Nová Aprilia RSV4 a Tuono V4 s komplet novým vzhledem a zase o kus dokonalejší technikou

Je to neuvěřitelné, ale vzhled superbiku Aprilia se od roku 2008 prakticky nezměnil. Samozřejmě přišlo pár drobných úprav, ale ty poznají jen opravdoví znalci. To samé se týká techniky, kde se piluje k dokonalosti pouze po drobnostech. Výraznější změna, kterou v kontextu RSV4 můžeme nazvat dokonce radikální, přichází až teď, po 13 letech. V první řadě to je motor. Euro 5 je neúprosná, ale ve svých výkonech nechce nikdo slevit, takže tu máme navýšení objemu. U verze Factory to je „zanedbatelných“ 22 kubíků, u standardní verze už je to ale necelá stovka. Nově tu máme 1099 cm3, ze kterých se vyklube 217 koní. Logicky došlo i k posílení na straně točivého momentu, ale v jeho případě nemáme ještě přesná čísla. Marketing Piaggio group je totiž řekněme zvláštní. Zatímco ostatní značky se při uvedení nového nebo jenom inovovaného modelu chlubí nekonečným výčtem vychytávek, každé procent posílení rozeberou do detailu, Aprilia je na data skoupá a třeba fotku poskytla jednu ke každému modelu. JEDNU!

Jenže tady brečím na špatném hrobě, tak pojďme radši zpátky k RSV4. Kromě většího objemu dostala také kompletně nový výfuk a lepší je třeba také přívod vzduchu, když díky nové aerodynamice proudí do airboxu pod větším tlakem. Ono vlastně to správné obtékání vzduchu je takovou novou tváří Aprilie. Jak RS 660, tak i RSV4 a obě Tuona vychází vzhledově z poznatků získaných v aerodynamickém tunelu. Nová kapotáž s trojící LED světel s funkcí denního svícení a osvětlování zatáček je tvarově optimalizovaná pro nižší odpor a větší přítlak. Nově jsou její součástí také křidélka, která měl v sérii pouze model Factory. To byly ty velké vytrčené „lopaty“, novinka je má už zabudované uvnitř své dvojité kapoty tak, jako je tomu v případě menší dvouválcové sestry. Jejich hlavním úkolem pak je zlepšení stability ve vysokých rychlostech, zvýšení přítlaku, ale také lepší chlazení motoru a dokonalejší odvod horkého vzduchu od nohou jezdce.

Aby mohla nová kapotáž fungovat také s pilotem na palubě, změnili v Noale celkově ergonomii. Nový je tvar krytu nádrže a také sedlo, Italové si od toho slibují dokonalejší zalehnutí, víc místa na palubě a také přirozenější a pohodlnější jízdní pozici. S hlavou zabořenou za plexi pilot při sledování otáček určitě ocení také nový větší TFT displej, na ten jsem osobně hodně zvědavý, protože doposud všechny motorky Piaggio Group používaly jeden displej pro všechny. Na výsledek si ale ještě počkáme, protože, jak už jsem řekl, existuje jenom jedna fotka z boku…  Ať bude jeho velikost, tvar a barvy jakékoli, bude centrálním ovládacím mozkem vylepšené elektroniky, tím řídícím pak nová šestiosá jednotka Marelli 11MP. Logicky z toho vychází, že kompletní balíček asistentů APRC bude zase chytřejší a dokonalejší, nově také s několikaúrovňovým nastavením motorové brzdy a hned šesticí jízdních režimů. Polovina jich bude vyhrazená pro použití na trati, z nich dva budou plně nastavitelné, na silnici si plně přizpůsobíte jeden a zbylé dva budou předdefinované.

Poslední velké inovace se RSV4 dočkala na podvozku. Opět můžeme mluvit rovnou o revoluci, když tohle skvěle vyvážené šasi dostává úplně novou kyvnou vidlici. Její inspirace GP speciálem RS-GP je jasně patrná, když se její výztuha z horní části přesunula dolů. Ani v jejím případě to ale není jenom o vzhledu, protože je oproti té předchozí lehčí a pevnějši. Celkově by měla přispět ještě k větší stabilitě zadní části stroje při akceleraci. Nová RSV4 bude dostupná jak ve standardním provedení v černé barvě, tak jako lépe vybavená RSV4 Factory. Ta kromě barev Aprilia Black a Lava Red nabídne hlavně kované ráfky, semi-aktivní podvozek Öhlins Smart EC 2.0 a brzdy Brembo Stylema.

Tak a teď odhodíme kapoty a vrhneme se na Tuono V4. To je jako správný drzý chuligán v převlékání oblečků výrazně odvážnější a tohle bude už jeho druhá velká plastická operace. První proběhla pro sezónu 2015, kdy se do jeho útrob nastěhoval motor s objemem 1100 kubíků, tedy přesněji řečeno 1077 cm3. S ním budeme mít tu čest i v příští sezóně, v tomhle případě nejde „Tuňák“ ve šlépějích své okruhové sestry. Jste zklamaní? V tom případě pro vás musí být 175 koní a 121 newtonmetrů v nahaté motorce málo. To jsou totiž hodnoty, kterými se Tuono doteď chlubilo a bude chlubit dál i přes přísnější emisní normu Euro 5. Navíc nám z Itálie posílají slib, že i s novým výfukem zůstane kromě skvělého výkonu také jeho charakteristický zvuk.

Ostatní inovace kopírují ty u kapotovaného čtyřválce, takže tu máme větší displej s chytřejší elektronikou, víc jízdních režimů a novou kyvnou vidlici. Také vzhled se drží nově nastoleného směru, LED světla umí svítit do zatáček, i u Tuona V4 najdeme charakteristickou dvojitou boční kapotáž s přítlačnými křídélky a jízdní pozice by měla být díky jiné nádrži a zadní části prostornější. Pohodlnější pozici by měly zajistit také vyšší řídítka, další komfort zase větší větrný štítek. Také naháč s rozměrnou přední kapotou bude v nabídce ve dvou verzích. Tuono V4 Factory dál bude ostřejší náčiní vybavené semiaktivním podvozkem Öhlins, standardní verze bude orientovaná víc do provozu a třeba i na cestování, se kterým souvisí třeba asymetrické kufry v katalogu příslušenství. U standardního modelu by si měl polepšit také spolujezdec, který by měl dostat rozměrnější sedlo a níže umístěné stupačky.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)