Ducati ST3

Text: Michal Moucha | Foto: Jarda Ducháček , Michal Moucha | Zveřejněno: 13.2.2007 | Zobrazeno: 40 532x

Modelová řada Ducati ST, tedy Sporttouring, přišla v roce 2006 o velmi zdařilý model ST4 (test ST4s naleznete zde) a zájemci o sportovně cestovní stroj této kultovní italské firmy musí vzít zavděk její slabší sestřičkou ST3. Zatímco většina motocyklových producentů svádí souboje o nejsilnější a nejrychlejší sportovně cestovní stroj, Ducati zůstává věrna své filosofii. Místo ohromujících technických dat tak nabízí svým zákazníkům ve stroji ST3 skutečně zdařilý mix cestovního pohodlí a sportovního flairu, úhledně zabalený do pohledného a především velmi kompaktního kabátku.

Kapitoly článku

Na designu stroje se v průběhu posledních tří let mnoho nezměnilo, přesto se „ST trojka“ za svůj vzhled rozhodně nemusí stydět. Elegantní, štíhlá kapotáž s mohutným světlometem, úzká nádrž, jednodílné stupňovité sedlo, poodhalený trubkový rám. Nadčasové a jednoduché tvary, doplněné zajímavými detaily, jakými jsou například přední „blinkry“ integrované do kapotáže nebo výdechy vzduchu od motoru na bocích kapotáže zaručují, že i za pár let bude tato „Ducatka“ líbivým a elegantním strojem.

Já bych jen přidal subjektivní dojem, že stříbrná verze, kterou jsme měli k dispozici, není zdaleka tak pohledná jako černá, která však již v nabídce není. Pozice jezdce za řidítky je pohodlná a přirozená. Řidítka jsou umístěna tak akorát, aby jezdci umožňovala sportovnější pozici při víkendovém dovádění, zároveň ale nejsou příliš zatěžovány paže při delší jízdě. Komu by pozice za řidítky „nesedla“ napoprvé, může využít jejich výškového nastavení v rozsahu 20 mm. Kokpit je vybaven tak, jak jsme u Ducati zvyklí a nelze mu nic vytknout. Přehledný, analogový otáčkoměr, multifunkční displej a pod ním řada kontrolek. Působivé modré podsvícení potěší při nočních jízdách, ještě více však dostatečně výkonný světlomet. Standardem je palubní počítač, který jezdce informuje o spotřebě i předpokládaném dojezdu na zásobu paliva v nádrži.

Vedle námi testovaného stroje ST3 je v nabídce ještě model s označením

ST3s ABS

. Oba stroje dělí propastných 60 tisíc Kč v pořizovací ceně. Za ty získáte u modelu ST3s ABS nejen proklamovaný protiblokovací systém brzd, ale také špičkové podvozkové komponenty, kompletně převzaté z modelu ST4s, včetně pětipaprskových kol Marchesini z magneziové slitiny. Ti, kteří se rozhodnou pro model ST3 se musí obejít bez systému ABS a spokojit se „obyčejnějším“ podvozkem v podobě přední 43 mm USD vidlice Showa s nastavitelným předpětím pružin a zadní pružící a tlumící jednotkou Sachs Monoshock s možností plného nastavení.

Kola ST3 mají tři paprsky a jsou vyrobeny z hliníkové slitiny. Přední brzdy Brembo jsou čtyřpístky s dvojicí poloplovoucích kotoučů o průměru 320 mm, zadní kolo potom krotí dvoupístkový třmen zakusující se do 245 mm velkého kotouče.

Motor je u obou variant totožný. Jak již název stroje napovídá, jedná se o motor s tříventilovým rozvodem. Dvouválcové uspořádání do L a desmodromický rozvod asi není třeba zdůrazňovat, stejně tak jako uložení agregátu v příhradovém rámu z ocelových trubek. Motor s vodním chlazením a objemem 992 ccm má původ v modelu 1000DS, je vybaven elektronickým vstřikováním paliva, dvěma svíčkami na válec a disponuje výkonem 107 koní při 8.750 ot./min. a točivým momentem 98,1 Nm při 7.250 ot./min.
Hydraulicky ovládaná spojka se nyní koupe v olejové lázni, což tradicionalisty možná zamrzí, ale zase to zvyšuje její životnost. Převodovka je šestistupňová, její řazení je přesné, jen hledání neutrálu vyžaduje trochu cviku, ale pro zkušené „Ducatisty“ to není nic překvapivého.