A zase ten Wales

Původně jsem chtěl psát obsáhlý cestopis o naší opětovné cestě do Walesu. Bohužel pod tíhou seběhnuvších se okolností se mi značná část cesty prostě vykouřila z hlavy. K tomu ale později.

            Jako termín jsme si zvolili 22.6. – 25.6. Vyrážím v 7:30 ráno, protože na sraz v Hinckley to je tři a půl hodiny cesty a mám tam být v 11:30am. Z Dewsbury jedu směr Migley a odtud do Peak District postupně přes Penistone, Banford, Hathersage, Grindleford, Hassop, Ashford in the Watter, Monyash a Newhaven dále na jih. Peak District je vážně pěkný, občas tam jezdím, ale silnice jako takové se mi moc nelíbí, samý horizont, ostré zatáčky, silnice s (podle mě) nekvalitním povrchem a navíc velice často hodně úzké. Člověk se musí držet na hlavních trasách. U Ashbourne nechávám konečně Peak za sebou. Další část cesty mne vede po A515 přes Sudbury k Burton upon Trent. Následně na Maesham a rovnou do Hinckley do Triumph Factory.

            Přijíždím s předstihem a tak se jdu občerstvit a čekám na Martina. Se zpožděním 10 minut mi Martin volá, kde jsem. Následně zjistíme, že dojel na špatné místo srazu, až na náš druhý bod cesty. A tak než dorazí sem, jdu si prohlídnout museum. Vstup do musea je zdarma, platí se pouze za cca 2,5 hodinovou prohlídku továrny s výkladem. Museum se dá v pohodě projít za 30 minut, teda pokud to vše nestudujete do detailu. A rozhodně to stojí za návštěvu.

Chvíli po té mi volá Martin, že to položil. A přesně to je okamžik, kdy zapomínám celou cestu sem a vlastně i příčina, proč si nepamatuju část cest následujících. Martin mi posílá souřadnice a já vyrážím za ním. Je asi 20 minut cesty od našeho dalšího bodu výletu, to pro mne znamená přibližně 40 minut jízdy.

Takže od Triumph Factory vyjíždím směrem na Fosse Way a hledám. Na Martina narazím na kruhovém objezdu u staveniště, sklouzl se po směsi vody a prachu. Naštěstí mu skoro nic není, krom odřeného předloktí a motorka vypadá taky v pořádku. Teda až na rozbité sklíčko blinkru a sedřené stupačky. Rozhodneme se to zkusit a pokračovat do města Southam, kde uvidíme co a jak dál. Zároveň se stavujeme na oběd v místní hospodě Crown Inn a oba si dáváme Scampi and Chips s colou za £16.50. Rozhodně můžu pouze nedoporučit. Kvalita absolutně neodpovídala ceně.

            Další a dnešní poslední zastávka je British Motor Museum. Je vzdálené jen 15 minut cesty od Southamu. Lístky je lepší si zabookovat dopředu a vyjdou na  £14.50 za dospělého člověka. My máme na prohlídku hodinu. Stihnout to lze, ovšem určitě by nebyl problém strávit zde mnohem více času. Třeba jen na úchvatný Jaguar XJ220 by se dalo koukat hodně dlouho.

           

Z British Motor Musea už nás čeká pouze přejez na ubytování v Holiday Inn ve Welcome Break Warwick Northbound. Zabere nám to necelých 10 minut, je to totiž pouze 4 míle daleko. Cena přes booking.com nás vyšla na  £40.99. Snídani si lze zakoupit na místě za  £7.95, večeře ovšem neposkytují. Tu řešíme v místním fast foodu nudlemi za  £7.99 i s pitím. Mnohem lepší volba než byl oběd. Až na trochu menší postele a velké horko na pokoji bylo ubytování fine. Tím spíš, pokud vezmu v úvahu cenu.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE