Yamaha XV1900 Midnight Star

Yamaha má s motocykly tohoto typu již dlouholeté zkušenosti. Všichni si moc dobře pamatují na legendárního Wild Star nebo Royal Star Ventura. Po všeobecném objemovém boomu, který odstartovala mezi Japonci v této kategorii v roce 2001 Honda s tehdy monstrózní VTX, nemohl výrobce přes Road Star Warriora dospět nikam jinam, než až k dnes testované XV 1900 Midnight Star. Tento cruiser byl představen v roce 2005, ale do širšího povědomí veřejnosti se dostal až v loňské sezóně, kdy se konečně přiřítil i na náš trh. V současné době má již i slabší sestru XVS 1300A a společně s dobře známou řadou Drag Star je tedy v nabídce Yamahy v tomto směru aktuálně docela rušno.

Kapitoly článku

Není jistě tajemstvím, že na evropský trh přicestoval tento velký cruiser ze zámoří, kde také prvně spatřil světlo motocyklového světa a je tam nabízen v několika modifikacích. Tento typ je konkrétně pod označením Roadliner Midnight, což však z našeho pohledu není zas tak důležité.




Na první pohled je patrná snaha upoutat pozornost a možná dát tak trochu důvod k zamyšlení a reminiscenci do let minulých tedy hlavně těch 30tých v Americe. Nastolený vzhled citlivě spojuje velice moderní technologie s prvky retro stylu, které dohromady vyznívají pro řadu příznivců klasiky dosti netradičním dojmem. Pravdou je, že názor na vzhled tohoto ultimativního stroje se radikálně liší takřka od jednoho jezdce k druhému. Na čem se však asi všichni shodnou a musí jistě ocenit, je technické provedení, do kterého Yamaha vložila řadu svých technologických vychytávek, které pro ni nebyly v této kategorii prozatím vždy samozřejmostí. Ať už se jedná například o rám z lehké slitin, přívěru EXUP nebo vstřikování.


Ačkoliv se názory na tento stroj liší, pravdou je, že vzhledově jde opravdu o netradiční záležitost, která se nedá přejít mávnutím ruky. Velice futuristicky a dominantně působí na motocyklu obrovská uvnitř dělená svítilna s čirou optikou, která spolu s vrchním krytem působí velice netradičním dojmem.





Za snahu o klasiku můžeme naopak označit nádrž s tradiční kapličkou v náležitém retro stylu, která je doplněna o menší LCD panel s počítadlem kilometrů, kontrolky, klasický otáčkoměr a ukazatel paliva. Ačkoliv nádrž působí konvenčně a vše je navíc doplněno o ozdobné, pěkně stylově vyvedené lišty až k hlavě řízení, zdání lehce klame. Její součástí je totiž rezerva, která je chytře umístěna pod sedlo jezdce. Díky tomu a další elektronice, tak zde nezbývá mnoho místa, i když pro základní nářadí se místo nakonec najde.


Z pohledu jezdce a pohodlí jde o naprosto bezproblémovou záležitost. Plošinové stupačky, řazení špička-pata, mohutné dobře tvarované sedlo, široké a nízké usazení s rukama ležérně umístěnýma na širokých řidítkách, to vše je v rámci možností této kategorie komfort, který Vás jen tak neunaví. Vzhledem k rozměrům a proporcím zůstalo i trochu více místa pro spolujezdce, který překvapivě rovněž příliš netrpí a na vcelku prostorném sedle zkousne i nějaký ten km bez větších potíží.


Ovládací prvky jsou dostatečně přehledné a přístupné. Za jediný neduh považuji umístění spínací skříňky s klíčem, která je umístěná až za řidítky v krytu světla, což je s pohledu usazeného jezdce dost daleko. Určitě bych dal přednost klasickému umístění někde pod sedlem, jak je v této kategorii zvykem.


S hmotností kolem 320 kg a délkou 2580 mm se na místě docela zapotíte. Velká řada součástí jako např. mohutné blatníky jsou poctivý kov a to se musí někde projevit. Za povšimnutí rozhodně stojí paprskové ráfky “loukotě“, které dodávají celému stroji impozantní vzhled. Vše je umocněno do maximální míry u zadního kola (190/60-17), kde je vše doplněno mohutnou řemenicí sekundárního převodu a na druhé straně kotoučem o průměru 320 mm.


Zadní část je překryta mohutným hlubokým blatníkem s velice originální koncovou svítilnou z led diod a stejně netradiční do špičky vyvedenou dvojící směrových světel. Pro střízlíky tento stroj skutečně není a to hlavně při manipulaci na místě, což dokazuje i nutnost dosti stroj naklonit, pokud chcete zaklopit policajta (boční stojánek) nebo se jen lehce otočit na menším prostoru v garáži. Hlavně na nezpevněném a nerovném terénu louky nebo cesty oblíbeného srazu, tak může motocykl pěkně majiteli zatopit zvlášť pokud nejste vyrýsovaný, jak model z kulturistické příručky.


Nespornou dominantou celého dění je kromě mohutného motoru neméně výrazná koncovka výfuku (2-1). Ta je vybavena zmiňovanou EXUP přívěrou (nebyla nikdy u této kategorie doposud použita) a třícestným katalyzátorem s lambda sondou. Ve výsledku tak stroj nemá příliš impozantní zvuk, ale charakter motoru V-twin a solidní porce vibrací motoru se při tomto objemu stejně dostaví.


Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (3x):



TOPlist