Kawasaki VN 900 Custom (2007)

Nedělní dopoledne, aneb opět Hurá akce.

Bylo nedělní dopoledne 1. 6. 2014. Přemýšlel jsem, zda opět odcestovat na zahradu, neb je tam ještě tolik práce po zimě, až se toho hrozím. Další myšlenka byla, jít do garáže a dát si do pořádku Kawinu , poněvadž jsem v minulém týdnu dvakrát zmoknul a tudíž je pěkně špinavá. Vyhrála myšlenka číslo dvě. Takže hurá do pracovního a jde se umývat a leštit. Napuštěný kbelík a šup do garáže. Avšak když jsem spatřil tu hrůzu, odložil jsem ho stranou a rozhodl se, že myčka na nedaleké benzínové pumpě bude lepší volba. Popadl jsem tedy přilbu a už se jelo. Na pumpě proběhla rychlá očista a rychle zpět osušit a vyleštit.

Po příjezdu zpět, zvoní telefon, přišla SMS. Od Náčelníka „ ahoj, pokud mas cas 12,30 13-ka “. Co teď je to v prde.., mašina rozdělaná. No nic snad to stihnu, přinejhorším přijedu trochu později. Rychle doleštit, odběhnout domů pro změnu patřičného oděvu a rychle na cestu (ani oběd jsem nestihl). Je pozdě 13:00, ale snad je zastihnu (v domění, že se jedná o posezení a pokec na 13-ce). Příjezd na 13-ku v dobrém čase 13:16, avšak nikde nikdo. Beru tedy telefon a volám Náčelníkovi. Spojení bylo navázáno okamžitě, zazněla otázka „Jste se jeli někam projet?“. Odpověď „ Víš kde je staré autobusové nádraží ve Vítkovicích, čekáme tě tam “.

Rychle na mašinu a ještě rychleji do Vítkovic, avšak jen tak rychle, jak rychle to dovolilo omezení provozu mezi Frýdkem a Ostravou (oprava povrchu vozovky, provoz stažen do dvou pruhů).

Po příjezdu do Vítkovic už na mě čekalo šest mých kamarádů. Se mnou sedm. Bylo nás tedy sedm jako v tom věhlasně známém westernu v hlavní roli Steve McQueen, Charles Bronson a další „Sedm statečných “. Letmé uvítání stiskem pravic a jako ti stateční kovbojové hurá do sedel, tentokrát však ořů železných.

Směr jízdy, Vítkovské vrchy na úpatí Nízkého Jeseníku. Cíl trasy Vítkov . Ptáte se proč Vítkov? Neb jeden ze statečných vyčetl z oblohy (kecám, na netu), že v této oblasti hrozí tento den nejméně srážek. A nám je v podstatě jedno, kam jedeme, hlavně, že jedeme spolu neb jsme „NEJVĚRNĚJŠÍ “. Takže jedem.

Vedení tlupy statečných se ujal výše zmiňovaný počasový šaman KOLIC . Tempo bylo svižné, poněvadž bylo potřeba dohnat mé zpoždění (kecám). Šup tedy na Rudnou a s větrem ve vlasech (sorry IVO u tebe to neplatí) směr Klimkovice, Bílovec, Fulnek až Vítkov. První zastávka garáže správy silnic Moravskoslezského kraje pobočka Vítkov. Kam dál? Odpovídám „ Je mi to jedno, ale musím nakrmit Kawinu.“ A vlastně si tak uvědomuji, že díky mně (to není vychloubání) se zbytek jízdy odvíjel, tak jak se odvíjel. KLUCI VELICE SE OMLOUVÁM . Vysvětlení dále.

Takže, jede se na benzínku. A tím to začalo. Po pár minutách stojíme na místní pumpě Euro Oil a několik z nás provádí krmení dravé zvěře. Jenže jsme velcí chlapi a máme taky hlad. Na doporučení obsluhy čerpací stanice, se odvážíme do místního lokálu „U Berana “, kde mají údajně krásné venkovní posezení a kde dobře vaří. V tom prvním se pumpař nemýlil, posezení vskutku příjemné. V otázce jídla, byl však velice mimo (sice i majitel na webových stránkách uvádí, že vaří). Jediné co vařili byla káva a čaj. A jediné jídlo byli utopenci a nakládaný mini hermelín, ale ovšem jen v omezeném množství neb jim došel chleba. Ještě, že se někteří vyzbrojili doma (žeIVO ). Se smíšenými pocity, avšak hladoví si někteří z nás objednali místní lahůdky. Ještě, že aspoň v oblasti tekutin ten výběr byl lepší. Chvíli jsme poseděli, pokecali co nového a zkonzumovali, co nám bylo naservírováno. A CO DÁL. Vzhledem k pozdnímu odpoledni a bohužel i Rentikově povinnosti se dostaviti na noční směnu, jsem rozhodli, že je čas vrátit se do domovských základen. Ještě však z jednou zastávkou a to „Metylovice“, kde nás očekával Zub (další z party NEJVĚRNĚJŠÍCH). Vlastně i s Pavlou (svojí drahou polovičkou a taky členkou NEJVĚRNĚJŠÍCH).

Trasa zpět. Fulnek, Hladké Životice (nájezd na dálnici), Studénka (sjezd z dálnice), Příbor, Hukvaldy (kde se odpojil Rentik , z výše uvedeného důvodu a také Ivo ) až Metylovice.

Zoubek s Pavlou byli velice mile překvapení z tak hojné návštěvy (čekali jen Náčelníka). Chvíli jsme pokecali, kluci vykouřili několik cigaret. Zoubek odzkoušel posezení na Shumiho staronové mašině (Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa ). Staro , protože již chvíli ji má a Nové protože až teď nedávno dodělal papíry na tento obsah a konečně na ní muže jezdit. A nastal čas se rozloučit. První se oddělil tatíkPé a Já (DRU ), Shumi-p a JirkaMetal (Náčelník), jsem to vzali přes Frýdlant n/O do Frýdku Místku. Tam nás opustil další člen sedmičky statečných JirkaMetal . Zůstali jsme s Shumim sami dva. Naše stroje se stočili směr Příbor, kde jsme se i mi dva rozdělili.

Příjezd domů byl v pozdním odpoledni za příznivého počasí s pocity dobře stráveného dne s PŘÁTELI . S PŘÁTELI s kterými si rozumím a vždy si s němi mám o čem popovídat. S PŘÁTELI , kteří tě nenechají ve štychu. PROSTĚ S „NEJVĚRNĚJŠÍMI “

Děkuji Všem.

Trasa: 218 KM

Účastníci: JirkaMetal , Václav69 , Kolic , tatíkPé , Rentik , Shumi-p , DRU2142

• 

  Sedm železných ořů.

• 

  Posezení U Berana.

• 

  Konzumace z velikého výběru.

• 

  Čas odjezdu.

• 

  Metylovice.

• 

  Nádherný stroj.

• 

  Avšak tento byl středem pozornosti.

• 

  A stejně je hezčí.