Honda CBF 500 (2007)

Bejvalka

Recenze

Dnes na ni vzpomínám s nostalgií. Bylo to moje první vysněná motorka. Od dětství jsem tíhnul k technice a jako každý kluk jsem si přál mít jednou pořádnou mašinu.

Jak plynul život tak bylo vždy něco důležitého co odsouvalo můj dětský sen na druhé místo.

Jednou však přišel ten den, kdy jsem se rozhodl, že je čas si splnit sen z dětství.

Nechtěl jsem sobě a ani nikomu jinému dokazovat, že na to mám prachy a tak jsem začal shánět něco s dobrým jménem a ne tak moc drahého. Dlouho jsem se rozhodoval kterou motorku si koupím a nakonec volba padla na Hondu CBF 500.

Moje zkušenosti s jízdou na motorce byli v té době minimální a tak jsem se rozhodl začít raději opatrně. Volba Hondy byla skutečně dobrou volbou.

Je to jako když si vzpomenete na svoji první holku . Nejdřív se držíte trochu při zemi a postupem času, jak získáváte zkušenosti Vám vzrůstá sebevědomí.

Hondička byla trpělivá učitelka. Dobré jízdní vlastnosti, slušné zrychlení , super posez, dobrej dojezd ( nádrž 19 l). I s batůžkem byla spolehlivá a poznal jsem s ní krásná místa a pohodový lidi.

Jenže jak se postupem času dostanete mezi motorkáře najednou začnete zjišťovat i určité nedostatky. Pokud se jezdilo na pohodu tak jsem neměl důvod uvažovat o jiné motorce , jenže vono to na našich silnicích není vždy o pohodě.

Honda měla maximálku kolem 180 km/h a šestý rychlostní stupeň byl pouze udržovací. Jak já říkám začal se ze mě stávat polykač kamení . Rychlostí kolem 160km/h dnes jezdí i vozidla z minulého století. Nejhorší bylo, když jste za to potřeboval vzít. Jako každý motorkář, tak i já jsem zažil situaci kdy mi to nějak nevyšlo a potřeboval jsem za to vzít. Tady bohužel Honda díky svému obsahu začala ztrácet dech. Na dálnici ,rychlostní silnici nebo tam kde se nechá trošku přidat jsem se začal dostávat do nebezpečných situací.

Jízda na motorce je iluze o svobodě. Byť by se jednalo pouze o pocit, ale začínal jsem mít dojem, že na silnici si to nemohu plně užívat. To ani nezmiňuji jízdu s kámošem. Pokud jedete na sraz ve společnosti litru nebo sedumsetpade, tak jedete na doraz a každá taková jízda se mění na dostihy ve kterých skončíte jako poslední.

S těžkým srdcem jsem se tedy rozhodl, že Hondu prodám a půjdu do něčeho silnějšího.

Jinak jsem byl s Hondičkou moc spokojen. Pokud si ji pořídí pohodář nebo začátečník tak na ni určitě nedá dopustit stejně jako já.