KTM 990 SuperDuke (2006)

První akce na dromu v Mostě s agenturou Wildmotors byla pro mě docela zklamáním, ovšem ne vinou motorky, ale mě samotné. Člověk jede poprvé na drom natěšený, s nervozitou, ale po 15 letech ježdění také s tím, že zase to tak strašné nebude. Z mého pohledu to strašné bylo, první 2 jízdy po 20 minutách jsem se spíš s tratí seznamovala, nikdy jsem tam nejela, pouze po obslužkách jako fotografka. Celkově se jelo 6 rozjížděk, první 3 pro mě byly hledáním vhodného "kvaltu" a hlavně seznámením, potom jsem se snažila pilovat techniku a styl jízdy (posez, vysedávání, zvolení nejlepší stopy atd). Řekla bych, že postupem času se tohle docela povedlo, až teda na to, že pořád z té motorky málo lezu, ale mým největším nepřítelem je zatím hlava a to v tom smyslu, že mě ještě nepustí do vyšších rychlostí, kdo zná okruh v Mostě, tak například po esíčku za cílovkou je levá rychlá dlouhá zatáčka a tam jsem to jela max 150. Prostě ne a ne a ne, snad časem to bude lepší a budu sama se sebou spokojená. Co se týče fungování samotné motorky, tak Duke nezklamal. Gumy držely, motorka se až na pár mých chyb nijak nevlnila, nikde mi to neuklouzlo prostě paráda. Pouze jednou před nájezdem do esíčka za cílovkou při rychlém podřazování se zaseklo zadní kolo a motorka chcípla, moc příjemné to nebylo, když pak za sebou slyšíte ostatní jezdce, kterým jste se připletli přímo do stopy, ale naštěstí během několika vteřin jsem motorku znovu nastartovala a jela. Přes to vše jsem s Dukem moc spokojená a věřte tomu, že i tahle motorka je skvělá na drom, možná Vám to pár lidí bude vymlouvat, že je lepší pořídit nějakou silničku, ale za tu zábavu silného dvouválu, kdy výjezd ze zatáčky je neuvěřitelný a ani ty supersporty vám jen tak tak stíhají je nepřekonatelný. Jsem za to moc ráda, že v motorce mám pro tuto chvíli pocit jistoty, že to na ní půjde a pokud já budu v pohodě, tak ona taky :). Je to skvělý pocit, člověk se během jednoho dne na okruhu naučí mnohem víc, než roky strávenými na silnici. Je to velká dřina, stojí to dost fyzičky, nervů a i několik dnů trápení, kdy sami se sebou nejste spokojení, ale fakt to stojí za to a silně přemýšlím o tom, že dromy budou pro mě a pro Duka naše priorita.