Yamaha eBikes Moro 07, Wabash a Crosscore: Je to na tobě

Ve skutečnosti prý Yamaha vyrobila první elektrokolo na světě, přičemž roku 1989 představila první proptotyp a o čtyři roky později finální verzi. Za další dva roky spatřilo světlo světa kolo s odnímatelnou baterií, jenže jak historie ukázala, bylo to příliš brzy a elektrokolo tří ladiček se na trhu nechytlo. Proto se Yamaha rozhodla vyrábět samotné elektromotory a dodávat je nejrůznějším výrobcům kol. Ať se nám to líbí nebo ne, trh s elektrokoly v Evropě roste raketovým tempem, a to vysvětluje zájem motocyklových značek vyrábět vlastní kola a doplnit své portfolio. S odstupem času také Yamaha přichází na trh s trojicí vlastních elektro kol, přičemž každé z nich má jiné zaměření a cílí na jiné zákazníky. I když název CrossCore RC mluví poměrně nabroušenou řečí, ve skutečnosti jde o dostupné civilní městské kolo, které využívá motor PW Series ST, stejně jako elektrokolo Wabash RT poměrně specifické kategorie Gravel.

Dobře si pamatuji, jak mi synátor ukazoval v prodejně kol novinku gravel a já jen kulil oči a v duchu si říkal, jakou má tenhle kočkopes budoucnost? Berany už tu s námi jsou po generace, to ano, ale kombinace silničního kola s trekovým, nebo dokonce horským, mě celkem udivuje. S odstupem času se nestačím divit, kolik jich všude možně potkávám a jak se kategorie gravel mezi cyklisty rozšířila. Abych si to převedl do světa motorek, s troškou nadsázky můžu kola gravel přirovnat ke kategorii motorek scrambler. Posledním modelem elektrokol tří ladiček je celoodpružené horské Moro 07 a na rovinu říkám, že tohle enduro s nejnovějším motorem PW-X3 mi sedí nejvíc a když to přepísknu, má z celé trojice k motorkám nejblíž. Možná i proto se budu nula sedmičce věnovat nejvíc.

Alespoň já to tak vnímám a jsem přesvědčen, že má přínos hned z několika pohledů. Jednoznačně podpoří trénink koordinace všech končetin, potrénuje balanc v krkolomném terénu, využívání váhy vlastního těla a při správném používání určitě i fyzičku. Nad tímhle tvrzením nejspíš překousnete tužku, protože na elektrokole jezdí přece jenom důchodci a lenoši, kteří by si jinak neškrtli, jenže ona to není až tak pravda.  Je totiž na každém, jak moc šlape „za svý“, jak moc se nechá tahat motorem a kde na elektrokole bude jezdit. Tohle všechno se totiž dá nastavit a dávkovat. Konec konců, kolik z kritiků si elektrokolo vyzkoušelo a udělalo si vlastní úsudek? No dobře, přiznávám, že jsem to měl dost podobně a upřednostňoval jsem klasiku na vlastní pohon s opravdovými nulovými emisemi, alespoň co se mlaďochů i borců ve středním věku týče a na tom se vlastně nic moc nemění. Každopádně po první ochutnávce elektrokola po boku Jirky Heiníka jsem si určité věci ujasnil a názor na elektrokolo lehce učesal.   

Nebudu se pousmívat nad tvrzením výrobců, že se elektrokola můžou pochlubit nulovými emisemi, protože každý dobře víme, že se elektřina i baterie musí nějak vyrobit. Nebudu tu ani rozebírat, jak mě dokážou rozesmát zdraví, mladí lidé, kteří upalují po cyklostezce v „placaté“ Třeboni, pijí u toho energeťák a ještě se snaží udělat krutopřísné selfí s popiskou „právě jsem na kole objel Svět“. To je sekec mazec! Ať je to, jak chce, vždycky je to o jedincích a vždycky je to o tom, jak kdo s elektrokolem naloží a kde si na něm pustí žilou. Sám jsem se přesvědčil, že po dni v terénu za řídítky elektrokola si dokážu udělat pořádnou žízeň a být pěkně vyšťavenej. Opět jsem u toho, že je to pouze a jenom na mě, jak s elektromotorem naložím, jak moc ho zaměstnám a jak moc se nechám tahat. Možností je spoustu a záleží, co ježděním na kole sleduji. Chci se jenom „bezbolestně“ dostat z bodu A do bodu B nebo si chci máknout a udělat něco pro fyzičku. Ono je to vlastně skoro jako na motorce, protože pokud budu jezdit na terénní motorce v tempu po motokrosové trati nebo drtit enduro v náročném terénu, budu mít za chvíli jazyk na vestě a budu shánět náhradní ruce. Dost často přihlížející, co motokros nikdy nezkusili namítnou, že se na motorce jenom vozím, tak co blbnu. Stejně tak je to i s elektrokolem v náročných podmínkách.

CrossCore RC

Teď to ale nechme plavat a pojďme se podívat na technickou stránku věci. Model CrossCore RC s rovnými řídítky je docela jednoduchým kolem pro každodenní používání ve městě, ale i na výlety v přírodě. Stojí na kolech o velikosti 27,5 palců, přičemž ve velikosti M váží 23,9 kg a využívá motoru PW-ST s maximálním kroutícím momentem 70 Nm. 

Stejně jako všechny ostatní elektrokola má legislativou omezenou pomoc motoru do rychlosti 25 km/h, takže nad pětadvacet už jezdec šlape bez asistence motoru. Vyjímatelná baterie Yamaha Lithium Ion je hodnot 500Wh, 36V, 13.4Ah a je zabezpečena zámkem. Devíti rychlostní kolo s hliníkovým rámem je vybaveno komponenty Shimano Alivio a má odpruženou přední vidlici SR Suntour NEX E25. K dispozici je displej, který zobrazuje informace o baterii, dojezdu, ale i o jízdě. Kolo je k dispozici ve dvou barvách a třech velikostech, S, M a L.    

Wabash RT

Kolo Wabash RT se hlásí k nové kategorii gravel, a to znamená několik typických prvků, jako jsou berany, silnější pneumatiky a celkově docela podobný vzhled silničním kouskům. Každý na to máme svůj názor a každému se líbí něco jiného, nicméně prodeje kol gravel po celém světě rostou, a přiznávám, že jsem jim takovou budoucnost nepředpovídal. Jde o kola, které mají svůj vlastní svérázný styl a hodí se jednak na ježdění po městě, ale i na asfaltkách s horším povrchem nebo v lehčím terénu, jako jsou třeba šotolinové cesty v horách. Také Wabash využívá totožný motor PW-ST jako CrossCore s maximálním točivým momentem 70 Nm, a to platí také o stejné baterii.

Kolo s hliníkovým rámem bez odpružení předního kola váží ve velikosti M 21,4 kg a je zajímavé, že má odpružené sedlo a stavitelnou teleskopickou sedlovku v rozmezí 40 mm u velikosti S a 60 mm u velikostí M a L. Wabash je vybaven komponenty Shimano GRX, má jedenáct převodů a kotoučové brzdy, přičemž se brzdovou páčkou také mění převody. Na beranech je umístěn displej s ovladačem intenzity pomoci motoru a ten zobrazuje nejen informace o jízdě, ale také informace o stavu baterie a o dojezdu. Wabash je k dispozici v jedné barvě a třech velikostech S, M, L, jako ostatní eBiky od Yamahy.

YDX Moro 07

Celoodpružené elektrické horské kolo Moro 07 je jasnou terénní záležitostí a zaujme všechny, kteří se rádi vyblbnou na trailech, v bikeparku nebo ve volném terénu a na své si přijdou na méně náročných sjezdech. Vyznačuje se 27,5“ velkými koly, stavitelným vzduchovým pérováním Rock Shox s vyššími zdvihy nebo nejmodernějším elektromotorem PW-X3 a komponenty Shimano XT. Elektromotor poslední generace vážící 2,75 kg, dává maximální točivý moment 85 Nm a jezdec si může nastavit intenzitu pomoci, ale i režim auto, kdy kolo reaguje na podněty a všechno dávkuje samo, takže dokáže reagovat na prudký kopec a podle výrobce dokonce i na protivítr. Bere si šťávu z baterie Yamaha Lithium Ion 500Wh, 36V, 13.4Ah, která je usazena v dvojitém rámu Dual Twin. Yamaha se vývoji nového motoru PW-X3 prý hodně věnovala a mimo jiné se snažila co nejvíc eliminovat síly a mechanické ztráty při šlapání bez motoru pomocí nově vyvinutých převodů a volnoběžek. Tady je potřeba opět podotknout, že elektromotor může legálně pomáhat do rychlosti 25 km/h a pak šmitec a každý musí dupat za své.

