BMW R 1200 ST (2006)

Dovolená v Chorvatsku 2014 aneb po stopách Vinnetoua

Letos jsme Chorvatsko vůbec neplánovali a chtěli jsme si užít týden v Luhačovicích, ale jak už to tak chodí, vše se nakonec seběhlo úplně jinak. Jítě neodklepli rekreaci v Luhačovicích, a protože už měla v práci z fondu zarezervovaný příspěvek musela se najít náhradní alternativa. Jíťa má však dokonalé nápady, a tak vymyslela pobyt v Chorvatsku u moře s tím, že hlavním cílem bude poznávání míst, kde se natáčely slavné Mayovky. Všechno dokonale zařídila a naplánovala, a tak jsem jen mohl obdivovat její smysl pro detail a šikovnost s jakou se do toho pustila. Já jsem jen naplánoval cesty a vložil je do navigace.

Den 1.
Sobota 14. června 2014
Plán byl jednoduchý, dostat se do místa zarezervovaného apartmánu během jednoho dne. Všechny věci jsme již měli sbalené den dopředu, a tak jsme mohli ráno okolo 5. hodiny vyrazit na cestu. Čekalo nás necelých 900 kilometrů. Vyrazili jsme ještě za šera a mířili jsme směr Tábor, kde jsem v Sudoměřicích dotankoval plnou nádrž. Nebylo moc teplo, ale nepršelo tak to šlo. Provoz byl sporadický, a tak nám cesta rychle ubíhala. V Dolním Dvořišti jsem poslal taťkovi poslední pozdravy z Čech a už jsme mířili směr Linz. Kousek před Linzem jsem začal trochu bloudit, a tak jsme se s Jíťou rozhodli koupit dálniční známku a Linz projet po obchvatech. Pak už jsme pokračovali po 309 směr Steyr, odtud po 115 na Hieflau, Eisenerz, Leoben, kde jsme natankovali a pokračovali dál do Grazu. Odtud už to bylo na Slovinské hranice kousek. Po překročení hranic jsme se vydali podél dálnice do Mariboru. Za městem Ptuj už se zase blížily Chorvatské hranice. Slovinsko kudy jsme projížděli vypadalo úplně jako naše domovina, všude rozbité silnice a nepořádek. V Chorvatsku se silnice rapidně zlepšily a my pokračovali do Záhřebu. Odtud jsme pokračovali po silnici 1 do Karlovace, a pak dál po jedničce do Slunje a přes národní park Plitvička Jezera do Gračace. Cesta dál pokračovala do Obrovace a dál přes Benkovac do Biogradu na Moru, kde už to bylo k našemu apartmánu ve Svatém Filipovi a Jakubovi jen 3 kilometry. Okolo 8 hodiny večerní jsme se vítali s panem domácím, který nám hned naléval domácí griotku. Vybalili jsme se a poklábosili s panem domácím, a také jsme se seznámili s našimi Maďarskými sousedy. Maďarština je šílený jazyk. Všude okolo Biogradu bylo obrovské množství motorek Harley a pan domácí nám vysvětlil, že se v Biogradu koná celoevropský sraz Harley Davidson. Večer již notně podnapilí jsme se vydali pěšky do Biogradu a nasáli atmosféru města plného bublajících mašin. Hledali jsme bankomat kde by jsme si vybrali peníze, ale asi protože už jsme byli dost opilí jsme ho nenašli. Vrátili jsme se tedy domů a šli spát. Dnes byl dlouhý den a cesta okolo Obrovaace nám dávala najevo, že zde si ještě užijeme jízdy na motorce a turistiky.