ktm_rijen




Dark Side of Japan potřetí. Yamaha má novou MT-09

A new Power from the Darkness. Nová síla z temnoty. Pod tímto sloganem představila dnes odpoledne Yamaha již třetí generaci svého tříválcového streetfighteru MT-09. Jestli jste si mysleli, že víc sci-fi být její design nemůže, mýlili jste se. Ovšem pokud jste čekali větší motor, máte bod. Nové emtéčko nabídne více síly, méně kilogramů a elektroniku ze superbiku!

Kapitoly článku

Yamaha svou řadu Hyper Naked s modely MT představila v půlce roku 2013 a byla to právě tříválcová MT-09, která byla prvním strojem z Temné stránky Japonska, jak od té doby zní slogan emtéček. Samozřejmě abychom byli úplně přesní, písmena MT alias Monster Torque tady byla už dávno předtím ‑ v roce 2005 přišla MT-01, což byl skutečný krouťákový král, těžkotonážní naháč s obrovským vzducháčem V2 ze sportovně laděného cruiseru Road Star Warrior, a zanedlouho následovala MT-03, což byl naopak lehký městský roadster s jednoválcem z XT660. Potom se dlouho nic nedělo – a v roce 2013 vybuchla bomba. Divoká tříválcová osmpade se 115 koníky na pouhých 188 kg hmotnosti a tehdy zaváděcí cenou pod dvě stě tisíc korun, to byla zbraň, s níž se Yamaze podařilo vyhrabat z nepříjemných problémů způsobených globální ekonomickou krizí. Sbohem Fazery a spol., vaše éra skončila. Přišla dvouválcová MT-07, potom stopětadvacítka, třístovka, litr a dnes je v řadě Hyper Naked osm modelů, jichž se dohromady prodalo více než čtvrt milionu kusů po celém světě. Z toho jenom MT-09 přes 50 000 ks. V roce 2017 se objevila druhá generace „nula-devítky“, která pořádně přitvrdila na agresivitě designu, když vyměnila celkem nezajímavé přední vícehranné světlo za dvě LED oči a ještě zkrátila podsedlovku, a teď je tady generace třetí. Ještě divočejší, ještě silnější, ještě lehčí.

První a druhá generace MT-09 nahoře, dole novinka. Zase změna, že?

K již zmiňovaným dvěma sloganům přibyl ještě třetí, a sice Revolution of the Icon. Ten překlad ani nepotřebuje. Vůbec Yamaha s emtéčky před lety začala úplně novou éru marketingu, fotky se fotí zásadně potmě ve městě a všechno je děsně agresivní a japonsky podivné. Nejnovější video posouvá tu míru podivnosti zase dál, tohle už je skoro sci-fi biják, na který by se dalo jít do kina. Až by se pak člověk bál, co si vlastně přiveze domů, když si emtéčko koupí…

VIDEO

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Nechme píáristy dělat jejich složitou práci a pojďme se podívat na samotný stroj, oproštěný od všech těch dramatických hlášek. A když říkám podívat, tak to myslím doslova. To, co vidíte před sebou, není jen facelift s jinou maskou, nýbrž vlastně úplně jiná motorka, na níž nezůstal jediný plastík stejný, stejně jako rám, kyvka… ale k nim se dostaneme. Motorku dělá její čumák, a tady se Yamaha vydala ještě odvážnější cestou než u aktuální generace. Dost mohli napovědět letošní junioři MT-03 a MT-125, i „nula-devítka“ dostala jednu hlavní čočku a dva pásky LED diod, ale v trochu jiném provedení – čočka uprostřed, pásky po stranách. Pamatujete si CR&S Vun? Trochu mi ho to připomíná. Není to úplně líbivé, ale drsné jo, a o to u emtéčka asi půjde především.

Co je dál na designu jiného? Všechno. Jiná nádrž bez navazujících krytů chladiče. Jiné sedlo, které už není protažené na nádrž. Úplně jiná podsedlovka, na niž se vrátil držák RZ, který teď byl na kyvce. Jiný přední blatník. Prostě všechno. Jestli jste si doteď mysleli, že z MT-09 nejdou žádné plasty sundat, tak jste se mýlili. Na nové generaci jich je ještě méně. Taky zhubla 4 kg, takže teď váží s plnou 14litrovou nádrží 189 kg, ale to samozřejmě pár kousky bakelitu nenaženete.

Kde se tedy ta úspora vzala? Nový výfuk nemá fakticky koncovku, jen z toho kanystru pod motorem jde dvojice otvorů dolů pod motorku, a i když tam s největší pravděpodobností najdeme více věcí souvisejících s katalytickou přeměnou plynů, je tenhle lauf zároveň o 1400 gramů lehčí než dřív. Nový hliníkový rám má prý nejtenčí stěny, jaké kdy rám motocyklu Yamaha měl, a je lehčí o 2,3 kila, a přitom je prý o 50 % tužší v boční ose. Také má o 30 mm níž hlavu řízení, což má zlepšovat grip a odezvu z předního kola. Dalšího 1,5 kila se ušetřilo na podsedlovém rámu, jenž je z hliníku a ne z oceli jako dosud. Čtvrt kila zhubla nová kyvka s asymetričtějším vzhledem (pravá strana je rovnější), která je nově montována uvnitř rámu namísto vně. A nakonec jsou tady kola Spin Forged, kovaná (!) desetipaprsková, která jsou prý ta nejlehčí, která kdy Yamaha vyrobila. Jak to přední, tak zadní jsou lehčí o 700 gramů, což prý u zadního vede ke snížení gyroskopického momentu setrvačnosti o 11 %, což bude mít velký vliv na ovladatelnost. Co se metody výroby těchto ráfků týče, tady si vypůjčím slova z tiskové zprávy: „Tato exkluzivní technologie kování byla vyvinutá společností Yamaha a zahrnuje zahřívání litých kol a jejich roztočení vysokou rychlostí, zatímco je na ráfky vyvíjen tlak pomocí válečků, aby se zmenšila jejich tloušťka na pouhé 2 mm při současném zachování jejich špičkové pevnosti.“ Dva milimetry, nebudou už průhledné? Když už jsme u podvozku, zmíníme ještě úplně nové odpružení KYB a brzdovou soustavu Nissin vycházející ze superbiku R1 (prý teprve druhá Yamaha s tímto systémem) včetně radiální brzdové pumpy. Hurá!

Kdo umí počítat, rychle mu dojde, že součet uspořených hmotností je sakra větší než ta avizovaná čtyři kila. To proto, že v jiných oblastech taky muselo něco přibýt. Co a kde, to se můžeme jen dohadovat, tak se na to vykašleme a pojďme na to, co vždycky dělalo MT-09 tak přitažlivou. A sice motor. Pořád tříválec, ale po osmi letech s objemem 847 cm3 kompletně přepracovaný – písty, ojnice, vačkové hřídele, kliková skříň, všechno nové. A přitom motor váží o 1,7 kila méně. Vidíte, další úspora, na kterou jsme zapomněli. Jelikož se zdvih zvětšil o 3 mm, došlo k navýšení objemu o 42 kubíků na nových 889 cm3. Ačkoli motor plní pochopitelně tu novou přísnou normu Euro 5, je silnější. A to celkem o dost. Což o to, nárůst výkonu o čtyři kobyly na nových 119 koní při stále stejných 10 000 otáčkách není až takové drámo, jako zvýšení krouťáku. Jeho maximum se zaprvé zvedlo z 87,5 na 93 Nm a zadruhé ho není dosahováno až při 8500, nýbrž již při 7000 otáčkách. Co to bude znamenat pro chování v reálném světě, si každý asi dokáže představit. A to MT-09 nikdy neplatila za slabou motorku, naopak byste jí vždycky tipovali podstatně víc než těch jejích notoricky známých 115 koní. No, na tohle se těšíme.

A nový motor má i méně žrát, dokonce o 9 %, to věru není málo. Má totiž úplně jiné vstřikování. Zaprvé dostal elektronický plyn nový systém APSG (Accelerator Position Sensor Grip) jako superbike R1 a zadruhé se přesunuly vstřikovače z hlavy ke škrticí klapce. Do toho se měnil i airbox, ale tam šlo také o libé zvukové dojmy. Další věc, o níž jsme si nikdy nemysleli, že by na MT-09 měla být vylepšována… V co jsme naopak doufali a Yamaha nás naštěstí nezklamala, je konečně obousměrné rychlořazení, doposud bylo jen nahoru. V převodovce mimochodem jsou o fous „rychlejší“ jednička a dvojka, jiná je řadicí vidlička a upravena byla také antihoppingová spojka na větší krouťák.

A co elektronika, nějaké změny? Samozřejmě, a zásadní! Notoricky známý lichoběžníkový vyosený LCD displej bude vystřídán 3,5“ barevným TFT displejem, na němž se ty běžné údaje (ujeté kilometry, spotřeby apod.) přepínají kolečkem z pravého řídítka a uživatelské módy potom přepínačem z řídítka levého. MT-09 dostává šestiosou inerciální měřicí jednotku IMU, kterou Yamaha dává i do er-jedničky, ovšem tahle je o 50 % menší a o 40 % lehčí. Neustále měří zrychlení v předozadní ose, vertikální ose i ve směru vlevo-vpravo, společně s měřením úhlové rychlosti ve směrech náklonu, otáčení a vybočení stroje, a na základě těchto dat řídicí jednotka motocyklu reguluje práci čtveřice asistentů – klasickou kontrolu trakce TCS, systém kontroly prokluzu SCS (převzato z MotoGP, nechává motorku klouzat), antiwheelie LIF a náklonové ABS. Jezdec si přepíná ze ze tří úrovní nastavení podpory, kde jednička má znamenat mírný zásah všech čtyř asistentů do řízení, dvojka výrazný a režim M má dovolit vlastní nastavení. A k tomu ještě mají být klasicky motorové módy D-mode.

Jak to bude všechno fungovat, to zjistíme až při osobním setkání s novinkou, která by se měla začít prodávat v březnu 2021 ve třech barevných provedeních – modrém Icon Blue, černém Tech Black a šedém s červenými ráfky Storm Fluo. Cenu zatím Yamaha nezveřejnila a nemá smysl o ní ani spekulovat – kdoví, co s kurzem i vůbec situací na trhu udělá koronáč…

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 24 Kč od 8 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz



TOPlist