globalmoto_duben_nolan




Benelli 752S vs. Yamaha MT-07: Dvouválcová zábava za rozumnou cenu

Kapitoly článku

Yamaha MT-07 vs. Benelli 752S: Demi nebo Brut?

I kdyby neměly logo na nádrži, okamžitě víte, s kým máte tu čest. Benelli 752S s příhradovým rámem ctí italský design a navzdory tomu, že už se dávno v rodném Pesaru nevyrábí, vypadá dost evropsky. Nevím, jak na vás, ale na mě Benellka dělá dojem mnohem větší mašiny, než ve skutečnosti je. Tenhle dojem podporuje masivní zlatá vidlice, nebo velká bandaska a široká řídítka. Opravdu mi nezbývá než uznat, že vypadá dobře. Naopak Yamaha MT-07 nemá šanci své japonské kořeny zapřít, a když to řeknu na plnou hubu, její vzhled už v těchto dnech už nikoho na zadek neposadí a něco by s ním udělat chtělo. Holt už je to nějaký ten pátek, kdy „nula sedma“ spatřila světlo světa a tomu odpovídá její design a komponenty.

Tak jako Benellka dělá dojem velké mašiny, Yamaha působí právě naopak. Je totiž drobná, štíhlá a už na první pohled je kritičkou hadimrškou. Koneckonců, ještě než se na ní svezete, nemusíte být jasnovidci, aby vám došlo, že bude hravou potvůrkou, kterou si dokáže ochočit úplně každý včetně drobných slečen. Já jsem si na ní něco odkroutil, a to nejen v této verzi, ale i ve verzích Moto Cage nebo XSR XTribute, které z ní více či méně vycházejí.

Proto teď půjdu rovnou na věc a dám do placu své postřehy z bezprostředního přesedání ze sedel Benelli 752S a Yamahy MT-07. Jízdní pozice i ergonomie jsou u každé z nich úplně jinde a je fakt, že odpovídají charakteru motorek. Jakmile sedám na Benellku, vnímám sportovně laděnou pozici, kdy mám nohy relativně vysoko a položeny na stupačkách vzadu, ale také širší řídítka ke kterým se musím natáhnout nebo tvrdé sedlo, které nenabízí tolik prostoru, jak vypadá, což je celkem překvapivým zjištěním. Na první ťuk je cítit také tuhé pérování a mnohem vyšší váha, než je tomu v případě drobné nula sedmičky. Japonečka je opravdu mnohem menší, také kratší a pocitově o kus lehčí do ruky už na místě. Co mě překvapuje, je sedlo, a to hlavně velkým prostorem, který dává jezdci k dispozici. Mimochodem sedlo Yamahy leží ve výšce 805 mm nad zemí, to je jenom o 5 mm níže než u Benelli 752S.

Jízdní pozice Yamahy není tolik „racing“ a jednoznačně má větší pochopení pro pohodlí a každodenní ježdění po městě. Sám za sebe musím říct, že bych si dovedl představit o fous širší řídítka, protože mám pocit, že by tak bylo ku prospěchu lepšímu manévrování v nižších rychlostech, ale i nejrůznějším vylomeninám na semaforech. Už to zaznělo dříve, ale opět jenom podotknu, že Yamaha působí hodně drobným dojmem a bude vyhovovat především menším a středním postavám. Benelli pak nabízí o něco více pohodlí větším jedincům a věřím, že právě to bude u prostorově výraznějších motorkářů pádným argumentem.

V tuhle chvíli vyrážíme holky vyvětrat ven za Prahou a na rozbruslení fasuji Japonečku MT-07. Od první chvíle se na ní cítím jako doma a přesně to je vlastnost, kterou nejspíš ocení většina z nás. Vše je naprosto samozřejmé a jsem si jist, že nejen mně padne do ruky na první dobrou. Asi nejvíc boduje neskutečně živým motorem, který jde do otáček s neuvěřitelnou chutí a alespoň za mě patří mezi nejživější potvůrky ve své třídě. Na silnicích za městem je radost dávat Yamaze napít a plnými doušky si vychutnat temperamentní výjezdy ze zatáček. V takových okamžicích je potřeba často řadit, protože šestistupňová převodovka má poměrně krátké kvalty, což je oproti Benellce dost znát. Když už jsem se dostal ke srovnávání motoru, musím zmínit také zvuk a tady MT-07 nemá šanci Benellce konkurovat. Zkrátka 752S zní o parník lépe a opět tím připomene skutečnost, že to není pouze vzhled, čím dokáže upoutat pozornost širokého okolí.

Jakmile se dostávám 752 do sedla, vnímám odlišnou charakteristiku motoru a to celkem zásadním způsobem. Naproti hladkému a pružnému řaďáku Yamahy je tak nějak syrový a v žádném případě není tolik uhlazený a lineární. Připadne mi, že ve spodku tak nějak jede, pak se ale nadechne a to největší divadlo se začíná odehrávat až ve chvíli, kdy dostane kouř a otáčky vystřelí na přelom středního a vysokého pásma. Pak Benelli letí jako vzteklá a za parádní zvukové kulisy mi ve fofru vykouzlí úsměv na tváři. Dokonce si říkám, že by takovým projevem mohla začátečníky poněkud překvapit, tedy jiným způsobem než zkušenější jezdce, kterým by takový motor mohl imponovat. Sám za sebe musím říct, že si na motor 752S musím chvíli zvykat a teprve po nějakém čase mu přicházím na chuť.

Podobně jako u projevu motorů, vnímám naprosto jiné chování podvozků a pérování. Benelli sazí na poměrně netradiční kombinaci, kdy dokonale ohromí masivní zlatou stavitelnou vidlicí, ovšem v tu ránu krotí nadšení obyčejným zadním tlumičem bez možnosti nastavení, tedy pominu-li předpětí. Na silnici působí poměrně tvrdým dojmem a nejlépe funguje hlavně na kvalitním asfaltu, ovšem na horších silnicích mi to dá sežrat. Ovladatelnost není vůbec špatná, to vůbec ne a popravdě jsem Benellku čekal o maličko těžkopádnější, nicméně pocit z předního kola není stoprocentní. Musím přiznat, že jsem se před prvním svezením nechal ovlivnit tabulkami technických specifikací, kde je černé na bílém, že váží zhruba o čtyřicet kilo více než Yamaha a na toto konto říkám, že tak velký rozdíl za jízdy cítit není.

Opravdu bych ve skutečnosti tak rapidní rozdíl nepoznal, nicméně Yamaha je lehčí do ruky a ovládá se jednodušeji. Bezesporu na tom má podíl zmiňovaná nižší váha, ale také o šest cenťáků kratší rozvor, což znamená jednodušší zatáčení a hladkou změnu směru. Naopak stabilita není taková jako u delší Benelli a to se projeví především při vyšších rychlostech na nerovnostech. Už tu padla informace, že je Benelli docela tuhou mašinou, což se o Yamaze říct nedá a nutno podotknout, že pro těžší motorkáře může být měkká až příliš. Na druhou stranu, pro každodenní použití a pro pohodové tempo je podvozek v lati, a když nedojde na lámání traťových rekordů, dá se s ním velice rozumně fungovat. Dost podobně jsou na tom brzdy a ani u jedné nehrozí, že by se muselo brzdit i očima. Zatímco Yamaha jede s klasikou, tedy obyčejnými třmeny, tak Benelli se může pochlubit radiálními třmeny Brembo. Mně se jejich festovní účinek i dávkování moc líbí a sedí mi mnohem víc než jemnější brzdy Yamahy. 

Obě mašiny jsou poměrně jednoduchou záležitostí, tím spíše v dnešní době, kdy je na motorkách elektroniky až na půdu. Proto zmíním pouze displeje, kdy je Benelli dál a servíruje barevný TFT displej, který je dobře čitelný a dává do placu všechny nejdůležitější údaje. Yamaha opět připomíná, že tak daleko není a všechny informace zobrazuje relativně obyčejný LCD panel. Já ale jedním dechem dodávám, že to umí hezky přímočaře a vlastně s ním nemám problém. Co se nastavení týče, pochopitelně toho není tolik a jsem rád, že obě továrny nezapomněly alespoň na stavitelnou páčku brzdy, což by u moderních motorek mělo být samozřejmostí, podobně jako ukazatel zařazeného kvaltu

A co říct závěrem? Asi to, že každá motorka dává do placu trošku jinou charakteristiku a tím pravděpodobně zaujme různé jezdce. Benelli je jednoznačně modernější motorkou, která láká atraktivním evropským vzhledem a jen málokdo by tipoval, že nepochází z Evropy, ale z Číny. Továrna ji vybavila řadou kvalitních komponentů, tím mám na mysli třeba brzdy Brembo nebo stavitelnou vidlici Marzocchi. Vzhledem k povaze motoru a nastavení podvozku nejspíš osloví zkušené motorkáře, kteří chtějí pěknou motorku za solidní peníze. Na výběr mají dokonce ze čtyř barevných verzí, což znamená o jednu barvu méně, než je k dispozici u Yamahy MT-07. Právě Yamaha bere plusové body hlavně za hravost, do jisté míry drobnou stavbu, která však sedne zejména menším a středním postavám. Yamaha MT-07 vždycky vynikala relativně nízkou váhou, jednoduchostí řízení a také tím, že sedne téměř každému bez potřeby si dlouho zvykat. Ani Yamaha nestojí velkou ránu a tak tomu vlastně bylo od prvního uvedení na trh, kdy se do podvědomí motorkářů dostala právě atraktivní cenou. Tady je ale potřeba přiznat, že už rozhodně nepatří mezi nejmodernější kousky a inovace by byla na místě.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Fuka - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 39 Kč od 5 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
PlusOne přispěl 9 Kč
Bogodar přispěl 9 Kč
Páčkalíny přispěl 3 Kč
Zdenek54 přispěl 9 Kč
Freddy_X přispěl 9 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):
Motokatalog.cz



TOPlist