hsq_listopad




Honda PCX125 vs. Peugeot Speedfight 4 125i vs. Yamaha Nmax 125: Kdo je města král?

Víte, co je dlouhodobě nejprodávanější jednostopé vozidlo v ČR? Není to žádná velká motorka, ale stopětadvacítkový skútr. Honda PCX už po tři generace přesvědčuje, že za rozumné peníze dokáže do města nabídnout dostatek obratnosti, prostoru i výkonu. Yamaha proti ní před čtyřmi lety postavila Nmaxe a my jsme jim do duelu jako oživení šoupli typicky městského bojovníka od Peugeotu. Kdo za cenu lehce přes 70 tisíc nabídne nejvíc?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Za PCX musí konkurence Hondu vyloženě nenávidět. Byl to první globální model od tohoto výrobce, který měl svou premiéru už před dlouhými deseti lety a vlastně jediné, co jsme mu vyčítali, byl laciný chromovaný kryt řídítek. Taková konina! Jinak do té doby nikdo nedokázal z takhle malého a lehkého skútru vymlátit tolik prostoru pro řidiče, který si klidně může natáhnout nohy. Maxiskútr s rozměry městské střely. Zajímavá byla uzoučká 14“ kolečka, která dávala PCX až absurdně snadnou ovladatelnost, a do toho ten motor… Nejenže měl dost síly, šlo navíc o úplně nové jádro, které na svět v jedné stopě uvedlo technologii start-stop, podpořenou alternátorovým startérem, a spotřeba lehce přes dva litry tehdy taky nebyla úplně běžná. A do toho cena – v roce 2010 stála Honda PCX těžko pochopitelných 57 900 Kč. Dnes je situace trochu jiná, ty první dvě číslice jsou prohozené, ale ono nám PCX taky dospělo, má ABS, LED osvětlení, lepší podvozek s širšími koly, modernější a silnější motor…

Honda PCX125 v první (2009) a druhé (2014) generaci, aktuální třetí měla premiéru loni

Jasně že tohle nemohlo zůstat bez odezvy, i když překvapilo, že to konkurenci trvalo docela dlouho. Yamaha své „anti-PCX“, tedy model Nmax, představila až v roce 2015. Koncept je to podobný, zase „měšťák“, na kterém si dokážete natáhnout nohy, ale Yamaha samozřejmě zvolila trochu jinou, vlastní cestu. Sportovnější. Nmax tak má od začátku široké 13“ gumy, celkově tvrdší naladění a jeho jednoválcový čtyřventilový motor se chlubí variabilním časováním ventilů VVA. Zatímco dříve byla Yamaha o pár tisícovek dražší, dnes je situace vyrovnaná a oba modely dělí směšných 90 Kč. O to bude boj zajímavější.

Nmax se proti PCX postavil poprvé před čtyřmi roky

Jenže Honda s Yamahou nejsou jediné, kdo nabízí městské skútry v téhle cenové hladině. Svůj díl si chce urvat třeba i francouzský Peugeot. Ten však za podobně koncipovaný model Citystar chce devadesát tisíc, navíc už je to opravdu velký a těžký maxík, a tak jsme sáhli po oblíbeném Speedfightu. To je sportovní městská střela, která se vyrábí už více než 20 let, dnes ve čtvrté generaci, což svědčí o tom, že to Peugeot vymyslel velmi dobře. Naplní se pořekadlo, že když se dva perou, třetí se směje? Pojďme si to probrat hezky po jednotlivých oblastech, vždy PCX coby etalon, Nmax jako jeho největší konkurent a Speedfight jako ten, kdo to dělá jinak.

Technicky podobný Citystar je podstatně dražší a těžší než obě Japonky. Městský Speedfight v prvních dvou generacích sázel na letmo uložené přední kolo

První dojem

Přicházíte k trojici skútrů a naprosto přesně víte, který je ten nejluxusnější a bude určitě nejdražší. PCX vypadá mnohem hodnotněji, než jak vysoká je jeho cenovka. Zejména v téhle červené metalíze. Je to elegán, hodně dělá to kompletní LED osvětlení. Konečně zmizel ten příšerný chromovaný kryt řídítek, resp. je tady pořád, ale má na sobě černé překrytí.

Zatímco PCX je tak trochu metroušek, Nmax je od pohledu drsňák, matná šedá mu sedí. Honda je milá, Yamaha přísná. Působí mohutnějším dojmem a je prostornější, hlavně když si natáhnete nohy – na Hondě špičkám vadí plasty a člověk je musí vyhodit ven, na Yamaze je schováte lépe. Pocitově je nejtěžší, taky je taková větší, bytelnější. Akorát PCX má víc lakovaných plastů, na Nmaxu je občas vidět, že je to užitkáč. Zvláštní jsou světla, pozičky jsou klasické žárovky a hlavní světla LED.

Peugeot už na dálku řve, že je to sportovní pako, kterému nebude žádný dopravní předpis svatý. Zejména v téhle barevné verzi R-Cup. Rozměrově je nejmenší, jízdní pozici má městskou sedací, zapomeňte na natažené nohy. Tady se bude řádit! Dvoumetrový Franta se sem skoro nevešel, pro mých 174 cm byl ale Speedfight akorát. Pro spolujezdce je logicky nejhorší, stačí se podívat na to maličké sedátko. Nicméně má vzadu držák a stupačky jsou výklopné, takže přežít se to dá, jen prostě zrovna PCX a Nmax jsou v téhle oblasti nad jeho síly. A moc nepřesvědčí ani zpracování, při detailním ohledávání jsem začal být z Peugeotu trochu rozpačitý. Tvrdé plasty, drnčící plechy podlážky, nic moc ovladače, je to celé takové fórové až asijské. Na místě celkem zklamání, ale o to větší překvapení mě čekalo při jízdě.

Přístrojovky

Věc, na kterou koukáte celou dobu, kdy na skútru sedíte, a tudíž si zaslouží samostatné hodnocení. Suverénně nejhezčí má Honda. Sice si tam toho moc nepřepnete, ale to vůbec nevadí, protože má úplně všechno, co má mít – rychlost, čas, palivoměr, průměrnou spotřebu a ODO/trip. Potěší také dobrá čitelnost, mám rád tohle inverzní zobrazení.

Yamaha má takovou trochu zvláštní kapličku. Je to jediný kulatý budík s klasickými LCD krystalky a umí toho ukázat nejvíc, nechybí tripy na olej a řemen a má dokonce ekonoměr. Mně sice přijde poněkud zbytečný a vyměnil bych ho za teploměr, ale nevadí mi. Dobře čitelné, jen ne tak elegantní řešení jako u Hondy.

Přístrojovka Peugeotu je jasně nejslabší. Prostě sportovec ‑ maličkatý digitální displej, kde je rychlost, palivo a trip a kolem čtyři kontrolky. Kde vás PCX a Nmax rozmazlují a podsouvají kdeco, tam Peugeot říká: „Tohle stačí, víc nepotřebuješ.“

Praktičnost

U skútrů z mého pohledu nejzásadnější disciplína a i tady je Honda na špici. Pod řídítky má uzavíratelnou klikací schránku (nedá se ale zamknout), kam dostanete půllitrovou PET flašku. Když si sem dáte mobil, přijde vhod 12V zásuvka. Pod sedlem je místo na integrálku a za ní je ještě spousta prostoru. Sedlo je odklápěné pružinou, když je potřeba, dokážete ho překlopit až k řídítkům za činnou dráhu pružiny. Odemykání sedla i krytu nádrže je pomocí čudlíků od spínací skříňky, kterou můžete uzavřít, aby vám do ní nikdo nezkoušel vrazit šroubovák.

Také Yamaha má pod řídítky schránku, ovšem ta je zcela otevřená a díky tomu pojme klidně třičtvrtělitrovou láhev. Místa pod sedlem je trochu méně, přilba se sem sice vejde v pohodě, ale musíte ji dát „hlavou dolů“, a jelikož tady není žádný kobereček, dá se očekávat, že si ji časem odřete. Také Nmax má uzavíratelnou spínačku.

Peugeot je i v téhle oblasti nejslabší, nicméně chválím za to, že i když jde o malý skútr, výrobci se podařilo vytěžit prostor na maximum. Pod sedlo (otevírá se ze spínačky, ale jde to fakt hodně ztuha) se helma vejde naprosto v pohodě a dokonce je tady i 12V zásuvka. Nechybí ani obligátní háček na tašku pod řídítky. Jenže to není všechno, verze R-Cup má pod přístrojovkou odklápěcí malou schránečku, kde je USB nabíječka, a na druhé straně toho deklíku je držák telefonu X-Grip! Po stranách jsou mezírky na kablík, takže telefon nabíjíte a ještě na něj pěkně vidíte, to ostatní nemají. Tím ale výčet praktických záležitostí končí, žádná jiná schránka tady není.

Motory

Všechny skútry mají kapalinou chlazené jednoválce, akorát že Honda s Peugeotem dvouventilové jednovačkové a Yamaha čtyřventilový se dvěma vačkami. Maximální výkon mají Honda s Yamahou stejný, Peugeot zaostává o pár desetinek kilowattu. Velké rozdíly jsou ovšem v projevu. Honda je nejjemnější, obrovské plus je to její startování alternátorem, je to neuvěřitelně rychlé a tiché – když přesednete na konkurenci, připadá vám jak z minulého století. PCX má samozřejmě ten svůj start-stop, u Hondy zvaný Idling Stop, a záleží na vás, jestli ho chcete nebo nechcete mít aktivovaný – na rozdíl od aut, kde tohle většinou musíte otravně nastavovat při každém startu, je to na PCX otázka přecvaknutého přepínače. Z pomalého startu mít strach nemusíte, fakt je tam prodleva minimální. Mně se líbí, že na křižovatce sedím na ztichlém skútru, nicméně po stránce technické jsem spíš proti. Výkon má PCX sice stejný jako Nmax a nabízí víc koní než Speedfight, ale dynamicky je z téhle trojice nejhorší. Dlužno ale říct, že rozdíly jsou minimální a co jsme si dávali mnohokrát akcelerační závody, často šlo hlavně o reakci pilota a jeho hmotnost. Čím Honda boduje, je nejnižší spotřeba, klidně o půl litru pod Nmaxem.

Ten má variabilní časování ventilů a je to znát hlavně nahoře. Spodek je podobně silný jako na Hondě, ale nahoře Yamaha zatáhne. I když jsem o 20 kg lehčí, tak když jsem jel na Hondě a Jarda na Yamaze, od nějakých 60 mě začínal předjíždět, a když on jel na PCX, dal jsem ho vždycky. Stejný výkon, ale při otáčkách o 1000 nižších a s tím VVA to upaluje fakt pěkně. Ale taky to musíte nakrmit, my jsme se při blbnutí dostali až přes tři litry. Také kultivovaností projevu na PCX nemá.

Podobně jemný/hrubý (jak si vyberete) je i agregát SmartMotion v Peugeotu. Ten je sice papírově nejslabší, jenže musím říct, že jsem zíral, jak čile se má k životu. Speedfight je nejlehčí, jenže mluvíme tu o 6, resp. 9 kg, takže to není až takový rozdíl, ovšem dynamicky je král. Sice ne o vagon, nýbrž o prsa, ale jede. A moc pěkně. Tohle vás baví, tady je to čistá radost z akcelerace a rázem zapomenete na všechny ty mínusové body za zpracování nebo praktičnost. Nejnižší výkon? Tak to byste opravdu nehádali. PCX je takové trochu unylé, Nmax působí silně, jenže taky s sebou táhne dost hmotnosti (vše jen pocity), ale Speedfight prostě šlape. Tohle se mi líbilo.

Podvozky, brzdy & ovladatelnost

Ovladatelnost Hondy super, to je prostě to nízké těžiště. PCX je nizoučké a působí drobným dojmem, i když je nejtěžší. Hondě se podařilo udělat skútr s jízdní pozicí maxiskútru a ovladatelností městského, je to fajn pro holky i kluky a Franta se na něj taky vešel v pohodě. Řídítka najdete nejníže, prostě vidíte i cítíte, jak se všechno tlačí dolů. Tahle nová generace má širší gumy, ale není to moc znát, jen trochu v náklonech. Což je dobrá zpráva, protože na PCX byly ty staré užovky skvělé v tom, že skútru dávaly neuvěřitelnou hbitost. Ta zůstala a přibyla větší jistota v zatáčkách. Odpružení nejkomfortnější, brzdy ale nejslabší. Zase jen o fous, ale zkrátka vzadu je buben a poznáte to, vpředu je ABS a ten kotouč je tak akorát. Funguje to, ale jinak není brzdová soustava Hondy nic, z čeho byste byli na větvi.

Na podvozku Yamahy je znát, že má široká 13“ kolečka. Ta ještě podporují sportovní naturel tohoto skútru. Komfort je přitom slušný, Nmax není drncavý, nicméně na měkčí Hondu s většími koly na horším povrchu ztrácí. Zase je logicky jistější v náklonech. Brzdy jsou velmi dobré, taky tady máte dva kotouče a ABS, čili nejsofistikovanější a nejdražší řešení.

Když jsem poprvé s Peugeotem skočil z centrálního stojanu (boční trestuhodně chybí), docela jsem se vyděsil – zvuk i efekt byl podobný, jako když shodím ze stojanu našeho domácího levného Číňana. No to snad ne… Jenže ono při jízdě bylo nakonec všechno jinak a jak mě Peugeot ze začátku zklamal, tak motor navnadil a podvozek už mi roztáhl pusu do rohlíku. Široká 13“ kola mají netradičně stejný rozměr vpředu i vzadu, rám působí pevně a odpružení je sice sportovní, jenže když vymetete kanál, tak vás to nezabije. Jel jsem po Štvanici (pro mimopražské: taková malá motokrosová trať, akorát že povrch netvoří hlína, nýbrž kamenné kostky) a zíral, jak v pohodě to Speedfight zvládá. A do toho ty parádní brzdy! Sice jako jediné bez ABS, nýbrž s propojenou funkcí, nicméně jsou tady kotouče na obou kolech a brzdy jsou s přehledem nejsilnější a nejcitlivější.

Finální verdikt

Honda PCX se dlouhodobě těší obrovskému zájmu zákazníků a já nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být. Je elegantní, praktická, komfortní a podvozkově i motoricky „tak akorát“. Při testování jsme potkali na Jižní Spojce týpka, který nám o sobě později na semaforu prozradil, že váží 150 kilo, PCX má už třetí a až tohle dojezdí, koupí si další. Poměr ceny a nabízené muziky je výborný.
Jenže on je úplně stejný i u Yamahy a je opravdu jen a pouze na vás, kterou cestou se chcete dát. Jste-li zaměření spíše sportovně, budete s Nmaxem spokojenější. Nicméně ve všech oblastech jsou si oba tyhle skútry neskutečně blízko a nikde se jeden druhému zásadně nevzdaluje. Navíc jsou i za stejnou cenu.

A co Peugeot? Zemětřesení na trhu Speedfight 4 asi nezpůsobí ani po tomto testu, nicméně musím zvednout palec. Je fajn vědět, že za podobné peníze můžete dostat i jinou alternativu. Z dálky fešák, zblízka skoro Číňan, ale při jízdě zanechává Peugeot hodně kvalitní dojem. Je to čistě městský bojovník s fajn motorem i podvozkem. A neuvidíte ho na každém rohu, což se taky počítá.

Informace o redaktorovi

František Hadt - Výška testovacího jezdce: 193 cm
Jan Rameš - Výška redaktora: 174 cm

Klady a zápory

Honda
+ kultivovanost
+ komfort
+ úložný prostor
+ spotřeba

Yamaha
+ největší
+ sportovní image
+ pohodlí spolujezdce
+ variabilní časování ventilů

Peugeot
+ dynamika
+ cena
+ brzdy


Honda
- brzdy
- pro drsňáky moc metrosexuální

Yamaha
- helma se pod sedlo musí vložit obráceně
- už trochu opticky zastaralý

Peugeot
- lacině působíci zpracování
- nejméně prostoru a komfortu


Který skútr byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 78x
  2. Hlasováno: 13x
  3. Hlasováno: 55x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 105 Kč od 16 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist