Gilera Nexus 500 (2004)

Stroj na každodenní ježdění do práce i na delší výlety napříč republikou.

Výška jezdce: 186 cm

První dojmy - Mile mě překvapilo zrychlení, cestovní i maximální rychlost, nízká spotřeba a pohodlné sezení i pro moji 186 cm vysokou postavu. Trochu jsem si musel zvykat na neobvyklou lehkost řízení a jeho až nepříjemně rychlou odezvu oproti "velké" motorce, na kterou jsem zvyklý.

Motorku bych doporučil pro - Tento skútr bych doporučil všem motorkářům, kteří jsou zvyklí na svižnější jízdu ze svých rychlých strojů a hledají odpovídající stroj jako doplněk na každodenní cesty do práce, letní přesuny k vodě apod. Kvůli hmotnosti (suchá 199 kg) a výkonu bych ho naopak nedoporučoval začátečníkům.

Doplňky na motorce - Z výroby je stroj vybaven vyhříváním nohou proudem vzduchu od motoru, který se dá regulovat. Součástí toho mého je i originální kufr v barvě skútru.

Recenze

Motorku jsem koupil na Moravě a jel po vlastní ose domů na sever Čech. Měl jsem tedy pro první jízdu cca 300 km na vyzkoušení všeho, co mě zajímalo.

Tento stroj jsem si vybral proto, že patří ve své třídě k nejpohodlnějším, nejvybavenějším a nejrychlejším. Sháněl jsem nějaký lehký a úsporný skútr, na který bych se vešel i se svojí výškou, měl dostatek výkonu a dobře se ovládal. A že to byl výběr dobrý mě přesvědčila hned první jízda, kdy jsem si běžně držel pohodlné tempo kolem 130 km/h, ale zkusil i maximální rychlost 170 km/h (dle počítače na palubce). I ve vyšších rychlostech jsem byl dobře krytý před větrem a stroj se choval jako dospělá motorka. Výraz předjížděných řidičů osobáků na státovce i na dálnici, když je předjížděl skútr, byl opravdu zajímavý.

Spotřeba se při běžném tempu kolem 110 km/h pohybovala kolem 4 l/100 km, při maximálních rychlostech na dálnici byla cca 6 l. Po natankování plné nádrže (15 l) se dojezd při 100 km/h a spotřebě 3,5 l/100 km ustálil na 420 km. S tím už se dá i slušně cestovat.

Nezvyklé pro mě byly lehkost a rychlost řízení a pak boční náklony v zatáčkách. Po 19 sezónách v sedle Hondy VFR, která je těžká na předek a v zatáčkách se dá klopit až na stupačky (podle toho také zespodu vypadají), bylo řízení skútru až nepříjemně lehké. V zatáčkách mi pak často škrtal centrální stojánek, jak jsem se dostal na limit náklonu stroje, když jsem vnímal ještě své dostatečné rezervy coby jezdce. Ale to je dáno odlišnou konstrukcí a dá se na to zvyknout.