Peugeot Metropolis SW vs. Piaggio MP3 Exclusive 530: Luxus na třech kolech

Zatímco v západních a jižních zemích, jako je Itálie, Španělsko nebo především Francie se na maxiskútry a zejména ty tříkolové pohlíží jako na skvělé řešení dopravních kalamit a jejich vlastnictví je do značné míry volbou z rozumu (a zhýčkanosti, co si budeme nalhávat), u nás to, taktéž vzhledem k ceně, vždy bude především o nějakém tom fandovství a exhibicionismu. Tady empétrojce nebo Metroušovi jenom málokdo dá přednost před Forzou, Burgmanem nebo Tmaxem jenom kvůli tomu, že bude na třech kolech bezpečněji dojíždět do práce i přes zimu. V našich krajích je to o tom, že prostě chcete tři kola, protože se vám to líbí. Anebo proto, že nemáte papíry na motorku, protože díky legislativě s řidičákem kategorie B můžete svištět světem nejen na skútru 125 cm³, kde jste omezeni výkonovým stropem 11 kW, ale také na těchto tříkolkách. Pro spoustu autařů, kteří propadli kouzlu jedné stopy, tak budou MP3 a Metropolis řešením, jak se pěkně povozit a nemuset si dělat další řidičák, což stojí peníze (i když méně, než je rozdíl mezi klasickým a tříkolovým skútrem) a především čas. I když to vlastně technicky jednostopá vozidla nejsou, zážitek je totožný. A dlužno říci, že jak u Piaggia, tak Peugeotu velmi intenzivní! Sem by asi nikdo bez předchozích zkušeností aspoň s tou stopětadvacítkou sedat neměl, věřte tomu, že ten alibistický brzdový pedál na podlahách skútrů vám opravdu ze skútru auto neudělá…

Ve vyspělých zemích jsou tyhle tříkolové skútry praktickou záležitostí, u nás se na ně kouká jinak

Také proto je hlavní motto tohoto testu odlišné, než kdybychom srovnávali konvenční skútry, nebo kdyby tento test probíhal dejme tomu ve Francii. Tam by k Peugeotu, který se odjakživa nabízí pouze s motorem 400 cm³, postavili MP3 též ve verzi 400, která má prakticky stejné výkonové parametry, váží o 20 kg méně (ve světě tříkolových skútrů překvapivě poměrně nedůležité) a stojí jen o 10, resp. 30 tisíc víc podle toho, jestli vezmete standard, nebo sportovní verzi s konektivitou. My jsme tento test pojali trochu jinak, když jsme proti sobě postavili „to nejvíc“, co Piaggio a Peugeot na třech kolech nabízí. Samostatné testy obou tříkolek jsme vám již přinesli (Piaggio MP3 Exclusive 530 nedávno, Peugeot Metropolis v u nás základní variantě Allure před dvěma lety), teď se soustředíme především na to, co Italku a Francouze spojuje a co naopak odlišuje.

Co jsou zač

Piaggio MP3 je praotcem všech tříkolových naklápěcích skútrů, svoji premiéru mělo již v roce 2006 coby dvěstěpadesátka. Dodnes si pamatuji, jak jsem se na něj díval s nedůvěrou a říkal si, že tohle bude další z mnoha rychle narozených a rychle zhaslých hvězdiček, která nikomu chybět nebude. Ovšem potom jsem se svezl, zjistil, že to je fakt dost dobrý koncept, a začal jsem empétrojce držet palce. Žádný boom tříkolových skútrů Piaggio neodstartovalo, do dnešních dnů se stejnou cestou pustil vlastně jenom Peugeot, Quadro a přednedávnem Yamaha, což je poněkud překvapivé, protože komerční potenciál v této kategorii určitě je. Samo Piaggio za ty roky prodávalo MP3 v bezpočtu verzí od 125 kubíků do dnešních maximálních 530, dokonce svého času byl i hybrid, existovala i městská verze Yourban… Je samozřejmě otázkou, jestli do tříkolek italská značka sama schválně nezavřela dveře pomocí patentů – když se podíváte podrobně, zjistíte, že každý z výrobců používá jinak řešené přední zavěšení, přičemž speciálně mezi Piaggiem a Peugeotem je obrovský rozdíl, a přesto se Italové s Francouzi neustále soudí.

