Honda Forza 750 a X-ADV vs Yamaha Tmax – bez řazení 3x jinak

Postavit tuhle trojici do vzájemného srovnávacího testu bylo samozřejmě lákavé pokušení, ale na straně druhé velká výzva. Vložit mezi dvě nové krasavice legendu od tří ladiček, nebo ji nechat v garáži? Honilo se nám to v hlavě hodně dlouho, ale čertík uvnitř, co říkal „rozhodně ano", byl tentokrát opravdu silný a neoblomný. Bylo rozhodnuto.

Situace v segmentu největších maxiskútrů mi připomíná to, co se na evropském trhu děje kolem kategorie chopper & cruiser. Výrobci pod tlakem emisních norem a nařízení pilují svou nabídku pro evropský trhy doslova na dřeň a zůstávají tak většinou jen vyslovené bestsellery a osvědčené řady. Není potom divu, že ve víru složitých ekonomických rozhodnutích některé kategorie definitivně mizí, než si to jako zákazníci meziročně dokážeme vůbec uvědomit, a těch zcela nových motocyklů je jako šafránu. Bohužel kategorie velkých skútrů není výjimkou a jak se zdá, kromě tchajwanských značek SYM a Kymco tak dokáží díky síle kapitálu a tradici držet pozice jen Honda a Yamaha. Byli jsme navíc velice rádi, že jsme loňské novinky od Hondy dostali na jedno místo v jeden termín. A jelikož nebylo k mání demo Yamahy Tmax 560, vystačili jsme si s vlastní starší redakční verzí. Nakonec nikdo z nás si nechtěl nechat ujít tenhle japonský koncert univerzální komplexnosti.

Nelze než začít v mém zamyšlení u nekorunovaného krále skútrů, který je za více než 20 let vývoje vybroušen v téměř dokonalý šperk na dvou kolech. Tak trochu poslední Mohykán v této kategorii. I přesto, že se jedná v tomto konkrétním podání o starší model a nejnovější letošní generace je opět minimálně z hlediska elektroniky a motoru posunuta dále, tak dokázal bez problémů a zdatně sekundovat v tomto testu objemnějším a výkonnějším novinkám od Hondy. Na celkovém vzhledu a stavbě je patrné, že je zde i po všech těch letech kladen důraz na sportovní účelnost a maximální jednoduchost. Koneckonců tak ho známe již řadu let napříč generacemi.

Co se opravdu cení, je v základu velký podsedlový prostor (který ovšem u Tmaxu nebyl vždy samozřejmostí), intuitivnost ovládání, dokonalá aerodynamická ochrana jezdce a sportovní naturel řadového dvouválce do každé situace. Tím mě oslní vždy, když si s ním mám dostaveníčko, a proto ho mám rád. Pokud chcete klasický skútr s CVT jste na správné adrese. Nikdy nezapomenu na mé nejintenzivnější setkání v podobě malého klání na improvizovaném okruhu v italském Miláně, kdy u příležitosti uvedení tehdejší verze v roce 2007 na trh byla možnost s dalšími novináři menšího špásu na motokárové trati. Tenkrát celá řada těchto krasavců všem zúčastněným předvedla, co za potenciál v nich dřímá. Pravda také, že víc „funglovních Téček“ pohromadě už asi nikdy nikdo z nás potom neviděl, a tak si dokážete představit, že emoce se daly u všech doslova ždímat.

Tmax je připraven za všech okolností a kdekoliv vyrazit ke svému vytýčenému cíli na menších 15“ kolech, ale s technikou a výbavou, za které by se nestyděl ani leckterý motocykl ve vyšším objemu. Nejenže nabídne výbornou manévrovatelnost a mrštnost do velkoměsta, ale dokáže vás slušně pobavit na okreskách pěkně v tempu. Opravdový rychlý král mezi skútry v tom nejryzejším podání, jak jej známe, a proto ho tak všichni milují. A kdo na něj nemá legislativně či finančně, alespoň o něm v tichosti sní. Zkrátka přímočará záležitost, bez níž si nedokážeme svět Yamaha již hezkou řádku let představit, v tom je asi největší jeho síla proti dnešním rivalům.

Konkurenční Honda, jak je u ní zvykem, na to jde poněkud obšírněji, chytře a hlavně zcela po novu. Se svou aktuální motorizací rovněž řadového dvouválce „sedmpade“ střílí na trhu rovnou do několika různorodých segmentů hodně cíleně, aby z vynaložené investice do vývoje vytěžila hned na několika frontách. Tak si představuji chytrý a moderní ekonomický přístup, který Hondě navíc opravdu docela vychází. Na druhou stranu, ať už to schováte do jakékoliv škatulky na trhu, vždycky už dopředu víte, co asi od každého modelu čekat, a to nemusí větším divočákům a individualistům vždycky vyhovovat. Z pohledu Hondy je však strategie jasná, je třeba být opravdu hodně kreativní a rozkročený, aby vaše nabídka zaujala. Navíc, stejně jako třeba u notebooků, řada lidí už dnes neřeší, jaký parametry má CPU uvnitř. Jde přece hlavně o použití, účel a užitnou hodnotou.

