Mototrip No. IV: Slovensko 2016

Plány z loňského srpna padly pod stůl, jako špatně napíchnutý hranolek na vidličku, a tak bylo téměř jasné, že letos nastane jednostopá abstinence. Nový stroj, tiše trpící zimu v garáži, nedočkavě vyhlížel počátek sezony, a já jsem jen zoufale sledoval rychle se střídající listy mého kalendáře. Pak přišlo jaro a s ním i zlom. Rozhodl jsem se, že utnu tu dobu nejistoty, a smířil jsem se s tím, že na to budu letos sám. Vždyť to má i své výhody... A tak byla sezóna zachráněna!

Kapitoly článku

Trochu omáčky na začátek aneb Naštěstí to Rumunsko nevyšlo

Letos mělo být vše úplně jinak. Ještě v srpnu 2015, kdy jsme se vrátili z prvního slovenského tripu, plni odhodlání a euforie z cestování, padlo rozhodnutí, že si příští rok střihnem Rumunsko. Zde se opět vzbudil můj skepticismus, avšak byl jsem přehlasován názorem "jiné země nejsou tak zajímavé". S tímto plánem jsem tedy počítal až do Vánoc, kdy jsem přerušil komunikační odmlku našeho týmu návrhem, že bychom mohli pomalu začít plánovat alespoň termín a cíl trasy. Tím jsem spustil lavinu výmluv - jeden "spíš nepojede" a "vlastně to byl celé můj nápad" a druhý dokonce prodal motorku. Koneckonců, udělal dobře, na dváce by zas jenom zdržoval... Nemá cenu se někoho doprošovat, vyrazím sám - když to zvládne spousta jiných, proč ne já. A tak jsem s příchodem nového roku začal uvažovat nad plánem B.

První nápad, a možná i nejlepší, byl vyrazit do Chorvatska, k moři. Rakousko bych odbyl po dálnici, stejně jako za starých časů, kdy jsem ji jako malý prospal na zadním sedadle našeho kombíku cestou na dovolenou. Tento plán však nezůstal jediný den beze změny. Jednak bych nemohl na moto spát jako v kombíku, ale hlavně nebyl nikdo, kdo by řekl "jo, to je super, neměň to". Prostě mi to nedalo spát a začal jsem vymýšlet jiné varianty - Černá Hora, Albánie, pak celý Balkán, potom i Itálie... Zkrátka jsem prstem ošoupal skoro celou mapu Evropy a ve finále jsem došel k závěru, že vůbec nevím kam!

Když přišel čas obrátit list kalendáře na květen, s vyobrazenou Kawou H2R, ozval se ten druhý z naší party - prý sežene stroj a pojede. Moc jsem mu nevěřil, ale slíbil jsem, že počkám do července. Později jsem věděl, že se tak už nikdy nerozhodnu. Začali jsme tedy společně vytvářet trasu. Konečná verze vedla přes Rakousko do Chorvatska, následovala Bosna a Hercegovina, Černá Hora a nakonec Albánie. Zpáteční cesta po západním pobřeží Balkánu do Puly a odtud domů. Plán to byl pěkný, ještě teď se mi líbí. Škoda jen, že v polovině července mi došla trpělivost, protože stále neměl na čem jet, a tak, hněv na něj a sebe samotného ve mně vyvolal takovou nechuť, že jsem vše zavrhl a zvolil opět Slovensko. A hotovo!

Na počátku srpna, již klidný a smířený s osudem, jsem zde na fóru nabízel spoluúčast případných zájemců. Podařilo se mi naverbovat dva dobrovolníky. Dohodli jsme datum, plán trasy a ostatní okolo. Zajímavostí je, že ve čtvrtek před tripem jsem jel s tím, kterému jsem slíbil počkat do července, pro Hondu CB500. Nakonec stejně nejel... V neděli v podvečer, tedy den před odjezdem, jsem usoudil, že bych mohl začít balit. Zabralo mi to poměrně dost času. Ve dvě ráno, onoho pondělí, jsem s absencí večeře hrdě odcházel od garáže s hlasitým kručením v žaludku a pocitem dobře, byť pozdě vykonané práce. Tak třeba mi nic neupadne...

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (38x):
Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist