odpověď nebude krátká...

předně:

J.M.K. píše: havrajz> panel si "na sebe nevydělá" = na jeho výrobu a následnou likvidaci padne víc energie, než kolik ten panel za dobu své životnosti vyrobí.

se v tomto podle mě mýlíš. Přečti si toto a taky toto

k tomu zbytku, napíšu později...

havrajz> Tak ono se na toto vše pár větami dost dobře dopovědět nedá. Na študování těch odkazů teď nemám čas, ale s tím panelem je to myšleno v "globálním měřítku" - jasně, že Ty za panel zaplatíš nějakou cenu a řešíš jen, zda se po nějaké době vrátí - ano, v tomto ohledu se panel zaplatí, ale z hlediska fyzicky vložené/získané energie je křemíkový FV panel laicky řečeno "prodělečný" (to Tebe ovšem už nemusí zajímat). Proto je nesmysl zasírat s tím pole a louky.

Hele sorry nectu to cele, takze nevim jestli uz to nekdo nepsal.
Na bejvalym dome jsem mel klimacku /takovou tu sadu samo domo pripojitelnou/ a nikdy jsem to vykonove ani prikonove nemeril, ale pokud bylo potreba zavlazit v jarnich nebo podzizimnich dnech, tak mistnost cca 40m2 /zkosena stracha - podkrovi/ to vytopilo fakt rychle a lehce. Prikon 1kw. Rozhodne rychleji nez kdybych tam topil primotopem, takze nejaka efektivita tam urcite je ale. Empiricky to dobre fungovalo tak do +5 stupnu ev, jeste okolo 0, Jak mrzlo tak NIC MOC, spis NIC.
Navic, klimosku obvykle umistis ke stropu, topeni potrebujes mit dole, takze ono je to na zvazeni. Jako vylucny zdroj topeni bych to nebral.

J.M.K. píše: havrajz> Tak ono se na toto vše pár větami dost dobře dopovědět nedá. Na študování těch odkazů teď nemám čas, ale s tím panelem je to myšleno v "globálním měřítku" - jasně, že Ty za panel zaplatíš nějakou cenu a řešíš jen, zda se po nějaké době vrátí - ano, v tomto ohledu se panel zaplatí, ale z hlediska fyzicky vložené/získané energie je křemíkový FV panel laicky řečeno "prodělečný" (to Tebe ovšem už nemusí zajímat). Proto je nesmysl zasírat s tím pole a louky.

první můj postnutý odkaz je na energetickou návratnost FTV:

citace z článku:
"Závěr

Srovnávané studie pocházejí od různých výzkumných institucí a vědců, kteří používali různé metodologické přístupy (od modelování po empirické případové studie). Nenašel jsem žádný zásadní rozpor v použitých metodologiích ani v uváděných datech, výsledky jsou konzistentní, což výrazně zvyšuje jejich validitu a reliabilitu.

Doba energetické návratnosti v podmínkách České republiky se podle šesti studií pohybuje v rozmezí 2,6 – 6 let v závislosti na typu použité technologie a typu instalace. Střešní systémy mají dobu energetické návratnosti kratší než pozemní instalace."

jinak ale souhlas s tím, že na polích a loukách je to zvěrstvo...

Naposledy editováno 14.04.2015 12:30:17

J.M.K. píše: havrajz> Kdežto když si uděláš smlouvu a budeš dodávat výkon do veřejné sítě, dostaneš zaplaceno s bídou 80h/kWh (a to jsem hodně optimistický) a to je hovno výdělek, těžko rentabilní, nehledě na cenu, jakou dáš za vyřízení všech povolení.

80h/kWh máš odkud? Prosil bych i odkaz na zdroj info, pokud to není jako s tou návratností co jsi psal...