Asi se shodneme, že to právě poslední v této testované kategorii není zanedbatelný parametr. Na druhou stranu srovnávat motocykly s notebooky ale přeci jen není asi úplně to pravé. Krom užitné hodnoty a vzhledu je to stále i hodně o emocích a já nevím, kam na všechny ty nápady Honda chodí, ale poslední roky jí odvaha nechybí a hlavně u aktuálních modelů posledních let jí to vychází ve všech směrech. Už dávno jsou zapomenuty různé „Batman“ DN-01 kreace na pomezí sci-fi, skútrů a motocyklu a současná nabídka nabírá docela slušně na obrátkách. Sklízí tak ovoce historicky velmi odvážných a často i kontroverzních experimentů, na kterých si testovala především novou techniku. S novým motorem tu tak jednak máme motocykl v podobě stále docela dobrodružného NC, ale potom právě testovaný univerzál X-ADV a nejvíc skútr v jejich podání i podle interního rozřazení Forza 750.

Jedna věc jsou škatulky a potom samotné pocity. V tomto ohledu jde u Hondy o všeuměly, kde se můžeme bavit daleko více spíše o reálném zaměření než o tom, že bychom je podle vzhledu rovnou „natvrdo" zařadili tak, aby nemohli přejet práh pomyslné škatulky a zabrousit do odlišné garáže. Tento stav umocňuje o to více výbava v podobě automatické převodovky DCT, která je rovněž v aktuálních generacích už plnohodnotným nástrojem a pomocníkem. Právě k tomuto motoru a do této kategorie mi náramně sedí, namísto třeba do vysloveně cestovně-silniční a dnes již historické VFR1200F. Je to jak svěží vánek mezi všechny ty řemeny a variátory. Pravda, přibyla zde častější údržba sekundárního řetězu, ale nelze mít vše naservírované na zlatém podnose.

Zatímco s plně vybavenou Forzou bych se nebál vyjet i s drahou polovičkou k moři, tak na druhé straně aktuální X-ADV s celou řadou úprav oproti předchozí generaci bych asi nejraději používal sólo, a to vzhledem k jeho univerzálnosti. Ráno ruch velkoměsta a v podvečer ve výletním tempu na skok za dobrodružstvím. To je asi nejvíc příznačné pro „Grey Huntera“ v tomto testu. Na piknik pod širák vyčistit v podvečer sám hlavu a ráno zpět ke kravatě, to vše za pěkně širokými řídítky. K tomu je X-ADV doslova předurčen a dokáže vás přesvědčit i výborným podvozkem a příkladnou ovladatelností. Vyšší usazení, nad rámec režim Gravel oproti Forze, upravený rám nové generace a některé vychytávky jako možnost dokoupit stupačky či polohovatelné plexi v základu a hlavně oproti Forze minimálně pocitově velice úzká stavba, to jsou hlavní znaky X-ADV. Se světlou výškou 165 mm bez problému zvládne jakoukoliv šotolinu, stejně jako obrubníky ve městě. Opravdový univerzál a SUV na dvou kolech.

Pro někoho může být nový dvouválec v NC málo a naopak u X-ADV až zbytečně moc, a ten skončí u Forzy 750. Podle mého názoru je nový motor doslova stvořen právě pro tento maxiskútr s GT ambicemi v kombinaci s automatickou převodovkou DCT. Dokonalá ochrana jezdce s velkým plexi, k tomu příplatková výbava v podobě velkorysých kufrů, to vše zabalené v sametově bezchybné ovladatelnosti, s touto charakteristikou Forza doslova láká vyrazit na nějakou delší trasu. Jízdní vlastnosti jsou navíc podpořeny vpředu motocyklovým 17“ kolem. Jednoduše jasná a pohodlná volba na jízdu kamkoliv po Evropě klidně ve dvou. Pravda, do města to už není možná ten pravý skútr v plné silniční na úzký průjezd nebo parking na chodníku, ale na druhou stranu když musíš, tak můžeš. Navíc při spotřebě a ceně, kterou by vám leckterý cestovní mastodont mohl jen závidět, a to i v ovladatelnosti a parkování.

Je zajímavé sledovat, jak se navzdory hodně příbuzné technice Forza od X-ADV liší a jak jsou tyto dvě nové Hondy jiné než dosavadní král této kategorie Yamaha Tmax. Tři různé stroje, tři různé cesty. Kterou byste se vydali vy?

Informace o redaktorovi

František Hadt (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 193 cm
Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Hlasování

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE