Jawa 660 Vintage (2018)

To nejlepší, co kdy Jawa pustila do světa...

Motorka koupena od Jawa Moto, s.r.o.

První dojmy - Jawa 660 Vintage - prvních 500 km Jak jsem tady už tak nějak postupně avizoval, dal jsem na svůj vnitřní hlas (on to teda nebyl úplně jen můj hlas, četl jsem spoustu recenzí, testů a popisů zkušeností jiných majitelů) a koupil jsem tuhle plnokrevnou krásku, zatím nejsilnější sériově vyráběnou Jawu s motorem Minarelli 660 - stejným motorem, který používá yamaha 660 XT nebo aprilia Pegaso 660. Pro skeptiky, ne není to žádná licence yamahy, Minarelli ten motor vyráběla jak pro yamahu, tak pro aprilii a teď i pro JAWU. Takže tam není žádný rozdíl v komponentech, nebo materiálech. A tím bych začal. Ten motor je prostě skvělej! Má 49 koní a neuvěřitelnej krouťák. Zajíždím, takže mu ještě nemůžu dát pořádně "na prdel", ale on prostě pořád táhne! Když jsem si poprvé přebíral motorku v bikers crown v Brně, oblékl termoprádlo, nasoukal se do bundy, nasadil helmu a zmáčkl tlačítko startéru, v hlavě mi znělo: "Není to stará Jawa. Neblbni s plynovou rukojetí! V podstatě jsem věděl, s kým mám tu čest... Jenže jsem vyjel na asfalt a ještě v tom zatočení přece jen tím plynem "trošku" otočil (instinkt Jawaře) a v tu ránu jsem na chvíli přestal dýchat. Zadní kolo zahvízdalo a ustřelila mi prdel do obou stran! Tak tak, že jsem to 20 metrů od prodejny nepoložil. O.K., tak jo... Tohle je jiná JAWA, než na kterou jsem byl zvyklej. Teď k detailům. Četl jsem, že tyhle motory mají silné vibrace. Nevím, jestli je to tím, že mám motorku z konce produkce, nebo mám nějaký výjmečný kus, ale nemá! A to ani ve vysokých rychlostech. Řidítka jsou uložený v gumě, do stupaček nejde nic a sedlo ani nezabrní. Četl jsem, že v nízkých otáčkách motorka škube. Neškube! A mimo jiné, bylo mi výrobcem doporučeno, držet ji pořád nad 3000 ot/m. Točím ji na 3500 a výš. Zdá se, že se jí to tak líbí... V jakékoli rychlosti pořád reaguje na plynovou rukojeť. A to okamžitě, bez nějaké prodlevy. Spíš mám problém, že se mi chce vycuknout z rukou. Prostě to náhlé zrychlení ještě úplně nedávám. Pokaždý se leknu, že mě to z ní sfoukne. Větrnej štítek to vyřeší. Celá je trochu vyšší. Je to novým přepákováním zadní centrální tlumící jednotky Bitubo. První kusy byly nižší, ale prý ve velkém propružení chytalo zadní kolo o blatník. Teď nemá šanci. Daň za to je, že na semaforech nemám obě nohy plně na zemi. Holt jsem na ni prcek! Budu si muset poladit uložení sedla. Prostor na snížení tam je. Možná se bude dát něco naštelovat na té pružině, to jsem, přiznávám, ještě nestudoval. Abych nepopisoval jen v superlativech, při slabší baterii řídící jednotka nepovolí start. Takže si hlídám nabití akumulátoru. Když je motor studený, občas mi prostě jen tak chcípne. Ťukanec na tlačítko startéru není zas taková otrava, ale jsem zvědavej, jestli to po zajetí přestane. Za 500 km se mi to stalo 4x. Palivová nádrž vypadá veliká, ale vejde se do ní jen 15 litrů Naturalu 95. Rozšířená je kvůli olejové nádržce, která je uprostřed pod ní. Ze začátku mi její šířka trochu vadila mezi stehny, ale je to o zvyku. Má skoro 200 kg bez náplní, takže ji dostat na hlavní stojan, vyžaduje trochu námahy. Pohotovostní policajt je samozřejmě bez problému. Hodilo by se boční madlo. Má jen "ucho" za sedačkou. Jinak nevím o ničem, co by mi z ní kazilo radost! Je to s ní, pravda, trochu nuda. Co se týče všeho, krom jezdění. Nemám od ní vůbec špinavý ruce. Nikde z ní neteče olej. Nemusím na ní vůbec nic štelovat. Prostě sednu a jedu. Nikdy jsem neměl novou motorku. A proč zrovna Jawa, když je na trhu tolik srovnatelných, ba i lepších motorek za stejnou cenu? Jawa je pro mě pojem. Je to teď už bohužel jedinná domácí motorka s devadesátiletou historií a pokud budu uvažovat nad koupí jiné značky, ničím jí nepomůžu. 660 Vintage je navíc limitovaná edice v počtu 60ti vyrobených kusů, takže docela raritka. Líbí se mi na ní všechno. Jak jede, jak vypadá, jaký má temperament, jakou budí pozornost, kdekoli s ní zastavím, prostě "srdcovka"

Motorku bych doporučil pro - Pro každého Jawaře srdcem

Doplňky na motorce -

Recenze

Hodně je už toho uvedeno v "prvních dojmech", ale teď mám najeto už skoro 3000 km a můžu jen potvrdit, co jsem avizoval. Stroj je to vážně dobrej! Líbí se mi jeho tvary a celkově vzhled. Je na ní všechno, čím se starší Jawky "tunily", aby vypadaly a jezdily parádně. Co se jízdních vlastností týče, při vyšších rychlostech na naší "krásné" D1 (na neopravených úsecích) se trošku vlní, ale připisuju to frézovanému povrchu "hopsenstrasse"... Tam, kde je novej asfalt, krásně drží stopu. Podle mě jí nejvíc sedí okresky. Dálnice jsou nuda. Ale dovedu si představit i delší cestu. Sedlo je pohodlně měkké. Zadek mě ještě nikdy nebolel. Nad 150/h už protivítr trhá ruce z řídítek. Určitě to bude chtít nějaký malý plexi štít. Co mě trošku rozčiluje, je jaksi podivně nastavený ukazatel paliva v nádrži. Podle něj je nádrž pořád plná a pak z ničeho nic najednou "blik" "blik" "blik"... čárky ubudou skoro v jeden moment a už hladový oko... Teď po 3000 řeším jednostranně vymačkané zuby na rozetě. Ještě nevím, jestli je to reklamace materiálu, nebo mého stylu jízdy... uvidíme. Ještě jsem jí nevzal mimo asfalt, tak to bude další postřeh... Docela se těším!