Zajímavým pomocníkem je režim „tlačení“ kdy motor trošku pomáhá při tlačení čtyřiadvacetikilového kola v krkolomných podmínkách. Moro 07 dává k dispozici 12 převodů, které mění přehazovačka Shimano řady XT. Přední vzduchová vidlice RockShox Lyrik Select RC dává zdvihy 160 mm a zadní centrální tlumič RockShox Super Deluxe Select+ nabízí zdvihy 150 mm. Radiální brzdy jsou od Magury a jednodílný brzdový třmen skrývá čtyři pístky. Mě se líbí řešení páček, kdy se se naskytuje možnost jednoduchého otočení a prohození brzd do motocyklového uspořádání, tedy přední takového, že přední brzda se ovládá pravou rukou. O nastavení výkonu a jízdního režimu se starají tlačítka těsně vedle levého gripu a malý ovladač na představci řídítek, co zobrazuje konkrétní režim. Pomocí Bluetooth lze kolo připojit s mobilem a také s cyklo computery. Sám za sebe říkám, že by si kolo zasloužilo alespoň malý displej, který by informoval o stavu baterie, dojezdu, ale i rychlosti a ujetých kilometrech. Moro 07 se vyrábí ve třech velikostech S, M, L ve dvou barevných kombinacích, tedy šedé a modré. 

      

Yamaha Moro 07

Celoodpružené kolo Yamaha Moro 07 patří do terénu a na postavené traily, ovšem popasuje se i s jednoduššími sjezdy, které nejsou vyloženě extrémního charakteru. Právě takový terén je vybrán v okolí španělské Girony a já si na připraveném okruhu vyzkouším, jak novinka tří ladiček funguje.  Budu muset makat nebo mě elektro kolo poveze samo a já se  na pan tátu budu moct pěkně kochat krajinou. Ještě, než vyrazím na traily, chlapíci v modrých košilích mi nastavují pérování podle váhy. Už den předem mi podle výšky vybrali velikost kola a na moji prosbu prohodili brzdy, protože i na svém kole mám rád uspořádání brzd jako na motorce, tedy páčku přední brzdu na pravé straně. Bez toho bych to dával blbě a moc dobře si pamatuji, jak jsem si na půjčeném kole nabil hubu, když jsem ho postavil na zadní a chtěl si to korigovat pomocí zadní brzdy. Asi si sami dovedete představit, jaká je to podpásovka. Schválně, měníte si na svém kole uspořádání páček brzd podle motorky nebo si je necháváte v cyklo pozici?

Během chvíle s celou skupinou mizíme v terénu a začínáme drtit nádherné traily, na kterých se neustále střídá nejrůznější povrch a chvílema stoupáme do kopce, abychom za pár okamžiků mohli frčet fofrem dolů. Na doporučení si aktivuji režim auto, který si podle vlastního uvážení dávkuje výkon motoru a při jízdě mi pomáhá, jak sám uzná za vhodné. Je zajímavé sledovat, kdy citelně zabere a kdy to z větší části nechá na mě. Co se mi líbí, to je krásně hladký nástup výkonu bez citelného rázu. Je ale fakt, že na můj vkus je asistence elektromotoru v automatickém režimu větší, než bych potřeboval a možná bych zvedl ruku za dva automatické režimy, tedy režimy auto soft a auto standard. Už proto si nastavuji kolo do režimu minimální pomoci, a to mi ve finále v běžném terénu bez velkého stoupání vyhovuje nejvíc. Pak je výkon motoru adekvátní a je to hlavně o mě. Pro srovnání si motor úplně vypínám a šlapu, jak se říká za svý. Teď se přesvědčuji, že pomoc elektromotoru v minimálním režimu je oproti vypnutému pochopitelně cítit, ale není to tak velký kontrast, jak bych čekal a rozhodně se nemůžu flákat.

Mě se líbí, že i při vypnutém motoru nebo v rychlostech nad 25 km/h, kdy už vzhledem k legislativě motor pomáhat nemůže, se dá na kole dá dobře valit a setrvačné síly převodů nic tolik neztěžují. Jak Yamaha sama říká, bylo toho dosaženo pomocí osazení nově vyvinutých převodů a volnoběžek, které snižují mechanické ztráty při šlapání ve vyšších rychlostech bez asistence motoru. Každý si nastavujeme intenzitu pomoci elektromotorem v závislosti na náročnosti terénu, povrchu a stupání. Podle toho si nastavuji asistenci motoru a děje se tak pomocí tlačítek na levém řídítku. Z mého pohledu je ovládání naprosto jednoduché a přímočaré, a tak to má být. Na elektrokole se mi líbí, že když se dostanu do těžkých kopců v náročném terénu, ze kterých vedou parádní traily dolů, dokážu si je vychutnat několikrát za sebou a nepotřebuji se nahoru dostávat lanovkou nebo lopotit tlačením kola. Prostě to s pomocí motoru vyšlapu, a že si i tak pořádně fouknu do trenek, o tom není pochyb.

Na trailech v okolí španělského města Girona je o zábavu postaráno a nepostrádám tu ani tobogany nebo parádní skoky včetně záludných dvojáků. Hodně zábavné jsou úseky, kde se balancuje na kamenech a dost podobné je to při poletu po písčitých cestičkách mezi stromy. Tohle je paráda a Yamaha pro prezentaci elektrického horského kola Moro 07 vybrala prostředí, kam patří a kde najde nejlepší využití. Na jednokolejových stezkách se cítí nula sedmička jako štika v rybníce a působí lehkým dojmem. Samozřejmě, že v porovnání s klasickým kolem je těžší, to je bez debat, ale na elektrokolo je ovladatelnost hodně dobrá dá se říct, že i samotná váha. Můj dojem mi potvrzují kolegové z cyklo magazínů, kteří se prezentace také účastní a říkají, že právě jednoduchá ovladatelnost a hravost elektrokola od Yamahy je mile překvapila a jednoznačně patří mezi jeho nejsilnější stránky.

Já jsem spokojen také s dávkováním i nástupem brzd Magura, také s chodem přehazovačky nebo jednoduchým ovládáním výšky sedla ze řídítek a vyhovují mi i širší řídítka. Pérování Rock Shox s hodně slušnými zdvihy funguje velice dobře a pro terén místních trailů je dostatečné. V pohodě filtruje průjezdy rozbitých cestiček v lese, poradí si z kořeny a problém nemá ani s dopadem po lehčích skocích. Pro takové použití odpružení bohatě stačí a odvádí dobrou práci, zejména pak přední vidlice. Jasně, že nejedeme žádný velký extrém, kdy by se skákalo z větší výšky ve velkých rychlostech a ve fofru letělo přes kořeny nebo větší kameny. Troufám si tvrdit, že jakmile by došlo na takový polet nebo dokonce sjezdy extrémního ražení, pérování by přestalo stíhat a podívalo se na své limity. Prostě od něj nemůžu chtít vlastnosti závodního odpružení, které jsou záležitostí profi kol kategorie enduro nebo sjezdových speciálů.

První svezení na horském elektrokole Yamaha Moro 07 mám za sebou a můžu říct, že se Japoncům povedlo. Jednak vypadá skvěle a zaujme precizním zpracováním a potom také skvěle funguje. Jde o celoodpružené elektro kolo pro ježdění ve volném terénu i uměle vybudovaných trailech, které působí velice hravým dojmem a na svou váhu 24,9 kg dává pocit tolik potřebné lehkosti. Nepochybně se bude ucházet o srdce hobby cyklistů, kteří chtějí dát najevo sympatie k motorkám, tím spíš značce tří ladiček, a právě proto ho najdou v moto prodejnách po boku mašin. Cena Moro 07 zatím není stanovena, tak uvidíme, s čím na nás Yamaha vyrukuje. Na výběr je ze dvou barevných kombinací, tedy černo modré Icon Blue nebo černo stříbrné Raven Silver.

Wabash RT

Zhruba padesát kilometrů trávím za berany hodně svérázného kola Wabash, které mi dává přičuchnout ke kategorii gravel a udělat si vlastní obrázek o kole podobném cyklokrosovým speciálům. Samozřejmě, že u horáku Moro 07 mi elektromotor dává o něco větší smysl než tady, ale opět jsem u toho, že si každý může sám vybrat, co chce a co mu bude vyhovovat. Na pozici gravelu Wabash si musím pár stovek metrů zvykat a je fakt, že se okamžitě vracím do mladých let, kdy jsem proháněl třírychlostního favouše na tlustých gumách po mámě. Pravda, po několika desítkách výživných kilometrů terénem na celoodpruženém horáku Moro 07 je adaptace na neodpružené kolo s totálně odlišnou ergonomií i geometrií složitější, ale dá se. Dost podobné j to s ovládáním přehazovačky pomocí brzdové páčky, kdy rychlosti řadím cvaknutím do strany.

Pozice je situována na přední kolo, ovšem je překvapující, že to není až tak nepříjemné, jak jsem si myslel a odhadoval podle obrázků. Celkem v klidu se na něj skládám a cítím se relativně uvolněně na silnici i na nezpevněném povrchu. Svůj podíl na tom má tvarování beranů, které jsou více otevřené, ale také možnost si regulovat výšku sedla z řídítek. Ještě, než se dostáváme ven z města, stačím si střihnout letecký den přes řídítka, protože moje zvědavost nezná mezí a musím si zkousit sjet kratší příkré schody. Několik prvních schodů dávám na pohodu, ale pak plesk a už se válím jako malej. Co bych ale neudělal pro pobavení parťáků a kolemjdoucích, že ano? No nic, seznámení s Wabashem máme za sebou, a tak trošku ho podezírám, že mi jménem kategorie gravel chtěl oplatit moje pochybnosti a pošklebování.

Neustále se mění povrch i terén, kterým celý peloton upaluje, a to samé platí o proměnlivém aprílovém počasí. V lehké terénu i na horších asfaltkách gravel upaluje hezky, působí drobným dojmem a dobře se mi řídí. Dost nezvyklé je pro mě jet na kompletně neodpruženém kole, pominu-li odpružené sedlo a větší nerovnosti musím eliminovat jízdou ve stoje a rázy vstřebat pažemi. V lehkém terénu to není špatné a je jasné, že do těžkých věcí v krkolomném terénu se nemá smysl na gravelu pouštět. Jeho hřištěm jsou šotolinové cesty a silnice s horším povrchem, kde funguje hezky. Také nyní si řídím intenzitu pomoci elektromotoru a líbí se mi, že kolo jede hladce a bez většího odporu i při vypnutém motoru nad 25 km/h nebo ve chvílích, kdy si motor cíleně nastavuji na nejnižší úroveň pomoci nebo úplně vypínám. Při jízdě s asistencí je nástup výkonu hezky plynulý, ale nemůžu se ubránit srovnání s novým menším a lehčí motorem Mora 07. Jeho agregát PW-03 mi přijde ještě o něco plynulejší a hladší při zabírání z nulové pozice šlapek. 

Ovládání intenzity motoru jde přímočaře a lehce ze řídítek, ale je potřeba přesadit ruku z řídítek a nastavit potřebné na displeji u představce. Tady je fajn, že mám k dispozici displej se zobrazením informací o jízdě i o stavu baterie. Když kolo vracím, mám najeto něco pod padesát kilometrů a baterie je stále z větší poloviny plná. To není špatné, nicméně je jasné, že spotřebu ovlivňuje terén, převýšení, ale i moje váha, a to, že jsem si dost často motor vypínal a makal sám. První zkušenost s kolem třídy gravel a první ochutnávka elektra verze od Yamahy je pro mě dost zajímavou zkušeností a musím přiznat, že jsem čekal o poznání méně pohodlné kolo než ve skutečnosti je. I když bych si ho nevybral a jednoznačně sáhl po celoodpruženém horském kole Moro 07, jsem si jist, že si své příznivce najde a ti ho užijí hlavně na horách, kde po silnicích vyšplhají na kopec a pak si dají po vrstevnicích výhledy po vyhlídkách.

Ať je to jak chce, také Yamaha představuje po vzoru dalších motocyklových značek, své vlastní elektrokola a snaží se svézt na vlně obrovského zájmu evropské populace. Tipnete si, ve které evropské zemi se kola prodávají nejvíc? Podle statistik Yamahy je to s velkým náskokem Německo, po něm dlouho nic, pak Francie a Holandsko. Česká republika je na devátém místě, a tím strčilo do kapsy desáté Dánsko, jedenácté Portugalsko, dvanácté Švédsko a třinácté Polsko, které je na tom víceméně stejně jako Slovensko. Možná také proto budou tyto tři elektrokola Yamaha k dostání na našem trhu ve třetím kvartálu roku 2023.             

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE