BMW R 1250 GS (2021)

Ráno vstáváme v klidu, nikam se nehoníme, máme před sebou cca 335 km něco málo vnitrozemí Slovinska a Chorvatska a pak najetí na jadranskou magistrálu. Na tu se těšíme. Italky vedle ze stanu jsou už dávno vzhůru. Pomalu balíme, já se jdu podívat ještě krátce k moři na pláž. Po osmé hodině otevírají obchod a všichni kupujeme čerstvě upečené croissanty plněné čokoládou. Bože, ty nemají chybu. Také něco k pití na cestu, bude opět výheň. Těsně před desátou opouštíme kemp a přes Koper míříme k hraničnímu přechodu Lanišče. Jedná se o podhorský přechod, něco jako u nás Vysočina. Podobné lesy jako u nás, silnička úzká ale vcelku s kvalitním asfaltem. Cesta ubíhá poměrně rychle, není ještě vedro a často jedeme ve stínu. Pomalu se začínáme opět přibližovat k moři, Přes Rieku, Bakar až k mostu na ostrov Krk. Je cítit, že sezona už začala, poměrně hustý provoz, na ostrov Krk pak vyloženě pomalu se plazící kolona. Až do Crikvenice stále poměrně hustý provoz, ale pak se začíná silnice uvolňovat, přibývá zatáček u pobřeží a my se kocháme nádhernými výhledy na moře. Jedeme stejnou trasu jako loni, akorát letos nezastavujeme na oběd v Senji, ale pokračujeme rychle dál. Frčíme Jadranskou magistrálou, perfektní povrch asfaltu, široká silnice a nádherné zatáčky na pobřeží, rychlé pasáže co se střídají s vracáky velkých poloměrů no prostě motorkářská nirvána. Něco jako naše dubské zatáčky, ale s výhledem na moře, kvalitnější asfalt, širší komunikace a to vše v délce více jak 113 km. Akorát se nám zdá, že letos přibylo hadů a také provoz je výrazně hustší jak loni. Přestože jsme naložení, pomalu začínáme zrychlovat a zatáčky si pořádně užívat. Dělíme se na tři skupiny, já, Jindra a Ruda s Ducatkou, dále oba Honzové a třetí náš fantom Ruda s Hondou. Už je po jedné hodině, máme hlad, tak zastavujeme v restauraci Cesarica.







Dáváme chorvatské oblíbené pokrmy, Ruda rybičku. Mezitím projel okolo náš fantom Ruda, jenom lehce kývl a valil dál. Cílem dnešního dne je kemp Pine Beach v Pakoštane. Zbývá nám ještě asi 124 km. Rychle do sedel a letíme dál. Kolem páté odpolední se dostáváme do cílového místa, ale náš vybraný kemp je relativně plný a místa nic moc. Ruda na nás už minimálně půl hodiny čeká. Jak jen to ten chlap dělá. Hledáme tedy v blízkém okolí další kemp a nacházíme celkem velmi solidní místo opět za vcelku rozumnou cenu 18 EUR na noc. Dohadujeme ubytování a za chvilku již stavíme stany. Opět velmi dobré sociálky. Následně míříme k moři a do plážového baru na točené pivko. Domlouváme, co zítra. Původní plán je jet na Split a trajektem na ostrov Brač. Ale opět by se jednalo o celodenní ježdění ve vysokém vedru, tak trochu rezignujeme a zvažujeme, zda nezajet do nějakého městečka, třeba Biograd na Moru, krátká procházka a návrat na pláž k moři a jenom se tak válet. Ještě netušíme, že ráno, po dobrém studeném pivku dostáváme skvělý nápad, ale to až příště. Dnes najeto 376 km.