globalmoto_duben_nolan




Harley-Davidson V-Rod 10th Anniversary edition

Ten rok, kdy Harley-Davidson šokoval celý svět, mám pořád v živé paměti. S představením prvního vodou chlazeného motoru - alespoň v mých očích - zázračně omládnul symbol konzervativních technologií a té nejzarytější klasiky. Byl to tehdy odvážný krok, kterým se americká značka asi úplně nezavděčila svým skalním fanouškům, ale rozhodně se vyplatil.Jinak by V-Rod těžko slavil desáté narozeniny speciální limitovanou edicí.

Kapitoly článku

Kdyby tomu někdo náhodou nechtěl věřit, číslice na víkách motoru hovoří jasně. Motorka, která rozbourala všechny konvence a předsudky spojované se značkou Harley-Davidson, už jezdí po světě deset let. Těžko odhadnout, zda vznik tak přelomového modelu ovlivnil příchod nového tisíciletí nebo blížící se sté výročí založení firmy, ale zcela jistě musíme souhlasit s tím, že jeho dominantní prvek - kapalinou chlazený dvouválec - si název Revolution zasloužil.
Nejvíc vzrušení při představení novinky roku 2002 vzbudil právě hnací agregát, jehož výkresovou dokumentaci pomáhala Američanům zpracovat světoznámá automobilka ze Stuttgartu. Vedení Harley-Davidsonu za tento krok jen sotva mohlo očekávat pochvalu od svých věrných a dlouholetých zákazníků, ale o to mu ani nešlo, a sázka na pokrokověji smýšlející fanoušky americké legendy vyšla šéfům parádně. Staromilci se kvůli tomu ke své značce zády neobrátili, a po jejich bok se mohli zařadit noví kupci. A co víc: ani kdyby se smělé obchodní plány s novým modelem úplně nenaplnily, samotný rozruch kolem uvedení přelomové novinky by zafungoval jako ta nejlepší reklama a vzkaz světu, že Harley myslí i na mladší generace. V-Rod se ale mezi úspěšné modely může počítat bez nejmenších pochybností. Za svou historii si vystačil s minimem modernizací, zato se dočkal několika modelových variant.
V-Rod je sám o sobě výjimečná motorka, tak  čím může ještě zvýšit exkluzivitu jeho  limitovaná výroční edice? Na první pohled tím, jak se celá motorka blýská a září. Stříbrné lakování je hodně podobné barvě, kterou si pamatujeme u prvního V-Rodu. Pak je tady spousta chromovaných a leštěných ploch. Třeba na hliníkovém štítku nad předním světlem, jehož praktický význam je sice sotva znatelný, ale decentně naznačuje, že tohle je hodně rychlý Harley. Také samotný přední světlomet má mírně upravený design, stejně jako nízká naleštěná řídítka s pozměněnou ergonomií. Když zapadnete až na konec hluboce vykrojeného sedla, musíte se však stejně natáhnout jako dragsterovém speciálu, abyste dosáhli na hefty. Kvůli pohodlnějšímu posezu se změnila i poloha stupaček, a dokonalou pohodu tak naruší jedině větší díra v silnici, kterou natažené nohy nepomohou odfiltrovat.
Bočnímu pohledu s přehledem dominuje 60° vidlicový dvouválec Revolution, rovněž patřičně vyfešákovaný na oslavu narozenin. Uvnitř se letos neměnilo nic, zato venkovní plochy zdobí nadstandardní porce chromu a černá výroční loga na obou stranách. Přestože je agregát chlazený kapalinou, šikovně schované hadice jej nechávají vyniknout v celé své kráse, a chladiče si pod plastovými kryty musíte spíš domýšlet. Velikost a síla motoru vyniká také v kontrastu se štíhlou falešnou nádrží a odkrytými trubkami rámu, a ten správný Harley styl mu zase dodávají nablýskané svody výfuků, zakončené dvěma chromovanými rourami.
Asi není třeba znovu připomínat, že tenhle motor o objemu 1 250 ccm nemá moc společného s ostatními, vzduchem chlazenými big twiny z produkce HD. Jeho výkonové parametry jsou o třídu jinde, a kultivovanost projevu snad ještě dál. Na tom zdaleka nemá podíl jenom vyvažovací hřídel, jehož zásluhou se typické masivní rázy, prostupující celou motorkou, omezily na decentní příjemné vibrace. Tenhle dvouválec od Porsche přitom umí pořádně vzít za práci, a zadní dvěstěčtyřicítka to při akceleraci nemá s přenosem výkonu 125 koní a točivého momentu 111 Nm vůbec jednoduché. Dost výmluvně na toto téma hovoří i hluboce zapuštěné sedlo s poctivou opěrkou - bez ní si přidání plynu nadoraz radši nechci ani představovat. Možná právě díky minimu vibrací, které brutální zátah motoru doprovází, vypadá každý sprint za hranice legality z pohledu jezdce naprosto bezpečně. Jediným rušivým elementem (když nepočítáme strach o papíry) tak zůstává omezovač otáček, který se připomene na hodnotě 9 000 ot. za min. V tomhle světle možná V-Rod vypadá jako vysokootáčkový supersport, což pochopitelně není pravda. Už ve třech tisících otáčkách má dost síly na plynulé a klidné proplouvání městěm či krajinou, a je připraven vystřelit jako prakticky kdykoli vezmete za plyn. Pětistupňová převodovka pracuje přesně, i když zdaleka ne bezhlučně, a protože kořeny hnacího ústrojí sahají až na závodní okruh, nechybí ani antihopingová spojka. 
Hned první kilometry potvrdí to, co se dá tušit už při pohledu na dlouhou a nízkou stavbu. Nejoblíběnější disciplínou se v sedle V-Roda automaticky stává zkracování rovinek.  Rychlému přehazování motorky ze strany na stranu trochu překáží zadní balón, a když už přemůžete jeho odpor, vzápětí se ozvou stupačky. Označit podvozek za neohrabaný nebo málo stabilní by však nebylo fér - motorka se i přes svůj dlouhý rozvor (1 705 mm) nechá ochotně protáhnout rychlým obloukem, a ani pomalejší tempo v městském provozu jí není úplně proti srsti . Pod přesným vedení stopy je podepsaná převrácená přední vidlice, kvalitní jizdní stabilitu a komfort zase obstarává dlouhá hliníková kyvka s dvojicí konvenčních tlumičů. Pětipaprsková kola u limitované edice jsou ve srovnání s řadovým modelem o kilo a půl lehčí, což se v celkové hmotnosti 289 kilo suché váhy sice ztratí, ale z hlediska ovladatelnosti a plynulosti tlumení jde o hmatatelný posun vpřed. Z celkové moderní koncepce V-Roda nevybočují ani maskované čtyřpístky Brembo v rozmístění 2 x přední + 1 x zadní, nad kterými nevtíravě drží ochrannou ruku ABS.  
Deset let neznamená pro historii značky s tak dlouhou tradicí, jakou se může chlubit Harley-Davidson, zas tak dlouhý časový úsek. Ani revoluční V-Rod za tu dobu nestihnul zestárnout, přestože se dodnes vyrábí v takřka nezměněné podobě. Kromě zvýšení zdvihového objemu z původních 1 130 ccm na současnou hodnotu 1 250 ccm a posílení brzdového systému o třmeny Brembo stačilo pár kosmetických úprav, což svědčí o jeho nadčasovém designu. Jízdní vlastnosti zůstávají zrovna tak nenapodobitelné, jako před deseti lety, a tak je jen spíš otázkou osobního vkusu, zda využít exkluzivní nabídky výročního modelu s přidanou hodnotou chromovaných ploch, nebo vybírat ze standardní nabídky. Limitované edice ovšem, jak známo, většinou svojí skutečnou hodnotu ukážou až v budoucnosti.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (11x):



TOPlist