BMW R 100 GS (1993)

Pokračování ságy která začala trpět nedostatkem místa...

Výška jezdce: 170 cm

První dojmy - Velkolepá kratochvíle- teda když to člověka chytne...

Recenze

Druhý díl příběhu pro který již nebylo místo na původním profilu...

Holt- propaganda je zatraceně těžká věc.

10/2023- kapitola první- Zmrtvýchvstání.

Po roční klinické smrti válečného hrdiny saharských dun, kdy už personál rehabilitačního centra začal ztrácet naději ve zlepšení jeho stavu, došlo náhle k pacientovu návratu zpět mezi živé a veškeré život uměle udržující funkce mohly být postupně odpojeny...

Polní maršál Erwin Rommel je zpět!

Po prodělané psychoterapii ale bylo s definitivní platností shledáno nemožným aby se vrátil na svoji bývalou funkci armádního velitele, a na vlastní žádost byl převelen z DeutscheAfrikaKorps do LuftWaffe.

Po dlouhých týdnech a měsících usilovného vzdělávání v novém oboru působnosti se začaly dostavovat první náznaky posunu v přípravě návratu na frontovou linii...

Oddělení výroby (Já + spřátelený svařeč Láďa) hluboko v týlu konečně (no- vlastně rok) dostálo svým závazkům a víceméně úspěšně završilo návrh, vývoj a výrobu náhrady přední končetiny, nenávratně poškozené při zbabělém zpětném taranu nepřátelského pilota stroje nesrovnatelné váhové kategorie...

Cesta to však nebyla nikterak lehká...

Ze zbytků původního limbu bylo pomocí metody pokročilého reverzního engeneeringu vytvořeno první, velice neúplné kinematické schema nového údu...

Do hry vstoupilo špionážní oddělení (Já), a velmi decentní a taktickou prací za linií všeobecné mlčenlivosti se díky informacím získaným ve Straubingu povědomí rozšířilo o nejdůležitější strategické poznání...
A uznejte sami- S TÍM UŽ SE DÁ PRACOVAT, NEB MÁME STOPU...!

Přísně tajné údaje byly z rozhodnutí samotného vůdce (Já) předány do oddělení designu (Já) a po několika desítkách hodin práce na značně zastaralém hardwaru byly do střediska ladění (Já) dodány první prototypové návrhy a 3Dmodely...
Komise pro technologickou přípravu výroby (Já) provedla nutné změny detailů pro optimalizaci výroby a celý projekt prošel schvalovacím procesem přes bankovní radu (Já) až k samotnému zhmotňování nové Wunderwaffe výše zmiňovanou skupinou.

Na tomto místě upřímně, vřele a opravdu srdečně děkuji firmě Zavadil za dodání prvotních polotovarů zmuchlaných presně dle dokumentace, a narozdíl od firem poptaných v okolí Plzně- za pár kaček...

A dál už to bylo víceméně o radosti.

Tedy alespoň do doby, kdy komplikace přinesla tvorba otočně uloženého brzdiče (důsledky chování napevno uloženýho při brzdění mi šlo na nervy)...

… jehož typ ale musí být v rámci zachování tradic válečné německé unifikace výroby shodný s ostatními, použitými na celém spektru strojů jednotky!
Nutno říct. že výzva to kvůli místu fakt byla, ale nakonec jsem to dal, páč jsem musel...
[img

Po náročné aplikaci porototypu na zbytek původního skeletu provedené dílenským týmem (Já) bylo rozhodnuto o předvedení postupu prací samotnému Vůdci (Já).

SCHVÁLENO, PŘIJATO, OCENĚNO...!

Oddělení vývoje ovládacích a monitorovacích podskupin (Já) však mezitím také nezehálelo, a při prezentaci byl nejvyššími představiiteli velice kladně kvitován návrat k tradičním kořenům německé designové školy...


Pro zamezení budoucímu možnému opakování podobně žinantní lapálie na asfaltovém bojišti došlo přecejen na očištění převodovky a její zabalení a expedici do Motoren Israel- na instalaci ústupového zpětného chodu a výměnu ozubení prvního převodového stupně za pomalejší.
A taky odejmutí motorových hlav na jejich renovaci tamtéž...

Jobovka na závěr- brzdovej kotouč 300 mm neni u tohohle typu motorky zrovna běžnou seriovou záležitostí, bude práce sehnat (nebo vytvořit) Jarouškovi (majitel druhého shodneho exempláře protézy) něco vhodnýho, nenapadlo mi to bohužel prověřit dřív...

Pro zvídavé kutily- cena dvou konpletních exemplářů (materiál, ohyby, úplatky strojníkům za výrobu obráběných částí, ložiska, tlumiče) cca 30.000

Konec kapitoly první...

Kapitola druhá - Dermatologie (design)

Od DeutscheAfrikaKorps do LuftWaffe?
Proč, jak a kudy?

Proč?
Protože sice BMW, R100 jako dědic R75 Sahary (DAK- tedy Erwin Rommel)), ale především...

...z úcty k originálu, protože by to stejně bylo vždycky jen "jako" Sahara, tak při nucené předělávce, budiž tedy jak jsem si od počátku v hloubi duše přál...:

Á-la Focke-Wulf 190...

Proč ne á-la Messerschmitt BF109 který je možná ještě o malinko ikoničtějším zástupcem německého válečného engeneeringu (stejně jako právě BMW R75 Sahara, Tiger, Opel Blitz, U-boot typ VII, nebo V2) ?

Důvody dva:

1. Rozdílná filozofie konstruktérů Williho Messerschmitta na straně jedné a Kurta Tanka na straně druhé.

Ta mě bližší- Kurtova: nechtěl stíhacáho plnokrevníka, ale všestranného pracanta kterej zvládne všechno co naprd zásobená frontová letiště přinášejí a to levou zadní, a snese bez mrknutí i to co přešlechtěný lehkonožec od druhého týmu diky svému vznešenému původu prostě z principu unést nikdy nezvládne, a výkonově nebude o moc horší.
(Podezřele mi to připomíná BMW R GS)
A ruku na srdce- hřeje mě představa toho, jak by v týhle situaci vypadalo něco laminátovýho, odlehčenýho, okruhově- stíhaciho a rozhodně méně železnýho...

2. Motorizace ...

Me-109- agregát Jumo.
FW-190...?
Ano, modří již vědí, nebo alespoň tuší- 14tiválcový dvojhvězdicový válečný klenot- říšský pracant BMW typ 801 (v nejvýkonější verzi s cca 1900 PS) používaný i v tetě JU-52, snad i v některých Heinkelech a ví jen bůh kde všude ještě...

Pro hnidopichy- jo, vím, verze C měla řaďák Daimler, verze D pak už Jumo, ale o těch to u mě nebylo, není a nikdy nebude...
Ten kdo to čtrnáctiválcový zvíře někdy slyšel běžet a neměl z toho vlhký trenky jako by mu za zadkem o půlnoci v cizí zahradě zavrčel pitbul- nechť se přesune do sekce kvičících řadovejch píšťalovitejch omrdesátiválců...
Tedy- proto moji milí, proto Focke-Wulf...

Jak?

Tady to bude složitější, ale s trochou nadsázky a pochopení se i v tom dá najít berlička (bez který u mě nic nejde)...
Nikdy to nebude letadlo, to dá rozum do hrsti, ovšem narozdíl od Sahary nikdo nemůže nic namítat když to bude tak nějak jen jako, jmenovitě jen o 1/7 vysněného motoru a absenci nosných ploch, protože by srovnával nesrovnatelné- motorku a letadlo.

Kudy -tudy tedy do toho BaWorova, potažmo do (z půlky) FockeWulfova?
No, ti co mě znají vědí, že moje zvrhlá fantazie je nevyzpytatelná stejně jako touha, a kde je chuť- je i cesta (nebo způsob chcete-li)...

1. Plánovaná změna budoucího barevného schématu v první řadě...

Bóže to je krása...

2. Celková změna dojmu ze sidecaru na letadlo...
Nalejme si čistého vína- na motorce samotný se toho zas tak moc změnit nedá, neb motocykl je z principu jen spousta ryze pozemských funkčních mechanimezečků namačkaných k sobě a pospojovaných dohromady, a jen příslovečný ždibík designu vycházející z praktičnosti- nepodstané kousky kapot a nějaký ty světýlka...

Plně soustředění tedy padne na kočárek...

Opět jedna detektivní za 100 bodů- Co dělá letadlo letadlem?
TEDY POKUD SI POCHOPITELNĚ ODMYSLÍME KŘÍDLA A OCAS?

Jojo- i tady již modří tuší- tedy alespoň ti, kdo si někdy zkusili sednout do kokpitu letadélka z doby minulé (a lepší)..

Masakr! Ale úžasnej, a s hypnotickou schopností nepustit od sebe oči, zcela jistě pro přitažlivou fascinaci kvantem analogovejch rafiček, camprdlíků, čudlíků a ostaních hejblátek.

Hujer: MÁ TO SPOUSTU OVLÁDACÍCH PRVKŮ A POLSTROVANOU SESLI...

A jelikož už tam ty čtyří budíky stejně mám, Zkúsime to cez vesmír (Tublatanka tuším)
Třeba nějak takhle- prvotní návrh (tedy aktuálně k 16.12. 23 jen první ze sedmi verzí...), generování fotek fakt na tom mým prakompjůtru netrvá pár vteřin...

K pevně daným čtyřem ukazatelům provozních hodnot přibyde nutně ještě vysílačka neboli Funkgerät- audio), náklonoměr (i na sajdě se hodí), paralelní rychloměr s otáčkoměrem, ovladání topení pro spolujezdce, palubni kompas navigátora a spousta dalších drobností které vyplynuly z nutných změn realizace nového tvaru...
Prvotní podmínka zadavatele (Já)- je však po desetileti neměnná- vše musí být funkční, nic jen jako mrtvá kulisa...!

Sice když vidím tu haldu věcí která se mi za daným účelem už sešla (a stále nekončíme myslím...), finanční rada (Já) točí oči v sloup, a začíná se zbytku realezačního týmu ptát: NEJSI PAKO?
S hrdostí odpovídám- Ale ano, jsem!
Chci, tedy potřebuju, tedy musím..., a hlavně: KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ!

Příběh o hledání směru:

Pevně danou se stala nová pozice druhé (pravé) žluté (a tedy super oldschool) mlhovky (import Hella- Dillí přes ebay- jen pro zajimavost) jako asymetrického spojovacího prvku mezi sajdou a motorkou...
Jenže...
Jenže tam kde nutně musí podle architekta- designéra (Já) být, měl doteď svoje místo záložní kanystr na ropný rafináty
To však neklapne- jeho držák pak nepůjde otevřít, a předělávat ho nebudu...
Tak kudy-tudy, neboli- Kam s ním?
A fčíl babo raď...
Přesun na záď na pravobok dáva smysl jako jediná alternativa!
Jenže...
Jenže tam už dávno spokojeně sedí náhradní levý víko motoru a stylová Ural- lékárna...
Dobrá, lékárnička klidně může trůnit pod mlhovkou, narozdíl od držáku kanystru tam totiž půjde v pohodě otevřít, anžto má pantíky dvířek dole...

Další z Krajíčkových Královských Otázek za 100 bodů zní:

Tak kam ale sakra s tím víkem?

Ne-é, do regálu v žádném případě moji drazí,
vzpomínka na průběh první jízdy dodnes mysl mrazí...

Příďové boky kočárku?
Nu, není tomu tak jasnosti, ty jsou již zarezervováýny pro jiný účel a provedení...

Na chvíli deklík odkládám, pokuřuju doutníček a čumím na konturu lodičky a střídavě na inspirační (a motivační) plakát šedošedého krasavce (viz výše).

Sajda- letadlo, letadlo-sajda.
?
Sajda- letadlo, letadlo- sajda..
??
Sajda -letadlo, letadlo- sajda...
???
(Hlaváčku mám to- vždyť je to steward...!)
!!
No- i tady již modří pravděpodobně tuší...
Nu co jen, co vy ostatní?
Co na kontuře sajdy při pohledu z boku narozdíl od té letadlové chybí jako nos na černošské tváři? Co jen...?

Jasně- vrtulovej kužel...

Touha vítězí, moje ruce to zase dají (páč zase musej- jiný to za ně neudělaj), deklík už má novej pelíšek. Je po ruce, a (byť vzdáleně) plní i funkci dojmu z podobnosti tvaru).


Nu, a nástřel umístění budoucího megalomanského pultu případného spolupilota/strojníka/operátora zbraňových systémů...



Víc zase za pár...

Kapitola třetí- 2024- aneb Sága pokračuje

Vánoční příměří 23/24 se neslo téměř pro všechny složky Branné moci ve znamení klidu a rekonvalescence před jarní ofenzívou.

Jen bdělé oddělení GEheimSTAatsPOlizei (ano i tady Já) provedlo důslednou razii v nepřehledném internetovém Ghettu plném odpadu, nepotřebných slibů a lží- ve snaze najít konečné řešení problému s nekompatibilitou některých brzdových částí...
Snaha byla nakonec korunována úspěchem, a vlastně i hlasitým odfrknutím bankovní rady.

Brzdový kotouč 300mm se zachovaným vyosením unášecí části, vzpomínáte?

Hledaným heslem letošních vánoc tedy bylo:
BMW R100GS Front wheel brake modification (+ německý ekvivalent pochopitelně)

Podrobnější geneze podařené akce:
Počátek: 25.12.2023 18:15

Od sady správný kotouč+hadice+nástavec brzdiče+4pístkový brzdič (799 USD) anglosaské provenience...

Přes miryády rozměrů 320 (jednotlivých kotoučů (plochých a tedy nevhodných) i v sadách obdobných té horní), navíc včetně cen...

Přes záplavy kotoučů 300 mm plochých (i v sadě bohužel s nástavci pod montážní částí potřebné pro uložení třmenu a tedy nevhodných) od Číny po NewYork

Až ke kýženému úlovku od Spiegler Bremstechnik...

Konec pátrání tedy až napřesrok, přesněji 1.1.2024 v 5:29
508 EUR za 2 kusy včetně poštovného...

To byla chvíle kdy se letos oči vrchního guvernéra Říšské banky (jojo, zase Já- kdo jinej) zaleskly slzami štěstí...

Zbytek Novoročního rána (a dopoledne) uběhl ve slavnostní náladě u láhve vína (a pak druhé) hledáním historických podkladů heraldickým týmem. (Já)
Cítil jsem potřebu v dané euforické náladě správně sestavit typové označení nově vznikající Wunderwaffe.

(Vřelé díky vinařství Švecovi)

Trvalo mi po vystřízlivění v podvečer po přečtení ručně psaných hieroglyfů pěknou chvíli než jsem pochopil co tím autor (Já) chtěl asitak říci.

Stálo tam zhruba: R100gSIMZPDWmBA910wf_3.2

Díkybohu stenografka (Já) nakonec pochopila alkoholem šifrované poznámky a dodáním 2 symbolů a přerovnáním písmen vytvořila pochopitelnější sadu znaků:
BMWR100GSPD/IMZ/FW190A_3.2

Dekódování je snadné, stačí sada kotoučků do Enigmy:
BMW R100GS PD- režimem zanesené a v TP zaknihované označení- nepotřebuje doufám komentovat...

IMZ- Irbiťskyj Motocyklóvyj Zavód (věru ruštinu taknějak dávám, azbuku furt číst umím, ale zapsat do kompjůtru ne...) - místo narození postraního vozíku původního provedení jako plnohodnotné poloviny souspřeží

FW190A- jo, letectví, o tom to celý teď je...

3.2- samozřejmě třetí velká přestavba, druhá subvarianta.

Kódové označení pro radiokomunikaci:
MK/Würger

Další kotoučky objasní...
MonsterKuh (monstrózní kráva) je přezdívka v germánských zemích obecně známá jako synonymum BMW řady GS- nejspíš pro jejich únosnost a stabilní projev.

Würger je pak opravdu reálně používaný kód daného éra, navíc jméno drobného zpěvného ptáčka (ťuhýk)...

Takže pro nelingvisty česky asi něco v tomto smyslu:
Vrabčák jako kráva (Řízenej ovšem monstrózním volem...)

Návrat realizačního týmu z lazaretu na bojiště: 2.1.2024

Pokročil jsem v ladění budoucí formy (myšlen tvar, ne výkon), ztvárnil jsem prostor pro umístění stožáru antény pro Funkgerät
a přívod startovacího agregátu (vstupní zástrč 230V pro budoucí integrovanou nabíječku obou akumulátorů (start (záloha systému)+ příslušenství)...

Navíc byl dokončen upgrade ochranného pancéřování prostoru osádky proti palbě z pozemních zbraní.

Bez násilí přiznávám, že jeho primární funkcí bude ale design, protože žlutá barva někde tam dole být musí- viz kamufláž někde výše...
A uznejte sami- jen nabarvit na brutála spodní část přídě- to by působilo strašně lacině, nechutně násilně, naprosto amatérsky a hóóódně nedotaženě...

4.1. 2024- Den kdy se sice Země nezastavila, zato se však naplno spustily slzy bankovního guvernéra a začalo další kolo rabování zlatých říšských rezerv.

Zadní převod.
Tady vlastně není z čeho vybírat (4dírová nába v kombinaci s pastorkem s prodlouženou vstupní drážkovanou částí pro první paralever- v podstatě jen jeden jediný pomalejší ekvivalent k použitému 34/11- asice 32/10 z R 80GSPD.

Nemůžu si pomoct:
Císař (Já) vece: Nuže Skotto (Já), přistupmež k velké invokaci...
Nejdříve třikrát vyslovmež jméno Ebay, Ebay, Ebay...
a bankovní konto pozorujmež...
Mínus 430Eur
Nevzplanou- li červená světla bankovní ochranky, materiál na repasi připočtěmež...

...staniž se...

...a jelikož se to guvernérské zvíře tak smutně dívá, tak ho prostě bodni do hrůzou oněmělé tváře, nejlépe rozpočtem renovace výfukové soustavy plánované na březnové jmeniny a dubnové narozeniny našeho Vůdce (co mám dělat-Já, prostě 20tej duben no...)...

A BUDME MÍT GOLEMA...!
MY TOTIŽ MUSÍME MÍT GOLEMA...!

Stávající rourárium odpadních splodin už drží ve svém věku pohromadě víceméně jen silou vůle- bude třeba nainstalovat novější náhradu všch částí původní sestavy.
Koncovka, Y-svod místo primárního tlumiče a ve finále svody (podladěný-s interferenční rourou pochopitelně).
To vše, ve spojení s (doufám úspěšně) probíhající přestavbou chrámu koleček, spomalením koncového převodu, náhradou některých motorových podskupin za perspektivnější (Siebenrock písty s válce a asymetrická touring vačka, únosnější lamela spojky a těžkej přítlačák)- plánovanou ale až na příští zimu, (nechci aby guvernér spáchal seppuku dřív než to bude hotový) a přenastavením motormanagementu (jenže kam ale založil ten sklerotickej vrchní archivář (Já) ty papíry od zapalování?) snad povede k posunu maxima kroutícího momentu dolů na stupnicích otáčkoměrů (jojo, dvou!) a tím k vyššímu podílu využití pátýho kvaltu při plánované jízdě v konvoji pomalejších strojů 2025 a k nižšímu namahání spojkový podskupiny v lesním a horském terénu...
Ta jednička je fakt vzhledem k váze brutálně dlouhá a místy dostává standard lamelka při uvádění soupravy do pohybu pěkně pokouřit...

A aby mě někdo nenařknul že píšu jen samý smutný věci, tak humorná perlička na závěr dnešní plačtivé kapitoly...
V poledne mi volali z výpalkárny že mám hotovou tu první verzi co jsem jim poslal.
Sqělé reku, ve vcelku dobré náladě jsem opustil s předstihem brány závodu o něco dříve natěšen představou- jak si doma o víkendu seskládám první puzzle z budíků, a vyrazil nadzvukovou rychlostí do místa určení, ovšem...

... ovšem netušil jsem že tahle bláznivá životní story vezme název souboru MODEL_1_PALUBKA.dxf tak doslova a málem jsem neudržel svěrače v NC poloze když mi chlapci hrdě přinesli...

Bude to vskutku úžasný, jen nevím jestli všechny ty budíky půjdou vyvařit v pračce na 90° aby se smrskly a vešly se tam...
Nenechávám kóty ve výkresech dlouhá léta jen tak pro legraci- přesně tohle už se mi totiž jednou stalo...

Tak Vašim zimním radovánkám taky zdar, a zase za pár až dojde k posunu (po ranveji?), budete-li mít chuť...

Kapitola čtvrtá- pomalý začátek rekonvalescence aneb první krůčky...

Motto: Učim-li se chodit, často padám na rypák, ale zase vstanu jelikož jinou cestou se nelze vydat...
A jednou se diky tomu možná naučím i běhat, a nedejbože lítat...

Jojo, jobovek neni nikdy dost, musím si veřejně nasypat popel na čerstvě oholenou leb, a otevřeně se přiznat světu:
Ani novej kotouč 300mm nebyl to pravý ořechový (a původně použitý)..?

Ten starej nebyl evidentně sice moderních 320, natož původních 285, ovšem ani vysněných 300milimetrů tolik zmiňovaných.
Byl sprostě, zákeřně, a dost nečekaně 310- což jest rozměr o kterém jsem zmínku pro tuhle motorku za ty roky nikde neviděl...

Jó hošánku- měřit metrem od oka na motorce se nevyplácí (natož čůrat páníčkovi na kamaši).
Přiznám bez výslechu- nechtělo se mi před vánoci v tý vymrzlý dilně vyndavat kolo- neb je to dost práce, ale ne zase tolik aby se kvůli tomu topilo.?

Po namontování funglnágl kotouče (sundat ťřmen, vyndat kolo i unašeč, přehodit kotouč na kole, to nandat společně s unašečem a našroubovat třmen) vysněnýho rozměru vyšlo najevo, že z ničeho nic obložení destiček je nějak výš než je vnější hrana brzdovýho disku, což bylo kapánek frustrující...

Poznámka bokem- někdo někde inovoval malinko formu destičky- obložení má teď kapku větší plochu, ale pohříchu se destičky nevejdou do původních brzdičů kvůli jednomu čípku a musel jsem vzít do ruky pilník...


Kér malér.
Kudy-tudy?

Když budu sám před sebou dělat že jsem si toho nevšiml, ušetřím si práci, ale- až se jednou desky sjedou, tak se ty zbylý cca 5mm hrany na obou obloženích opřou o sebe navzájem místo o kotouč, a to by mohlo znamenat nečekanou ztrátu úrovně zápornýho zrychlení a fatální chybu v odhadu brzdný dráhy...
A to bych se příště do toho Rumpolda plnýho sraček mohl při otevřené oponě, za plného osvětlení, a při frenetickém potlesku škodolibých fanoušků odporoučet s plnou parádou...
A to fakt nechceš.?

Chce to doutníček na rozvahu...

Řešení každýho problému (jak už to tak bývá) mívá povětšinou víc variant, takže buď:
A) Fast, simple & easy - odbrousit 5 mm z horní strany obložení destiček
(jako nouzové řešení někde na cestách vcelku přijatelné- rychlé a stavovské..)

anebo:
B) Slow, hard & painful - přesadit třmen v držáku o těch nutných 5mm blíž k ose kola...

Modří opět tuší...
Nechtělo se mi, to je doufám nad slunce jasnější, ale po schizofrenní debatě obou polovin mozku zněl nový rozkaz jasně a vlastně dost nekompromisně:

Zachovat třecí plochu v nejvyšší možné míře pro maximální účinnost (která diky menšimu průměru kotouče bude teď možná přecejen o Chňoupka nižší- byť věřím, neboť na velkým hrochu ty brzdy fungujou víc než dobře).

Tedy B je správně, neboli co sis zkurvil si taky vyžer ty líný hovado, obložení brousit nebudeš...
Ale nechť- zámečničina je přece hezký řemeslo!

Vyndat třmen, kolo a unašeč, zavařit spodní díru, obrousit a převrtat o kousek blíž k ose kola, nandat kolo a unaseč, na něj na jeden šroub třmen v nové polopozici, zkusit a zkontrolovat jestli to nebude s ničím kolidovat, odmontovat třmen, kolo a unašeč, zavařit a obrousit horní díru, nandat kolo a unašeč, třmen zase na jeden šroub, zhodnotit vyrovnat, označit, sundat třmen, kolo i unašeč, vyvrtat novou druhou díru, nandat kolo, unašeč i třmen (teď už na oba šrouby), okem designera zhodnotit estetickej dojem celku, označit nutné, sundat třmen, kolo i unašeč, dovařit novou konturu základny a zušlechtit bruskou do finální podoby, nandat kolo, unašeč i třmen- a je to...?
A zdržení?
Když chvíli počkáme Hlaváčku- jedno odpoledne- strávený napravováním odfláknutý přípravy...?

Alespoň jsem si do budoucna nacvičil onen přecejen trošku komplikovaný postup demontáže předniho kola z vidle- je to konckonců vyrobený vyndavací a zastamdací, a co se v mládí naučíš, na cestách se ti může hodit...

Pokud by všechno v životě vždycky vyšlo na první dobrou- nebylo by to žádný dobrodružství, kornatil by mi mozek, a nebylo by o co se podělit (neb chápu že cizí neštěstí potěší nejvíc).

Vyřešeno tedy jest- palubními (dílenskými) prostředky a k celkové spokojenosti, samolibě se kochám tím, jak jsem z toho zase vybruslil...

Oopps, předčasné uspokojení, je jasný že to není jak se zdá, to většinou nebývá zvykem...

Nutno ještě stvořiti nový stabilizátor ramene unašeče- původní je posunutím jednoho jeho kotevního místa (montážní díra pro třmen) krátkej, takže ještě kousek šestky plechu, změřit novou rozteč, bruska, vrtačka, poslední dvě díry a je to, kvůli tomu už jsem to ale vyndavat díkybohu nemusel...

Každý projekt (prvotiny Wuderwaffe obzvlášť) zkrátka přináší realizační obtíže, ale alespoň se duševně zocelím a ke svému stroji získám pouto silnější než jedna v současnosti raději nejmenovaná víra...

Zbývá (spíše filozofická) otázka pro detektivní kancelář (ale tentokrát to už JÁ rozhodně nebudu) která zní- co to tam teda vlastně mohlo bejt původně za ten kotouč...?

Snad něco na zcela jinou motorku,

snad zakázková výroba- věnec z něčeho jinýho nanejtovanej na originál unašeči,

snad kdysi uvedený výrobek jenž se na trhu moc neujal, a jehož stopa z kyberprostoru v průběhu času zkrátka vyvanula...

No, anebo se jen jako obvykle střetl mikrokosmos s makrokosmem kvůli konjunkci Jupitera s Venuší, a já zkrátka neumím důsledně bádat v hen tých oných internetách...?

Ale je to tam, a líbí se mi to...

Zase.
Páč musí, bohopytelně...
Zase...

"Těžko na cvičišti- lehko na bojišti!"

Slogan jenž mě nebavil od chvíle kdy jsem ho na vojně na cvičáku v Martinských kasárnách půlroku četl každej den, ale jen tak mezi námi- je dost výstižnej...

Jedeme dál a láska má děj...!
Neboť když ji miluješ, není co řešit...?

Kapitola pátá: Léta páně 2024

19.1. První update z fronty...
Pozitivní zprávy!
1)Výpalky se na druhý pokus povedly, a kupodivu se do nich vejde všechno jak jsem zamýšlel, bez vzájemných kolizí- na první dobrou.
Tedy- můžeme přikročit ke svařování těla kampeličky, a naživo je to hezčí než model...


2)Pomalejší převod jsem už rozmělnil na prvočinitele a věnoval jim potřebnou péči, spotřebák je objednanej...

3)Chlapci z Neuhäuslu ve středu ohlásili hotovo, převodovka má o vysněný kolečko víc, pomalejší jedničku a hlavy jsou lepší než nový, po vikendu snad expedují...

Ale neni všechno jen růžový- óbrguvernér Říšské banky ještě neprocitl z kómatu do kterého upadl po obdržení faktury a odkliknuti platby, protože suma spadla do řádu šestimístných cifer...???

Ale když do pekla, tak na pořádným koni...

Zde jeho nová kopýtka ...

Hlavy jasný- přefrézovaný obě roviny (viková i spodní), nový ventily a vodítka, přefrézovaný ventilový sedla, drobný správky...

Zajímavější jsou ty převody.
(Bylo věru nekřesťanský pokušení vydržet a nezkoumat vnitřní detaily)
O 5% pomalejší jednička,- výměna jednoho (!) kola.
Vím sice že to nějak jde- když se jedno ze dvou nechá a na tom druhým je jinej počet zubů a přitom se nemění osová vzdálenost hřídelí, ale nevím ani jaxetomu řešení říká- to jsme před 35 lety ve strojnictví nemivali nebo jsem to zapomněl- je to pro mě vyšší klučičí a mozek se vzpírá protože modul pak zas tak moc neplatí, ale budiž- tohle řešení se dá sehnat už dlouhý roky (ne ale od BMW), tak ho mám...
Novej spotřebák (ložiska a gufera),
Zabroušení kužele výstupní přiruby,
Novej snímač neutrálu,
a konečně...

TRAMTADADÁÁÁ- ZPÁTEČKA SAMOTNÁ!

Mechanimezeček přesouvání vloženýho kola je v prostoru přivařený příruby, kolo a všechny části by měly bejt kovový, nixplastikový a snad tedy i rozumně odolný.
Plnohodnotnej kvalt kterej bere energii od vstupní hřidele a pohyb stroje se ovládá standardně spojkou.
Narozdil od K1200LT (a Hondy Goldwing?), kde pokud vím je nějaký plastový soukolí, couvá se startérovým tlačítkem a je to jen pro ranžírování kvůli prasečí váze.
Obsluha jednoduchá- přetočenim páčky o 90° přes pružinu v mechanimezečku (odpor v prostředku dráhy).
Logika funkce blbuvzdorná aby to obsloužil i běžnej Němec: dokud není nohou neutrál- nejde mechanicky řadit zpátečka, a když jí tam pak pilot vrazí- zase nejde hejbat nožní řadicí pákou a dát tam jakejkoli kvalt, do doby než zpátečku zruší. Vzpominka na dvojkvalt 2+3 v Š-1203 TAZ...

Trošku morbidní je elektroinstalace, kdy novej mechanimezeček má svůj vlastní spínač jako neutrál, jen narozdil od něj není N.O., ale N.C., a je zapojenej k původnímu do série, aby ovládal jen funkci kontrolky Neutrálu.
Tedy- pokud tam vrazím neutrál- zemnící kontakt jeho kontrolky projde neutrálovým snímačem skrze zpátečkový snimač na kostru a kontrolka N svítí.
Zařazenim R se rozpojí cesta signálu do kostry a kontrolka zhasne do doby než se R zase vyřadí...
Tedy při R nesvítí N i když tam vlastně mechanicky je a svítit by měl...
Jen... jak k tomu ale přifařit couvací lampu...??
Jasný- vyměnit N.C. snimač za N.O. a použít ho jako samostatný ovladání reflektóru, to napadne i vola.
Jenomže to mi zase při couvání bude svitit neutrálová kontrolka a to není dokonalý ...?
Rozhodně hluboce filozofická otázka, něco co bude stát za hlubší disputaci nad sklenkou, něco ve smyslu pít či neblít...???
Lehkou ideu sice mám, ale ta půjde vyřešit až jako asi úplně poslední věc po mechanickým složení celý Wunderwaffe (ale před prvníma zásadníma elektropracema)...

Po týdnu stráveném chrchláním v pelechu pod peřinou bez kontaktu se světem, dnes prvně v práci- bylo třeba dohonit zpoždění, tak jsme alespoň svařili tělo kampeličky na hotovo,

a zitra odpoledne se ho začnu snažit (se vší vrozenou hrubostí) nějak vnutit do kastle...
Strategii už jsem si rozmyslel, snad to klapne, doufám v postup kde nebude nutné svařování...??
Ne že by to nešlo, ale musel bych (to nechat) vařit tigem a přechodovým drátem (je to kvůli kompasu z nerezu), a to je fuckt až ta úplně poslední přípustná zoufalá verze, to by se asi kroutilo jako sedm žížal- moc tepla, navíc ten původní plech už dávno není co bejval, a toho kitu co bych musel očistit dočista aby to šlo...
Dej Gott (a nemyslím Káju) ať to zitra jen rozpářu flexou, ohnu rantly přes lištu nahoru a svrtám šroubama.
Budem vidět...

11.2.2024- Zápis z porady nejvyššiho velení Generálniho štábu Branné moci

Seznam zůčastněných:

Těžké strojirenství (Já)
Elektro- silnoproud (Já)
Elektro - slaboproud (Já)
Maskování (Já)
Karosárna (Já)
Lakovna (Já)
Motorárna (Já)

Report:

Silnoproud:

Vytvořen novej držák pro dvojici akumulátorů včetně usazení odpojovacího relé hlavního okruhu a antivibrační výstelky.
Pozice obou baterií zajištěna přítlačnou klemou, fixace baterek tažným šroubem M6, přišroubovbáno k podlaze 6xM6 vratový přes gumu, nataženy propojovací kabely zdrojů v patřičné dimenzi a barvách vodičů.

Karosárna:

Finální usazení tělesa přístrojového fundamentu na drak voziku pomocí ztracených trhacích matic M4 a pochopitelně šroubů- bez nich to nepůjde.
Po finalním kompletním zkušebnim osazení přístroji a úpravě umístění jednoho spoje v oblasti tachometru dopracován čistý tvar palubní desky (spodní radius) zajišťující bezkonfliktní demontáž a zpětnou montáž- finální svrtáni s fundamentem- stejně jako tělo, jen v dimenzi M3.

Těžké strojírenství:

Dokončena oprava "poškození" nově použitého hlavního rámu R80GS (totožnej formou, rozdílnej v označení) v oblasti pravé stupačky (?a co čert nechtěl i identifikačních znaků?) takže je to super a nebude nutný nikomu nic vysvětlovat
, dokončena plná repase pomalejšího koncového převodu (32/10) včetně obou uložení nápravy a prachovek...

Maskovací tým:

První pokusy o mícháním matných odstínů budoucí kamufláže.
1:3- 1:4 a 1:8- 1:12 řekl bych, do té světlejší ještě dohrajeme pár kapek modři a pokud obloudime ten tmavší navíc trochou zelený- získáme i potřebnou nazelenalou- na okraj horní části.
Tim se dostaneme na čtyři (a ne padesát dikybohu) odstíny šedi...
Uvidíme po zkušebním nástřiku nějakýho plechu pro srovnání...

Lakovna:

Nový nástřik prvních rámových a montážnich dílů- černá lesk (pro seznámení se záludnostmi ovládání vzduchové stříkací pistole- premiéra v oboru- sklízím plody toho že jsem dlouhá léta bydlel vedle lakýra a očumoval).
Prozatím hotovo: mřížka světlometu, držáky mlhovek, třmeny horního padáku, držák aku, podsedlová část rámu i s držákem bagáže, ochranný rám dvojlampy, kaslík na původní baterku.

Motorárna:

Kompletace agregátu - dekarbonizace pístů, montáž repasovanych hlav, výměna načatých ventilovych štelšroubů a následné seřízení vůlí, objednány poslední dily pro oblast zadniho konce kliky- zjištěn únik oleje a nový čidlo teploty oleje ve vaně, renovace bypass ventilu olejovýho filtru, sníženi hodnoty nastavení pojistného ventilu olejové soustavy. Je sice nenastavitelnej, ale co by člověk nezkusil pro splnění svých tužeb že?

Slaboproud:

Vyřešení několika dílčích problémů:
1) Odpojování slaboproudé větve integrované nabiječky akumulátorů.

Jde o to, že k akumulátoru natvrdo připojenej nabijecí zdroj stále kontroluje parametry úrovně jeho nabití- úroveň napětí a teplotu okolí aniž by musel bejt v zásuvce...
Ta činnost samotná není nikterak zvláštˇ energeticky náročná- naměřena hodnota v úrovni jednotek miliampér, ale z principu- dost na hodinách který zůstanou pod napětím i v době klidu a na tom mezibateriovým relé, tak nějak úplně nemám moc rád věci bez dozoru.

Takže (nečekaně) relátko s cívkou 230V zapojený před nabiječku, který bude propojovat výstup z nabíječky a připojí vedení k baterce až po oživení siloviny v zásuvce prodlužovacího kabelu...
Osazeno do vytvořeného držáku relátkový skříně, odzkoušeno, funguje...

2) Osazení odpojovače akumulátorů.
Přecejen- prostupy hlavních silových vodičů bokem sajdy jsou sice fajn jako místo pro případné připojení startovacích kabelů (a je jedno jestli ve smyslu dárce nebo příjemce), ale přímo vybízejí k pokusům o jejich zkratování (a je jedno jestli jen náhodou jako žert osudu nebo jako záměrná sabotáž).
Takže z relátko-pojiskovo-nabíječkového držáku se stal ve finální verzi držák relátkovo-pojiskovo-nabíječkovo-odpojovačový...
Nabíječkový kontakt a kontakt mezibateriovýho relé se oba připojí dle rozumu- ten nabíječkovej směrem k baterce, ten separační směrem z lodičky ven.
Fazit: při odpojení vedení do motorky pro dlouhé stání zůstane připojená nabíječka k odpojené hlavní baterce, a zároveň odpojeno mezirelé které tak nebude parazitovat měřením napětí hlavní baterky a snažit se připojovat druhý zdroj při odstávce...

2a) V případě absolutní absence kapacity akumulátorů bude možné dobít plným výkonem ten startovací při odpojené motorce, ACC se později po nastartování motoru bude dobíjet z palubní sítě autonomně.
2b) V případě připojení odpojovače se budou nabíjet obě baterky nabíječkou naráz- přes separační relé.
Pochopitelně delší dobu, je to zdroj max 10A...

3) Couvací lampa. (A nebylo to pít či neblít.)
Jistě- jak modří opět tuší, (zcelka nečekaně) oblíbené rozpojovací relé, spínané kostrou nataženou před spínač zpátečky.
Po jeho rozpojení (R zařazeno) relé spadne do první polohy a pustí proud do lampy, po vyřazení se aktivuje a lampa zhasne...

Někdy mi připadá že relátka jsou mi asi fetišem...-)

Kapitola šestá: Chaos v čase

Mein Karel!
Santovská párty má letos datum 23.6., kdeže o prázdninách jako loni a předloni...

Tedy zvyšujeme frekvenci odpoledních směn ze 2/5 na 3/5...
Víkendy sámo co rodinná situace dovolí alespoň 30 hodin.
A dost možná vynecháme dovolenou na Heinrichovi...?

Z motorkových dílů zbývá načernit už jen novou vidlici, a začali jsme se potýkati s prvními barevnými doplňky (schne to 3x tak dlouho než ty černý trubky...)

Paralelně s lakem proběhla první vlna kytování (nebo spíš sádrování) těch výmyslů na lodičce- to bude boj a tuším že jedna bruska a dvě ruce budou málo...
Víkend- hotová palubka mitfáry- tedy bez mechanickýho náklonoměru. Ten přijde na řadu až jako poslední na hotovým a seřízeným draku- je to mechanická věc a musí se chytit skutečná nula...

Uspokojivé řekl bych, zbývá nalepit lemovku (a drátování).

Dorazil komplet veyfuck (nač čekat na původní termín že?), vcelku solidní koncovka od GPR (včetně odnímatelného dB- killeru) a celý svody z říše, vše s homologací...


Guvernér už sice přišel k sobě, ale zatím ho nechám rehabilitovat v nevědomosti, život píše takový story že příští nálož bude znamenat v podstatě zbytek plánovaných Úprav- abych to vzal z jedný vody načisto, a to bude nejspíš jeho definitivní jízdenka do blázince...

Intermezzo 6.2. : Atmosféra náhle zhoustla...
Jak jen to říct...
Díky bohu za bojový výcvik týlových jednotek DAK v pouštích Alžíru. Ani písečná bouře je nazstavila...

Modří již opět tuší- došlo na kontaktní sporty!
Jmenovitě tedy na kontakt mezi bruskou a pohořím vytvrdlého kytu, kterýžto zápas po několika minutách vyústil (diky vysavači zamčenému ve skladu) ve vcelku brutálně nedýchatelnou atmosféru v prostoru velký svařovny...

První kilovka zahučela minulý týden už skoro celá, a personál dnes tak nějak pochopil chování brusky a princip jejího ovládání.

Přes téměř totální neprůchodnost dýchacího traktu- díky stoickému hrdinství byly zvládnuty první planýrovací práce na povrchu draku vozíku.
Na etapy poochopitelně- v okamžiku snížení viditelnosti v centru "písečné" bouře na +- 0 jsem se přesouval do dílny č.2 na další lakovací práce.
Obě části přední viidle, oboje brejle, horní startérovej kryt...

Zbývá už jen o víkendu oddělit sajdovou nápravu od vozíkovýho hlavního rámu, zkontrolovat stav svarů a pověnovat se jim, a černý věci budou konečně všechny za náma...

Včera odpoledne se mi povedlo odvézt motorkový kola stařečkovi který je ochoten je zkusit zkouknout okem zkušeným a případně docentrovat.
Symbolická hra osudu- dělá kola a jmenuje se Kolář...
Ale jako obvykle- stres- v pondělí odpoledne...

