Aprilia Caponord 1200 (2015)

Oteklá RSV4 na chůdách. Když tenkrát v Aprilii přišli s designem RSV4, musel mít asi strašný úspěch, protože ho pak začali dávat na vše - na skůtr, cesťák i naháče, ale mě se také líbí, takže proč ne.

Více fotografii

Motorka koupena od findejs1310 (Bohnice)

Výška jezdce: 175 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
KTM LC8 950 Adventure: KTM LC8 mám na žebříčku budoucí motorky hodně dlouho, ale její čas přijde, až se přeorientuji více do terénu.
KTM 990 Adventure / S: To samé, jak u karburátorové verze. Ještě bych se musel rozhodnout, kterou raději.

První dojmy - Když sem jel v roce 2015 slintat do Prahy na výstavu, nad Tuonem V4 1100, tak tam jako novinka stál také Caponord 1200 Rally. Už na výstavě mi perfektně seděla ergonomie a při zkušební jízdě se mi to jen potvrdilo.

Motorku bych doporučil pro - Asi komukoliv, kdo nechce jít s davem a jezdit na tuctové motorce. Na touring mapu je to úplně klidné moto, kde by člověk ani nehádal objem 1200.

Doplňky na motorce - Jeden z důvodů, proč se mi také tolik Caponord Rally líbí je to, že má už v základu skoro vše, co bych u jiné motorky řešil. Vyhřívané hefty, tempomat, semiaktivní podvozek, 3 kufry, ochranné rámy s přídavnými světly, drátěné kola, suprové brzdy a pro mě perfektní design. Já na moto akorát přehodil kroužek víčka a tankvak sw motech, co sem měl na Tuonu, abych měl dát kam věci, když budu chtít jet na lehko bez kufrů, protože jiný úložný prostor tu samozřejmě není.

Recenze

Jak jsem psal už výše, motorka mi perfektně sedla už na výstavě. Stejně dobře mi seděla i Kawasaki Versys, stejného modelového roku, ale tam nejsou ty emoce, jak u Itálie Mezitím jsem se tedy několik let snažil jezdit na různých modelech Tuona, až jsem došel k na začátku vysněné V4 1100 RR/Factory a tam si uvědomil a přiznal, že na silnice v mém okolí a moje ruce, je to prostě zbytečné a totálně nevyužitelné a začal zase přemýšlet o něčem s pohodlnějším posezem, co by dobře filtrovalo nerovnosti, abych se mohl posunout na horší silnice, protože na mojich oblíbených se začal více a více zvětšovat provoz a výskyt úsekových radarů. A náhle se na inzerci objevil tento kousek, který celkem odpovídal mojim představám. Celkově je to moje 6. Aprilie.

Při koupi jsem měl celkem respekt ze zkušební jízdy, přeci jenom hodnoty váhy a výšky ve všech recenzích budily dojem děsného mastodonta, ale v reálu motorka padla perfektně do ruky už u samotného tlačení z garáže prodávajícího. Na řadu přišlo první usednutí, start, jednička a rozjezd, jak kdybych na Capu jezdil už nekolik let. Vše perfektně sedlo, jak tenkrát u prvního Tuona 2006. Stačilo pár set metrů a věděl sem, že domů jedeme společně. Doma jsem už stihl jen jízdu na evidenčku a jednu cca 40 km vyjížďku a přišly první mrazy a solení a tak čekáme na jaro, až se budeme moci důkladněji seznámit. Zatim ale spokojenost a myslím si, že se na Tuono budu muset hodně nutit.