Chorvatsko 2009

Středa 5.8.2009
Makarska – Dubrovník 363km

Ráno dáváme kafe a vyjíždíme v 9:00 směr Dubrovník. Počasí je nesrovnatelně lepší než včera a tak i nálada je úplně jinde. Jedem na Gradac – Komin – Klek a po cestě se zastavujeme na Bačinských jezerech kde si užíváme neskutečné panoramy.
Jedem dál na hranice s Bosnou a Hercegovinou, kde s celníky není vůbec žádný problém když zjišťují že jsme z Česka. Jen já těsně po přejezdu hraničního přechodu zastavuju, schovávám si občanku do peněženky a řvát na celé kolo chorvatskou písničku co mi zůstala v hlavě „Móój dom je Hrvatskáááá……!!!!“ Celník se otáčí a je něm vidět nevraživost mezi těmito přilehlými státy a v ten moment nenávist i ke mě. Já to nevěděl že mají takové vztahy. Tak pokračujeme dál a Malý samozřejmě opět chytá záchvat smíchu.
Projíždíme městem Neum a asi za dalších 15 – 20 km jsme opět u Bosenských ranic. Už raději nezpívám a v pohodě projíždíme :D Cesta vede spoustou vesniček protínajících hlavní magistrálu, jsme už jen kousek před Dubrovníkem, když se během chvilky zatahuje, potkáváme i mokrý asfalt místy a v Zatonu, 10km před cílem víme že se musíme někam schovat bo blýská jak cyp a začíná pršet. Chorvatský asfalt klouže i za sucha, nedej bože na vodě. Parkujeme v přístavu a dáváme si tady oběd za nehorázné peníze, ale taky se nehorázně napereme. Celou dobu prší a na nás padá depka že už to asi nedojedeme.
Padají i návrhy že si najdeme apartmán a zítra to dojedeme z tadyma, ale za dvě hodiny se mraky rozchází a svítí zase slunce. Paráda, platíme a pokračujeme dál. V Dubrovníku projíždíme novým přístavem a zíráme na dvě obrovské lodě co tady zrovna kotví, pak už je na programu Staré město a jeho prohlídka. Parkujeme motorky (pokud tam někdy pojedete, nebojte se zaparkovat až u hlavní brány, dělají to tam tak všichni a místo určitě najdete) a asi dvě hodiny chodíme po starém městě, fotíme atd. Dubrovník opouštíme v 19:30, vyjedeme na kopec k hlavní cestě a nutí nás to opět hned zastavit, bo ta scenérie a ještě ke všemu při západu slunce – to opravdu stojí za to a musíme vše řádně zdokumentovat.
Pak už jedem po stejné cestě jak jsme přijeli, ale Malému už dlouho svítít na svém MeanSticku hladové oko, tak zastavujeme ve Slanu a ptáme se na nejbližší benzinu. Dovídáme se že je asi 10km po cestě a tak pokračujeme, ale bez Tombaa. Já s Malým upalujeme, ale dlouho nemáme Tombaa v zrcátkách tak po 11km zastavujeme v Doli. Malý už má v nádrži jen výpary tak se nemůže se mnou vrátit, tak se rozhodujeme že já pojedu zjistit co se stalo a on zkusí nějakým záhadným způsobem doskákat na tu vytouženou benzinu. Při naší diskuzi mu motorka padá pomalu na stranu a za hlasitého projevu (samozřejmě vybraného slovníku) jí pokládá na stupačku. No bomba den. Vydávám se za Tombeem a doufám že ho nenajdu někde mimo cestu vysypaného. Naštěstí se tak nestalo a já dojíždím zpátky do Slanu, kde Tomboo čeká u své motorky. Dovídám se, že mu odešla baterka a nemůže nastartovat no a on místo toho aby se pokusil situaci nějak vyřešit, raději počkal až se k němu někdo z nás dvou vrátí, vyřeší to za něj a on mezi tím stál a enem se tak mile usmíval, jak zahrádkář na chcíplého krtka… Hned se vydávám za nějakýma Chorvatama co seděli na terase vedlejšího domu. Prosím je jestli nemají náhodou kabely, jsou naštěstí ochotní a po chvilce už nakopáváme Tomovu motorku z jejich Mercedesu. Chytá na poprvé ale po zapnutí světel okamžitě zase chcípá. Rozhodnuto – budu mu svítit a pojede jen na parkovačkách. Po 13 km projíždíme kolem Malého, kterému se povedlo dohopsat na benzinu a jedem konečně zase ve třech směr náš apartmán.
Na Bosenských hranicích všechno v pořádku, jen letmý pohled na českou značku a můžeme jet. Kousek před Podgorou je táhlý kopec dolů, jede nějaké auto, Malý, Tomboo a já a z příkopu před auto vybíhá nějaká srna nebo co to bylo. Auto jí přejede a srna vletěla Malému přímo pod kola, Tomboo se vyhýbá, ale já přes ní přeskakuju taky. Naštěstí to všichni zvládáme bez pádu jen s lehkým šokem. Staré pořekadlo říká že když si myslíš že už hůř být nemůže, vždy tě něco vyvede z omylu a těsně před Makarskou nás chytá šílený boční vítr, který nás málem smetá ze silnice. Masakr!!! Do apartmánu dojíždíme ve 22:30 a jsem rádi že tenhle den máme za sebou. Večer dáváme pivo a utahaní jak psi jdeme spát.