Ti co nevědí- Bawec na zadní nápravě používá už dlouho uložení kola jako na autě- bočně pomocí 3- 4- nebo 5ti šroubů (dle ročníku výroby a typu).
A pokud má někdo centrovat, musí i otáčet, což bez ložisek v kolech autovýho typu nejde.

Takže kromě trochy laku na těch pár drobotích proběhlo soustružení improvizované osy...
Unašeč jasný- centrovací nákružek, závitový díry na dva šrouby, a vybrání v ose na dvě ložiska proti sobě...
Jenže ouha, dopoledne jsem si žádný nenechal koupit- Alzheimer (nebo skleróza) už útočí...
Leč slovy klasika:

I v hlubokém a temném hrobě,
vladař dobrý najde rady sobě...!

Chvíli jsem marně běhal a hledal po šuplíkách "něco v leccosech" čím z toho dovnitř, a pak mi padla do oka vidle čekající v koutě na rozborku a kolorizaci.
A jelikož jsem jí postavil s ložiskama v uložení, sprostě jsem si je vypůjčil anžto se musela stejně rozebrat, a pak osu dodělal podle nich.l respektive dle jejich rozměru 12/32/10.
Protožej sme se nacházeli kde?
Správně- protožej sme se nacházeli v časový tísni vole ...

A šuškanda z neveřejného zasedání finančního kartelu na závěr- s přestavbou kompletního zbytku agregátu ještě před sezónou to vypadá pozitivně- detaily se dozvíme za pár dní...
Guvernéra jebne...

10.3. L.P. 24.

První pozitivní nedělní zprávou je, že demontáž sajdovýho kola z nápravy se ukázala jako dětská slavnost- i po těch letech vyjela ven jako po másle, vytahovák na osu se osvědčil na 105%, je vidět že mi to tenkrát "za mlada" jestě pálilo.
To znamená že až to bude třeba, tak to půjde...
A je to nutný, nebo spíš naprosto nezbytný- třetí kolo totiž není bezdušovka...:-D

Druhou pozitivní zprávou je, že vytahovák jsem udělal tenkrát obojetnej, jde použít i na vyndání osy uložení ramene...???
Ví dnes už jen Káárl jestli to byl tenkrát záměr, snad jo, ale ruku do ohně za to nedám, bylo to někdy minulou...

...válku ! :-D

Takže hlavní úkol víkendové operace byl splněn- kolo ke Koláři, rám a náprava do arbeitu k dalšimu zušlechtění.

Budu muset nechat udělat novou brzdovou hadici, přece jen- jak byla tažená mezerou mezi rámama, při bitvě utržila svý a na dvou místech připomíná spíš kachní zobák než hadici kruhovýho průřezu...
Nu což, olupte...?

Dařilo se mi i v pavučině snů a signálovejch drátů- palubka hlavniho pilota je připravená tak na 60%, ale došly mi konektory, a za živý sele nevím kam jsem naskladnil jejich zbytek, objem zakoupených nutností je ohromující.

Proměření funkcí toho co jsem stihl namontovat a zapojit ale ukázalo, že spínačka by se měla vzhledem k věku už přejmenovat spíš na "Teslův kvantový generátor náhodných kontaktů"- souboj s ohýbáním plíšků v jejim nitru jsem vzdal po třech hodinách marné snahy o zlepšení stavu..:-D

A našel jsem konečně původní VIN štítek, takže Erwin už je zase ten samej Erwín, a pomaličku se z prvočinitelů začínají rýsovat komplexnější skupiny.


Pondělí 18:40.
Musím hned zčerstva, byť jsem nechtěl...
Práskat zvěrstva...:-D

Ty řeči o chabé urovni zpracování ruských výrobků z doby překračování plánů dvou-tří- čtyř i pětiletek měly něco do sebe...

Když řeknu "AERO" , co to u Vás (starších pochopitelně) vyvolá?

Aero cililink?

Aero Vodochody?

Latinu, něco o vzduchu?

To není ono...

Kdysi dávno, ako o mnoho mnoho menší a mladší klučina, dostal jsem (asi k svátku) tabulku čokolády s názvem AERO.

Dnes už netuším jestli to byla Milka nebo jiná kráva, ale když se mi podařilo odrbat barvu z toho velkýho macatýho rámu a viděl jsem ty svary, rozřehtal jsem se a byl jsem rád že jsem se nepřipodojil.
Dé-ja-vu!
Jsem naráz o cca 40 let zpátky a pln napětí rozbaluju pozlátko, ulamuju první dílek čokolády plné bublinek a obřadně ho pokládám na jazyk...

Absolutně stejná konzistence pokroutky západní provenience ve vzpomince a fabrických svarů uralských expertů v reálu před očima...

Když si vzpomenu na ten dálniční rychlostní pokus kdy jsem s tim téměř atakoval tachometrových 160, připadně na ty dva průjezdy Červenohorskýho sedla ve vcelku dost brutálnim tempu cestou k a od Batmana, tak mě trochu mrazí v zátylku...:-D

Hodinu a půl bruska a COčko, a pokus o nápravu alespoň u těch evidentně nosnějšich spojů ...:-D

Ale možná jen továryšči už tenkrát předběhli dobu a byl to prvotní vzorek technologie miniaturních včelích pláství s gigantickou únosností, nebo to byl pokus o zlepšení schopnosti plovat statickým vyvážením pomocí zvýšení obsahu vzduchu v materiálu.
Kdoví, ale nutno přiznat- přecejen je nerozlámal ani Rumpold...

No nic, dám si kafe a mrsknu na to druhou vrstvu ať se vývoj pohne a můžu jít domů...
Zdar!

Krátký report ministerstva války 17.3.

Lakovna:
Zadní blatnik žlutá a hlavní rám sajdy černá- fertig.

Karosárna:
Zhruba 60% vozíkoveho základniho kytu přebroušeno.

Slaboproud:
Palubka pilota zadrátováno 99% (chybí dioda do vyhřivání heftů), odzkoušeno, čekáme na spinačku.

Orientační plán dalšiho postupu pro nadcházejicí tyden:

Lakovna- 3 barevně viko kufru
Slaboproud- spinačku a diodu do palubky pilota, dorazit kabeláž pro palubku strojnika.
Karosárna- pokračovat v tlaku na úpravu povrchu.
Motorárna- připravit orientačně půdu pro odeslání Rumpfmotoru na Überholung a náležitý upgrade klíčových skupin (vačka, spojka, válce+ písty (dovážení kliky pro odpovidajici úbytek kmitajicich hmot).
Těžké strojirenství- vyřešit chybějicí odkalování zásobní nádrže- vladnima debilama vynucený nelogický přestup na dementní E10 bude vyžadovat každoroční jarní údržbu vypouštěnim greténských sraček do sucha- namalovat a vytočit nerezový návarek s vypouštěcím šroubem, připadně vyvrtat nádrž a nechat zavařit, stvořit odpovidajicí nový prostup ve dně sajdy a zavařit původní odkalovací díru v prostředku podlahy...

Kapitola sedmá: Guvernér je mrtev! Ať žije guvernér!

Život mi našeptal- užij si hochu,
Radosti, zápalu, i vášně trochu...
Někdo to pochopí, a jiný vůbec,
Bankéř to neunes' - holt to byl blbec...
V konečné vítězství idejí nevěřil,
Když jsem ho novými úkoly pověřil...
Zamkl se v kanclíku, s kořalkou zápolil,
Strhl si výložky, a mozek vystřelil...
Zvolil jsem novýho- ten bude v pohodě,
Sekeru pochopí, došli jsme k dohodě...
Zlato je v trezoru, agregát dojednán,
Pár zbylých drobností úspěšně objednán...
Nevzdám se bez boje, tuhle hru dohraju,
Chci mít svůj pomníček, dá-li Bůh- vyhraju...!

Když ofenzíva- tak skutečně absolutní, zamyslel jsem se nad tím s veškerou filozofickou silou které jsem byl schopen, a nakonec řekl jó- ono to půjde, čas se krátí- to je faktor totální motivace...

Tím je kapitola likvidace rezerv Říšské banky (doufám) definitivně uzavřena, teď už zbyde vskutku jen zahrát na ruce pořádný staccato...

Vzhledem k probíhajícímu auditu kdy se nám po závodě potloukají do večerních hodin cizí debilové a konstalace tudíž není nakloněna odpoledním soukromým úkolům, došlo k nucené operativní změně týdenních cílů...

Návarek jsem vysoustružil, nádrž transportoval a vyvrtal, povrch sajdy je z 80% připravenej pod plnič, v lakovně jsem pozápolil s haupnou kufru...?

A ve čtvrtek jsem začal konečně trošku víc montovat detaily v celky, což mi přizvedlo morálku...


Zprávy z druhého směru postupu aliančních vojsk- Jarouš začal fázi ostrých testů svého exempláře přední koncetiny, prvotní dojmy vlastností prý veskrze pozitivní.

Což potěší...?

Nedělni Kurzreport 24.3.

Trošku trvalejších montážnich a x-tých ověřovacích prací před potřísněnim dalšich částí barevnou sprchou...


Nemůžu najit držák předniho kloubu zavěšení sajdovýho rámu...
Alzheimer útočí svině jedna...

Definitivní umistěni zadni mlhovky a osvětlení hrací plochy pro závody v račí jizdě...

Postupu Vašich vojsk budiž zdar!

Wochenschau 15/24 neboli Týdeník Vojenské Branné moci 15.týden 2024...

Agregát opustil hranice protektorátu pro finální úpravy a G.O.
Oddělenim výzkumu byly sjednány nasledujici operace:
1) Kompletní G.O. hybných skupin (šály kliky komplet vč. axiálniho kruhu) gufera kliky, přehonování ojničních ok+ odpovidajicí šály, výměna rotorů olejové pumpy, výměna rozvodového řetizku vč. napínáku a vedení)
2) Instalace Siebenrock sady (válce+ lehký kovany písty s poněkud zvýšeným kompresnim poměrem pro vyšší výkon), včetně vyváženi klikového mechanismu adekvátně úbytku hmotnosti pístní sekce.
3) Instalace keramické spojkové lamely pro únosnost
4) Instalace sady těžšího unašeče lamely (hmotnost- setrvačnost- zvýšení krouticiho momentu na úkor nově zvýšeneho výkonu) a přítlačáku s pružinou
5) Instalace touring asymetrické vačky (posun maxima krouticiho momentu směrem dolů v otáčkovém poli)
6) Renovace obou karburátorů (Bing 40 originál)

U dalšiho říšského dodavatele objednány (a zaplaceny) poslední plánované dily stavby:

Jednomístná sedačka pilota včetně prodloužení nosniku bagáže místo spolujezdce, jeho odnimatelný nouzový sedák pro STK přejimku v českém právním chaosu (prý nutno dodržet počet mist), a demontovatelná hřidel kardanu s výměnnými silentbloky a mazánim kloubů.

V sekci povrchovych úprav probihá nekonečné broušení nástřiku povrchu voziku plničem (jedna strana považována za hotovou, druhá- první vrstva pro aplikaci opravnéhi kytu na přehlédnuté "vady" planýrky, vnitřek hotov šedá lesk- 90% bude stejně pokryto čalouněním.
Namíchána (a zaznamenána) barevná receptura prvních tří odstinů finálniho barevnáho řešení, prozatim šedá na vršek, tm. šedozelená na přechod k bokům, světle šedo-modrá na spodek, proveden pokusný nástřik dvojbarevneho dilu kapotáže světla (díl co mám navic).
To přineslo finální úpravu verze uvažovaného rozděleni harevnych ploch celku aby to působilo přiměřeně a logicky na motorce i na sajdě.
Bohužel to bude znamenat změnu na již hotovém viku kufru, ale s tim se viceméně počítalo, proto byl první. Je skoro plochej a snadno se brousí...:-D
Část strojniho času zabrala posledni úprava pístů pro prvotní projekt Heinrich- R1xx0 b.j. 1998- tam je dokončeno...

Ofenzivě neutuchajicí zdar!

Wochenschau 16/24

Bruska, smirky, plnič, míchání barev, ředidlo, lakýrnický teror, válečnou vřavou totálně unavený mužstvo s už asi navěky barvou a plničem zapatlanejma opuchlýma rukama, ale hotový přední bočnice, předni blatník a deklík schránky nádrže a připravenejbdruhej bok sajdy..
Dnes dorazily Einzelsitz, Gepäckbrücke a neue Kardanwelle.
Bohužel Notsitz mitfáry se nekoná, holt ho bude muset čalounice vyrobit až se k ní dostanu aby zrušila červený štráfy na sedáku a opěrce v lodičce...

Na začínající vikend je nekompromisním vrchním vševojskovým velitelem nařízený spánek a fyziologicky- meditační relax u sudu piva a plnýho grilu s kňourem...

Dobrou noc všem spojencům a pivu zdar...

Kapitola osmá: Bloumání

Název jsem si pro 100%ní trefnost vypůjčil z nejkrásnějšího německého druhoválečného románu Das Boot od Kriegskorespondenta G.L. Buchheima (báječný film z r. 1985- neplést s nedávnou dost nesmyslnou překopávkou prosim)

Únava ze shonu v práci, jednotvárnost rutiny, vyčerpání, pomalý přesun do operační oblasti a všudypřítomná ponorková nemoc. Dokonale výstižné.

Pracovní vypětí v kombinaci s nekonečnou jednotvárností lakýrnických přípravných prací si vyžadalo svoji oběť...
Při životě už mě drží jen kafe...?
A mozkový buňky si uako Fanánek šetřím pro chlast, drogám a jiným povzbuzovadlům se vyhýbám.

Nejhorší na tom všem je to, že se to prostě nedá urychlit, anžto všechny ty kyty, podklady, plniče a jednotlivý barevný vrstvy musí schnout a to mě deprimuje, mezioperační časy se prostě dají vyplňovat jen pohříchu stejnou sortou prací na dalšich kusech skládačky.

Tenhle vikend se opět zanořím do prvotního drátování abych utrpěl nějakou změnu a mozek se mi nezablokoval.
Jen jak na to hledím, bude mi chvíli trvat jak jsem to všechno myslel...