Suzuki GSX 750 (1999)

Klasika, která se nikdy neokouká. Tohle bude in vždycky.

Více fotografii

Motorka koupena od Roman Sulek - Zdelov

Výška jezdce: 175 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki ER 5: Zvažoval jsem i návrat do známých vod, ale přeci jen už jsem měl dvě a chtěl jsem něco jiného.
Kawasaki ZRX 1200: Náhodou jsem narazil na inzerci na tento krásný stroj. Bohužel byl již rezervován a navíc mi na ní vadilo několik drobných vad na kráse. Pokud bych narazil na pěknou nahatou verzi, bral bych všemi deseti.
Triumph Street Triple: Angličan je stále v hledáčku, ale protože po narození prcka se nedostává času, nechtěl jsem investovat do zbytečně drahého stroje.
KTM 640 LC4 Supermoto: Při hledání mi padla do oka tato motorka, trochu vybočující z řady již uvedených. Možná, že nakonec by to byla ideální volba. Čas mi dovoluje spíše kochačky kolem komína a s touhle je alespoň zábava na okreskách. Nakonec byla víc z ruky a Ina přišla dřív.

První dojmy - Přechod z Dorsodura byl znát. Ještě o něco těžší, výrazně nižší. Klasický naháč. Je znát těžkopádnost v malých rychlostech a při manipulaci vlastní silou.

Doplňky na motorce - padáky na motoru

Recenze

Protože jsme byli v očekávání nového života, nechtěl jsem v baráku motorku za dost peněz, na které nebude ani možnost jezdit. Na Dorsu jsem měl možnosti větší a taky jsem najezdil prd. Tak jsem se začal poohlížet více mezi "veterány". Odjakživa se mi líbí klasický naháčovský vzhled, který má podle mě následující hlavní rysy:

1) duální zadní tlumiče
2) kulaté světlo s chromovaným orámováním
3) dva kruhové analogové přístroje stejné velikosti
4) chromovaná zrcátka
5) motor, který nějak vypadá, ideálně s žebrovanými válci

Pokud jsem chtěl připustit klasického naháče ve své garáži, měl by splnit výše uvedené. Zde právě boduje Inazuma, ZRX, ale i ER-5. Při hledání jsem zavadil i o stroje jako Kawa Zephyr, ZR-7, Yamaha XJ apod. Přiznám se, že designem mě nejvíce uchvátila nahatá verze ZRX 1200. Už jen provedení nápisu na nádrži, motor (ač vodník, tak s žebry), zadní kyvka a obecně celkový vzhled u mě vyhrál. Bohužel tuto motorku sehnat je téměř nemožné.

Inazuma má vzhledově hodně společného. Je to kus poctivého železa, mašina jak má být. Všechny tyto motorky začínají být silně nedostatkovým zbožím, natož chcete-li kus v dobrém a originálním stavu. I přes pokročilý věk a drobné kosmetické vady je motorka překvapivě v originálním stavu (světlo, blinkry, zrcátka, páčky - vše je původní, leč tu a tam odřené).

Co se jízdy týče, je to prostě klasika. Ani trhač, ani lenoch, na závody to není, ale 200 km/h to jet umí. Není to moc mašina na hodně utažené zákruty. Spíše tomu sedí rovnější úseky a mírnější zatáčky. To vše logicky vyplývá z vlastní konstrukce stroje a jeho hmotnosti. Výborné je velké pohodlné sedlo, kde ani spolujezdec netrpí - žena si to proti Dorsoduru pochvaluje. Dále mě těší nádrž, která je zaprvé kovová (tankvak) a má objem větší než aktovka prvňáčka (viz proklínaná nádrž na Dorsu). Počítám, že 300 km na jedno tankování by neměl být problém.

Snad se mi tuto motorku podaří důstojně fotograficky zdokumentovat dříve než ji prodám .