BMW F 900 XR vs. Ducati Multistrada 950 S: Evropská volba z rozumu

Text: Vláďa Novotný , Jan Rameš | Foto: Jiří Jevický | Video: Honza Zajíček , Honza Fuka | Zveřejněno: 19.6.2020 | Zobrazeno: 24 501x

Kapitoly článku

Pokud jste došli k závěru, že potřebujete cestovní motorku a ta motorka musí být nejen zdatnou turistkou, ale také dravou sporťandou, patrně se v užším výběru nachází jedna z těchto evropských krasavic, tedy BMW F 900 XR a Ducati Multistrada 950. My jsme si holky čiperný vzali do parády a zjistili, která co umí a která se v čem cítí silnější než ta druhá.

Ano, ani jedna z nich není tou největší a nejsilnější mašinou, která je továrnou pasována do role vlajkové lodě sportovně cestovní kategorie, ale možná díky tomu obě dokážou zákazníkovi nabídnout přijatelný poměr cena versus výkon. Za předpokladu, že jste spíše sportovně založený turista a pro své výlety nehledáte vyloženě cestovní enduro s terénními ambicemi, určitě by vás mohla jedna z nich oslovit. BMW F 900 XR a Ducati Multistrada 950 jsou si v mnohém podobné, ovšem už letmý pohled napoví, že Multistrada má blíže k cestovnímu enduru, kdežto F 900 XR spíš k silničnímu sportu. Vůbec nejzásadnějším rozdílem je podvozek a hlavně pak kola, kdy Ducati jede s 19“/17“ a BMW funguje s 17“/17“. Už tato skutečnost potvrzuje fakt, že německá devítistovka bude spíše supersportem na vysokém podvozku, stejně jako tomu je v případě jejího dříve narozeného litrového sourozence se čtyřmi válci a sto pětašedesáti koni.

První kilometry dokazují předchozí tvrzení na sto procent a musím říct, že jsem projevem obou mašin docela překvapen a popravdě, očekával jsem jejich projev přesně opačně. Německá devítistovka působí velice svěžím dojmem a musím říct, že jede jako z praku. Prostě je citelně živější a jde za plynem s velikou chutí, bez ohledu na to, v jakém pásmu otáček se nachází. Tady musím připomenout, že pružným motorem se mohlo pochlubit už naše loňské redakční cestovní enduro F 850 GS a právě z jeho řadového dvouválce devítkové XR vychází, přesněji řečeno, je stejný a rozdíl je pouze v objemu. Oproti osmpade ale působí o fous učesaněji a řekl bych, že je všeobecně silnější ve středním pásmu. Ano, opravdu se těším, jestli tuto devítistovku naordinují malému GS, protože to by mohlo být sakra zajímavé.

Ale zpátky k naší dvojičce, kterou proháníme po klikaticích Berounska a právě to je nejblíže prostředí, kde si je můžeme vychutnat do poslední kapky. Pokud bych měl nějaké výhrady, směřovaly by na adresu rychlořazení, které je u XR poněkud gumovější, takže rozdíl ve srovnání s „racingově“ naladěným quickshifterem Ducati je znát. Podle předchozích pocitů to může dělat dojem, že Ducati nemá chuť do života a otočení plynovou rukojetí neodmění chlapáckou akcelerací. Kdepak, také „elkový“ dvouvál se dokáže slušně rozparádit a to pak Multistrada upaluje jako střelená. Každopádně BMW má navrch a působí o něco dravějším dojmem, tím spíš, že se zdá lehčí do ruky. Pokud dojde řeč na brzdy, nemám sebemenší problém ani s jednou z nich, protože radiální Bremba fungují jedna radost a jejich dávkování či účinek nemá sebemenší chybu.

Koneckonců, BMW F 900 XR se předvádí jako obratnější a mnohem lehčí motorka. Překlápět si XR z pravého vinglu do levého je až návykovou záležitostí, tím spíš, že stačí jen lehký podnět tělem a mašinu mám tam, kde ji potřebuju mít. Tohle se mi hodně líbí a musím přiznat, že sportovně laděný cesťák s pohodlnou vzpřímenou pozicí mi dává smysl. Ani Ducati neprotestuje proti svižnému sklouznutí a při lítání po asfaltových klikaticích kňučí blahem, stejně jako každý, kdo jí sedne za řídítka. Vzhledem k tomu, že se může pochlubit kompletně elektronickým podvozkem, který nabízí moře nastavení, musím přiznat, že jsem při sportovním režimu čekal o fous tvrdší nastavení. Za jízdy působí komfortním dojmem, což je fajn především při pohodovém cestování. Právě tady vnímám jistý rozdíl, protože BMW v režimu Dynamic servíruje tužší nastavení a z toho pohledu mu dávám přednost před pohodlnějším režimem Road a to platí také při klidnějším tempu. Samozřejmě je potřeba podotknout, že BMW opět nakombinovalo zadní elektronický tlumič s nestavitelnou přední vidlicí, stejně jako tomu bylo v případě F 850 GS. Ovšem když řeknu A, je potřeba říct také B. Právě u nových devítistovek mi přijde tužší tovární nastavení předních vidlicí velice povedené a vlastně nemám potřebu něco měnit, což se u „efkového géesa“ říct nedalo a byly okamžiky, kdy bych se přimluvil o tužší předek, tím spíš v terénu.

Ducati 950 Multistrada dělá dojem mnohem větší mašiny, a to nejen na parkovišti, ale také za jízdy. V okamžiku, kdy bezprostředně přesedám z XR na Italku, cítím větší stavbu a také to, že v ní sedím více ponořen. Má to na svědomí tvar sedla a jeho větší probrání. Jsem si jist, že díky tomu sedne také větším jezdcům, kteří se na ní rozumně poskládají a nebudou trpět. Všichni bez rozdílu určitě ocení i širší řídítka, díky kterým se Ducati parádně řídí hlavně v nižších rychlostech skrz utažené vingly.

Ducati mnohem lépe chrání jezdce a to má na triku vyšší stavitelné plexi, které lze jednoduše nastavovat i za jízdy. Po této stránce nemá BMW šanci konkurovat a sám za sebe říkám, že prťavému příplatkovému štítku moc nerozumím, protože vzduch neodvádí moc dobře ani ve vyšší pozici. Jak už jsem zmínil dříve, obě motorky jsou velice pohodlné a má na tom zásluhu vzpřímená pozice. Mnichovské devítikilo je ale pocitově mnohem lehčí do ruky, to je znát jak při manipulaci na místě, tak při jízdě samotné. Opravdu působí jako drobná hadimrška a s troškou nadsázky lze tvrdit, že se jedná o supersport na vyšším pérování, což platí o litrovém sourozenci S 1000 XR dvojnásob. Navzdory tomu se na F 900 XR sedí ve velice pohodlné jízdní pozici, která sedne také delším výletům. Pokud dojde na spolujezdce, tak ten více bodů přidělí Ducati, a to díky pohodlnému sedlu, ale i madlům, které jsou mnohem pohodlnější než u BMW.

Zmínit musím také barevné TFT displeje, protože oba nabízí širokou škálu informací a svou čitelností a přehledností patří mezi nejlepší na trhu. Všeobecně se dá říct, že oba maximálně korespondují s filosofií značky a jen málokdo by neuhádl, který k jaké motorce patří. Displej BMW jsem vychválil už mockrát a nyní jen dodám, že se mi líbí také jeho nové sportovně střižené zobrazení, kdy lze sledovat například úhly náklonu, což je vskutku velkou motivací a dokáže člověka tak trošku hecnout.

Když se mě ve finále Honzis zeptal, jakou Evropanku tedy pasuju do role vítěze srovnáváku, nejsem mu schopen jednoznačně odpovědět, protože existuje hodně faktorů, které verdikt ovlivňují. Obě motorky mají společné především to, že nabízí svižné a pohodlné svezení ve vzpřímené pozici, která jezdce nechá dlouho čerstvého a při silách. Subtilní BMW je pochopitelně mnohem více silniční záležitostí a tím pádem na asfaltu dokáže naservírovat o něco více sportovního svezení než Ducati, která naopak dává do placu více univerzálnosti. Tím mám na mysli skutečnost, že se neztratí ani v lehčím terénu, protože její kola 19“/17“ lze nazout do něčeho více terénního. Odpovídá tomu také ergonomie, kdy je Multoška jednoznačně příjemnější při jízdě ve stoje. Prostě vždycky je potřeba si nejdříve odpovědět na pár otázek a podle toho si vybrat, zda si o místo v garáži řekne německý sporťák F 900 XR nebo italská cesťanda 950 Multistrada.

Pokud tedy víte, že chcete jezdit výhradně po silnici a rádi svižně cestujete, sáhněte po BMW. Pokud si ale cestování po asfaltu příležitostně střihnete s lehčím terénem a čas od času vezmete na výlet spolujezdce, bude vaším koněm Ducati, která oba odmění větším pohodlím. Ano, design je otázkou vkusu a každý to máme jinak, ale sám za sebe musím říct, že Ducati je opravdu krasavice, která rozhodně svůj původ nezapře. BMW je také střízlivě tvářící se motocykl, ale mnohem více než vzhledem alespoň mě zaujme skvělými jízdními vlastnostmi, echt živým motorem a pocitově nízkou hmotností.