Čtvrtek 6.8.2009
Makarska – Podgora 67km

Ráno vstávám jako první a spěchám do přístavu nakoupit čerstvé ryby (KOMARČO – u nás Pražma). Kupuju 4ks, platím 160 kuna a vysmátý jdu nahoru ryby předat naší bytné, která se nechala ukecat od Malého že nám ty ryby udělá tak, jak to umí jen Chorvati. No a přislíbila i přílohu a svoje vlatsní víno a že na nás bude čekat ve 20:00 – tož neberte to za ty prachy!!! :) Uvidíme co z toho bude.
Dál se domlouváme se co budeme dělat s tou baterkou a jestli je to určitě baterka. Od Malého z motorky vytahujeme baterku a startujeme Bandita a chytá na drc. Je to baterka. Takže hledáme na netu nejbližšího prodejce Suzuki a je až ve Splitu. Takže sedáme na motorky a jedem. Já vyjíždím dřív a jdu ještě natankovat, bo jsou tu na Makarské vždy na INA Benzina fronty až na hlavní magistrálu. Malý i s Tombeem přijíždí a že prý je hned na Makarské nějaký obchod se skútry že tam možná budou mít baterku. Jedem tam a ti nás posílají do AFRIKA MOTORS na kopec nad Makarskou. Je to výhradní prodejce KTM a YAMAHA. Super, vyhráno! Dáváme starou baterku, Tom platí 750 kuna a za dvě hoďky si máme pro ní přijít. Pak už jen montujeme do Bandita a chytá na poprvé. Malý se rozhoduje že zítra pojede sám na jeden zátah domů, že má oslavy na kterých nemůže chybět, tak si chce ještě dnešní den užít v klidu na pláži u moře. Jsme pro a jedem zase do Podgory na naši malinkou pláž. Z tadyma odjíždíme ještě nakoupit na cestu domů a taky na tu naši slavnostní večeři od bytné. Přijíždíme ve 20:10 a bytná už lítá že to bude studené a už to má všechno připravené. Okamžitě zasedáme ke stolu a už se nám nosí Komarčo na grilu, mísa s vařenýma zemákama promíchanýma se svěží cibulí a octovou zálivkou, salát ze salátové okurky a opět octové zálivky a slibované domácí víno.
Chutná to výborně a dáváme si co proto. Víno nestačilo tak to prokládáme starým známým Ožjuskem a debatujeme do noci na terase se sůsedama z Lidečka.

Pátek 7.8.2009
Makaraska – Živogošče 46km

Vstáváme kolem půl 7 a Malý už si balí poslední věci na motku, loučíme se a přejeme šťastnou cestu. V 7:00 vyráží sám zpět domů.
Já z Tombeem se rozhodujeme že si užijeme poslední den u moře a jedem se podívat po okolí kde bychom mohli strávit dnešní den. Jedem po hlavní magistrále směr Tučepi, Podgora a před Živogoščema vidíme z útesu nádhernou pláž a tak k ní hned sjíždíme. Paráda – motorka těsně za hlavou u pláže, nalevo skála a menší pláž s málo lidma. Koupeme se, dáváme oběd v přístavu a vegetíme do večera.
Večer ještě jdeme utratit nějaké kuny dolů na Makarské docenta, nakoupit dárky pro rodinu a známé, proložíme to pivkem a děláme pár posledních fotek při západu slunce.
Po návratu se balíme na zítřejší cestu domů a loučíme se se sousedy – mají zítra taky naplánovaný odjezd, ale jen do Zadaru a domů až v neděli večer. Ve 22:15 mi přichází mi SMS od Malého, že je doma a v pořádku. Oddychuju si a ještě se stihneme udělat i nějakého toho draka u Ožjuska a jdeme spát. Odjezd máme naplánovaný na 6:00.


Sobota 8.8.2009
Makarska – Rožnov pod Radhoštěm 1070km

Ráno se nám kupodivu daří vstávat v naplánovaném čase a přesně v 6:00 vyjíždíme směrem k domovu. Cesta ubíhá celkem v pohodě a jedem v kuse až do Kninu kde tankujeme. Začíná být pořádné horko, tak doplňujeme jen tekutiny a mažeme v kuse do Karlovače. Po cestě projíždíme městem Gračac a na výjezdu z města na 50tce jsem změřen místní policejní hlídkou v rychlosti 97km/h jen co já vím. No nic, tahám za plyn, Tomboo mě následuje a já doufám, že to bude bez reakce a doprovodu modrých majáků. Vychází to a do teď doma doufám, že mi nepřijde černobílý pozdrav z Chorvatska kde jsem i se svou motorkou jako hlavní motiv pohlednice.
V Karlovači najíždíme na dálnici a jedem až do Zagrebu. Jsme tu v 11:00. Na mýtnici platíme 10kuna a už vyléčen z předchozí cesty skrz město, najíždím na neplacený obchvat Zagrebu. Trefujeme brutální kolonu asi 7km. Zapojujeme se na chvíli ale pak to projíždíme různě mezi plechovkama a po pruhu pro sanitky a zásahové jednotky. Blikají nám rezervy tak do GPS zadávám nejbližší benzinu kde stavíme a dáváme asi 20 minut oddych našim zadnicím.
V plánu na dnešní den bylo původně dorazit do Maďarska na Balaton kde jsme měli přespat a zítra dojet už jen nějakých 400km. Tomboo mě ale vytáčí náhlým rozhodnutím, že už se mu nechce na Balaton, že nebude platit další peníze za ubytování a nasazuje tomu korunu, když mi říká že už na to nemá peníze (respektive má, ale nechce už utrácet) – no včera když jsme plánovali cestu tak z toho byl nadšený, se vším souhlasil a o penězích nevěděl. Ptám se ho jestli si ze mě dělá prdel a on na mě čučí jak Jehovista na vojenskou knížku a v pohodě oznamuje, že chce jet domů! Tak sedáme na motorky a valím to směr Varaždin a hraniční přechod Goričan po dálnici a samozřejmě dodržuju chorvatské předpisy….
V Maďarsku volím stejnou cestu jakou jsme přijeli a cesta ubíhá svižně. Benzín nám začíná svítit někde u Páli tak tankujeme, naštěstí je množnost platit to v Eurech a pokračujeme bez odpočinku zase dál. Přejíždíme hraniční přechod na Slovensko, v Bratislavě se napichujeme na dálnici a sjíždíme z ní zase v Kútech. Ve Vizovicích naposledy tankujeme a modlím se abych už byl doma, bo moje prdel křičí bolestí. Před barákem zastavuju přesně v 19:30 a sesypávám se z motorky na trávník a mám toho po pravdě dneska po krk a jsem rád, že už jsem doma.
Výlet to byl ale vynikající. Vytoužená dovolená v sedle motorky se mi splnila myslím na výbornou a ostatní účastníci zájezdu doufám byli také spokojeni, jak s naplánováním trasy, tak pobytem a vším okolo. Průmerná spotřeba za celou dovolenou se na mojem fazeru vyšla 5,49 litrů/100km, což si myslím je víc než příznivé. A až na ten poslední den kdy mě Tomboo šokoval svým rozhodnutím a bohužel jsem musel zrušit svůj plán podívat se na Balaton,bych si výlet klidně zopakoval.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE