Nic se nestane

Pojede to trochu líp Pokud teda nebudeš brodit...

Za deště to pojede jak z praku - vstřikování vody používaly i stíhačky za 2. světový.
Nestane se nic, těch pár kapek nevadí a spíš to opravdu trochu pomůže na výkonu.

draci dík,
hned su klidnější
když to pojede líp, tož tam naimplementuju přivstřik vody a pošetřím benál

Pokud to nebude fakt příval vody, tak to vadit nebude, ba naopak... dříve některé vojenské motory přímo měly vstřikování vody, spíše pro lepší chlazení motoru hnaného "forsáží" (kompresor na plný kotel) nad 100% výkonu - také to byl jen nouzový krátkodobý režim. Někdy se místo vody používala směs vody a methylu, třeba německý systém MW-50. Byl i systém GM-2, což nebylo nic jiného, než notoricky známé "nitro", ale ten se nesměl použít ve výškách pod 9000m. Některé motory DB měly MW-50 i GM-2.
Docela ale nutí k zamyšlení, proč voda v benzinu (ať nachytaná hygroskopicky, nebo přidaná pančováním) způsobuje problémy a motor pořádně neběží, když vstřik vody do sání (do již hotové směsi) motoru naopak pomůže...

Co se tady člověk nedozví. Po přečtení tohoto vlákna jsem to začal googlit a je to vážně tak jak píšete. Zvětší to výkon motoru.

J.M.K.>Nejde spíš o ochlazení nasáté směsi odpařováním vody tím zmenšení jejího objemu, čímž dostanu do válce víc kyslíku a paliva?Naopak voda v benzínu sníží směšovací poměr nasaješ místo paliva vodu.

o tom sem něco četl, a jde o to že voda nasátá přes sání byla více rozptýlená, čehož nešlo dosáhnou vztřikovačema paliva, protože ta tryska to pořádně neroztříkla a přes karbec to taky nějak haprovalo. Nejvíc se osvědšil extra vztřik do sání kdy se vytvořil airosol hlhkýho vzduchu a ten se pak ještě promíchal se směsí, kdy prostor ve válci ochladil, zvýšil tlak a nechci kacat, ale prej při dostatečním tlaku dochází k rozpadu molekul vody na vodík a kyslík, který dál podporuje směs, ale tuhle info sem si neověřoval tak nevím jestli to není kec.

coffman> Na tom něco pravdy bude... voda se k tomu benzinu při stejném nasátém objemu přidá stejně, ale už zřejmě nestačí směs tak znehodnotit. Ale to chlazení směsi každopádně - ostatně proto to bylo bylo používání jen u motorů s kompresorem a mezichladiče, jaké jsou dnes u dieselmotorů s turbem, se se u nich nepoužívaly. A tehdy to byly všechno motory s karbcem a kompresorem za ním.

Paine> Pravda to je, ochlazení, tím nasátí většího stechiometrického množství směsi a pak při zápalu následně zase expanze páry rozhodně pomůže. Tím se ostatně vysvětluje, proč kor klasický karbcový motor bez elektroniky za mírně teplého letního podvečera, kdy je vzduch "akorát" a vlhký, jede jako čert, zatímco v poledním parnu se mu moc nechce.

Nejlíp by to vysvětlil nějakej chemik, nebo aspoň hasič. Někde sem slyšel, že některé materiály při hašení požáru se nesmí hasit vodou, protože by to pak hořelo ještě víc. Voda se prý při vysokých teplotách rozkládá na vodík a kyslík a slušně hoří. Pamatuju jak se přidávání vody dělalo do Škodovek. Do sání před motorem se někam napíchla injekční jehla, do které vedla hadička z nádržky. Fungovalo to jako stříkací pistole a prý to jezdilo líp. Taky jsem už dávno četl o americkém vynálezci- kutilovi, který přidal do vody nějaké, běžně dostupné chemikálie a benzinové motory na to pracovaly. Nabízel to armádě,státu, ale neřekl co tam dává. Věděli co nakupuje, tak nezjistili nic, protože nakoupil mnoho druhů a použil jen část do prázdné nádrže na připravený člun, nebo auto a smíchal to s vodou. ale množství kombinací a poměrů by bylo několik desítek milionů kombinací s nejistým výsledkem. Nakonec zmizel a slehla se po něm zem.

Jj, stará dobrá Šáde 120 nejlíp jela při letní bouřce. A před ní byla jak chcíplej osel.

J.M.K.>No on ten kompresor u těch letadel byl hlavně pro pokrytí poklesu obsahu kyslíku s nárůstem výšky proto různé konstrukce jeho řízení popř. chlazení směsi.Ony ty motory pracovaly už tak na hranici tehdejšího konstrukčního maxima.

Je to tak, i Jawa znatelně ožije, když je po dešti.

Fichtl vždycky po dešti mazal, jak kdyby chytil druhej dech...

existuji i kity na vstrikovani voda+metanol

Navíc ti to pěkně vyčistí sání,ventily a spalovací prostor od karbonu

to Wencl:presne toto sani mam na me VTX rok a musim rict,ze mam presne opacnou zkusenost nez vyse prispivajici, otazka kolik z Vas toto sani ma,teorie jasne rika co pisete,ale zkusenosti jsou jine
Pokud chytnes lehky destik,tak je to v pohode, ale po jizde v normalnim desti to zacne cca po 30km skubat a vykon naopak ztracet.Podotykam,ze moto je naladeno na brzde a ma Factory Pro Jet kit.
Protoze nejsem z cukru a vyjizdim i za horsich podminek,tak prave resim,jak to vymyslet-udelat, aby me to nekde na delsi ceste nevydupalo.
Dnes jiz lituji,ze jsem nekoupil otevrene sani od Kuryakin,Ti na to prodavaji specialni navlek,ktery odpuzuje vodu.

Toto tema me hodne zajima,tak doufam,ze tu napise nekdo,kdo s tim jezdi a bude sdilet jak poresil.cau a diky Raduzzo

coffman> Tam je ten kompresor spíš pro udržení stejného plnicího tlaku, dokáže tak "posunout výškovost" motoru. Záleží na jeho výkonu - dobrý byl třeba motor MiGu-3, který měl třírychlostní kompresor, schopný i v 7200metrech udržet plnicí tlak stejný, jako při plném plynu u země. Ale to je jen plnicí tlak, pořád jde o stlačení celkové hmoty vzduchu, ale se stoupající výškou klesá poměr kyslíku v něm. Proto směšovače, ať už karbce, nebo stříkačky pro letecké motory mají krom "plynu" ještě další páku, ovládající bohatost směsi. Většinou je nastavena tak, že pro start motoru, vzlet a let v malé výšce musí být na maximum ("full rich") a se stoupající výškou je třeba směs postupně ochuzovat. O správném nastavení vypoví teplota spalin (EGT)... při ochuzování se zvyšuje a správná směs je tehdy, když teplota dosáhne maxima. Při dalším ochuzování by začal opět klesat a pak už by začal i prskat motor. Někdo šteluje prostě tak, že ubírá a až motor začne haprovat, tak ždibec přidá zpátky.
Jinak je ale pravda, že vstřikování vody efektivně pracuje jen, když motor jede na plný céres. Při částečném zatížení to naopak výkonnost motoru zhoršuje (zbytečně se podchlazuje spalovací prostor).

Ideální podmínky pro pístový motor jsou nízká teplota a vysoká vlhkost vzduchu a vysoký atmosférický tlak. Ne nadarmo celá řada rychlosních rekordů v období před 2. sv. válkou padla na plážích Walesu nebo v Daytona Beach, kde jsou tyto podmínky dobře splnitelné. Až později se rekordmani přesunuli na solné pláně Boneville, kde je vzduch sice suchý, ale zato trať je několikanásobně delší.

Vstřikování vody proniklo, i když (zatím) jen okrajově, i do automobilového průmyslu, v sérii ho nabízel SAAB (voda) a GM (voda + metanol, navíc jen formou dodatečně zabudovaného kitu) + to dost možná pořád někdo dělá v aftermarketu. Zásadní problém je ale jejich špatný vliv na korozi a mazání. I když bych se nedivil, kdyby se k nim výrobci pod tlakem emisních norem ještě vrátili.

J.M.K.> To GM-2 je překlep, nebo jde o nějakej upgrade GM-1?

jezdec68 píše: Nejlíp by to vysvětlil nějakej chemik, nebo aspoň hasič. Někde sem slyšel, že některé materiály při hašení požáru se nesmí hasit vodou, protože by to pak hořelo ještě víc. Voda se prý při vysokých teplotách rozkládá na vodík a kyslík a slušně hoří. Pamatuju jak se přidávání vody dělalo do Škodovek. Do sání před motorem se někam napíchla injekční jehla, do které vedla hadička z nádržky. Fungovalo to jako stříkací pistole a prý to jezdilo líp. Taky jsem už dávno četl o americkém vynálezci- kutilovi, který přidal do vody nějaké, běžně dostupné chemikálie a benzinové motory na to pracovaly. Nabízel to armádě,státu, ale neřekl co tam dává. Věděli co nakupuje, tak nezjistili nic, protože nakoupil mnoho druhů a použil jen část do prázdné nádrže na připravený člun, nebo auto a smíchal to s vodou. ale množství kombinací a poměrů by bylo několik desítek milionů kombinací s nejistým výsledkem. Nakonec zmizel a slehla se po něm zem.

jo,za mlada jsem s tím taky experimentoval ve Š110 a jo,jelo to o chlup líp a o chlup míň to žralo.
jen jako zajímavost dodám,že nejhorší bylo správně umístit tu jehlu a taky správně odhadnout velikost,aby to sežralo cca 0,5l na 100km.když jsem tam měl moc velký průměr jehly,tak to bez problémů sežralo 4 lity vody na 100km a jelo to úplně normálně...

JohnnyS08> Pamatuju si jen označení GM-2 a víc jsem po tom tenkrát neprátral, takže těžko říct, zda to bylo už tenkrát někde blbě vytištěné, nebo to byla vylepšená verze. Snad motor DB605AM byl ten, na kterém bylo jak MW50, tak i GM-1. Snad u toho byl i barometrický spínač znemožňující zapnutí GM pod 9000m - už nevím jistě, ale nedivil bych se, Němci v tomto byli důkladní. Viz třeba mechanický "kommandogerät" u FW190, díky kterému stačila jedna páka jak na plyn, tak na vrtuli i směs a nemusely být tři samostatné.

J.M.K.> Máš pravdu já nechtěl jít tak do detailu každopádně jsou to konstrukce hodné obdivu. Ohledně leteckých motorů je dost dobrý tento článek (pokud někoho zajímá konstrukce motorů vřele doporučuji přečíst je tam i popsáno vstřikování vody)www.palba.cz/viewtopic.php

Raduzzo> Zdá se, že tam té vody jde prostě moc (ty přínosy, co zde popsali ostatní, se týkají spíš zvýšené vlhkosti nasávaného vzduchu nebo poměrně přesně dávkovaného množství u přeplňovaných motorů). Otázka je, proč se to projeví až po nějaké době jízdy v dešti - jedinné co mě napadá je, že chvíli trvá než filtrační vložka nasákne a začně vodu propouštět (nevím, jak je u toho filtru řešená).

