Ducati Multistrada 950 S vs. Yamaha Tracer 9 GT: Střední třída v plné palbě

Dvě horkokrevné cestovní mašiny, každá razí jinou filozofii a každá na silnici rozbalí trošku jiné divadlo. Temperamentní Yamaha Tracer 9 GT se soustředí hlavně na asfaltové klikatice a má k tomu ty největší předpoklady. Ano, sveze vás pěkně na pohodu a nechá vás kochat krajinou, jenže když v ní bouchnou saze, pohodové cestování rychle vezme za své. Taky Ducati Multistrada 950 S se umí pořádně kousnout a klidnou projížďku ve vteřině proměnit v hodně výživný sprint. Už první pohled ale napoví, že Ducati není oproti Yamaze tak asfaltově vyhraněná a porozumí si i s leckterou polňačkou nebo šotolinovou cestou.  

Obě motorky jsme si vyzkoušeli v samostatném testu, který o Ducati i Yamaze prozradil víc. Teď se na Japonečce a Italce svezeme najednou a podíváme se na to, v čem jsou si podobné a naopak v čem jiné. Yamaha Tracer 9 GT je nejvybavenější verzí, kterou si můžete koupit za 349 990 Korun, a tomu odpovídá hodně široká výbava. Jen pro představu, za standardní model Tracer 9 zaplatíte o šedesát tisíc méně. Verze GT nabízí boční kufry, semiaktivní podvozek, vyšší plexi štítek, tempomat, rychlořazení nebo vyhřívané rukojeti. Také „esková“ Ducati je vymazlenější verzí devětsetpadesátky, a za 422 000 korun dostanete víc, než u základní verze zhruba o sedmdesát tisíc levnější. A co je myšleno tím navíc? Semiaktivní podvozek, zatáčecí ABS, LED světlo s přisvěcováním do zatáček, bezklíčkové zapalování nebo automatické vypínání blinkrů. Jak se dalo předpokládat, Multoška je výrazně dražší než Tracer 9 GT a rozdíl dělá nějakých dvaasedmdesát tisíc korun.

Více času jsem strávil za řidítky Yamahy a musím říct, že mě fakt bavila. Řekl bych, že maximálně odpovídá kategorii Sport touring a pokud jste horlivým silničním turistou, ve kterém se čas od času probudí ďábel, musíte ji mít. Tahle potvůrka má dvě tváře a nemá problém se v okamžiku proměnit v pohodovou turistku, která vás nechá kochat krajinou, a stejně tak rychle se dokáže změnit v divokou dračici, která se s ničím nemazlí. Pohodlná vzpřímená jízdní pozice na má pochopení pro delší výlety a tomu odpovídá i hodně slušná ochrana jezdce. Sportovní punc připomínají stupačky, které jsou posazeny oproti Ducati více vzadu a nahoře, takže je potřeba počítat s více zalomenými koleny. Také pozice těla je situována více nad přední kolo a nevšimnout si nelze ani užších řídítek a všeobecně užší stavby celé motorky. Stačí s motorkami manipulovat na místě a hned je jasné, že Yamaha váží o nějakou tu pětku méně. Pohotovostní hmotnost Multistrady je 236 kilo a Yamahy o třiadvacet kilo nižší. Myslím, že není od věci si připomenout, jakou užitečnou hmotnost výrobci těmto turistkám nadělili. V případě Ducati je to velice slušných 229 kilo a u Yamahy průměrných 193 kilo.

Teď ale pojďme do sedel. Na Multistradě mám pocit, jako bych seděl zabořen více v motorce, což se o Yamaze říct nedá, protože na ni sedím jakoby na bidýlku. Vyšší zdvihy pérování italské krasavice mají na svědomí výše položené sedlo, ale nutno podotknout, že to není tak dramatické a došlápnou i střední a menší postavy. Rozměrné sedlo s vyšší pěnou nabízí o trošku větší pohodlí, než je tomu u tvrdšího sportovně střiženého sedla Yamahy, a vlastně se podílí na dojmu větší mašiny. Ano, Ducati by mohla sedět i větším jedincům, kteří by se hůř rovnali s menší Yamahou. Když to shrnu, rozdíly jsou patrné, ale rozhodně to není tak, že by obě motorky nenabídly pohodovou jízdní pozici. Ani po delší době v sedlech obou mašin rozhodně nebudete trpět a je fuk, že Yamaha dostala citelně sportovnější pozici, než rozměrnější a krapet pohodlnější Ducati. Stejně je to z pohledu spolujezdce, který se bude při delších výletech cítit dobře na jedné i druhé, ovšem na tandemu Ducati si bude lebedit přeci jen o něco víc. Během pár dní, kdy nám obě mašiny okupovaly redakční garáž, bylo počasí jako na houpačce a v době focení padaly trakaře. V dešti je ochrana jezdce víceméně srovnatelná a rozměrné štítky rozumně déšť odvádějí, podobně jako slušné bástry. U Yamahy mám nahozené kalhoty v oblasti stehen a je fakt, že u Dukny nic podobného nepozoruji.

Když se podíváme do tabulek technických údajů, jsou na tom po stránce výkonu obě motorky hodně podobně. Tříválcová Yamaha Tracer 9 GT se může pochlubit výkonem 119 koní v deseti tisících otáčkách. Dvouválcová Ducati Multistrada 950 S na tom není o nic hůř, protože její maximální výkon 113 koní se o slovo přihlásí ve chvíli, když motor točí devět tisíc otáček. Ani maximální točivý moment není o parník jinde a tabulky říkají, že motor Multistrady poskytne 96 Nm ve 7750 ot./min. a motor Traceru 93 Nm v rovných sedmi tisících. Jenže to jsou jenom čísla a mnohem důležitější je pocit při otočení plynovou rukojetí. Řeknu to hned na začátku. Motor Yamahy je totálním masakrem a kdo ho jednou zkusil, nejspíš si na něj vypěstoval závislost. Tříválec totiž nejen dobře zní, ale také skvěle funguje. Vůbec nejlépe se cítí ve středním pásmu otáček, to dá rozum, ale s jakou chutí jde vršku, to se musí zažít. Když k tomu připočtu luxusně fungující oboustranné rychlořazení, je zaděláno na pekelně svižné cestování. Teď to možná vypadá, že devítkový Tracer GT je totální rapl a nemá pochopení pro pohodové svezení a už vůbec ne pro každodenní ježdění v našlapané metropoli. Kdepak, ani s klidnějším svezením a kochání se krajinou nemá sebemenší problém a dokáže vyhovět každé náladě jezdce. Motor je krásně lineární, pružný a krásně se dávkuje elektronickým plynem, který udělal krok dopředu. Jeho kultivovanost v nižších otáčkách paradoxně sedí také jízdě na mokré silnici a nejen díky tomu se v dešti cítím na Yamaze o něco jistější v kramflících.

Kruci, tohle nebude mít Ducati lehké. Pravda, při bezprostředním přesednutí z Traceru na Multistradu je pocit z motoru úplně jiný a nutno dodat, že Italka působí o něco vyklidněnějším dojmem. Říct mi někdo tohle před deseti lety, asi bych se mu vysmál a doporučil mu spolknout tabletku aspirinu. Každopádně Multistrada chce čas a jakmile zjistíte, jak na její elkový dvouválec a sžijete se s elektronickým plynem, budete se tetelit blahem. Také ona se cítí sakra dobře ve středním pásmu otáček a s jižanským temperamentem se vrhá až k červenému políčku otáčkoměru. Nicméně oproti starším modelům je motor daleko kulatější a hladší, což někomu může vyhovovat víc a někomu naopak méně. Z mého pohledu je to u cestovně zaměřených mašin v pořádku a tolik mě to nemrzí, jako třeba u neposedných naháčů. Osobně bych nebyl proti vyhlazenější převodovce a trošku preciznějšímu rychlořazení. Jasně, funguje dobře, ale díky bezprostřednímu srovnání s Yamahou lze vnímat i sebemenší rozdíly. Vzhledem k tomu, že ta má v součastné době jeden z nejlepších quickshifterů, alespoň co se u sériových motorek objevil, hraje Ducati až druhé housle.

Na dálnici se neztratí ani Yamaha, ani Ducati, ovšem jsem si jist, že pokud to jenom trošku půjde, budete se dálničním přesunům vyhýbat obloukem. Nejvíc si je totiž užijete na menších silnicích, kde jedna zatáčka střídá druhou a kde budete mít příležitost maximálně si vychutnat precizní jízdní vlastnosti a skvělou ovladatelnost. Lehčí Yamaha Tracer 9 GT působí o něco agilnějším dojmem a bezesporu za to může už zmíněná nižší váha, ale také menší a štíhlejší stavba, sedmnáctková kola nebo více sportovní ergonomie včetně užších řidítek. Spokojen jsem i s charakteristikou pérování a nemůžu si stěžovat ani na stabilitu nebo ochotu rychleji měnit směr.

Pokaždé, když jsem se na Multistradě 950 S svezl, měl jsem pusu od ucha k uchu, a tak tomu je i tentokrát. Parádně se ovládá, ochotně se pokládá do zatáček a s chutí akceptuje svižné sklouznutí. Prostě je dobrá! Už to tu zaznělo a zopakuji to zase, Multistrada 950 S je v porovnání s Yamahou Tracer 9 o něco větší motorkou a stojí na vyšším podvozku a s většími kolech, takže proti Yamaza je v jisté nevýhodě. I přesto je na zakroucených silničkách silným hráčem a nezůstává sportovnímu lítání vůbec nic dlužna. Když ale dojde na přímé srovnání, tak je jasné, že v porovnání s Yamahou působí o něco komfortněji. Pérování Yamahy je tužší, a jeho přednosti lze ocenit hlavně na hladkém asfaltu, kde se dá valit ve větším kvapíku. Jakmile dojde na silničky nižších tříd s horším povrchem, všechno mluví naopak ve prospěch komfortněji naladěné Ducati. O brzdách se asi nemá cenu víc rozepisovat, protože ty fungují na Yamaze i Ducati velice dobře a nedávají prostor pro negativní kritiku.

Motorky jsou zpátky u importérů a nezbývá než konstatovat, že se jedná o velice povedené kousky. Každá z nich zaujme motorkáře, kteří rádi cestují a kteří se občas rádi vyřádí na klikatých silnicích s ideálním povrchem. Yamaha Tracer 9 GT je samozřejmě jasnou silniční záležitostí a na asfaltu opravdu umí. Pokud se budete chtít kochat krajinou, dá vám šanci a nechá vás je hezky na pohodu. Pokud budete chtít pořádně zatahat, bude první, kdo řekne ano. Její tříválcový motor ve vysokých otáčkách je neskutečný pekelníkem a v kombinaci s parádním rychlořazením vám naservíruje nášup adrenalinového opojení. Alespoň za mě se vyplatí investovat více peněz a pořídit rovnou gétéčko, i když rozdíl není úplně zanedbatelný. O poznání větší Ducati Multistrada 950 S bude pasovat také větším jezdcům a všeobecně se dá říct, že dokáže nabídnout o trošku větší porci univerzálnosti. To je dáno především pérováním s vyššími zdvihy a větším kolům, které lze nazout i do terénních pneumatik. Motor není takový divoch jako u Yamahy, ale jeho charakter je moc fajn a člověk se s ním nenudí. Pokud jste fanda značky Ducati a toužíte po příjemném cesťáku střední třídy, máte tu adepta. Teď už bude záležet, jestli se spokojíte s levnější základní verzí nebo sáhnete po více vybaveném esku. Yamaha i Ducati mají skoro stejně velké nádrže, konkrétně 19 litrů versus 20 litrů a obě jezdí zhruba za 5,5 litrů na sto. 

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Tomáš Procházka (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Fuka - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE