Kawasaki VN 900 Custom (2007)

„Byl pozdní večer, první máj, večerní máj, byl lásky čas…“ no trochu přibrzdím . Nebyl tedy večer, ale ráno 1. května 2014. Den kdy se koná 5. ročník Žehnání motocyklů ve Frýdlantě nad Ostravicí, v kostele Svatého Bartoloměje. Akce začíná v 9:45 místního času.
Rozkaz zněl odjezd v 9:00 SEČ od motobaru 13-ka ve Frýdku. Mimochodem víte, jak se jezdí do Frýdku ( přes pr..l a přes p…u ) . Já tam tedy jel po cestě.
No, ale než jsem vyrazil tak to bylo zajímavé. Nevěděl jsem totiž, jestli vůbec pojedu. Ne proto, že by se mi nechtělo nebo, že mě ženuška nepustila. Ale protože jsem do poslední chvíle nevěděl, jestli obuji pravou botu (pochroumal jsem si totiž palec a den předtím se mi v něm na pohotovosti trochu šťárali ). Rozhodl jsem se to tedy prubnout. Nebylo to jednoduché, ale povedlo se (sice to kur…ky tlačilo), ale zatnul jsem zuby, nakopnul Kawinu a vyrazil.
Příjezd na třináctku asi s 2minutovým zpožděním, no ale nejsem přeci jen tak někdo, jsem DRU tak počkají ne. Dělám si srandu, díky kluci, že jste počkali . Podání rukou, pozdravy a hurá do sedel směr Frýdlant. Takže vyrazilo 8 strojů různých kubatur a typu. (U nás totiž nezáleží na čem jezdíš, ale jaký jsi a jak jezdíš.) Ke Svatému Bartolomějovi, jak zní název kostela, kde se vše odehraje, jsme dorazili cca po 15 minutách, neb z Frýdku to je necelých 12 km. Zaparkovali jsme naše motorky (zatím bylo kde). Což se velice brzy změnilo. V zápětí byl kostel tak obležen motocykly, že snad ani Rus tak nebyl v obležení u Stalingradu. Tolik nádherných strojů jsem pohromadě ještě neviděl (jsem motocyklista- nováček ). Suprová podívaná byla na přijíždějící tříkolky. Jak jsem již řekl, v zápětí , byla motorka na motorce, hlava na hlavě. S přítelem Igorem jsme chopili naše lovce času (foťáky) a jali se ulovit několik snímku toho všeho krásného, co zde bylo k vidění.
Nachýlil se čas a počal samotný akt, na nějž jsme se dnes všichni sjeli se svými stroji. Akt žehnání. Svatý muž nebo jak chcete, služebník boží, se ujal nelehkého úkolu. Obejít tolik motorek a všem požehnat dobrou stopu a žádnou nevynechat, toť byl úkol nelehký. Vše se povedlo a mohla začít další část programu a to vyjížďka. Zorganizovat takovou masu motorek a motorkářů, to už dá pořádnou fušku, ale pořadatelé dnešní akce vše precizně zvládli (za to jim patří veliké poděkování).
My však(Nejvěrnější) jsme se vyjížďky nezúčastnili, neb jsme měli vlastní program. Tím měla být jízda za našimi přáteli do kraje Olomouckého a to za Vlastíkem a Miluškou. Něco se však zvrtlo a ejhle, kam se tedy jede. Nakonec se to, dle časových možností a chuti jednotlivých členů roztrhalo na tři skupinky. Jednu skupinku tvořili takzvaní rychlíci (rychlejší stroje) Václav, Igor a Zoubek. Ti tedy zamířili na Holomocko. Druhou skupinku tvořil Čmelda se svou posádkou. Ti zamířili směr domovina (Rožnovský skanzen). No a třetí největší skupina 6 motorek a jedno vozidlo, vyrazila do nedaleké obce Vojkovice. Cíl, hostinec a pivovar U koníčka. Účel, nasypat něco dobrého do prázdných břich a zahnat žízeň, neb se nachýlil čas oběda. Vedením naší skupinky se ujal Rentík, poněvadž jediný znal cestu. Bohužel však v šumu informací nepostřehl (přiznám se, že ani já ne), že za námi jede v autě Pavla. Zvolil trasu takovou, kde při překonávání toku Morávka, nebylo možno vzhledem k velikosti mostu přejeti vozidlem. Tak došlo k odpojení naší kamarádky. Což velice rozhořčilo mnohé účastníky zájezdu, hlavně pak samotného náčelníka JirkuMetala. Nálada trochu poklesla. :´- Vše se zlepšilo ve chvíli, kdy se začaly zaplňovat hladové břicha účastníku. Slunce bylo vysoko a pěkně hřálo. Ještě jedno kafíčko, rychlá cigaretka a popojedeme dále. Vzhledem, že bolest v mé pravé botě se stupňovala, rozhodl jsem se zamířit k domovské stanici. Mí věrní přátelé se tedy rozhodli, že mne a Shumiho s Evikem kousek doprovodí. Tentokrát vedení skupiny padlo na mne. Nepomohlo namítání, že neznám cestu. Odpověď zněla, jeď podle značek. Nuž dobrá. Asi po 1 kilometru jsem se chytil (byla to stará cesta z Frýdku na Těšín). Pak už to byla brnkačka. Přes Frýdek směr Příbor. V Příboře na benzince došlo k definitivnímu loučení. Já směr Nový Jičín, Shumi s Evikem směr Petřvald a Jirka se Soňou, Rici s Lidkou a Ivoš zpátky na Frýdek a dál do Těšína.
A tak skončil další nádherný den v sedle mého motocyklu s fajn přáteli .

• 

  Sraz před 13-kou. Autor fota JirkaMetal

• 

  Naše stroje

• 

  Naše partička

• 

  Prostě nádhera

• 

  Sranda musí být, že Igi

• 

  Taky super stroj

• 

  I medvědi přijeli

• 

  Asi největší atrakce tohoto dne

• 

  Účastníci zájezdu

• 

  S plnými břichy a spokojení