Až do loňska vypadala MP3 vlastně pořád stejně. Mezigeneračně jste drobnosti našli, ale prostě to furt byly ty dvě velké oči v charakteristickém čumáku. Loni v létě Piaggio představilo úplně novou generaci, v níž designéři konečně výrazně sáhli i do stylingu. Upřímně, už to opravdu bylo potřeba, zejména tváří v tvář novému Peugeotu, a výsledek je hoden modelového roku 2023. Empétrojka neskutečně prokoukla, vypadá jako o 50 let mladší a neméně stejně kilogramů lehčí než předchozí model. Přitom zhubla jenom 7 kg… Každopádně je sexy až na půdu a má v sobě tu italskou sportovní povahu a smysl pro krásu. A taky pro to, že za krásu se platí – 319 900 Kč za tříkolovou pětistovku je prostě raketa. Předchozí nejvybavenější pětistovka Sport Advanced stála o 45 tisíc méně a přišla mi sakra drahá…

Ovšem oni i designéři Peugeotu odvedli skvělou práci, když na podzim roku 2020 představili teprve druhou generaci své tříkolky jménem Metropolis, u něhož vždy váhám, jak ho skloňovat. Metrouš, jak mu familiérně říkám nejen já, měl premiéru na podzim roku 2012, a to coby čtyřstovka, přičemž nikdy nedostal jinou motorizaci. První verze už po letech vypadala trochu otekle v přední části, na podzim roku 2019 ukázal Peugeot koncept, z kterého se o rok později stala sériovka prakticky beze změn. A sakra mu to sluší, je tady výrazná inspirace automobilovou divizí. Metropolis se na začátku vyráběl ve dvou verzích, úplně základní Active, jež se v Česku ani nenabízela, a potom Allure s lepší výbavou, především konektivitou. V půlce sezóny 2021 potom Francouzi přidali další dvě varianty, ty už jsou u nás k dostání obě. První z nich nese označení GT a je to nástupce předchozího RS, tedy sporťák s nízkým plexi, trubkovými řídítky a pár drobnostmi, a druhá se jmenuje SW. Tato dvě písmena u francouzských vozidel znamenají kombi a vlastně to platí i pro Metropolis SW. Jde o nejluxusnější verzi s lepšími zadními tlumiči Paioli a především velikánským kufrem. Jelikož si prý stejně drtivá většina majitelů základního modelu dokupuje topcase, udělali Francouzi rovnou integrovaný. Vypadá poměrně elegantně, radost z něj bude mít i spolujezdec a praktický přínos je obrovský. Přitom cenově je ten odstup pouhých 5 %. U nás základní Allure stojí 230 tisíc, sportovní GT 240 tisíc a tahle nejvyšší verze SW má v ceníku uvedeno 241 900 Kč.

Co nabízejí

Obě tříkolky jsou velké fešandy, ovšem pořád se jedná o skútry a rozhodně ne levné, zejména v případě Piaggia, takže jakou za své peníze dostanete výbavu? V obou případech se můžete těšit na kompletní LED osvětlení s denním svícením, bezklíčkové zapalování, elektrickou aretaci přední nápravy, kdy si při zastavení (resp. zpomalení do rychlosti chůze) můžete nápravu zamknout a zůstat sedět s nohama na podlážce skútru, a taky na přístrojové desky s konektivitou. Provedení je silně odlišné, Piaggio má úplně nový obrovský 7“ TFT displej (já bych řekl, že je velký jak monitor u počítače), kde se zobrazuje úplně vše, zatímco Peugeot se drží luxusně vypadající klasiky s dvojicí analogových budíků s protiběžnými ručičkami, mezi nimiž je menší 5“ TFT displej s příjemně intuitivním ovládáním. Co se zmiňované konektivity týče, ta ani u jednoho skútru není bez pih na kráse, Filipovi se s empétrojkou nepodařilo spojit ani snad po desátém zadání VIN kódu, já se k Peugeotu připojil snadno, avšak haprovala mi navigace – dlužno říci, že nejspíše kvůli špatnému nastavení mého telefonu. Každopádně v obou případech věřím, že majitel nakonec ten elektronický zápas vybojuje ve svůj prospěch.

