reline_unor



Norway Round 14

VRÁTIT SE ZPĚT KE ČLÁNKU

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Komentáře
Kolli (0) napsal 13.12.2016 v 22:51

Trochu Fráňa Šrámek, ale čtení stálo za to... Děkuji.

dzarmil (8) napsal 08.05.2016 v 21:38

Hezky napsané .

johnyboy (25) napsal 08.05.2016 v 09:06+1

DIKY za jeden z nej cestopisu,co jsem tady cetl! Video bez komentare skvele ! Vse uprimne,zadne silacke reci...

FilipTenere (31) napsal 04.05.2016 v 15:21+2

Moc hezky napsaný Parádní sloh a rozhled.

Zaujal měl ten "cestovatelský splín". Taky to míváte..? Ulevilo se mi, že v tom nejsem sám Už jsem si říkal, že jsem pěkná bábovka. Člověk se tak těší až vypadne na cestu a pak najednou, někde v dálavách, sám..., jakoby na chvíli se ztratí nit. Přijde pocit samoty, zbytečnosti, otázka co tu sakra dělám..!? I přesto, člověk jednou nakažený cestováním, musí zase ven a podstoupit to znovu

Na cestování sólo se mi líbí, že jsem blíž sobě, ale i lidem, který potkávám. Jeden cestovatel obvykle nebudí strach/předsudky a lidé jsou vstřícnější a vřelejší.
F-T

spike-cz (134) napsal 04.05.2016 v 12:46+1

Krásně napsáno, gratuluju. Víc takových počinů.

lopata75 (107) napsal 04.05.2016 v 07:01

Pěkný cestopis. Když jsme byli ve Skandinávských končinách, tak jsme rychl. limity dodržovali pouze podle navigace, která perfektně dopředu hlásila ty jejich stacionarni radary, kolem nich na slušnaka a pak trada...

mkcz (18) napsal 03.05.2016 v 22:02

Hezké

Šimi57 (-3) napsal 03.05.2016 v 19:26

Pěkný oduševnělý článek se sondou do vlastního já. Na Nordkappu jsem byl v vloni, opačnou cestou. Myslím, že se tam ještě jednou vrátím. Možná sám, abych zažil ty pocity občasné rozpolcenosti z té dálky a nádherné přírody. Zase si mi je vrátil. Dík.

Miner (1) napsal 03.05.2016 v 11:43

Moooc hezk

Tech (43) napsal 03.05.2016 v 10:09

V části "Co tu dělám..." To jsem se vyloženě poznal. Letos se taky chystám sám na Nordcapp, nic mě nevystrašilo, nic si nemaluju na růžovo, ale stejně tam chci.

Wolhard-II (16) napsal 03.05.2016 v 07:53+3

Konečně cestopis napsaný hezky česky Ne snad, že by ty ostatní, pokud nejsou napsaný stejně rozmanitě, byly špatný, to určitě ne. Nejsme na literární soutěži a každý píše, jak umí. Jen tohle je takový pohlazení po duši znásilněné smskovým vyjadřováním a všudypřítomnými amerikanismy
Splín, jaký popisuješ, zná asi většina z nás, i když třeba ne v takové míře. Je dobrý cíleně zaměstnat hlavu něčím jiným.

Sema (20) napsal 02.05.2016 v 21:56

Moc pěkné.

Destroyer (237) napsal 02.05.2016 v 20:53

Výborný článok, ďakujem

presne podobne sám som sa cítil keď som 4 dni mokol v Alpách, po 3 dňoch sa kamoš vrátil späť na SK a ja som pokračoval sám ako prst. mokrý stan, mokrý ja, všetky prechody mokré, nezajazdil som si, samota, nechuť do jedla... Ale potom v Taliansku vyšlo slnko, zbadal som more a všetko bolo OK :) vo Francúzsku som strávil pár dní u sestry a to bol ten najlepší balzam na dušu.

31081 (664) napsal 02.05.2016 v 15:23

mikni (103) napsal 02.05.2016 v 13:36

"Proč tu jsem? Má tohle vůbec cenu?" Ptám se sám sebe."Co mám kur** dělat!?" Křičím do prázdna.

Tak tohle dobře znám,ještě ktomu dodávám "Co tu vlastně hledáš?"Chvilku bojuju s tím otočit to a pádit domů,většinou to spraví nějaký ten panák,co si vezu v placatce.Pro mě je asi nejhorší to,že se není v daném momentu s kým podělit,třeba jen o krásný výhled a to žádná sebelepší fotka nedokáže.

66lukynek (10) napsal 02.05.2016 v 10:16

Moooc pěkně napsané

yuri13 (3) napsal 02.05.2016 v 06:35+4

Pěkně napsané! Myslím, že pro každého bikera, který se do Norska vydá je to trochu traumatizující a plné vnitřních rozporů.. Počasí nás tam drtí, ale krajina nechce nechat odjet.. Po návratu je člověk rád, že je doma a každému by to rozmluvil, ale za pár měsíců si říká, že by se tam vrátil!



TOPlist