Redesign motocyklu - Yamaha Warrior XV1700

Proto ani mě tento motocykl nenechal chladným, a i já jsem se zamiloval do tohoto fascinujícího stroje. Warriora vlastním už tři roky. Oceňuji především robustnost silného a energií překypujícího vzduchem chlazeného motoru s překrásným žebrováním. Rám je  na svou kategorii velmi lehký, ale přitom pevný a stabilní, s vynikajícími brzdami. Vždy jsem si přál mít čopra s vlastnostmi supersportovního motocyklu - a to je Warrior!
Na tomto motocyklu mi ale stále něco chybělo. Byla to jen maličkost, a přece tak důležitá. Design! Motocykl mých snů byl sice technicky dokonalý, ale design stále jako by volal do světa: „Jsem obyčejný čopr!“ Ale tohle přece není obyčejný chopper. Tohle je motocykl, který uvnitř skrývá směsici high-tech řešení, a tomu by měl odpovídat i design.
Když se rozhodnete měnit tvary, případně konstrukci své motorky, většinou se řídíte podle vlastních subjektivních dojmů, takže se konečná přestavba nemusí líbit všem. Velkou roli samozřejmě hrají i finance, zkušenosti, čas a chuť.
U mě tu největší roli sehrálo to, že šlo zároveň  o mojí bakalářskou práci, takže všechny ostatní faktory musely jít stranou. Motorka byla při koupi v originálním stavu a taková se mi  také líbila, ale vždy jsem měl chuť změnit ty původní kulaté a maximalistické pokusy tehdejších designérů. Nešlo mi ale o to, vytvořit za každou cenu nějaký bláznivý a extravagantní design. Největší důraz jsem kladl na zachování vynikajících jízdních vlastností,  a proto jsem se zaměřil na redesign motocyklu. Vyčistit všechny linie od zbytečných ozdob, odstranit všechno co je navíc, zachovat čistý funkční design. Z toho důvodu jsem přepracoval sání motoru, výfukový systém, nádrž, blinkry, zadní i přední světlo, blatníky, štítek nad předním světlem a klín pod motor. Posunuty byly zadní stupačky, nová jsou zpětná zrcátka a řídítka. Cílem mé práce bylo navrhnout redesign motocyklu tak, aby byl podpořen celkový charakter tohoto biku.
Celý design vychází z mých vlastních zkušeností, a z toho co se mi líbí. Inspiraci k finálnímu řešení mé bakalářské práce jsem hledal všude kolem sebe, ať to byl design jiných  motocyklů, automobilů nebo vzhled některých zástupců z říše hmyzu. Především přední partie připomínají vosu.
Konečný design je navržen tak, aby na pozorovatele působil dojmem, že je motocykl v pohybu i když stojí. Když se díváte na „bojovníka“ musíte mít pocit, že na vás každým okamžikem zaútočí a převálcuje vás.
Protože jde o motocykl určený k běžnému každodennímu provozu, a ne jen k prezentování nepojízdného a nefunkčního designového modelu, nemohl jsem  pustit svou fantazii  úplně z uzdy. Musel jsem se podřídit platným zákonům a díly, jako je osvětlení motocyklu, musely splňovat homologační předpisy.
Vždy když jsem šel po ulici, díval  jsem se kolem sebe, sledoval projíždějící i zaparkované automobily a motocykly. Prohlížel jsem katalogy, časopisy, internet. Hledal jsem díly, které odpovídaly mé designové představě, a přitom splňovaly předpisy. Ano, v těchto případech jsem bohužel nemohl navrhnout své vlastní originální díly, ale musel jsem použít ty, které už vymysleli jiní, ale mají potřebnou homologaci. O to komplikovanější bylo hledání  dílů, které by odpovídaly mé představě, a přitom byly sladěné i jako celek. Všechny ostatní komponenty, jako jsou zadní a přední blatník, klín pod motor a maska nad předním světlometem, jsem vytvořil ze sklolaminátu.
Zásahy do konstrukčních řešení na podvozku motocyklu jsem žádné nedělal. Tím myslím, že jsem neprodlužoval ani nezkracoval rám, neměnil jsem sklon předních tlumičů, nezasahoval jsem ani do zadní tlumící soustavy. Neučinil jsem tak především kvůli tomu, že nastavení od výrobce je natolik vyvážené a spolehlivé, že jakékoliv úpravy by byly zbytečné. Jediné na co Yamaha nemyslela při ergonomických řešeních byl spolujezdec. Stupačky spolujezdce jsou tedy oproti originálu posunuty víc dopředu a dolů, tím jsem dosáhl uvolněnější pozice sezení.

Výfukový systém

První co vás doslova praští přes oči, když uvidíte originálního warriora, je koncovka výfuku. Za takovou rouru by se nemusel stydět ani kamioňák. Svod výfuku od předního válce jsem ponechal původní, svod od zadního válce a koncovku výfuku jsem musel vytvořit. Jeden z největších problémů, se kterými jsem se musel vypořádat, bylo to, že na celý systém odvodu spalin z prostoru válců jsou použity dvoustěnné trubky. Stálo to mnoho úsilí a času, ale celý problém se podařilo vyřešit. Koncovka výfuku je použita ze Suzuki GSX R 600. Po nastartování se z ní line tiché předení motoru, jakmile trochu pootočím plynovou rukojetí , ozve se hromový zvuk dvouválce. Snížení hmotnosti celého systému je jen jednou z výhod mého řešení. Tou další je uložení níže a blíž k vozovce, čímž se mírně posunulo těžiště motocyklu ve prospěch jízdních vlastností. Dalším pozitivem je i to, že takto upravený výfuk mi dovolil posunout stupačky spolujezdce více dopředu a dolu, a to napomáhá příjemnější pozici sezení. Konečnou úpravou bylo omotání svodů termo izolační páskou. Ta izoluje před únikem tepla, napomáhá rovnoměrnému zahříváni potrubí, tím usnadňuje odvod spalin.

Vzduchový systém

V duchu odstranění všech nadbytečných dílů z motocyklu se nesla i úprava vzduchového systému. Na obou stranách motoru byly původně dva plastové kryty  a pod nimi se vlevo ukrývalo benzínové tlakové čidlo, rychlospojka benzinové hadice a dodatečné spalování výfukových plynů. Rychlospojku i dodatečné spalování jsem odstranil a tlakové čidlo přemístil do volného prostoru pod nádrž. Na pravé straně se nacházel kryt vzduchového filtru ve tvaru srdce. Protože je ale hlavní airbox ukryt pod nádrží, odstranil jsem toto obrovské srdce a nahradil jej malou krytkou, která propouští částečné množství vzduchu, a zároveň zakrývá elektroinstalaci. Aby měl motor dostatek vzduchu, vyřezal jsem do nádrže otvory, které přivádí do prostoru pod ní více vzduchu a použil jsem jinou konstrukci vzduchového filtru, která propouští více vzduch. Tím jsem zachoval všechny důležité parametry pro správný chod motoru, a odkryl krásu dvouválce.

Osvětlení

Demontáž se nevyhnula ani kompletnímu osvětlení motocyklu. Přední světlomet, který  má původ v motocyklu Yamaha FZ1N,   svým tvarem přesně odpovídá a dokresluje mou designovou úpravu. Originální blinkry byly odstraněny úplně a vpředu je nahrazují LED diody umístěny ve zpětných zrcátkách, a další jsou součástí palivové nádrže. V zadní části jsou blinkry integrovány do koncového světla, které je také z LED diod.

Řídítka

Řídítka jsou dělená, svařená z nerezových plechů do trojúhelníkového profilu. V návrhu jsem počítal s tím, že do řídítek budou schovány všechny elektrické kabely, lanka a hadičky, které vedou od ovládačů. Bohužel na dokončení tohoto technického řešení nebyl dostatek času, proto je u řídítek zachována pouze designová idea, a všechny ovládací prvky jsou použity původní.

Blatníky

Přední i zadní blatník jsem vytvořil ze sklolaminátu. Z tohoto materiálu je i klín pod motorem a štítek s integrovaným otáčkoměrem, který je umístěn nad světlometem.

Dokončení

Aby bylo dílo dotaženo do konce, následovalo ještě mnoho dalších drobných úprav a změn, dokonce i v elektroinstalaci. Ale problém přestavby je ten, že není nikdy konec. Například řídítka odpovídají mé designové představě, ale stále ještě nejsou dokončena. Abych byl naprosto spokojen, musím do nich schovat všechny drátky a lanka od přepínačů a ovladačů. Také mě stále neopouští myšlenka jednosedadlového motocyklu. Momentálně se nacházím na jednom z konců. Existuje ještě celá řada možností jak pokračovat, přesto vám představím momentální stav.

Závěr

Tento stroj je určen pro vyzdvižení originality a připoutání pozornosti, tak jak mu bylo původně určeno. Už mnohokrát jsem se přesvědčil o tom, že můj redesign tohoto motocyklu zaujme pozornost i lidí, kteří jinak o jednostopé dopravní prostředky nemají vůbec zájem. Všechna designová řešení jdou ruku v ruce s charakterem motocyklu, zvýrazňují a podporují jej.