Oba skútry mají ABS a kontrolu trakce, Peugeot dokonce dvoustupňovou. Piaggio zase nabídne tři jízdní režimy, ovšem ne že by mi to na Peugeotu nějak scházelo… Odlišný přístup mají obě značky k ruční brzdě, Piaggio se drží mechanické páčky pod řídítky, Peugeot má od začátku elektrickou s ovládáním na řídítkách. Každé řešení má své plusy i mínusy, Piaggio vám každý nenechavec odjistí a snadno převeze, u Peugeotu je zase někdy velmi otravné, pokaždé kvůli odjištění brzdy zapínat zapalování. To se navíc velmi rychle samočinně vypíná – když víte, že ho budete chtít mít zapnuté déle než pár vteřin, musíte provést takový „opičí trojhmat“. A když už jsme u těch otravností souvisejících s elektrikou a elektronikou, musím říct, že to pípání blinkrů na Metroušovi mě prostě vytáčí pokaždé, když na něm jedu.

Jestli mi vždy Metropolis přišel nabitý elektronickými blbinkami, tak nová MP3 530 teprve ukazuje, co je všechno dnes možné. Tady rychle pochopíte tu sebevědomou cenovku. Tempomat je prvkem ve skútrech prozatím nepříliš rozšířeným, ale velmi příjemným, ať už ve městě nebo při dlouhých cestách po silnicích vyšších tříd, k nimž se Piaggio i Peugeot náramně hodí. Zpětný chod už měla předchozí nejvyšší verze pětistovky, pětsettřicítka k němu ale přidává ještě kameru, to abyste na displeji viděli, kam couváte! Je to taková machrovinka, ale proč ne? Daleko praktičtější věcí je radarové hlídání mrtvého úhlu, kdy se vám na displeji rozsvěcují velké oranžové pásky po stranách. Nějaký svíticí trojúhelník v zrcátku by asi byl ještě vhodnější, takhle to mívalo BMW C 650 GT, nicméně i tohle řešení je v pohodě.

A teď něco příjemnějšího – praktičnost aneb co na skútrech odvezete. A jestli Peugeot dostal v těch elektronických moderních záležitostech trochu na frak, zde se pokusí skóre srovnat. Co se úložných prostorů před řidičem týče, Piaggio má tu svou klasickou odklápěcí schránku na mobil nad přístrojovkou. Je pěkně prostorná a schovává i USB zástrčku. Peugeot má možná o něco větší schránku před vašimi koleny, do té toho taky nacpete dost, ovšem mobil patří do menšího kastlíku nalevo u řídítek a také si ho tam můžete dobít přes USB. Tady už Francouz začíná přebírat vedení a potvrzuje to i u podsedlového prostoru. Ten mají oba skútry řešený odlišně. Piaggio má pod sedlem obrovskou, koberečkem polstrovanou vanu, do níž po chvilce přemýšlení dokážete uložit dvě integrální helmy. To když otevřete podsedlák Peugeotu, zůstanete smutně koukat na sice docela objemný, ale dosti plochý úložný prostor, vhodný na větší batoh s počítačem. Jenomže pozor, u Metrouše se helma odjakživa strká do zadního víka za sedlem, a verze SW má přeci ten integrovaný topcase! A to znamená k 22 litrům podsedlového prostoru dalších 54 litrů na zádi. Jednu helmu vložíte dolů, na ni přijde takový rozdělovací, textilem potažený plast, a potom druhá helma s rukavicemi apod. Fakt stěhovák.

Za řídítky

Oba skútry váží stejných 280 kg, ovšem stačí jediný pohled, když stojí zaparkované vedle sebe, abyste věděli, že na Peugeotu jsou takové zahuštěnější – je celkově drobnější. Přitom podle technických údajů byste to neřekli. Oukej, rozvor má o 5 cm kratší než Piaggio, ale v sedle má být jenom o cenťák nižší. Jenomže realita je taková, že z Peugeotu máte takový kompaktní dojem, sedíte uvnitř stroje, zatímco Piaggio je vysoké jako rozhledna a působí minimálně o půl třídy prostornějším dojmem.

Což ne vždy je dobře, protože třeba pro mě s mými 174 cm je to až protivné a lépe se cítím na Peugeotu. Když jsem se posadil na MP3, zíral jsem, jak daleko to mám k zemi. Sice většinu času i při zastavení jenom sedíte, protože si zamknete přední nápravu, takže je vám vlastně jedno, jestli je sedlo vysoko nebo nízko, ale když občas musíte sundat nohy na povrch zemský, cítíte se jak na cenduru. Řídítka jsou pocitově výrazně výš a velký rozdíl je v sedle, které má Piaggio tvrdé a úzké. Tohle vážně nechápu, udělat luxusní prémiový tříkolový skútr se všemi těmi technologiemi a zabít to nepohodlným sezením.

Metropolis je celkově nižší a jeho sedátko je naopak synonymem pro komfort, jak se od francouzského vozidla očekává. Lépe tvarované, příjemně měkké (ale neprosedí se), a co mi vyhovuje, je jeho nastavitelná opěrka zadku do čtyř poloh v rozmezí 70 mm. Já jsem měl nastavenou druhou polohu, protože na tu první už jsem seděl nepříjemně blízko k řídítkům. To na Piaggiu jsem se zadkem k opoře od spolujezdcova sedla ani nepřiblížil a cítil jsem se poněkud neukotveně. Zvláštní, mně se na MP3 vždycky jezdilo skvěle, ale tenhle nový model mi ergonomicky moc nesedl, na Peugeotu jsem se cítil výrazně lépe. Ale je to i o tělesných proporcích, dlouhán Filip měl opačný názor. Já ještě zmíním místo pro chodidla – Piaggio platí daň za pevný podvozek v podobě širokého tunelu, Peugeot má příjemnou plochou podlážku, kde leccos odvezete – háček na tašku je v sedle, MP3 ho má pod řídítky. V obou případech pohodlí vaší pravé nohy narušuje ten pitomý pedál, ovládající zcela necitlivě všechny brzdy.

Rozdílně jsou na tom oba skútry také v otázce ochrany proti povětří. Na Peugeotu si lépe schováte nohy díky té absenci středového tunelu, jinak je čelní plocha skútrů v jejich plastové části dosti podobná. Kde se však nůžky výrazně rozevřou, je plexi. Oba skútry mají rozměrná pléga, u Piaggia je nahoře zúžené, naopak Peugeot se drží širokého provedení, ovšem zatímco na Metroušovi si jej můžete nastavit do čtyř poloh pouhým zmáčknutím dvou čudlíků zepředu a vytažením/zatažením (kaskadéři zvládnou i za jízdy), tak na MP3 si nepoštělujete vůbec nic. Ani že byste si ho přešroubovali do nižší/vyšší polohy. Jako jo, to plexi není špatné, ale za ty prachy byste tady čekali plynulé elektrické šoupání. Na Peugeotu je ale prostě lepší a to rozmezí poloh je velké, já jsem si ani nedával tu nejvyšší, neboť jsem přes ni už neviděl na cestu, takže ve městě druhou a mimo město třetí.

A co když chcete jezdit ve dvou? Tady Piaggio dobývá ztracené pozice, když nabídne spolujezdci o dost více prostoru na sedle a celkově uvolněnější jízdní pozici. Na druhou stranu, Peugeot toho vzadu potěší velkými plošinami namísto stupaček a především tím integrovaným kufrem s opěrkou, kde se může rozvalit bez obav, že by kufr utrhl.

Štiky nebo velryby?

