Vrbno pod Pradědem a zpět Motorro Sonny 50

Vlastník	PBM2
Vloženo	13.8.2013
Aktualizováno	28.2.2018
Zobrazeno	6 062x

Popis trasy: Trasa tam: ul. Ostravská, Sviadnov, Staříč, Trnávka, Petřvald, Mošnov, Nová Horka, Bílov, Bílovec, Stará ves u Bílovce, Skřipov u Opavy, Kajlovec, Hradec nad Moravicí, Žimrovice, Domoradovice, Melč, Moravice, Nové Lublice, Kerhartice, Svatoňovice, Vítkov, Podhradí, Dubová, Radkov, Radkov u Vítkova, Melč, Moravice, Nové Lublice, Staré Lublice, Kružberk, Staré Těchanovice, Zálužné, Melč, Moravice, Nové Lublice, Hořejší Kunčice, Bohdanovice, kolem přehrady Slezská Harta, Leskovec nad Moravicí, Razová, Bruntál, Oborná, Nové Heřmínovy, Široká Niva, Karlovice, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov.

Trasa zpět: Ludvíkov, Vrbno pod Pradědem, Karlovice, Pocheň, Široká Niva, Kunov, Nové Heřminovy, Loučky, Krnov, Červený Dvůr, Pustý Mlýn, Skrochovice, Jaktař, OpavaBranky u Opavy, Hradec nad Moravicí, Kajlovec, Lesní Albrechtice, Brezová u Vítkova, Vrchy, Hladké Životice, Kunín, Šenov u Nového Jičína, Nový Jičín, Příbor, Rychaltice, Chlebovice, Zelinkovice, ul. Ostravská.

Délka trasy: cca 323 km

Jednoduché zhodnocení: Dnešek měl být další ze dnů, kdy podniknu delší výlet. Tentokrát jsem se rozhodl, že zajedu za strýcem do Vrbna pod Pradědem. Není to tak daleko, ale ani ne blízko a navíc je to spíše v kopcovíté krajině, než v rovině. A rozhodně jsem se nenudil. Vyrazil jsem po deváté hodině ráno (chtěl jsem jet dřív, ale trochu jsem si přispal ) s úmyslem dojet do cíle kolem jedmé godiny +/- a vrátit se do šesti, s krátkou přestávkou u příbuzných. Ale jedem míní a druzí mění. Co mě cestou potkalo, jsem fakt nečekal. Napřed musím zkonstatovat, že v oblasti, kde se nachází cíl cesty i v jeho okolí je celkem řídká síť čerpacích stanic. Takže pokud se už někdo rozhodně jet podobným směrem, doporučuji čepovat do plné pokaždé, když to je jen trochu nutné, protože pak se může stát, že stejně jako já bude dotyčný plný očekávání hledět za každou zatáčku, zda se tam už neobjeví nějaká pumpa, třeba u JZD. Terén je díky kopcovitému rázu relativně náročný a tím pádem si strojek řekne o trochu víc benzínu, než při jízdě po rovince. Dále mě čekaly úseky, kdy jsem se cítil pomalu jako v Alpách. Ne, že bych se cítil jako ve vysokých horách, ale narazil jsem v několika místech na cesty, které se hodně podobaly cestám někde právě v Alpách. Krásné vracečky, kdy opravdu bylo třeba řídítka pořádně zatočit, aby se dalo pokračovat. Hlavně kousek od Vítkova, u Podhradí, to byla jedna za druhou. Táhlé a hezky řezané. Na několik jsem narazil i Kružberku nebo Domoradovic. Něco je ve fotkách, ale chce to vidět, popsat se to dá jen těžko, aby to přesně vystihlo, jaké to je. Byl jsem mile překvapen cestami (občas byly i úseky typické pro českou kotlinu a venkov - záplaty, díry, muldy, atd. ). Ale co bylo príma byly dlouhé aleje švestek (jen tak mimochodem byly hodně obsypané plody), třešněmi (ty byly po sezóně, takže nic), mirabelky (celkem jsem se jich najedl ) a co chvíli nějaké jiné stromy, lípy, kaštany atd. Jedna z nich byla úzká tak na autobus, proto občas místo na vyhnutí. Ale jinak super . Počasí celkově vyšlo, i když jsem měl trochu obavy. Přece jen je už konec srpna, počasí se pomalu mění k chladnějšímu a zamračenějšímu, podle předpovědi v cíli mělo odpoledne pršet. Naštěstí se to ale nepotvrdilo. Občas Slunce, občas mraky, teplota tak akorát, aby se člověk nepotil a zároveň mu nebyla zima. Nedlouho po vyjetí jsem v Tisové narazil na opravdu velký kamenolom, bylo se na co dívat. Samotnou cestu mi znepříjemnily nějaké objížďky, díky kterým jsem najell víc, než bylo původně v plánu, taky se navigace musela co chvíli přepočítávat, aby to sedlo. Prostě to sice šlo, ale občas to trochu zaskřípělo. U přehrady Slezská Harta jsem lehce zabrambořil, protože abych odbočil ještě před hrází, přejel jsem přes ni a dojel až do Vítkova, kam jsem neměl v plánu vůbec jet. No co, už se stalo. Chvíli hledání, bloudění a nacházení a nakonec jsem do cíle dorazil. Bohužel strejda doma nebyl, byl o něco dál, na chalupě v Ludvíkově. Prý "na konci vesnice" a když už jsem míjel ceduli jejího konce a začal si říkat, kde jsem je přejel, najednou jsem na ně narazil, ale až za cedulí. Chvíli jsme pokecali, něco jsem snědl a popil, a vydal jsem se zpátky domů. Tentokrát to bylo o něco méně romantické. Zatím, co cestou tam jsem jel víceméně cestami třetí třídy, okreskami, kde pomalu nebyl žádný provoz, zpátky jsem jel přes Krnov, Opavu, Příbor, až domů. Jel jsem trochu naokolo, ale dojel jsem v pořádku a to je nejdůležitější. Co mě mrzí, je zjištění, že v nějakém kanále, díře nebo zhoupnutí mi praskl jeden z úchytů nosiče kufru. Takže budu shánět nový. Dále jsem udělal něco, co není moc ke chlubení, jel jsem totiž s tím svým strojkem z Příbora na Místek a až cestou jsem zjistil, že je to vedeno jako dálnice . Takže jsem si z ní po nějaé části na první odbočce hezky pomáhal, náhoda je blbec. Sice jsem jel tacho 75 a podle cyklokomputeru 65 km/hod., pořád je to málo a navíc při kontrole by je nezajímalo, ani kdyby to jelo 120 . Cesta fakt dlouhá, koupel to snad spraví, už ale uvažuju, kam se vydám příště. Mám tip na Helfštýn, dalo by se to zmáknout, ale ještě nevím a taky záleží na počasí. Snad to vyjde a pokud ne, tak si najdu něco jiného, snad taky zajímavého.

Odkaz na fotogalerii: Vrbno pod Pradědem