Honda CB 500 (2002)

Na neděli jsme se domluvili s motorkářkou od Opavy.
Opustili jsme tu naši „placku“ na Hané a vydali se na Valašsko. Takovým malým cílem bylo Ski centrum Kohútka v Novém Hrozenkově na Slovenských hranicích.
Jeli jsme po menších cestách. „Zkratku" mezi Trojákem a Hošťálkovou, kde je i rozhledna Maruška, mám ráda. Je taková minimalistická, bez zákazu vjezdu a člověk se může rozhlížet, kam jen dohlédne. Je to samé „nahoru, dolů, doleva, doprava, turisté, několik chat“ a je to pro mě prostě jiné.
Z Kohútky byl v dálce vidět spíš opar, ale mě se tam i přesto líbilo.
Den jsem si užívala. Kurzovali jsme hodně po menších cestách, projížděli jsme lesy a mnoha zatáčkami.

Další den vstáváme a uvažujeme co s ním. To se dlouho nestalo, tak nás opět láká někam si vyjet v jedné stopě. Kdo ví, kdy se to zase tak povede.
První to vypadalo, že nás včerejšek zničil, ale protáhli jsme se a těšíme se do sedel.

Stará cesta do Vyškova a Moravský kras zní lákavě. Vyrážíme.
Tak tedy jedeme po staré cestě. Je to supr. Baví mě i úsek, kde na svém naháči drkotám několik kilometrů po "kočičích hlavách".
Adamov a jeho okolí mě nadchl už v minulosti. Lesy tam jsou nádherné, protkané skalami. Zatáček habaděj. Nestíhám se moc rozhlížet, ale i tak si to užívám. Navíc se v Moravském krasu, a obzvlášť kolem Adamova, pohybuje mnoho cyklistů i chodců a všichni se tam musíme vejít a být k sobě ohleduplní.
Pozůstatek hutnického komplexu - Stará Huť u Adamova - nám poskytla technickou vložku a památník u o obce Běleč místo na sváču. Taková zastavení zbožňuju.
Jedeme k Bystřici nad Pernštejnem pozdravit přátele. Čas utíká rychle, tak je třeba se vydat zpátky.
Cesta domů mi už splývá. Ač si pamatuji Kunštát a jeho zámek, Boskovice a proplétání Prostějovem, tak od Nedvědice domů nikdy nevím, kde jsou ty dlouhé zatáčky i rovinky, nebo kde je ten úsek se serpentinami.

Jak to tak čtu, tak si vlastně pořád něco užívám.

Není nic důležitějšího než nadšení.
Pokud děláte v životě cokoliv, buďte nadšení.
* Jon Bon Jovi