Kdo ještě nikdy nejel na tříkolovém skútru, může předtím pociťovat nervozitu – jak se to bude ovládat? Buďte úplně v klidu, vlastně jediný pořádný rozdíl je v tom, že na MP3 i Metropolisu můžete při zastavení mít nohy nahoře. Méně vnímaví piloti ani nepoznají, že je vepředu něco jinak. To platí zejména pro Piaggio, které v téhle poslední generaci přední zavěšení empétrojky zase trochu vylepšilo a fakt máte dojem, že jste to jedno kolo navíc snad museli ztratit, tak snadno se pětsettřicítka vodí a hlavně překlápí z vinglu do vinglu. Musím říct, že mi občas přišla až příliš hbitá, od 280kg skútru s poměrně vysokým sezením čekám nějakou požadovanou úroveň nasazení, a když mi padá do zákrut tak lehce a sám, občas mě vyděsí, že jsem něco přehnal. Ale je to jen trochu nezvyk, když na MP3 chvíli jezdíte, adaptujete se na to a naopak vám bude Peugeot připadat zbytečně fyzicky náročný. Co nepřehlédnete, je typicky italsky tvrdší odpružení, ve spojení s tvrdým sedlem není MP3 vážně ztělesněním komfortu, ovšem odměnou vám je neustále pocit, že i při hodně ostré jízdě po ne zrovna ideálním povrchu vás skútr bude poslouchat na slovo.

Metropolis je z jiného těsta. Tady se na komfort jednoznačně hraje víc a ten kvalitativní rozdíl v zadních tlumičích je proti verzi Allure citelný. Verze SW je pevná a jistá, ale o dost pohodlnější. Vyloženě jsem chvílemi vyhledával výmoly na silnici (a že jich Praha nabízí…), abych si ten podvozek užil, zatímco na MP3 jsem se snažil všemu vyhnout. Tlumiče přitom nejsou vyměklé, z Metrouše se nestává houpačka, a jízda ztratí na jistotě až opravdu v okamžiku, kdy jedete jako čuně v místech, kde povrch připomíná motokrosovou trať. Že od předku cítíte přeci jen nějaký odpor dvojice kol, beru spíše jako klad, dává mi to pocit bezpečí, na druhou stranu okamžik maximálního možného náklonu přichází o něco dříve než u Piaggia. Ale pořád se dokážete do zákruty položit moc pěkně a garantuji vám, že na běžném skútru byste to kolikrát tolik neklopili. Tady je vám celkem jedno, že je zima a na asfaltu mokré fleky…

Brzdové soustavy obou skútrů disponují ABS a ty tři kotouče, když zaberou… Rozdíly v chování tu ovšem také jsou, Piaggio je na páčkách takové tupější, zatímco u Peugeotu máte až sportovní cit a sílu. Když vezmete za brzdy naplno, celý skútr si kecne k zemi a vy máte co dělat, abyste se vůbec udrželi na palubě. Piaggio brzdí slušně, ale Peugeot téhle disciplíně dává jiný rozměr. O funkčnosti brzdových pedálů jsem se již vyjádřil, prostě odmontovat...

Pod plynem

Pokud jste četli poctivě až sem, asi jste zjistili, že mé sympatie získává spíše Peugeot. Ovšem zbývá nám odkrýt ještě jednu neznámou – co motory? Piaggio je o třetinu dražší, ale také má o třetinu větší objem motoru, jenž nabídne o třetinu vyšší točivý moment! Když se budeme bavit konkrétně, italský jednoválec o objemu 530 kubíků disponuje výkonem 44 koní a 50 newtonmetrů, zatímco Francouz má „jen“ 399 cm3, z nichž dokáže vydupat 36 koní a 38 newtonmetrů. Jelikož jsou oba skútry stejně těžké, měla by to být jednoznačná záležitost.

