Kawasaki VN 900 Custom (2007)

První jarní brázda, aneb nová sezona je tady.

Konečně nám skončila zima a tak jak to obvykle bývá v tomto období, většinu motorkářů začnou svrbět dlaně. Tak úplně stejně to bylo u mne a mých přátel Dalibora, Shumiho a Iva. Na vláknu Motorkáři.cz, kde máme založenou i mi naši skupinu "NEJVĚRNĚJŠÍ", proběhla komunikace o víkendové vyjížďce. Padla tedy dohoda, že se pojedeme projet. Trasu naplánoval Shumi s Daliborem. Měla vést od Ostravska směrem na Opavsko a zpět.
Nastal tedy osudný den jízdy neděle 27. 3. 2016. Motorka již byla nachystaná, poněvadž jsem provedl v této sezoně první jízdu už v pátek, ale to byla taková malá, jak my říkáme kol komínovka. Bylo tedy potřeba se nachystat, nastrojit a vyrazit na domluvenou jízdu. Avšak, jak to občas bývá, ne vždy se vše podaří podle plánů. Bohužel i mi se to někdy stane. Moje milovaná polovička (můj baťůžek) se nějak rozstonal, z ničeho nic měla teplotu. Plány a nálada se mění. Jenže co dál, přichází SMS od Shumiho, jak to s námi vypadá a jestli mě má čekat na domluveném místě a to u Motobaru u Hanka v Bravanticích. Odepisuji, že bohužel nestíhám a že tedy dnes s nimi nepojedu, ať si to hezky užijí. Avšak vzhledem ke krásnému počasí a touze se projet přeci nebudu sedět celý den doma. Padl návrh od dcerušky, že pojede se mnou. Dobrá tedy, žena svolila, ale musíme prý jet opatrně. Jako kdybych někdy jezdil jinak.
Kam tedy pojedeme, jo už to mám, zajedeme se podívat za našim marodným Náčelníkem JirkouMetalem. Stejně mu musím ještě vrátit butylku, ve které mi při našem posledním setkání (v době zimní, sváteční) poskytl vzorek čokoládového likéru. Butylka byla čistá, ale abych, jel na návštěvu s tak malým obsahem nepřipadalo v úvahu. Vzal jsem tedy domácí léčivo do poněkud většího balení. Nastrojili jsme se, s dcerou Vivien (hezké jméno že) a vyrazili vstříc dálkám a jarnímu sluníčku. V garáži proběhla předletová příprava stroje a posádky a již jsme mohli vyrazit na trasu Nový Jičín – Frýdek Místek. Dle letového itineráře bylo naplánované ještě jedno mezipřistání a to v Českém Těšíně na terminálu zvaném Istonbike, avšak později jsem se dozvěděl od Náčelníka, že Istonbike něpremává (není doma), jel s klukama, viz výše.
Dodatek reportéra: nakonec jsem zjistil, že byl doma, akorát neobsluhoval řídící centrum (mobil), neb byl v garáži a měnil na své krásné stihačce olej (na Stromkovi). Což mě velice rozlítostnilo, poněvadž na něho jsem se velice těšil.

Dojeli jsme tedy do Frýdku. Přistání proběhlo hladce, i když to byla letos teprve druhá jízda. Vytahuji mobil a navazuji spojení s velitelským stanem. Jiřík je doma, super nejeli jsme nadarmo. Říká mi, pojď nahoru, já říkám pojď dolů. Vyhrál jsem. Za chvíli se objevuje Náčelník. Padnou chlapská objetí. A začíná klábosení, jak se máš, co pořád děláš, kdy zase vyjedeš atd. atd.. Tak si postáváme a povídáme si a čas letí. Neb mněl Jirka doma rodinnou návštěvu nebudeme ho dlouho zdržovat. Krátké rozloučení, ustrojení se a vyrážíme na další cestu. Asi domů. Jak projíždíme Frýdkem směrem na Nový Jičín. Blýskne mi hlavou myšlenka "vezmeme to přes Ostravu a směrem na Hanku, určitě tam bude plno. Stočil jsem to tedy na Ostravu a nasadil konstantní rychlost 110km/h. Za chvíli jsme už byli na Rudné a směřovali na dálnici. Odtud na Hanku to už bylo jen kousek. Po příjezdu na parkoviště velice oblíbeného a hodně vyhledávaného Motobaru u Hanky, se nám naskytl pohled na plně obsazené parkoviště. Což jen potvrzuje mé předešlé slova. Našli jsme si místečko a zastavili náš stroj. Odložili si a vydali se zakoupit si nějaké občerstvení. Po nějakém čase stráveném ve frontě přišla řada i na nás. Dali jsme si kofolu a velice krásně vyhlížející dortíky. Vzápětí jsme zjistili, že jsou i velice chutné. Chvíli jsme poseděli na zahrádce a při tom nasávali sluneční energii. Po příjemně strávené chvíli na zahrádce oblíbeného motobaru , jsme se rozhodli, že popojedeme dále (tedy k domovu). Cestou k motorce jsme zhlédli stroje na parkovišti. A i když tam bylo mnoho krásných kousků, shodli jsme se s dcerou, že nejkrásnější je vždy ta, na které jezdíte, protože je vaše. Poté jsme usedli na naší Kawasaki VN900 Custom a odfrčeli k domovu. Cesta vedla přes Bílovec, Fulnek a Bělotín a konečně Nový Jičín.
Nakonec se přece jenom ten den vydařil. Doma se i Zdeňuli udělalo lépe. Takže konec dobrý všechno dobrý.
Ujetá vzdálenost: 118 km

• 

  předletová příprava

• 

  předletová příprava

• 

  předletová příprava

• 

  přistáni ve Frýdku

• 

  přistáni ve Frýdku - kapitán posádky

• 

  to prý musí na technickou dolů :-(

• 

  foto s Náčelníkem

• 

  na skok u Hanky