Jsme rádi, že navštěvujete Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
Zaujal měl ten "cestovatelský splín". Taky to míváte..? Ulevilo se mi, že v tom nejsem sám Už jsem si říkal, že jsem pěkná bábovka. Člověk se tak těší až vypadne na cestu a pak najednou, někde v dálavách, sám..., jakoby na chvíli se ztratí nit. Přijde pocit samoty, zbytečnosti, otázka co tu sakra dělám..!? I přesto, člověk jednou nakažený cestováním, musí zase ven a podstoupit to znovu
Na cestování sólo se mi líbí, že jsem blíž sobě, ale i lidem, který potkávám. Jeden cestovatel obvykle nebudí strach/předsudky a lidé jsou vstřícnější a vřelejší.
F-T
Pěkný cestopis. Když jsme byli ve Skandinávských končinách, tak jsme rychl. limity dodržovali pouze podle navigace, která perfektně dopředu hlásila ty jejich stacionarni radary, kolem nich na slušnaka a pak trada...
Pěkný oduševnělý článek se sondou do vlastního já. Na Nordkappu jsem byl v vloni, opačnou cestou. Myslím, že se tam ještě jednou vrátím. Možná sám, abych zažil ty pocity občasné rozpolcenosti z té dálky a nádherné přírody. Zase si mi je vrátil. Dík.
V části "Co tu dělám..." To jsem se vyloženě poznal. Letos se taky chystám sám na Nordcapp, nic mě nevystrašilo, nic si nemaluju na růžovo, ale stejně tam chci.
Konečně cestopis napsaný hezky česky Ne snad, že by ty ostatní, pokud nejsou napsaný stejně rozmanitě, byly špatný, to určitě ne. Nejsme na literární soutěži a každý píše, jak umí. Jen tohle je takový pohlazení po duši znásilněné smskovým vyjadřováním a všudypřítomnými amerikanismy
Splín, jaký popisuješ, zná asi většina z nás, i když třeba ne v takové míře. Je dobrý cíleně zaměstnat hlavu něčím jiným.
presne podobne sám som sa cítil keď som 4 dni mokol v Alpách, po 3 dňoch sa kamoš vrátil späť na SK a ja som pokračoval sám ako prst. mokrý stan, mokrý ja, všetky prechody mokré, nezajazdil som si, samota, nechuť do jedla... Ale potom v Taliansku vyšlo slnko, zbadal som more a všetko bolo OK :) vo Francúzsku som strávil pár dní u sestry a to bol ten najlepší balzam na dušu.
"Proč tu jsem? Má tohle vůbec cenu?" Ptám se sám sebe."Co mám kur** dělat!?" Křičím do prázdna.
Tak tohle dobře znám,ještě ktomu dodávám "Co tu vlastně hledáš?"Chvilku bojuju s tím otočit to a pádit domů,většinou to spraví nějaký ten panák,co si vezu v placatce.Pro mě je asi nejhorší to,že se není v daném momentu s kým podělit,třeba jen o krásný výhled a to žádná sebelepší fotka nedokáže.
Pěkně napsané! Myslím, že pro každého bikera, který se do Norska vydá je to trochu traumatizující a plné vnitřních rozporů.. Počasí nás tam drtí, ale krajina nechce nechat odjet.. Po návratu je člověk rád, že je doma a každému by to rozmluvil, ale za pár měsíců si říká, že by se tam vrátil!
Trochu Fráňa Šrámek, ale čtení stálo za to... Děkuji.
Hezky napsané .
DIKY za jeden z nej cestopisu,co jsem tady cetl! Video bez komentare skvele ! Vse uprimne,zadne silacke reci...
Moc hezky napsaný Parádní sloh a rozhled.
Zaujal měl ten "cestovatelský splín". Taky to míváte..? Ulevilo se mi, že v tom nejsem sám Už jsem si říkal, že jsem pěkná bábovka. Člověk se tak těší až vypadne na cestu a pak najednou, někde v dálavách, sám..., jakoby na chvíli se ztratí nit. Přijde pocit samoty, zbytečnosti, otázka co tu sakra dělám..!? I přesto, člověk jednou nakažený cestováním, musí zase ven a podstoupit to znovu
Na cestování sólo se mi líbí, že jsem blíž sobě, ale i lidem, který potkávám. Jeden cestovatel obvykle nebudí strach/předsudky a lidé jsou vstřícnější a vřelejší.
F-T
Krásně napsáno, gratuluju. Víc takových počinů.
Pěkný cestopis. Když jsme byli ve Skandinávských končinách, tak jsme rychl. limity dodržovali pouze podle navigace, která perfektně dopředu hlásila ty jejich stacionarni radary, kolem nich na slušnaka a pak trada...
Hezké
Pěkný oduševnělý článek se sondou do vlastního já. Na Nordkappu jsem byl v vloni, opačnou cestou. Myslím, že se tam ještě jednou vrátím. Možná sám, abych zažil ty pocity občasné rozpolcenosti z té dálky a nádherné přírody. Zase si mi je vrátil. Dík.
Moooc hezk
V části "Co tu dělám..." To jsem se vyloženě poznal. Letos se taky chystám sám na Nordcapp, nic mě nevystrašilo, nic si nemaluju na růžovo, ale stejně tam chci.
Konečně cestopis napsaný hezky česky Ne snad, že by ty ostatní, pokud nejsou napsaný stejně rozmanitě, byly špatný, to určitě ne. Nejsme na literární soutěži a každý píše, jak umí. Jen tohle je takový pohlazení po duši znásilněné smskovým vyjadřováním a všudypřítomnými amerikanismy
Splín, jaký popisuješ, zná asi většina z nás, i když třeba ne v takové míře. Je dobrý cíleně zaměstnat hlavu něčím jiným.
Moc pěkné.
Výborný článok, ďakujem
presne podobne sám som sa cítil keď som 4 dni mokol v Alpách, po 3 dňoch sa kamoš vrátil späť na SK a ja som pokračoval sám ako prst. mokrý stan, mokrý ja, všetky prechody mokré, nezajazdil som si, samota, nechuť do jedla... Ale potom v Taliansku vyšlo slnko, zbadal som more a všetko bolo OK :) vo Francúzsku som strávil pár dní u sestry a to bol ten najlepší balzam na dušu.
"Proč tu jsem? Má tohle vůbec cenu?" Ptám se sám sebe."Co mám kur** dělat!?" Křičím do prázdna.
Tak tohle dobře znám,ještě ktomu dodávám "Co tu vlastně hledáš?"Chvilku bojuju s tím otočit to a pádit domů,většinou to spraví nějaký ten panák,co si vezu v placatce.Pro mě je asi nejhorší to,že se není v daném momentu s kým podělit,třeba jen o krásný výhled a to žádná sebelepší fotka nedokáže.
Moooc pěkně napsané
Pěkně napsané! Myslím, že pro každého bikera, který se do Norska vydá je to trochu traumatizující a plné vnitřních rozporů.. Počasí nás tam drtí, ale krajina nechce nechat odjet.. Po návratu je člověk rád, že je doma a každému by to rozmluvil, ale za pár měsíců si říká, že by se tam vrátil!