Jenomže není. Motor v Peugeotu se fakt snaží, a když jsme si nesčetněkrát s Fildou dávali závody v pružné akceleraci nebo při rozjezdu ze semaforů, nikdy to nebylo tak, že by MP3 uletěla. Je neoddiskutovatelně silnější, ale Metropolis neztrácí tolik, kolik byste čekali. Co mě u Francouze vždycky potěší, jak se po přidání plynu zklidní – na volnoběh jednoválec s celým skútrem citelně pumpuje, ale stačí trochu přidat a máte pod sebou Pana jemňouše. Naladění záběru spojky i variátoru je krásně plynulé, zátah je silný, ale bez kopanců, prostě fajn motor na používání ve městě i mimo něj. Upřímně jsem nikdy v sedle Peugeotu neměl pocit, že bych potřeboval pětikilo.

Jenomže pak jsem se svezl na MP3 530 a bylo jasné, že tady je to o emocích, které vám dá jenom velký motor a ještě z Itálie. Je to vlastně nepotřebné, ale tak návykové… Za řídítky máte dojem, že jste z Peugeotu udělali statistu (i když pohled do zrcátka vám tu teorii vyvrátí), reakce na plyn u Piaggia je ostrá a okamžitá, a ten zátah půllitru vám roztahuje pusu do tak velkého rohlíku, že nebýt uší, odklopila by se vám hlava. Tohle je skoro motorkový zážitek a já chápu každého, kdo si tenhle skútr koupí jenom kvůli tomu, jaké emoce od něj dostává po otočení plynovou rukojetí. Maximálkou sice Peugeot nijak extra nedeklasuje, tady se bavíme o 135 a 145 km/h, ovšem Piaggio je daleko suverénnější v oblasti kolem 100-120 km/h, tedy při poněkud nepředpisové jízdě po okreskách, když potřebujete něco předjet. Tady můžu otočit hodnocení brzd a říct, že Peugeot jede slušně, ale Piaggio této disciplíně dává jiný rozměr.

S národní identitou

Pro někoho jsou tříkolové skútry jenom zhýralým vyjádřením „už nevím coby“, já si v jejich sedle ale vždycky říkám, jaká škoda, že jich není víc. Jezdí se s nimi jako s normálními skútry a ten bezpečnostní aspekt je neoddiskutovatelný. Každopádně pokud to máte tak, že se vždycky spokojíte jenom s tím nejlepším, výběr mezi Piaggiem MP3 Exclusive 530 a Peugeotem Metropolis SW nebudete mít jednoduchý. Leckomu z vás možná pomůže peněženka, protože ten rozdíl bezmála 80 tisíc korun je obrovský. Pokud to budeme brát čistě z pohledu poměru ceny a nabízené hodnoty, je jednoznačným vítězem Peugeot. Metropolis mě už několikrát dokázal přesvědčit, že jde o velmi dobrou alternativu k prověřené empétrojce, a tahle poslední generace přináší uhrančivý francouzský šarm, komfort, skvělou výbavu a v případě verze SW ještě obrovský úložný prostor. Jízdní vlastnosti jsou v pořádku, motor příjemný, cena vstřícná. Jenomže Piaggio se svou nejsilnější a technologiemi nejnabitější MP3 ukazuje, že i v tomto segmentu dokáže chytit za srdíčko svým italským temperamentem. Je to někdy Itálie se vším všudy, o nekomfortním sedle řeč byla, stejně jako o stávkující konektivitě, a to jsem si ještě nepostěžoval na dílenské zpracování, které u našeho testovaného kousku požadované cenovce dle mého soudu opravdu neodpovídalo (slícování prvků v oblasti tunelu, otřepy na krajích plastů u ovladače aretace nápravy). Ovšem když potom vezmete za plyn, je vše zapomenuto. Také ta elektronická výbava s kamerou, radarem atd. vám jasně dává na srozuměnou, že jste si právě domů přivezli něco extra. Italové ty emoce prostě umějí rozeznít i v tak teoreticky čistě užitkové věci, jako je tříkolový skútr.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Jan Hrubeš - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

Který model byste si vybrali vy?

1. Peugeot Metropolis SW
   Hlasováno: 3x
2. Piaggio MP3 Exclusive 530
   Hlasováno: 0x

Hlasování

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE