Yamaha DT125RE

Motor a jízdní vlastnosti:

DT s novou tváří pohání i nadále sice nově upravený, ale stále dvoutaktní kapalinou chlazený jednoválec o objemu 124 cm3. Na první pohled významnou změnou, která se udála, je nově montovaný elektrický startér, který Vám jistě ušetří leckdy nechtěné okamžiky hlavně v terénu. Aby se mohlo toto DT dále pohybovat na evropských tratích a silnicích, bylo nevyhnutelnou podmínkou splnění emisní normy Euro2. To si vyžádalo změny především v oblasti výfuku, kde navíc musel přijít na scénu katalyzátor. Ačkoli má motor garantovaný výkon 15k při 8000 ot/min, subjektivní dojem je z této dvoudobé techniky hlavně v terénu leckdy takový, že je tam těch koní i víc.
Motocykl tahá vcelku slušně i od spodu, nicméně, jak se na takto objemově naladěný dvoutakt sluší a patří, nejvíce radosti Vám přinese až v horním pásmu otáček. Tudíž pro pořádnou porcí emocí je třeba nebát se stroj, jak se říká, podržet. Díky hmotnosti kolem 116 kg se dá stroj lehce ovládat a i objemově slabší motor tak dokáže na požádání se strojem slušně zacvičit. Jízda v terénu se tak stává opravdovou zábavou a při větším záběru se i přední kolo leckdy velmi ochotně zvedá k výšinám. Je však pravdou, že vše je citlivě dávkováno přesně v dimenzích určených tomuto stroji a vše závisí na tom, jaký styl jízdy je Vám vlastní. Velice překvapivým zjištěním je až nečekaně tichý chod motoru, který mě po několika předchozích zkušenostech s dvoutakty až zarazil. Nicméně z pohledu Vašich sousedů a vyjížděk po okolí je i toto jistě pozitivní zjištění. Motor je uložen v kolébkovém rámu, v případě modrého provedení vyvedeném v pěkné modré metalické barvě. Vše vypadá velice efektně a uhlazeně, není zde žádná extrémně rušivá linie a rám stroji poskytuje dostatečnou tuhost za každé situace. Sympatické je rovněž z pohledu jízdy v terénu, že i u řadičky a zadní brzdy jsou nášlapné části volně sklápěcí.
I když je na motocyklu spíše větší rozeta a celkově je tak vše posazeno více do síly, stroj bez problému vytáhnete na běžné komunikaci až na 120 km/h (dle tacho), což je myslím na stopětadvácu opravdu uctihodný výkon. Je však pravdou, že stroj se musí hodně vytočit na pátý stupeň tak na 105km/h, aby pak šla šestka adekvátně do záběru. V terénu jinak na šestý stupeň můžete více méně zapomenout. Ačkoliv stroj disponuje pouze menší obdélníkovou svítilnou, pro noční přesuny se zdála být i tak dostačující. Za pěkné lze považovat modře tovární podbarvení budíků. Odpružení je na výši, motocykl nepřekvapí žádný výmol ani hlubší louže na polní cestě. Vše přelítne bez většího povšimnutí. V předu jsou dostatečně dimenzované zdvihy a motocykl si šáhne na dno svých možností opravdu až v maximálním extrému a zatížení. Na vině mohla být i má téměř stokilová maličkost, jelikož v očích konstruktérů bych asi zrovna nebyl ten ideální hmotnostní typ jezdce tohoto stroje.
Co zaslouží pochvalu, jsou jednoznačně zvolené pneumatiky Michaelin T63, které drží stopu i na hodně nezpevněném povrchu jak přibité. Rovněž i nečekané přesuny po běžných asfaltkách zvládají na tento typ obutí až překvapivě dobře. Za dostatečné lze také považovat na obě kola montované kotoučové brzdy. Při běžném stylu jízdy bez zbytečných, extrémem zavánějících vylomenin je rozhodně neunavíte a to i přes to, že se jedná o jednoduché kotoučovky.
Za zmínku zcela určitě stojí i montovaný kryt třmínku zadní brzdy. Ačkoliv jsem většinu km v testu najezdili mimo asfaltové cesty, kupodivu nijak dramaticky se toto ježdění neprojevilo na motocyklu ani na kombinované spotřebě, která se vešla do velice slušných 5l/100 km. Nádrž DT jinak pojme 10,7 l paliva, které je motoru dodáváno přes klasický kohout s přepínáním rezervy a dále pak karburátor Mikuni. Ačkoliv má motocykl výše sedlo, díky velice nízké hmotnosti by neměl být pro většinu jezdců žádný problém s jeho ovladatelností. Standardně je vybaven delším bočním stojanem se silnější pružinou, která však vzhledem k jízdě v terénu není rozhodně na škodu.

Závěr:

Yamaha DT12RE jednoznačně patří mezi nejstálejší stroje této kategorie. Dokáže poskytnout až překvapivě velkou porci zábavy ve všech možných jízdních situacích a prostředích. Je ideálním dopravním prostředkem na kratší vzdálenost a začínajícím jezdcům zcela jistě poslouží jako ideální stroj k zvládnutí jízdy na motocyklu. Nezanedbatelným prvkem je zcela jistě i nenáročná údržba a dlouhodobá výdrž. Na druhou stranu, jezdcům většího vzrůstu a hmotnosti bych spíše doporučil asi něco objemově silnějšího.Cena testovaného modelu činí 137 872 Kč.

Klady:
- jednoduchost konstrukce
- snadné ovládání
- pěkný svěží vzhled odvozený od sportovních speciálů
- až na některé drobnosti vcelku zdařilé zpracování
- na daný objem více než uspokojivá pohonná jednotka
- vynikající šestistupňová převodovka
- ideální velice odolný stroj pro začátečníky a náctileté
Zápory:
- absence chráničů rukou ve standardní výbavě
- někomu může chybět otáčkoměr (ten endura však zpravidla nemají)
- horší přístup k nádobě s olejem

Názor dalšího redaktora:

Motocykl pro všechny roční doby, motocykl pro každého. Tak by se asi dal tento stroj charakterizovat. Na tomto motocyklu si mohou zařádit na polních, lesních, ale i asfaltových cestách, jak mladí kluci, tak i jejich otcové. Motocykl vzhledem k tomu, že má dvoutaktní motor, je vcelku lehký, ovladatelný a má dostatek výkonu. Navíc svým vzhledem se dá na první pohled lehce zaměnit s dospělejším endurem, což zejména pro mladé, je jistě ovlivňující faktor. Kdyby mi bylo nějakých šestnáct let, tak bych určitě dal přednost enduru, než nějaké silniční stopětadvacítce, protože si myslím, že zrovna DT125 je jedním ze strojů, na kterém se můžete naučit vcelku dobře jezdit.
Pavel Růžička Stáhnout zvuk (wav: 350KB). Stáhnout video (wmv: 15 MB).

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE