Rumunsko 2022
Text: Gamiro | Zveřejněno: 9.10.2022 | Zobrazeno: 27 292x
Kapitoly článku
3.den
Po divokém konci včerejšího dne je vše OK. Na několika místech nás překvapují krávy na silnici. Pokud jste v autě, je to určitě bezpečnější než na motorce, kde jsou vám blíže k „tělu“ a jejich rohy vypadají nebezpečně a navíc mají množstevní převahu. Takže jim dáváme přednost. Další zastávkou je hrad Peleš klenot Karpat.
Nemít hotovost jen kartu není v Rumunsku to pravé ořechové. Mají všechny peníze papírové, dokonce i 1 lei. Ve vesničkách, parkovištích, .. dokonce i na čerpačce si nedáte kafe bez hotovosti. Parkujeme a jde na čumendu. Opravdu je na co koukat. Nádherný zámek uprostřed lesa, obklopen pohořím. Teče tady horský potok a umocňuje tak naše pocity z té nádhery.
Fakt neskutečné a tak nevím, jak vše popsat jen slovy. Po prohlídce jedeme dál. Naší další dnešní zastávkou je hrad Bran.
Je to filmový hrad Drákuly. Už si nějak začínáme zvykat, že skoro vše je spojeno s Drákulou a možná to tak opravdu je, možná jenom tudy projížděl či proletával? Na hradě je ale cítit historii, menší místnosti, schodiště, chodby, malé okna, cimbuří, schodiště, ochozy, mučírna,.. No prostě zajímavé místo s historií, určitě doporučujeme.
Curtea de Arges, cíl dnešního dne. Místo zvoleno hlavně pro začátek přesunu přes Karpaty. Nemůžeme ale nenavštívit zdejší katedrálu.
4.den
Transfagaraš DN 7C. Hodně jsme o něm slyšeli a pokud jste v Rumunsku a neprojedeš ho, nejsi motorkář. Je to cesta, jak se dostat přes Karpaty na druhou stranu. Transfagaraš nebo Transalpina? My se rozhodli pro první variantu. Je starší a navíc na něm stojí i hrad Cetatea Poienari. Opravdu Drákulův hrad. Že by fakt? Vyrážíme plní očekávání. Na sobě nepromoky, počasí se totiž netváří přívětivě. Dvě tabule s upozorněním na výskyt medvědů nebereme moc vážně. Vycházka do lesa není na programu dne. V protisměru motorkář, který na nás nadšeně gestikuluje. Palec vzhůru – pak dva prsty ala Victoria. Bavíme se s Gabkou o tom, že je trasou nadšený a těšíme se ještě víc. Asi po kilometru jízdy nevěříme svým očím.
U krajnice jsou dva menší medvědi!! Jen si tam tak odpočívají. Nyní nám dochází, co gestikuloval projíždějící motorkář. Navíc on projížděl těsně kolem nich, my je míjeli v protisměru, přesto nás od nich dělilo cca 8m. No paráda. Kamera byla zapnutá, takže byli usvědčení.
Serpentíny, zatáčky, vracečky, stoupání, srázy, nádherné výhledy.
Nezažiješ-nepochopíš. Suprovní zážitek, spojený s neskutečnou krásou hor a krajiny kolem. Jedinou vadou na kráse byl snad jen fakt, že byla neděle a rumuni jezdí na výlety a dělají si pikniky. Zaparkují kde se jim to hodí. Blokují tím pohodový průjezd. Ale to byla fakt jen menší vada na kráse. Jedinečná pocitová extáze. Užili jsme si to. Na konci cesty jsme zastavili na čerpačce a vesele diskutovali plní adrenalínu. Za cca 10 minut přijelo 6 motorek a po natankování dojeli k nám. Podle naší vlajky se k nám češi hrdě hlásili. Pár slov, pocitu, doporučení a fičíme dál. Oni směr Transfagaraš. My směr Sibiu. Rozsáhla pevnost, zajímavé místo k prozkoumání.