Tour de Romania - červen 2012

2.6.2012 - odjezd
Sraz byl dohodnutý na 4.hodinu ranní. "foto" Některým z nás se to sice zdálo dost brzy, ale jelikož jsme měli v plánu dorazit do Rumunska na jeden zátah, nikdo nebrblal. Míra nás jel vyprovodit k Brnu, aby aspoň nasál tu cestovní atmosféru, když už nemohl jet s námi.  Už od Bratislavy nás (s malými přestávkami) vytrvale provázel déšť. Asi v 9,30 jsme i přes nepřízeň počasí stáli na maďarských hranicích, kde jsme koupili desetidenní dálniční známku za 6,5 éček "foto" . Zastavili jsme v Budapešti „na okuk“ a focení  centra "foto" , hlavní třídy "foto" a na univerzitě v Debrecenu, kde jsme odlovili "top keš"(dnes už čtvrtou :o) a prohlídli si moc pěkný park. "foto".
Přechod hranice mezi Maďarskem a Rumunskem jsme zmákli přibližně v 19:30. (foto) Začínala být pěkna zima, ale aspoň přeháňky ustaly. Zbývalo nám přibližně 130 kilásků do cíle, což se nám zdálo jako pohodička, takže jsme v klidu dali kafčo a trochu se protáhli. To jsme však ještě netušili, že závěrečná etapa naší dnešní štreky se bude klikatit hustými tmavými lesy a cesta (o asfaltce většinou nemohla být řeč) bude plná děr. Čekali jsme už jenom na to, kdy nám cestu zkříží medvěd. Ze tmy se k našemu obrovskýmu překvapení nevynořilo žádný zvíře, ale chlap, do půl těla svlečenej a očividně vydatně posilněnej z flašky, kterou třímal v pravačce. Šel proti nám s rozpřaženýma rukama - v tu chvíli mi to připomnělo dětskou hru "Rybičky, rybičky, lovte se!". Naštěstí nikoho "neulovil" a všichni jsme ho úspěšně minuli. Náš elán byl ale ten tam a únava se nepříjemně hlásila. Byla jedna hodina po půlnoci a my jsme ještě nebyli na místě. Po další půlhodince jízdy se konečně les rozestoupil a my vjeli do vesnice Remeti, kde nás čekal Ivánek a naše první skvělý zázemí. Až na místě nám došlo, že je tam vlastně o hodinu víc a my dorazili ne o půl druhý, ale o půl třetí ráno. Přesto jsme před padnutím do připravených poslelí dali s Ivánkem  ještě pivko. 
(Najeli jsme 946km, průměrnou rychlostí 69,05km/hod.)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.6. neděle – 2.den

Z pohodlných pelechů jsme se zvedli až kolem desátý. Rychle jsme zhltli připravenou snídani. Všichni už byli svátečně oblečení a vyráželi na pravoslavnou mši do zdejšího kostela. Tam se (jako za dávných dob i u nás) sešla celá vesnice. Rádi jsme přijali pozvání a šli se mrknout taky. Byl to pro nás fakt hodně silnej zážitek a jelikož je Remeti jen kousíček od Ukrajiny, celkem jsme i rozuměli.
Pravoslavná mše - muži na „balkónech“ a ženy v přízemí. "foto"  
video z pravoslavné mše v Remeti:

 Pak nás vzal Ivánek do auta (jelikož jsme "požili") a dělal nám průvodce po okolí. Navštívili jsme s ním:
-MEMORIAL - bývalé vězení a památník věnovaný obětem a odpůrcům komunismu v Sighetu Marmatiei. "foto" 
-SATULUI v Sighetu Marmatiei – skanzen lidové architektury a muzem vesnice   severorumunské oblasti Bukovina. "foto"
-SAPANTA - dřevěný klášter a kostelík, údajně nejvyšší dřevěný v Evropě. "foto"
-SAPANTA - veselý hřbitov, téměř povinná zastávka každého cestovatele směřujícího do této oblasti."foto"

Po návratu jsme ochutnali rumunský národní dobroty z kuchyně manželky našeho hostitele Iliany:
SARMALE, což je mleté maso s rýží zabalené v zelném listu s omáčkou a bílým chlebem a MICI - "masové závitky" na grilu.
I když jsme ten den nenajeli na mašinách vůbec nic a autem jen 43km, bylo to super. Večer jsme se zúčastnili oslavy Ilianiných narozenin, pobyli a popili s celou Ivánkovou rozvětvenou rodinou a hurá zpátky do peřin.

V případě zájmu Vás Ivánek a Iliena rádi ubytují. Oba mluví česky a CZ tel.na Ivánka je  +420776272050.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4.6. pondělí – 3.den (v Rumunsku státní svátek)

Ráno jsme se sbalili, rozloučili a asi v 9:00 jsme razili dál. Nejdříve jsme si projeli oblast okolo Vesnice Mara s mnoha vyřezávanými bránami a domky typickými pro severní část Rumunska. →"foto"  
Potom jsme se vydali do krásnýho  dřevěnýho kláštera Monastery Barsana, kde právě ten den, shodou okolností, probíhali slavnosti. V klášterním areálu právě končil obřad a tak jsme měli možnost zachytit pár vyfešákovaných lidiček v tradičních krojích. "foto"
video Monastery Barsana:

Na silnici, (spíš "nesilnici")  DJ185 z Barsany nás čekal nezapomenutelný zážitek, který nám tato cesta přinesla. Silnice je na mapě bíle značená běžná silnice a v garminu se taky tváří jako že pohoda. Opak byl pravdou. Navíc, jelikož v minulých dnech pořád pršelo, o bahno na týhle nezpevněný polňačce rozhodně nebyla nouze. Konečně nějaká enduro vložka a naše 1.hajnutí do blátíčka… :o) → "foto"
video cestou, necestou po DJ185 z Barsany:


Následovala návštěva Viseu de Sus, kde je stále fungující dřevorubecká úzkokolejka. Úzkokolejný vláček ten den ale nejezdil. Podle turistickýho průvodce každý ráno vláček vyjíždí s dělníky a turisty nahoru do hor, ale dle "místního šetření" tomu už tak dávno není a jezdí jen každej čtvrtek.... Suma, sumárum - nic moc zajímavýho (kromě parní lokomotivy) tu není. Jak už to občas na světě chodí - "mnoho povyku pro nic".→ "foto"

Další připravenej bodík poblíž byl moto-výlet nahoru do lomu Padure po DJ189 u Peisaj. Hezký místo s nádhernou vyhlídkou. Poi jsem zachytil na stránkách Motoroute.cz,  moc se nám líbil a díky za něj. Z lomu se otevírá překrásná vyhlídka na okolní pohoří. Přikládám několik fotek, video je jen krátký z odjezdu odtud.
Teda řeknu ti, Homolko, .... to ale byly panoramata. →"foto"
video z odjezdu z lomu Padure po DJ189:


Silnice č.18 v Rumunsku je pěkně děravá... 
Jak pravil Holanďan, se kterým jsme diskutovali ve Viseu de Sus, tahle cesta je opravdu very, very, very, very, very bad. On to však dal s karavanem, takže pokud rádi točíte volantem nebo řidítkama, tak „no problem“ :o).
Video ze silnice č.18 v Rumunsku:
Nadcházející noc jsme přespali ve městě SADOVA ve ****hotýlku Dor de munte. Cena 50 lei/osobu/noc (300,-Kč) .Super luxusní ubytování za rozumný "kačky" a moc hezká zahrada. Rozhodně doporučujeme. →"foto"   
Já jsem si tohle místo bohužel moc neužil. Odpoledne jsem se totiž nechal ukecat od obsluhy jednoho občerstvení na čerpačce OMV a zdlábnul pochybnej hamburger, takže jediný, co jsem si v hotýlku opravdu podrobně prohlídnul bylo sociální zařízení.
Najeto 270km, Ø 43,17km/h.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5.6. úterý – 4.den

Snídaně v hotýlku byla výborná  (cca za 17 lei na osobu). I když jsem ještě nebyl úplně "ready", vyrazili jsme dál. Cílem byl dnes klášter VORONET - významná kulturní památka (nazývaná taky "rumunskou sixtinskou kaplí"). →"foto" Pěkný místo, jenom kdyby na nás už konečně někdo přestal zeshora lejt tu vodu! Vůbec to nevypadalo na zlepšení, tak jsme se i v dešti přesouvali pomalu dál. Po cestě jsme se stavili na menší nákup v Targu Neamt→foto: 
Nakonec jsme se ubytovali v chatce v oblasti BICAZU u jezera Lacul Izvorul Muntelui.→"foto" Bylo dost brzy na zalehnutí, takže jsme se rozhodli dát ještě menší vyjížďku po okolí a celý jezero objet. Po několika kiláčcích jsme se při pohledu na tmavě šedý nebe raději otočili a vrátili se zpátky. Ukázalo se, že to nebyl vůbec špatnej nápad. Sotva jsme zakryli mašiny, zvedl se vítr, začalo slušně lejt a přidali se i kroupy (podle Péti jak "medicimbály" :o). Nedalo se nic jinýho dělat - zůstali jsme už v chatce a plánovali další cestu.
video od jezera Lacul Izvorul:

Tento den najeto 202 km.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6.6. středa – 5.den

Ráno jsme sice vstali hodně brzy, ale s odjezdem to tak horký nebylo. Ne, že by nám tolik vadil déšť (na ten už jsme si tak nějak zvykli), ale tentokrát si místní záchody "oblíbila" Danča. Docela jsme ji litovali. Musela chodit (spíš běhat :o) asi sto metrů od chatky a o jakýmkoliv komfortu na onom místě nemohla být řeč. Nadopovali jsme ji pilulkama a nechali jí ještě trošku prospat. My zatím vyrazili na průzkum okolí. Dole na recepci jsme se dozvěděli, že nedaleko odtud včerejší slejvák zapříčinil povodně. Asi v 11:30, když se Danča dala (v rámci možností) dohromady, jsme vyrazili dál. Čekala nás BICAZSKÁ SOUTĚSKA nebo-li Cheile Bicazului (bohužel stále za deště). →"foto" Skály nad silnicí jsou tu místy až 300m vysoký - úchvatný místo, který vřele doporučujem. Dalším bodem, který jsme chtěli navštívit, byl VULCANIC RACOS, kde mají bejt krásný sopečný krátery.→"foto" Do cesty se nám však postavili: nedostatek času, nepřízeň počasí a zával kamení na přístupový cestě. Strýček Garmin nás ještě ke všemu navigoval po levým břehu po deštích rozvodněný řeky, ale sopečný krátery byly na břehu pravým. O mostu jsme si mohli v týhle pustině nechat jenom zdát. A tak jsme tohle místo asi 6 kiláků před cílem s těžkým srdcem vzdali. Tak snad někdy příště… (bylo to jediný "naše Top místo", který jsme byli nucený vynechat). Zhruba ve 21:30 jsme konečně dorazili do BRASOVA. Zabydleli jsme se v pokoji malýho útulnýho penzionku blízko centra. Cena víc než příznivá - 180,-lei pro 4 osoby.
(45,-lei/osoba/noc + 20,-lei/osoba snídaně (něco přes 300,-Kč i se snídaní / 1os).
video z průjezdu BICAZSKOU SOUTĚSKOU:


video z cesty na VULCANIC RACOS:


- město BRASOV. →"foto"
Pár fotek pořízených na cestě toho dne→ "foto"
Tento den jsme najeli 263km , Ø 53,69km/h.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE