Korsika 08/2010

Den 5 16.8. 2010 2.den na ostrově

Balíme, snídáme. Platíme 15,5E a mizíme z kempu. Vracíme se do St. Florentského SPARu (byl velký jako klasické obchůdky u nás na vesnicích) pro nějaký to papání. Otáčíme moto a jedeme na jih. Směr Calvi, po D81 a N1197. Ještě někde na území Désert Des Agriates posnídáme, pokocháme se krajinou a pozdravíme pár motorkářů – dokonce potkáváme i prvního Pana na území Korsiky. Cestou míjíme další turistické městečko L´lle Rouse – stále nic pro nás, alespoň ne v plné sezoně!!! Zde dáváme odpočinek u pláže.

Dalších pár desítek km a dojíždíme do města jménem Calvi. Parkujeme kousek od centra. Krátká procházka po starém městě, nábřeží, vyfocení se pod ibiškem, dále pokračujeme vzhůru,až na menší vyhlídku u starého opevnění.Ve městečku fotíme a zakupujeme pohlednice, které umisťujeme do příslušné žluté bedýnky u pošty. U ní jsme grátis parkovali. Vyrážíme dál. Upoutá nás obchod jménem SUPER U – dosud největší obchod námi nalezený! Velký asi jako naše INTERSPARy. Pokračujeme dál na doporučenou vyhlídku hned za Calví – La Revellata. U vjezdu na ono už ze shora nádherné místo to vzdáváme – s tímto naším výborným motocyklem je tato cesta rovna volající min. po nemocnici a drahém servisu :( Snad jindy... Cesta je vhodná budˇpro offroadisty anebo plechovkáře. Jenže krásných míst je na ostrově přehršel a tak pokračujeme „parádní“ silnicí po pobřeží – D81b“ - hezčí než v HR!!! Jediná vada na kráse je nepříjemný vítr (cca 70% času na D81b) a místy šílený asfalt, který je místy široký AŽ! na dvě vozidla, většinou jen ale na 1,5. Ale i tak si budu stát za slovy: To se musí projet! Klidně i víckrát! Není vhodné pro majitelé závratí! :)
Dorážíme do cíle dnešního dne jménem Galeria. Již samotný název dává tušit, co nás čeká :) Už při příjezdu k oné vísce je vidět dlouhá pláž, která se vám bude zdát vcelku liduprázdná. Na ní „navazuje“ po pravé straně parkoviště (8-20hod. 4E / 20-8hod. 15E) nad kterým je stánek s místními výrobky včetně občerstvení a s nádherným výhledem na moře
Občerstvení nás sice láká, ale my nejdříve musíme zlikvidovat to, co s sebou vláčíme :) , protože nejsme majitelé GoldWingu s tažným zařízením a na něm kárka s ledničkou, vanou, saunou atd. Tak na přilehlé skalce, za přílivu a západu sluníčka večeříme. Po ukojení hladu, přichází na řadu spánek :) Zajíždíme do místního kempu, který je vzdálený asi 500m – od jmenovaného parkoviště. ( Ideal Camping Galéria** je umístěný téměř v centru vesničky - bacha na maps.google.com, který ho ukazuje jinde než ve skutečnosti je - o pár „cm“ vpravo kdesi v pohoří :( )
Kemp je jinak umístěn v pěkném prostředí, má o5 turecké záchody, o5 bez panapru (PApír NA Prdel), ale je již aspoň vlažná sprcha. Vidíme další ST1300, na našem putování již třetí. Víc jsou vidět i GL1800, FJR1300, Ducatky ale hlavně vrtule typu GS1200, RT1200 a LT1200. Po postavení stanu míříme do hajan.

Den 6 17.8.2010 3.den na ostrově

Dnešek je ve znamení odpočinku. Taky vstáváme až v 10hodin :) Snídáme, balíme věci na vyprání (pračka u recepce na žetony- 4,5E). Dáváme nanuky, studujeme materiál a mapu na další dny našeho putování. Konečně se uvolňuje pračka i pro nás a po cca 2,5hodinách od probuzení se, jdeme prozkoumat Galerku. Pár domků, něco málo restaurací, privátů, jeden malý krámek a o něco větší přístav :) Prošli jsme to celé tam i zpátky za 20minut volnou chůzí. Naše kroky míří na „dlouhou pláž“ k načerpání vitamínu „D“ a poznání místního moře. Při příchodu k pláži zjišťujeme, že odděluje moře od zátočiny horské malé říčky. Po té, co jsme se vyblbli ve vlnách, jdeme na obhlídku zátočiny. Nachází se v ní i malý karavan s občerstvením a půjčovnou kajaků. Tam byla vcelku nechutná fronta. Lidé stojící ve frontě s pádly, čekající na nějaký ten volný kajak. Voda v zátočině byla kupodivu teplá, a hlavně čistá. Stejně čisté je celé moře na severní, západní i jižní straně Korsiky! Jdem do krámku pro nějakou tu véču, pak do kempu, spáchat hygienu a hurá do pelíšku. Zítra je přesun do „Červených skal – Calanche“. Cena 32E/2noci.

Den 7 18.8. 2010 4.den na Korsice

Dnešek bude náročný. Vstát už v 8hodin! Daří se i s předstihem :) navzdory večerně hlučným sousedům. S plným žaludkem, nabalenou motorkou, platíme kemp a zajíždíme ke krámku pro „čerstvou“ vodu. Valíme směr Porto, resp. Piana, silnicí D81. Cesta nabízí další várku nádherných výhledů, rozhledů až by se jeden taky zblbnul! :) Míjíme odbočku do vsi Tuarelli, ze které je nejlépe vidět skalní útvar ve tvaru žraločí ploutve. Ta byla vidět už z odbočky na vísku :) Nestavíme a ani nefotíme. Jedeme dál po silničce nabízející další várku krásných panorámat. Při příjezdu do Porta, se opět nabízí až kýčovitý pohled na město zhora. Krasavec k pohledání! My fotíme městečko až z protější strany.Je to směr na Červené skály. Projíždíme oblastí Calanche, je něco málo kolem poledního a nával turistů, jako kdyby bylo pivo zdarma! Ještěže máme motorku a tak se můžeme docela i slušně sem tam protáhnout mezi „pruhy“ automobilů. Natahujeme to až do Piany, máme velmi málo benzínu, skoro jedem už na výpary, a já začínám být nervózní. První čerpačka je naše a beru plnou! Byla na konci Piany a byl na ní nejdražší benzín za celou naši dovolenou :( :D 1l/1,46E. Nevím jestli to za ty nervy stálo teda … :) Ale když je ta dovolená, tak cenu radši ignoruju a beru plnou. Otáčíme se a jedeme na pláž Ficajola. Cesta k ní má vcelku slušný povrch, bohužel je pro změnu uzoučká a pravá zatáčka o 180° s 12% klesáním střídá levou, s podobnými vlastnostmi! Supr! O této pindi pláži ví jen velmi málo lidí, a tak je provoz minimální! Kam se hrabe Chorvatské Biokovo a cesta na horu Sv. Jury!
Navíc je k ní sešup z parkoviště dalších 900m pěšo. Jeden se cestou z pláže na parkoviště i nepěkně zpotil :)Pláž je plná oblázků a válejících se lidí. Moře je ovšem opět průhledné až na dno. Takhle čisté moře je prostě ráj pro potápěče, kteří byli také viděni při svých toulkách. Zpět do Calanche. Naštěstí se za tu dobu, co jsme přejeli Červené skály na konec, vyráchali se, tak se provoz a hlavně blázniví turisti vyklidili a „uklidnili“ a my můžeme v klidu zastavit a fotit.Než vyfotíme srdíčka, podaří se mi skoro položit motorku. Zastavil jsem z kopce, nedal rychlost a chtěl slézt. V tu chvíli ukázala přitažlivost zemská svou záludnost. Ještě štěstí, že jel kolem v plechovce pohotovej anglicky mluvící Frantík! Motorka se mi šikovně opřela o nohu, já nemohl sem a ani tam, nicméně onen polovodič a motorkář v jedné osobě, bleskurychle zaflekoval auto a vyběhl mi pomoci s narovnáním do patřičné a pohotové polohy :) To mi spadla zase jednou skála ze srdce. Po předání mnoha díků, nás ještě stihne vyblýsknout u srdíček a na revanš my jeho i s jeho přítulkou. Po „splnění romantiky“ jedeme na další rozkošná místa. Tentokrát do Oty a Evisy. Silnička vede z Porta a pro automobily nad 3,5t je zakázaná! Supr! Vede přes údolí s říčkou, nad kterou je starý Janovský most - památka po Italských kolonistech - ale také menší parkovišťátko, na kterém zastavujeme. Bereme věci na piknik a jdeme si najít místo na relax!
Po nabažení se horského křišťálu, opravdovém zchlazení se v něm, pokračujeme zcela osvěžení dál do Evisy. Před Evisou, asi 8km se napojujeme na D84 a stoupáme, stoupáme a stoupáme.
Za Evisou, cca 1,5km je kemp, který svou úrovní trochu více vybočuje z místního standartu a je už trochu na úrovni. Stavíme stana jdeme do vsi nakoupit véču a snídani. Fotíme přírodu i vesnici a jdem zpátky. Cestou ještě potkáváme všudypřítomné čuníky :) Po jídle sprcha, zapsání do deníčku a spát! :) Kemp Camping L'Acciola – 15,9E

Den 8 19.8. 2010 5.den na Korsice

Po vyspání v horském kempíku pod kaštany (jedlé!, teré jsou tu všude, ty naše tady asi ani neznají), balíme a vyrážíme směr Corte, stále po D84. Cesta stále nabízí úchvatnou podívanou. Poslední úsek D84, mezi Calacucciaou a Castirlaí, si dokonce dokážeme obaužít! Silnice nabízí další kvalitní asfalt, který se line nad bystřinou mezi skálami. Nejedno srdce zaplesá :)
Po D18 dojíždíme do Corte a parkujeme přímo pod sochou korsického hrdiny Paoliho. Corte toho nějak moc extra nenabízí, prohlídka města zabírá slabou hodinku. Přepadá nás polední hlad. Ochutnáváme i „MENU“ v restauraci a k tomu i pizzu – 30E. No, to jsme se zase rozšoupli! :)
Z Corte jedeme podél vyhlášené řeky Restonica. Něco jako naše Vydra, jenom asi tak o třídu až dvě výš. Pro svou vyhlášenost je zde víc než plno a tak nás po pár km u kempu, před vjezdem na poslední úsek – asi 8mi kilometrový, otáčí. Nikoho tam nepouštějí! Ani když se odsud vrací x aut. Zmetci! Zase důvod se vrátit na tento ostrov! Jedeme tedy zpátky do Corte a odsud již jedeme na náš další cíl. Jsou to Cascady Marie, které jsou tak nějak hodně slušně řečeno, šikovně zašité stranou ode všeho turistického dění, kousek pod městečkem Bocognano. Silnice N193. Přibližně půl kilometru pod městečkem je kruháč a z něho se musíte dát malou odbočkou k „Voile De La Mariée“. Po ujetí přibližně třech km na ně narazíte. Tedy, vidět hnedle nejsou :P :) Poznáte to jen dle pár zaparkovaných aut u mostíku přes potůček. Odsud je to ještě asi 20minut po vyšlapané cestičce do strmého kopce. Je tu asi 20lidí. Část z nich to jen fotí a po chvilce odcházejí pryč, někteří – jako my, vyberou místo a jdou se zchladit. Říčka nabízí kromě úchvatných scenérií také vítanou teplotu vody! Skály jsou téměř celý den na sluníčku a tak voda není až tak moc chladná a příjemně osvěží. Dost to samozřejmě láká, si „zašplhat“ po skalách jen tak v plavkách :) Zůstáváme asi tři hodiny. Vážně paráda!Bohužel nemáme dobrý fotoaparát, který by to snímkem vystihl :( To se musí prostě zažít!
Po dnešních výdajích přemýšlíme o spaní na divočáka, jenže kde?! Naše moto není pro „dobrodruhy“ a není cestou kde se uchýlit mimo dohled. :( Vracíme se tedy na hlavní silnici N193 a míříme do Ajaccia. Snad něco najdeme. V záloze je výběžek za oním městem, tam snad něco v okolí „Tour De La Parata“ najdeme :) Po státovce to utíká vcelku rychle a než se nadějeme, jsme v centru Ajacciu. Bohužel se tu všude docela brzo stmívá a tak to natahujeme až na zmiňovaný výběžek. Zhruba kilometr před cílem je „konec“ s velikánským parkovištěm. Lidé se zrovna vracejí. Byl západ a dnešní nádherné počasí to muselo pěkně podtrhnout. Parkujem až „ nejzazším možném místě parkoviště a jdeme se projít k majáku. Je tam i restaurace, která akorát zavírá. Chvíli se ještě kocháme pohledem na volné moře a majáček. Pak si to pozvolna šupajdíme k motorce. Nejsme jediní, kdo tu volí nocležení, akorát, že oni mají autokaravany, my volíme cestu nejjednodušího odporu a to jen karimatky a spacáky. Bohužel pro nás, naše místo je téměř až do takových dvou-tří ranních hodin neustále atakováno místními plechovkáři. Těžko říci, kdo všechno v nich seděl a jaké měl úmysly. Také komáři se do nás pouštějí jako kdyby léta nesosali :( Musíme se namazat repelentem. Pak je trochu klid. Kolem třetí hodiny pozvolna usínáme.
Východ slunce je opravdu úchvatný!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE