Transylvania 2021

1. Přelet do Rumunska

Loni nám to kvůli Covidu nevyšlo, takže plán na letošek byl jasný, navštívit konečně české vesnice v Rumunsku. A jelikož se nám velice osvědčila cesta vlakem do Košic, hned po zimě sledujeme aktuální dění Covidové a informace, kdy poprvé spustí autovlak. Nicméně koncem května je jasno, že vlak nebude, proto trochu poupravíme plány a v pátek 11. června vyrážíme.

11.6.2021 je pátek a z důvodu dovolených se rozdělujeme na dvě tlupy, jedna vyráží ve 12:00 od benzínky z Hrdlořez, druhá o tři hodinky později. Na první noc máme dohodnuté ubytování v hotelu Mádl ve Velkých Bílovicích, jelikož nikdo z nás nemá rád "dálnici" D1, jedeme přes Hradec Králové, skupina č.1 se zastavuje u Thórova kladiva, Vendolí

a s pár dalšími zastávkami dorážíme k Mádlovi, 311 km, dáme si večeři, vínečko a doráží zbytek. Kupujeme dálničku do Maďarska, vyplňujeme covid formuláře pro vstup do Rumunska (pouze v tištěné formě) a užíváme večera. 
 

12.6.2021 Nejrychlejší cestou do Rumunska - z Velkých Bílovic na dálnici a po ní to mažeme cca 700 km až do Rumunska, do městečka Sebes, vesnička Capalna. Necelých 800 km ubíhá v pohodě, na hranicích vše bez problémů, Slovensko, Maďarsko ani nezaregistrujeme, do Rumunska je dost dlouhá fronta, protáhneme se mezi auty a tady chtějí pouze doklady. Kolem jedné hodiny hledáme ubytování a záhy zamlouváme. Toto se nám osvědčilo už na dřívějších cestách a Booking funguje bez problémů, večer dorážíme, dáváme večeři, pálenku (omlouvám se, ale hnusnou) jako present od majitele, pokecáme s kolegy z Čech...

 

2. Rumunsko

13.6.2021 Neděle nás vítá deštivým počasím, dáme snídani a vedeme debatu, zda nepromoky, nebo ne. No, nejsme přeci z cukru, vyrážíme na cestu z cílem zkusit první off a dorazit do Svaté Heleny. Zhruba po půl hoďce první zastávka a ...

No jo, prší celkem dost a klesá i teplota. Bereme nepromoky a pokračujeme Transalpinou na Petrosani, dojedeme až na konec asfaltové cesty ke kempu a rozdělujeme se. Vladik, který měl s touto cestou již čest o ní v dešti nechtěl ani slyšet, namítal jsem, že už neprší, ale nedal si říct. Pokračujeme: Bedřa, Bubu, Miruna, Marťas a Tuleň k jezeru Iovanu, odpadlíci Vladik, Jumbo a Vlčák se vrací na Petrosani a směřují na Targu Jiu a Orsova. Nutno podotknout, že cesta DN66A, zvláště po dešti je   pro velká endura dost velká výzva, zvládáme to s dvěma škrábanci na válejících se bramborách celkem v pohodě, o vodě všude se nelze bavit, ale je jí moc. Jezero musí být krásné, ale moc na něj z cesty není vidět. 

Po šotolině projedeme Baile Herculane a čekáme na kluky na benzínce v Orsove. Dál už pokračujeme společně, zastavujeme na gáblik u Decebaluse a pak už jen krásnou cestou kolem Dunaje, pozor, krásný asfalt, nádherný výhled... nedá se jet podle předpisů... předjíždíme pár dalších Čechů, až narazíme na hlídku s radarem... ubírám plyn a koukám co bude. Policista se směje a ukazuje mi, ať přidám...neskutečné. Už jen odbočka do kopce do Svaté Heleny a za chvilku jsme u hospody a zdraví nás další Češi. 360 km všemi možnými i nemožnými terény, to samé platí i o počasí. Poptáme se na ubytování, pak zjistí hospodský, že nemáme nic zamluvené, zvedne telefon a už si pro nás jde usměvavá paní Márie se sousedkou.  Ubytování, večeře, snídaně - moc příjemné posezení, samozřejmě a opět s domácí pálenkou.

 

14.6.2021 Dále bylo v plánu pokračovat přes Srbsko na Bosnu a Hercegovinu, ale situace ohledně Covidu není pro přechod hranic bezpečná, proto měníme plány. Dnes si užijeme off kolem Svaté Heleny a přesuneme se zpět na Transalpinu, počasí nám už zase přeje, cesty jsou dobré, dáváme bezmála 300 km a ubytováváme se v krásném penzionu s bazénkem Valea Magurii, Novaci.

 15.6.2021  Odlehčujeme motorky a valíme si užít Transalpiny, bohužel musíme až zpět do Capalne, kde jsem zapomněl občanku u pana domácího. Večer jsme se tam snažili za pomoci překladače v telefonu si o ní říct, bohužel pan domácí asi neuměl Rumunsky ani číst a s přibývajícím alkoholem my mluvit i česky, až jsme na nějakou občanku zapomněli všichni  :) Ještě že ve Svaté Heleně mi tam zavolala paní Mária a vše dohodnula, protože nevím jak by se to na místě povedlo nám. Dnes je opět krásně, silnice téměř prázdné, na vrchol je zákaz vjezdu, ale dělníci nám ukazují ať klidně pokračujeme. Tady teplota klesá až k šesti stupňům a cestou zpět nás přepadne mlha, která by se dala snad opravdu krájet. Takže prolítneme Transalpinu tam i zpět a vracíme se do ubytování, cca 240 km krásných i náročných.

16.6.2021  Opouštíme vynikající ubytování i majitele ve Valea Magurii a přes Curtea de Arges směřujeme na Transfagaraš. Na benzince pokecáme se skupinou Čechů, kteří jeli prvním autovlakem Praha - Košice, vypraveným po Covidové pauze (jel v neděli 13.6.), tvrdí nám že je Fagaraš neprůjezdný. No co dělat, stejně to zkusíme. No a ikdyž jsme neprojeli, zážitek to byl neskutečný! Před přehradou Lacul Vidraru, kousek za Dráculovým hradem potkáváme u cesty medvěda. Kouká na nás a lidi z projíždějících aut ho krmí.

Cestou dál potkáváme ještě samici s dvěma mladýma, opět úplně v pohodě, žádný strach. Dáme oběd a dorazíme k závoře a opravdu se musíme vrátit...no, aspoň si dáme medvědy ještě jednou. 300 km až do Casa Colt De Rai v Brezoi, se zážitkem, na který jen tak nezapomenu.

17.6.2021 Dnes dáme spojovačku mezi Fagarašem a Alpinou, nádherná příroda, krásné cesty. Naposled trochu off před jezerem Lacur Vidra Lotru, obkroužíme horu Manileasa Mare, cesta je to příjemná, vesměs pořád kolem říčky Lotru. 

Opět projedeme Petrosani a zamíříme na severozápad Hateg, Caransebes, Lugoj. Dohodneme se na ubytování, každý chtěl někam do Maďarska do lázní, Vybíráme hned za hranicemi, Gyula, apartmán Hidfo. 460 km s posledním offem, po příjezdu skočíme na večeři, popijeme. Lázně dáme ráno.

3. Zpátky do Čech

18.6.2021 Vstáváme do krásného rána a jdeme si léčit bolavá těla do lázní Gyulai Varfurdo. Je to tu super a tělo už to potřebovalo. Při vstupu po nás chtěli covid formulář v tištěné formě, my měli jen v telefonu, tak jsme se otočili a šli zpátky, když na nás zavolal asi vedoucí, ať to necháme být, že přimhouří oči. Tři hoďky v bazénech zakončené hnědou horkou koupelí, paráda.

Pak už jen zpátky do sedla a přejezd do Čech. Není čas na hrdinství, bereme dálnici a valíme. Chudák Jumbo, který nemá tempomat...500 km, pár zastávek a odpoledne jsme na Moravě u Mádla. Dáváme večeři a slavíme návrat bez újmy na zdraví či vybavení.

                   Sedm statečných: Miras Bubu27, Miruna, Jumbo, Vladik, Bedřa, Vlčák, Marťas,                     Tuleň už byl v tuto dobu v pořádku doma

19.6.2021 Cesta domů do Mladé Boleslavi na Radouč, se nesla ve znamení požáru kamionu na D1 a zacpanými objízdnými trasami. No ještě že máme motorky a nemusí se nikde stát. 300 km na závěr výpravy. 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE