ktm_srpen




AJP PR5 250 Enduro

Kapitoly článku

S ájépéčkem naloženým na káře valím po dálnici a říkám si, čím mě asi tak může překvapit a jestli mi jeho umírněný jednobuch neobrátí naplánované enduro dobrodružství vzhůru nohama. Na to už budu znát odpověď za pár chvil. Rychle do motokrosových cajků a rovnýma nohama do stupaček. Čtyřtaktnímu bublání dává zelenou elektrický startér, který je vlastně jediným, kdo může AJP oživit. To proto, že s klasickým kick startem PR5 nepočítá. Posed se v mnohém podobá ostrým enduro mašinám. Sedlo 940 mm nad zemí je jak se patří úzké a tvrdé a došlápnou i bahňáci menšího vzrůstu. Řadím jedničku a než se dostáváme do terénu, drtíme pár kilometrů po asfaltové silnici. AJP se od prvních metrů představuje jako flegmatický buldozer, který servíruje výkon především v nízkých a středních otáčkách. O čardáši ve vysokých otáčkách se nedá mluvit, protože špička výkonu není nejsilnější stránkou vzduchem chlazeného jednoválce. Proto už se těším na slíbené enduro pekelnosti plné prudkých výjezdů, kde je spodní a střední pásmo otáček s jemným nástupem výkonu potřeba jako sůl.
To už stojím pod prvním výjezdem a jeden hlas mi říká: „hej, tohle asi nebude nic pro pětadvaceti koňovou mašinu a snad abys to radši objel“. Jenže ten druhý zase namítá: „no tak, kdo se bojí, nesmí do lesa“. Roztáhnu krátkou jedničku, rychle klapnu dvojku a s občasným zaspojkováním vymlasknu výjezd na to ta ta! Paráda, přesně v tohle jsem ve skrytku duše doufal. Mašina sice nemá výkonu na rozdávání, ale díky jeho plynulému nástupu a rozumně odstupňované šestikvaltové převodovce, dokáže zdolat nečekané. Člověk se přitom nemusí bát, že by si vrknul a motorka ho shodila jak horkokrevný španělský mustang. Stačí si držet otáčky, pohrát si ze spojkou a je vystaráno.
Pravda, spojka mě zpočátku překvapila záběrem až v samém konci a tužším chodem, ovšem není to nic nesnesitelného a už jsem zažil mnohem tvrdší. AJP PR5 působí jako tank a pocitově bych mu hádal cirka o sto kubíků víc. Když dochází na mírnější výjezdy, přihlásí se o slovo i trojka a monotónním bubláním upaluju vpřed. Pro portugalské dvěpade není problém rozjíždět se rovnou na dvojku, protože jednička je hodně silná a krátká, takže její čas přichází především v pomalých a hodně zapeklitých terénech. Když už jsme u převodovky, rozhodně bych se nezlobil, kdyby mezi jednotlivými kvalty byly o chlup kratší kroky, kdyby zapadaly s větší přesností a kdyby mi tam čas od času nepadaly falešné neutrály.
Poměrně slušné zdvihy pérování dovolují mašině zdolávat náročný terén a mají podíl na rozumné světlé výšce. Zadní centrál funguje velice dobře a filtruje nerovnosti i ve vyšších rychlostech bez výraznějšího uskakování. Přední USD vidlice v sériovém set-upu odvádí slušnou práci především při nižších rychlostech na měkčím povrchu. Jakmile se upaluje ve větším fofru na tvrdém povrchu, dokázal bych si představit o stupeň lepší filtrování nerovností. Když dochází na lítání vzduchem a následný přistávací manévr, je vše v lati a jen vyjímečně cvaknou dorazy. Všeobecně pérování není vůbec špatné a s lecčím si dokáže poradit.
Během enduro výletu lítáme po polních a lesních cestách, dáváme výjezdy, dokonce projíždíme kamenité vyschlé koryto potoku a sjíždíme příkré srázy. Fakt hodně slušné enduro poježdění, které by dokázalo potrápit i ostré soutěžáky. Pro AJP není takto náročný terén větší překážkou a musím přiznat, že jsem ho při prvním kontaktu neprávem podcenil. V krkolomném terénu by však nebyly od věci nějaké šikovné madla, za které by se dalo „ájépéčko“ pohodlně čapnout a vytáhnout z beznadějné situace. Po brzdařské stránce na tom není čtyřtaktní dvěpade ani špatně, ale ani vyloženě dobře. Prostě jakýsi střed, který si pro patřičný brzdný účinek říká o pevnější stisk páčky přední brzdy. Naproti tomu zadní brzda funguje tak jak má a během testu se mi nestává, že bych si motor nechtěně zašlápl.
AJP PR5 250 Enduro naprosto přesně ukázalo, že kromě ostrých soutěžních endur existují stroje, které si s lecčím poradí a přitom nemusí být vyloženě sportovním náčiním. Díky jemnému projevu čtyřtaktního vzducháče jezdce neodrovná během pár chvil a přitom dokáže zdolat poměrně náročný terén. Proto si myslím, že AJP PR5 není vůbec špatnou vstupenkou do offroadového světa, který poslední dobou láká více a více silničářů. Jasně, najde se pár pih na kráse, ale ty vynahradí slušný podvozek a flegmatický motor, který dělá z PR pětky buldozer. Mě osobně nezklamalo a víceméně do puntíku splnilo to, co jsem od něj očekával. Jde o to, že ho člověk nesmí za žádnou cenu brát jako ostré soutěžní enduro, ale jako civilnější teréňák, se kterým si dokáže užít kupu legrace a zároveň se něco málo přiučí enduráckému řemeslu. Portugalské enduro se prodává za 129 000 Korun, což je na kačku stejně jako jeho supermotardová setřička.
Koncem května se chystá předváděcí akce, kdy se každému naskytne příležitost vyzkoušet si AJP PR5 250 Enduro na vlastní kůži. Výhradní importér značky AJP do České republiky slibuje během víkendové akce na motokrosové trati v Pernarci u Plzně nabitý program včetně volného ježdění pro všechny návštěvníky. Není totiž nad to, než si udělat vlastní obrázek… vždyť to znáte, sto motorkářů, sto názorů. Další šance, jak AJP osedlat, je domluvit si zkušební jízdu přímo v prodejně Streetmoto.cz.

Náhradní díly

Pístní sada: 2790,-
Zadní blatník: 998,-
Přední blatník: 599,-
Spoiler nádrže: 499,-
Řadící páčka: 499,-
Páčka přední brzdy/spojky: 243,-
Vzduchový filtr: - 459,-

Sportovní řídící jednotka: 3950,-
Originální řídící jednotka : 3450,-

Servisní intervaly:

Při ostřejším zacházení doporučuje výrobce výměnu oleje každé 3000 km nebo 6 měsíců.
Po 6-7 tis. km se doporučuje zkontrolovat ventilové vůle a rozvodový řetěz. Pak samozřejmě pravidelná běžná kontrola a mazaní a čištění.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - Výška testovacího jezdce: 171 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (11x):
Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist