Motoráj 8/2007 (120 stran)

Motocykly

Motardový grandslam v Sosnové

Aprilia SXV 5.5 vs. Husqvarna SM 450 R vs. Husaberg FS 550 E
Je nová dvouválcová zbraň od Aprilie vážně tak dobrá, jak vypadá, nebo je to jen nafouklá bublina, která splaskne při prvním svezení? A vůbec, je dvouválec rozumnou volbou pro motarda? Vrtalo nám to hlavou tak dlouho, že jediným rozumným vyústěním musela být řežba s konkurencí na trati v Sosnové. A že jsme nehodlali stroje šetřit, o tom svědčí i fakt, že jsme si přizvali echt špičkové střelce z českého mistráku.
Původní plán byl pouze test Aprilie SXV 550. Jenže jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí, a tak slovo dalo slovo a domluvili jsme i Husqvarnu 450 (bohužel větší nebyla k mání) a Husaberga 550 jako důstojné oponenty pro náš srovnávák. Protože není lepší test, než ten, kdy můžeme rozbít víc věcí najednou…, pardon vlastně porovnat s něčím odzkoušeným a dostatečně profláknutým. Ještě by bylo dobré na úvod zmínit, že všechny stroje byly v sériové podobě, a to jak po stránce motorové, tak podvozkové. Jen laděné výfuky jsme tolerovali, protože to prostě k motardům patří.

Zubní vrtačky

Honda CBR 600 RR vs. Yamaha YZF-R6
Tak už je to zase po roce tady… Sedím v čekárně u zubaře na preventivce, kde za dveřma kvílí vysokootáčkovej vercajk mistra s diplomem na sklony k sadismu, a já pociťuju znatelnej studenej pot po celým těle a nutkání odejít a vrátit se, až tam nebude ta zrůda tak ječet. Na druhou stranu si ale vybavuju ještě jednu vzpomínku podstatně lepší, a to na příjemný vejskání z koncovek vejfuků šestek od Hondy a Yamahy, který jedou ve vysokých tónech jako onen mučící nástroj…
Jó to je rázem pohoda při vzpomínkách na něco tak pěkně uječenýho, na rozdíl od lamentující polovičky a vrtačky, hned mám lepší náladu, kterou si slastně vracím do času, kdy jsem svíral s blaženě nejapným úsměvem řídítka testovaných krasavic. Šestky s perfektně řízenou dietou se vodily jedna báseň, a tak je tu společně s Gasem pěkně popíšeme, jak nám pusa narostla.

Yamaha (Night) T max

Citysurfers
Už je tomu mnoho, mnoho let, co dvě znepřátelené rasy bojovaly o své místo pod sluncem. Ta menší a obratnější, skútři se jim říká, vyhrávala souboje v těsných shlucích městských ulic a příměstských aglomerací. Pak tu byla ale ta větší a silnější rasa, té se říká motorky, která kontrolovala rozlehlé a daleké pláně s jezery, přehradami, lesy a horami. Jednoho dne však někde v zemi sepuky a zvýšené seizmické aktivity připravili tajný pokus a zkřížili genom obou ras v jeden. Vznikl tak první kříženec. Ani skútr. Ani motorka. Z obou ras těžil to nejlepší. Sílu, jízdní vlastnosti a rychlost z rasy motorek. Obratnost, praktičnost a jednoduchost z rasy skútrů. Byl tak připraven vládnout městům i volné krajině, do vínku dostal jméno T max a cenovku s dost tučným čárovým kódem. Psal se právě rok 116 ppm (po prvním motocyklu) a nová éra pohybu v jedné stopě začala.

Vpřed do minulosti

Honda VT 750 Shadow Spirit
Jo, to je vono! Konečně něco jinýho než mega hyper brutal cruiser se svou váhou obézního hrocha a zhruba stejnou obratností! Pokud máte rádi elegantní, lehký stavby, který evokujou dobu Easy Rider, máme pro vás dobrou zprávu – už nemusíte nostalgicky listovat v katalozích z minulýho století a zamačkávat slzu dojetí nad ladnejma liniema klasických chopperů, který během posledních pár let jaksi vymizely... všechno je jinak, je tu Honda VT 750 Shadow Spirit.
„Choppera? To je mašina nanic, toho si pořídim až v důchodu.“ Jo, tak tohle a podobný bláboly si můžete přečíst v různejch diskusích na internetu dnes a denně. Většinou tyhle rychlý soudy pocházej od lidí, kteří na ničem podobným nikdy neseděli (ale papouškujou „módní“ názory) nebo naopak od těch, pro který je tou jedinou a správnou motorkou Rossiho speciál. Je jasný, že srovnávat výkonový parametry a jízdní vlastnosti chopperů se supersportem je holej nesmysl, kouzlo těchhle mašin je někde úplně jinde.

Ojetina

Yamaha TT 600 R
Krásné letní dopoledne, vonící grilované klobásky, pivko a atmosféra provoněná benzinem provází zahájení crosscountry v třídě open. Na startu se řadí lehké vzteklé dvoutakty vedle nadrsněných ostrých čtyřtaktů a pomalu se blíží čas zážehu. Než se tak stane, zabublá tichý jednoválec a zpoza zatáčky se vynoří TT600R s naloženým kufrem a bagáží. Maník zastavuje a s omluvou odkazující na zácpu na D1 při cestě z Rumunských Karpat se dodatečně zapisuje, shazuje z motorky expediční záležitosti a rozpálený jednobuch ještě pokrytý nánosem rumunské špíny s výrazem světáka trápí na trati nemohoucí movité majitele zánovních KTM a spol.

Naostřený Helmut

BMW GS 1200 R Wunderlich Jararaca
Podivné označení Jararaca vychází z názvu kitu značky Wunderlich, která na BMW dodala plasty s nečekaně sportovním střihem. Mašina samotná vznikla v rukách kluků z 2B Mota (www.bohemiabike.cz), tahle parta se specializuje na všechno kolem strojů s vrtulí ve znaku a pěkná práce ukazuje, že pár motorek už hoši viděli.
Oranžový Helmut vznikl na přání jednoho jejich dlouholetého zákazníka, který projevil touhu jezdit na bavoráku, který pojede víc než série a každý se za ním otočí.

Techmánie

Udělejte si radost

do velikosti vaší peněženky
Sezona je v plném proudu, jedna akce střídá druhou a my nevíme, kam dřív skočit. Testování, srazy, SBK, MotoGP, různé další závody … a do toho samozřejmě spousta pozvánek na více či méně soukromé akce od vás, našich čtenářů. No a když nechceme nic vynechat, můžeme se přetrhnout a občas by se každému z nás hodil dvojník.:-)
Ale rozhodně si nestěžuju, jen toho času by mohlo být víc, a tak se honem mrknem, co jsme pro vás tentokrát vybrali.

Co jsi za jezdce?

Pěstuješ si pud sebezáchovy nebo jezdíš jak s ďáblem na tandemu…? A minitest.
Jezdit rychle po šišaté silnici znamená počítat s rizikem, že se něco občas podělá. Jenže právě ta rychlost, to nebezpečí, to je to, co nás na tom ježdění nejvíce láká. Je ale hodně důležité nepřekročit hranici, kde disciplinovaná hbitost a plynulost končí a kde začíná lehkomyslná střelba za každou cenu. Někteří jezdci si pěstují pud sebezáchovy, zatímco jiní jezdí jak s ďáblem na tandemu. Kam se řadíš ty? Co jsi za jezdce?
„Ježdění na motorce je příliš nebezpečné.“ Kolikrát jsi tuto větu slyšel od neodborníků, kteří na motorce v životě neseděli a život nás motorkářů pozorují jen z křesla nad magistrálou nebo nanejvýš z eskalátoru při výstupu z metra? Prudí, ale nic o tom nevědí. Kdyby jen věděli, že nejezdíš, přestože je to riskantní, ale že jezdíš právě proto, že je to riskantní, asi těžko by ti to vícekrát řekli. Je nevyvratitelná pravda, že jediné, co za jízdy drží tvou tělesnou schránku, je tvoje umění a sebekázeň na mašině. Je také pravda, že motorkáři jsou v naší společnosti prostě odškrtnuti a jsou takříkajíc lichý. Ale proč nebýt lichý ve vší bezpečnosti?

Házíte machry?

Poradna – Blinkry
Ty doby, kdy se na motorkách mávalo paží, jsou nenávratně pryč, a tak aby fára nemusel vypadat na stroji jak pěkně nametenej motýl, má k dispozici blinkry, co signalizujou, kam že to vlastně míří, aniž by musel máchat rukama v prostoru, jako by odháněl roj včel…
Tak či onak blinkr udává nejen zvolený směr, ale je taky estetickým doplňkem strojovny, kterou krotíš. V základu je většina motorek dodávána a prodávána s megavelkými blinkry, který působěj skoro jak plachty na zachycení větrný energie. Jenže tahle energie je bohužel bez dalšího využití, a tak je možnost motorku zdokonalit i na takovým artiklu, jako jsou zmiňovaný blinkry. Ty se stávaj prvním cílem úprav skoro všech motorkářů od skútristů přes silničáře až po namasírovaný chopperisty a řidiče cruiserů blyštící se chromem a špatně rozpastovanou leštěnkou.

Redakce testuje

Sluneční brýle WileyX
Tentokráte se v rubrice REDAKCE TESTUJE zaměříme na relativně malý doplněk, jehož absence především v letních sluncem zalitých dnech dokáže přivodit nepříjemné chvilky spojené s nepřirozenou křečí v obličeji, podobající se té, kterou mají často ženy, když kousnou do citronu (orgasmus tentokrát vynechme). Znáte to, vracíte se navečer z výletu domů a jedete směrem na západ. Každý, kdo jel delší dobu proti zapadajícímu slunci, mi dá asi za pravdu, že v takových okamžicích člověku vysloveně bodnou sluneční brýle, na které jsme si tentokrát posvítili... sluncem.

Jsem tvoje…

… ojnice
Ojnice je cosi v motoru, co je pro technicky méně zdatné jedince kus spojující kliku a píst. Pro ty technicky více zdatné je to to samé. V angličtině con-rod, neboli connecting-rod právě vystihuje ono spojení. Mrknem se tedy, co má přesně za úkol.
Jedno je jasné, bez ojnice v jakékoliv její podobě by motor neběhal, leda bys jezdil na něčem, co má na štítku Norton F1 rotary, a jak název napovídá, skrývá ve svých útrobách rotační Wankelův motor, který ojnici rozhodně nepotřebuje. Základní funkci tedy máme – ojnice spojuje píst a klikový hřídel.

Sport

Brněnské smažení

3. závod CEC
Po přečtení nadpisu si asi každý z vás poklepe na čelo, jestli se snad do motorkářskýho časáku začne tahat i rubrika pro dámy (např. prima moto-vařečka apod.), či jestli hodlám informovat, jak se autor tohoto článku ve svém volnu sjíždí na nějakým svinstvu. Ani omylem, přátelé. Jen se s vámi chci podělit o zážitky z pohledu přímého účastníka, takže velmi brzy pochopíte, že název zcela vystihuje podstatu toho, čím si všichni jezdci museli tento pekelný den projít.
Pro mne jako člena 4členného týmu DVOUVAL NAKED #199 (Qbi-C, Italjet, JohnyRSV a Danyjel) startujícího v kategorii naked začínal závod v podstatě již v neděli, a to i přes fakt, že samotný race se jel v pondělí. Vyložení materiálu v boxech, příprava a kontrola motorek, nalepení fofrobrázků (čísla), připravení výbavy apod. zabere svůj čas. Potom honem večeře, vdechnutí pivka před spaním a na pokyn našeho head-managera DanaMagny všichni týmoví závodníci povinně na kutě. Jo jo, žádná sranda, tvrdej režim je základ.:-))

A zase byla voda…

Mistrovství republiky v Mostě
Letos to vypadalo, že krom tropů a tání ledovců nás už nic jiného od přírody nečeká, a ouha, je to tady, zase se nám ochladilo, a tak místo toho, aby Afrikáni kupovali kožichy a my si kupovali jen trenýrky, zůstává asi vše při starém. Závodní víkend MČR byl ve svém čtvrté dějství na Mosteckém dromu poznamenán vodním přídělem… Dosti značně mimochodem. Tak co, pánové a dámy, máte rádi vodu? Kdo ne, ten neměl poslední červencovou neděli nedaleko uhelných dolů prakticky co pohledávat.:-)

Evropský sjezd v Mostě

Třetí díl seriálu ME a několik českých pilotů
Je to už snad tradice. Hnedle po prvním prázdninovém týdnu se zase, znova a opakovaně konalo na Mosteckém autodromu mistrovství Evropy. Už třetí díl tohoto seriálu přilákal do ochozů tamních tribun několik tisícovek diváků, kteří měli rozhodně nač koukat. Vždyť na „bednu“ se dalo před závodem počítat hned s několika českými piloty.

Za kopcem a za louží

Závody Moto GP – Sachsenring, Laguna Seca
Přesně tam se totiž závodilo a přesně tam se udály bitvy s pořadovým číslem 10 a 11 o body do tabulky mistrovství světa silničních motocyklů, těsně předtím, než MotoGP nabralo kurz na Brno.
Kousek za našimi hranicemi, příslovečně tedy nazváno „Za kopcem“, se jel závod na Sachsenringu,. 2/3 depa MotoGP si po jeho skončení sborově na povel ulevily výkřikem „Hurá prázdniny“ a všichni od řidičů kamionů, kuchařů přes mechaniky, manažery a jezdce se mohli už někde u vody válet s přítelkyněmi, manželkami a dětmi. Zbývající třetina musela ještě předtím, než nastoupí stejně zaslouženou dovolenou, ještě „Za louži“. Tedy přes oceán do Kalifornie na okruh Laguna Seca. Nadpoloviční většina depa se tedy letos těšila z pár dnů volna navíc, jenže promotér šampionátu je již záhy po vydání předběžného kalendáře ujistil, že ani jim se v roce 2008 už závod v Americe nevyhne.

Aktuálně z Moto GP aneb to byste fakt nevěřili

Zákulisní informace ze světa Moto GP
Člověk by nevěřil, co všechno se děje v motocyklovém sportu v posledních dnech, týdnech a měsících. Pár takových perliček a aktualit jsme pro vás připravili.

Kdo je kdo?

Taková startovní listina Moto GP s drby
Anglické „who is who“, česky tedy „kdo je kdo“ je před brněnským závodem MotoGP již naší stálou chuťovkou. Vezmete „tučný“ nebo méně tučný sponzorský svazek, proložíte ho pikantními drby z osobních životů motocyklových hvězd, chybět samozřejmě nesmí ani nezbytné kořeníčko ze zákulisí týmů a na závěr s tím ještě zatočíte, aby se vše pořádně promíchalo jako na přestupovém jezdeckém kolotoči, a pokrm je hotov. Servírujeme, prosím!

Vodomil

Rozhovor s Chrisem Vermeulenem
Dosavadní závodní kariéra Chrise Vermeulena si v ničem nezadá s pohádkovým příběhem, kterých je v dnešním sportovním světě opravdu málo. Že nevěříte báchorkám? Pokud k vašemu přesvědčení stačí jediné, že budete jen dále číst, tak to udělejte.
Motocyklovým sportem posedlí tátové pak zcela v klídku můžou životní příběh mladíka s pihou ve velikosti australského dolaru na pravé tváři bez jakýchkoliv dalších příkras předčítat i svým synům na dobrou noc. A třebas nebudeme daleko od přirovnání, že si pak každý takový malý motocyklový snílek bude moci na základě tohoto příběhu nechat zdát svůj vlastní sen. Sen o tom, jak se stát jedním z nejlepších a jak vyhrát na úžasné a rychlé motorce rovnou závod mistrovství světa a přitom zdrcujícím způsobem porazit všechny okolo.

Sakra rychlej klokan

Rozhovor s Casey Stonerem
„Casey nevyhrává jenom díky motorce a pneumatikám. Je hodně rychlý, je koncentrovaný a jede opravdu skvěle!“ Abyste nás nekamenovali, ta slova jsme nevyslovili my, ale Valentino Rossi!
My k tomu můžeme ještě přidat to, že na to, jak je Stoner mladý, je to opravdu typ přemýšlivého jezdce. Ducatisti po celé planetě oslavují svou novou hvězdu, kvůli které již od prvního závodu letošní sezony v katarské poušti usedají pravidelně k televizním obrazovkám a již nyní ho korunují na letošního krále nové „zrenovované“ MotoGP. Značka Ducati by titul světových šampionů potřebovala jako koza drbání a „červený“ národ rozesetý po celé planetě jakbysmet. Casey Stoner se však všechny předčasné a pro něj přehnané emoce snaží krotit.

Baby face

Rozhovor s Shinyou Nakanem
Vypadá stále mladě, ale i jemu roky strašně letí. Jeho životní příběh není tanečkem přes tři pekla, ale tanečkem skrze tři tovární angažmá. Shinya Nakano se totiž na sklonku loňské sezony odpoutal z přístavu s názvem Kawasaki a vydal se na dobrodružnou plavbu s týmem Konica Minolta na lodičce značky Honda.
Tvrzení, že starého psa novým kouskům nenaučíš, tedy na dětskou tvářičku vicemistra světa dvěstěpadesátek a vítěze několika závodů MS asi moc aplikovat nelze, protože z jeho příkladu je jasné, že japonský matador se chce naučit něco více a posunout se někam dál. Shinya zakotvil v přístavu, který by podle jeho slov mohl být rozhodujícím na cestě k výsluní MotoGP. Všichni však víme, že to Nakano-san nebude mít nijak jednoduché. Honda má ve svých řadách mistra světa, v Hondě je zjevný i eminentní zájem o to, aby tím dalším byl co nejdříve i Dani Pedrosa. A jak všichni dobře vědí, Honda servíruje svým satelitním týmům jen to, co „musí“.

Nová éra MotoGP, 1. část

Omezení týkající se pneumatik pro MotoGP
Po pěti úspěšných letech doznal se začátkem sezony 2007 šampionát MotoGP spousty podstatných změn v technických pravidlech. Zda to bude ku prospěchu, či spíše k horšímu, lze momentálně posoudit jen těžko. To ukáže až čas. My vás však obeznámíme s tím podstatným, co byste měli vědět.
Zřejmě jste si všimli, že nejčastějším tématem posledních měsíců a týdnů na poli motocyklového sportu, respektive šampionátu třídy MotoGP, je zavedení nových pravidel. Nejspornějším článkem, o němž se funkcionáři domnívali, že bude ku prospěchu, je nové pravidlo o pneumatikách. A podle nás to také dobře udělali, neboť nikoho nezvýhodňuje, avšak nelíbí se to poraženým, kteří na něco takového nebyli zvyklí. Neustálým sledováním tohoto problému začínáme mít pocit, že se kvůli této válce o gumy MotoGP pomalu začíná přibližovat narcistickým efjedničkám, kde se více válčí v zákulisí než na závodní trati. Vzhledem k tomu, že z neznalosti faktů pak vznikají zbytečné nejasnosti, rozhodli jsme se tyto sporné momenty vedoucí k různým diskusím mezi fanoušky částečně eliminovat a prozradit vám trochu detailněji, co byste měli vědět předtím, než první nová osmistovka vykrouží kolečko na brněnském okruhu a než se s někým pustíte znova do vášnivé diskuse. Nebylo by od věci si alespoň část toho zapamatovat do budoucna.

Kolik ledňáčků dostal Lukáš?

Rozhovor s Lukášem Peškem
Netrvalo nám moc dlouho, než jsme pro odlehčení napětí z pomalu utíkajících dnů, hodin, minut a vteřin v očekávání závodu MotoGP na našem území vymysleli způsob, jak vám nabídnout znova trochu netradiční článek. Trocha zábavy přece nikdy nemůže uškodit!
Už od začátku nebylo naším záměrem bavit se s Lukášem Peškem na téma, zda konečně protrhne pomyslnou brněnskou cílovou pásku a na jakém místě to třeba bude. Nebo co dělal v letní pauze, či jak si myslí, že skončí v celkovém hodnocení letošního šampionátu stopětadvacítek. To jsou otázky, jimiž ať se za informační honbou po „senzacích“ trápí a zatěžují žurnalisté z agentur a českých deníků, kteří jezdí na závody velmi sporadicky, avšak hromadně pak všichni do Brna. Stejně se dozví jenom strojově nacvičenou odpověď, která jim nic dalšího bližšího neřekne.

Smutný pohled na superbikové Brno

Jak se dařilo našim a proč bylo smutno?
Nezačínáme kriticky, jenom posmutněle. Viděno českýma očima. A proč? Vždyť bylo nádherné počasí, návštěvnost jak se sluší a patří. A lidi? Ti se určitě pobavili, protože show, kterou jim superbikový šampionát předvedl, přece byla pěkná, ne?
Bez nadsázky či pochlebovaní se to muselo návštěvníkům líbit včetně cen vstupného. A troufneme si vyslovit názor, že příští rok těch hlav, které do Brna na WSBK zamíří, bude znova o pár tisíc více. Už jen kvůli tomu, že MS čtyřtaktních motocyklů dostane trochu „novou vlnku“ v podobě nových řádů a lidé jsou na novinky zvědaví. A nakonec i proto, že to, co na MS Superbiků můžete, se jinde prostě nedá

Brno, Brno, Brno! 20.-22. 7. 2007

WSBK Round 9
Zatímco plebs bez okázalosti zmíral v žáru přírodních tribun za tichého šumu pivních píp a neochotného pobroukávání mrazáků, smažili se VIP na střešní pánvi nad boxy a roztékající se tělesné schránky vtěsnávali do špatně padnoucích oděvů své důležitosti. A mezitím se za ohlušujícího skučení a vytí ocelových ořů míhali po žhavé pekelné dráze pestrobarevní hrdinové jedenadvacátého století. To byl víkend 20.–22. července v Brně, kde se jel devátý závod letošního seriálu WSBK. Kdo přijel, nelitoval. Dostal třikrát úpal, a pokud ještě viděl, viděl Velké Závody. Vzhledem k tomu, že výkony domácích jezdců a týmů jsou zmíněny jinde, zopakujme si stručně, co se v Brně dělo v jednotlivých třídách WSBK.

Hillclimbing – Molln

Závody do vrchu
Prach, řev motorů vytáčených na maximum, nadšení diváků a nad tím vším ční kopec, jehož vrchol se zdá nedosažitelný i pěšky, natož v sedle mašiny. Přesto se každý rok najde dost a dost šílenců, kteří to zkoušejí. Ano, jde o závody do vrchu, takzvaný Hillclimbing.

Speedway info

Grand Prix ČR na Markétě
Co se událo ve světě levých zatáček za poslední měsíc? Mnoho: Poláci se stali mistry světa, Gerd Riss získal další zlato na dlouhé, ale co nás zajímá nejvíc – odjela se Grand Prix České republiky v Praze na Markétě a suverénním vítězem tohoto svátku ploché dráhy se stal lídr průběžného pořadí Dán Nicki Pedersen.

Každý den není posvícení

Kunmadaras, Maďarsko
Závod v maďarském Kunmadarasu uzavírá první polovinu českého mistráku dragsterů a vydala se na něj necelá polovina startovního pole, zejména jezdci třídy modifikovaných strojů a speciály. Sbírat body v hloubi Maďarska na bývalé základně sovětských vojsk s ranvejí jako hrom není totiž zrovna laciná záležitost.
Všechno vypuklo pátečními technickými prohlídkami a pokračovalo se sobotními kvalifikacemi. Na neděli byl plánován hlavní závod, ale vzhledem k neuvěřitelně větrnému počasí bylo jedno kolo ze soboty přesunuto na druhý den dopoledne. V systému časově omezených kvalifikací, unikátní záležitost, kterou na žádných jiných závodech neuvidíte, jezdci hoblovali spojkové lamely a pneumatiky svých strojů, co to šlo. Super systém pro sériové třídy, ovšem neaplikovatelný pro speciálně upravené biky. Žádný dragster naladěný na maximální výkon nedokáže bez následků odjet dvě jízdy bezprostředně za sebou.

Retro

Nürburgring

Historie okruhu
Někteří jej obdivují, pro jiné je to „zelené peklo“. To klišé je známé: jedni ho milují, ostatní ho nenávidí. Je pokládán za nejhezčí, zcela oprávněně, ale i jednu z nejvíce nebezpečných závodních tratí na světě. Kdo alespoň jednou projel celý okruh přes „liščí díru“ nebo „karusel“, ví, co je tím myšleno. A protože v letošním roce slaví osmdesáté narozeniny, budeme si o něm vyprávět tak, jak šla léta.
Celá historie začala na počátku dvacátého století, zhruba o dvacet let dříve, než byla stavba Nürburgringu zahájena. V roce 1907 se německý císař Wilhelm II, nadšenec, který brzy pochopil důležitost motoristických závodů, rozhodl organizovat vlastní závod, který dostal název Kaiser-Preis-Rennen, v tomto roce se jel na stejné trati jako závod o Gordon-Bennettův pohár v roce 1904.

Freddie Spencer

Další z pánů jezdců
Snad žádný jiný jezdec neměl tak doslova raketový vstup do mistrovství světa jako „Fast Freddie“. V tisku se o něm hovořilo jako o mimozemšťanovi. Bohužel také nikdo z jiných jezdců neměl tak rychlý ústup ze slávy jako on.
Spencer se narodil 20. prosince 1961 v Shreveportu ve státě Louisiana, kde měli jeho rodiče malou drogerii. Jeho otec ho odmalička podporoval v lásce k motocyklům, jeho matka dokonce působila na závodech jako časoměřička. Tak nebylo divu, že už ve čtyřech letech začal jezdit na motocyklu. V pěti letech už závodil v závodě TT Scrambler dirt-track v Dallasu ve státě Texas. V jedenácti letech měl na kontě deset vítězných mistrovských závodů short-track a dirt-track.

Lambretta

Historie továrny
Je-li možno nějaké motorové vozidlo označit jako typicky italské, může toto označení patřit jenom skútrům. Objevily se po skončení druhé světové války a zasloužily se o motorizaci poválečné Itálie. Jejich výroba rostla, nejznámějšími a největšími výrobci byly koncerny Piaggio známý skútry Vespa a Innocenti, který vyráběl skútry Lambretta.
Zakladatel Ferdinando Innocenti se narodil v Pescii 1. září 1891. Jeho otec Dante Innocenti, kovář, se brzy přestěhoval do městečka Grosseto, kde si otevřel prodejnu železářského zboží na Via Galilei, ale přitom stále pracoval jako kovář. O několik let později otevřel svůj druhý podnik na Corso Carducci.

Cestománie

Slavkovský les

Tip na výlet
Tak už mě zase ukecali na tip na vejlet. Tentokrát jsem vyrazil k západu, tam jsme dlouho nebyli. Za Karlovými Vary se směrem k Mariánským Lázním nenápadně objevují kopce s nadmořskou výškou okolo osmi set metrů a vzhledem k velice řídkému osídlení lákají k romantické vyjížďce do kraje, který moc turistů zatím neobjevilo.
Já na něj narazil na služební cestě, kdy jsem si „po endurácku“ krátil cestu ze Sokolova do Stodu tou nejkratší možnou.

Kam s mašinou za jídlem?

Pizzerie Bernard, Horní Slavkov
Dnešní hospodu jsem vybral tak, abyste si na vejletíku podle Tipu mohli taky někde nacpat bachor. Vybrána byla čistě náhodně, akorát jsme jeli kolem a měli jsme hlad. Samozřejmě možnost posedět venku a čučet na mašinu byla důležitým kritériem. Nachází se v obci Horní Slavkov, přímo u silnice č. 209 z Lokte do Krásna.

Pozdně letní italské Alpy trochu jinak

aneb z jedný strany Alpíny, z druhý padají miny, cestopis, část II.
V prvním díle našeho cestopisu jsme projeli několik sedel na italské straně Alp, zvědavě zhlédli pár pevností z první světové války, řezali asfalt i si užívali na šotolinových silničkách. Navštívili jsme opuštěnou vojenskou základnu z období studené války vysoko v horách. S vámi, čtenáři, jsme se rozloučili před zdmi staré dělostřelecké pevnosti Campolongo, která se nám na jednu noc stala tábořištěm... Redakce
Aktuality
Shop
Komiks
Automix

Titulka časopisu Motoráj 8/2007

V prodeji od 15.7.2007

Cena:

60,50 Kč (100,- Sk)

Předplatné:

půlroční: 330,- Kč

roční: 615,- Kč

možno objednat na emailu: asistent@motoraj.cz

Více informací: www.motoraj.cz