J.M.K.> Trošku jsem prohrabal knihovnu a web a mam následující poznatky:
a) o GM-2 jsem nikde nenašel ani zmínku (čímž ovšem nechci říct, že neexistuje!)
b) použití MW 50 i GM-1 na jednom motoru bylo údajně neobvyklé a docházelo k němu zejména v polních dílnách v rámci oprav "jeden stroj ze dvou". U Bf-109 prý nebylo snadné do trupu umístit nádrže pro oba systémy. Snad jediný stroj, kde se počítalo s oběma systémy již v sérii byl Ta-152 (tj. Jumo 213), ten byl ovšem vyroben v mizivém množství
c) ten tlakový spínač u GM zní logicky, už jen z toho důvodu, že v nízkých výškách nemá na výkon příliš vliv. Limit 9.000 m mi ale od oka přijde jako trochu moc vysoký, ale nikde jsem k tomu víc nenašel

coffman> ten odkaz je NAPROSTO libovej a ten člověk, co to sepsal je BOREC

JohnnyS08> Děkuju. Sám jsem neměl už včera sílu po tom pátrat, ale čím dál víc začínám věřit tomu, že to označení GM-2 bylo onehdá někde chybné a žil jsem dovčil v omylu. S těmi polními úpravami je to pravda, bylo to i ve snaze dostat z motoru co nejvíc za co nejvíce možných podmínek - už v té době byli Němci dost zoufalí. A s Bf-109 je to pravda, byl dost malý a moc místa v něm nebylo, kor ve starších verzích - troufám si tvrdit, že do E-4 bych se se svými 105kg živé váhy asi nenasoukal. I kryt byl těsný a s hlavou se moc hýbat nedalo. Ale i novější verze na tom nebyly slavně - rám pořád skoro stejný, ale motor větší a větší, další systémy jakbysmet a přibývaly - postupně se z toho stával LaKaToš. Ale na druhou stranu mám někde zahrabanou fotku, jak v zadku trupu (za kabinou) E-4, nebo E-7 vezou živou kozu. Tam ale bylo místa dost, trup je tam skořepinový.
Ale Fw-190 byl prcek ještě menší, i když na pohled tak nevypadá a "dlouhonosky" byly sice prodloužené i dozadu, ale stejně už to zkrátka "nebylo ono" - přes dlouhý motor mizerný výhled a i setrvačné hmoty daleko od těžiště byly na prd. Holt to bylo to stadium, když už se původní konstrukce dostává na vrchol svých možností a bylo by lepší naprojektovat letoun zcela nový - na to ale nebyl čas ani prostředky.
A ohledně toho zákazu použití nitra pod 9000m se uvádělo, že pod touto výškou by to mohlo poškodit motor, o tom, že by to nemělo potřebný efekt, jsem neslyšel. To poškození ale docela sedí - sice se tyto systémy dost používají někdy v autech, ale i tam se může použít jen hodně krátkodobě. Popravdě, nepamatuju si, jak přesně "rajčák" v motoru funguje, ale viděl jsem motor, u kterého to doslova roztavilo svíčky. A narazil jsem před časem na chlápka, co chtěl montovat rajčák na Haryka, snad na glajdu. Co jsem od něj věděl naposled, tak už to měl na cestě ze Států a nevím, kam to dotáhl, ale montovat tohle na motorku a kor na H-D, mně osobně přinde jako úplná bláznivina.

zdar chlapi, Wencla zajima zkusenost s tim sanim a Vy tu resite motory z letadla, to mu asi moc nepomuze

to JohnnyS08--> je tam K&N filtr, ktery ma sam osobe velkou propustnost a ve spojeni s otevrenymi laufy to karburatorem doslova proletne. Uvazoval jsem o tom,ze tam jeste pridam clonu s mensim otvorem, ale to je asi blbost.

Raduzzo>Máš pravdu za moje příspěvky se omlouvám .K dotazu můžu říct jen to že na to by měl odpovědět hlavně výrobce popř prodejce toho ,,tuningu´´

coffman--> ahoj, tady nejde o omluvu, chtel jsem udrzet tema, ktere me mimo jine take zajima.
Vyrobce je VOLAR Motorcycle v U.S.A. a ten moc informaci v baleni neposkytuje