V tomto článku píšou, že ceny za výkup by měly být tržní, nedotované.... což ale neni 80h/kwh!

citace z článku:
"„Obecně budou muset mít platnou revizi, dohodu o připojení do sítě s distribuční společností a pak budou prodávat za tržní ceny. Měli by platit podle požadované kapacity nějakou stálou měsíční platbu a proti tomu dostávat peníze za dodanou energii,“
Zdroj: http://ekonomika.id...174520_ekonomika_ozr
"

havrajz> Děkuju za upřesnění odkazů. Těch 80h/kWh bylo jako příklad, plácnul to zmíněný maník v reportáži. A pokud se jednotka napojí na síť, tak to každopádně schválení potřebuje, jen ta podmínka "měli by platit stálou platbu a oproti tomu dostávat peníze za dodanou energii" je trochu proti selskému rozumu. Platit za to, že třeba zrovna je furt pod mrakem a FV, kterou jsem pořídil za vlastní prostředky, nedává výkon, který by byl ziskový? Bude-li ale jednotka spřažena a akumulátorem, měničem a bude napájet jen třeba osvětlení, boiler, nebo zkrátka pro vše, co přes ni pojede, bude natažena v baráku paralelní síť, nenapojená na hlavní rozvod, tak není třeba žádná povolení řešit. Případně si u některých spotřebičů můžeš udělat přepínání, zda pojedou na síť, nebo na solár.
Pokud by ale šlo víceméně jen o vytápění, ohřev vody, bazénu apod., tak lepší je použít místo FV panelu horkovodní střešní panely, spřažené s termoakumulační nádrží a pomocným kotlem na dřevo. K tomu řídicí jednotka, pár čerpadel a trojcesťáků. Když totiž vezmeš v potaz čistě přenesenou energii (zde ve formě tepla), tak vynásob účinnosti FV panelu (účinnost tenkovrstvých článků cca 8%!!!), měniče a akumulátoru a uvidíš, jak by efektivita "okliky přes elektriku" byla nepatrná oproti účinnosti čistě tepelného řetězce. A případné zálohování napájení řídicí elektroniky a oběhových čerpadel tu nedávno někdo řešil.

J.M.K.> U solárů jsem začal a postupem času je zavrhnul z několika důvodů:

Nejvíc tepla to vyrobí v létě, kdy je mi to téměř k prdu. Naopak v zimě kdy bych teplo využil to nevyrobí skoro nic...

Nemám moc prostory na akučku a nechce se mi tahat v hotovém baráku další rozvody.

ohřev TUV + vaření + topení co nepokryje pan Daikin máme plynem za který platíme 8000,-/rok - připadá ti, že se na tom nechá ještě ušetřit...

Oproti tomu FTV:
Zase nechci po baráku tahat další rozvody elektriky. Pokud to bude možné napojit na distribuční síť a přebytky prodávat. Tak stači už stávající rozvody. Je to samože věcí nastavení toho paušálního poplatku, ale chápu to tak, že v době přebytku prodám elektřinu do sítě za tržní cenu (přes den/v létě) a v době nedostatku jí za tržní cenu ze sítě odkoupím jako doteď (v noci/ v zimě).

V USA toto mají, říka se tomu NET METERING a funguje to. Pak nebudu potřebovat žádné další rozvody a ani akumulátory. Jediné co, tak panely, měnič/střídač a jiný elektroměr...

havrajz> Tak při takových dispozicích baráku je solár k ničemu, to je pravda. Kamarádka to má na statku a akunádrž (cca 5 kubíků) a zplynovací dřevokotel má ve stáji/chlívě, kde jsou přes zimu ovce a slépky. Z aku se dá natápět i výměník pro TUV, takže v létě solár bohatě ohřev vody pokreje.
Ale k tomu FV - tam by to chtělo počkat, co nakonec ti chachaři darmožrouti ve sněmovně vymyslí a pak teprve se rozhodovat. Měnič není levný a výměna elměru teoreticky není nutná, pokud by výkon FV nepřesáhl spotřebu baráku, čili by nehrozil "zpětný tok" proudu do vnější sítě. Jen by se pochopitelně snížila naměřená spotřeba (někde byl před časem klip, jak na zahradě zkoušeli nějaký takový panel s měničem, na prodlužku napojili wattmetr, na konci na rozbočení měnič a spotřebič - a bylo zřetelně vidět, jak se po odkrytí panelu měřená spotřeba snížila). Hlavní je v tomto případě, aby se měnič dokázal synchronizovat se sítí. Ale při instalaci většího výkonu a pevném napojení na domovní rozvod už rozhodně dodržet předpisy, i když adekvátní měřák také nebude laciný. Je třeba desetkrát počítat, počítat a počítat, aby měl člověk reálnou představu o návratnosti investice.