Expedice BabettaTrip 2013

     

 Jak vznikla myšlenka podniknout tuto cestu? Těžko říci, ale nejspíš někde v hospodě po třetím pivu vznikla myšlenka, že zvolíme trasu po krásách České Republiky. A to tak, že vyrazíme podél hranic okolo ČR. Pro tuto expedici byl zvolen název Babetta Trip 2013. To se zrovna psal rok 2012. V zimě jsme začali plánovat. Jak jsme se zmiňovali našemu okolí, vzbudilo to celkem zájem a vypadalo to, že by nás mohlo být celkem dost. Jak už to tak chodí,  většina dostala strach a že nepojedou.  Zůstali jsme nakonec pouze dva. Pro toto dobrodružství jsme zvolili mopedy Babetta, typ 207 (Tornádo) a  typ 210 (Dragon). Možná se někdo bude ptát proč zrovna Babetty. Nejspíš proto, že jednak to bude větší dobrodružství a také proto, že na velké motorce nebo autem to dokáže kde kdo. A také je dobré podotknout, že jsme magoři, přece.

     A tak jsme začali plánovat. Naplánovali jsme zhruba trasu, že máme ujet vzdálenost 2500km. To byl nejspíš první okamžik, kdy začali couvat první nadšenci, kteří původně chtěli jet s námi. Začali padat první názory z našeho okolí, jací jsme magoři a jak nás bude bolet prdel, že to ty stroje neujedou a podobně. Samozřejmě se ozývalo i nadšení, že jsme borci.  Potom už zbývalo jen naplánovat dovolenou. To se povedlo a termín odjezdu byl určen na 8. července 2013.

     Jestli čekáte nějaké velké přípravy, tak marně. Probrali jsme se týden před odjezdem s tím, že by jsme mohli objednat náhradní díly a olej do benzínu. Začít připravovat stroje a všechno okolo. Co čert nechtěl, e-shop, který jsme měli ověřený, že dodává zboží do dvou dnů a v pořádku, měl zrovna dovolenou. Dobře nám tak, nemáme to nechávat na poslední chvíli. A tak jsme začali shánět, kdo by nám náhradní díly a olej zvládl dodat včas. S olejem to nebyl zas až takový problém. Objednali jsme a do druhého dne byl doma. Ale náhradní díly, to byl dost velký problém. Telefonovali jsme, ale nikdo nám neslíbil, že by nám náhradní díly dorazily včas. A tak jsme se rozhodli zkusit místní prodejce a to i za cenu, že jsme věděli, že to bude podstatně dražší. Nakonec nebyl problém ani tak v ceně, jako vůbec něco sehnat. Nakonec jsme odjížděli pouze s náhradním zapalováním, lankem plynu, lankem přední brzdy, nějakým těsněním, svíčkou a zbytkem, co garáž dala. Když byl vyřešen problém s náhradními díly, začal se řešit (v sobotu, dva dny před odjezdem) problém, jak dobíjet telefony na Babettě. Pro potřebu navigace a záznamu trasy, … Naštěstí elektroniku jsme měli vymyšlenou.  Kdyby někdo měl zájem tak není problém zaslat a poradit. Zbývalo to nějak zrealizovat. Vyrazili jsme v sobotu dopoledne do dílničky a makali jsme. Do odpoledne byla elektronika dobíjení na světě a pustili jsme se do montáže na Babetty. Tato operace se zdařila a musím podotknout, že dobíjení po celou cestu fungovalo perfektně. (Takže radílci na internetu, a že vás je mraky, funguje to. Jde to, ne že ne.  Jen to chce trochu šikovnosti a trpělivosti. Nic neshořelo, všechno svítí  a funguje jak má.) Tak, když bylo dobíjeni na světě, konečně jsme se mohli pustit do údržby a uvedení strojů do provozu. To nebudu dlouze rozebírat, ale každopádně nejelo nám to ani jednomu tak, abychom s tím objeli celou republiku. Každopádně po zdlouhavém bádání a pomoci místního mechanika jsme v neděli večer měli stroje připraveny, abychom mohli v pondělí vyrazit na cestu.

     V pondělí dopoledne jsme připevnili cyklistické brašny z Lidlu. Mimochodem tyto brašny můžeme opravdu doporučit. Jsou dobré a je obdivuhodné, co všechno vydržely a možná ještě vydrží. Připravili a naložili jsme nářadí, které jsme vezli s sebou. To byla asi největší zátěž. Že toho nářadí bylo. Stejně jsme nakonec zjistili, že nářadí, které jsme nejvíce potřebovali, jsme neměli. Potom jsme zabalili zbytek věcí a když jsme skončili, tak Babetty nechtěly ani stát. Zátěž byla opravdu velká. První kilometry byly náročný na to, abychom si zvykli na ovládání stroje s tak velkou zátěží. Každopádně jsme vyrazili. Jak to dopadlo, to si přečtěte níže.

DEN 1.

START! Po jedenácté hodině dopolední na garáži v České Třebové. Pokračujeme směr Bartošovice v Orlických horách, kde je start a cíl naší cesty. V Orlických horách porucha na stroji Tornádo. Po výměně svíčky a překontrolování elektrické soustavy byla zjištěna závada v nádrži :-D. Nedostatek benzínu :-D,  nefunkční rezerva. Jak později zjistíte, tato porucha na Tornádu nás potká ještě několikrát :-D. Po dolití paliva jsme pokračovali po zbytek dne bez poruchy. V Krkonoších, při průjezdu přes soukromý pozemek kolem Mrtvého jezera, v tom nejprudším kopci, kdy stroje mlely z posledního, jsme zaznamenali výstřel jako kráva. Tlačíme stroje a prcháme. Ve 21 hodin příjezd do města Žacléř, kde nás hospodský v penzionu U Krakonoše, i když má zavřeno, zdarma ubytuje v přilehlém srubu na tanečním parketu a potom nám uvaří česnečku a natočí pivo (česnečka 25Kč, pivo 16Kč, nocleh zdarma, no není to paráda)?
Najeto 195 km.

DEN 2

Start z hospody U Krakonoše v 5:00. Směr Horní Maršov. S postupem času se otepluje, i nám začalo být teplo a stroje přestávaly jet. Krkonošské a Lužické hory se ukázaly jako dost prudké. Šlape i pilot stroje Dragon. Do teď šlapal pouze pilot stroje Tornado. V 17 hodin příjezd do autokempu Jetřichovice. Slunce svítí, 23 stupňů. Dáme rychlou večeři, pivko a připravujeme spaní. Stan se nám nechce stavět. Vybalujeme plachtu, na kterou v noci ulehneme. Dáváme velmi rychlou koupel a když říkáme velmi rychlou, tak myslíme ku..a rychlou koupel – NA KOSMONAUTA NEMÁ NIKDO!!! Voda opravdu ledová, jak žiletky. Ale osvěžující. Dáváme kafe, poladíme stroj Tornádo, kde šrouby od zadního světla drhly o kolo. Šrouby jsou odstraněny a bude to cajk. Doléváme olej do odměrek na další den a jdeme na pivo. Pivo dobrý, počet bez komentáře, ale kdyby borec nezavřel, tak tam sedíme snad ještě dneska. Během cesty lidé mávají a zdraví. Jiní na nás pro změnu koukají, jestli jsme se nezbláznili. Hold v davu se asi neztratíme. V druhé polovině dnešní cesty porucha na Babettě třídy Dragon. Po půl hodině porucha opravena (povolená matka spojkového unašeče). To byla pro změnu porucha, která doprovázela stroj Dragon také po zbytek cesty. Za tuhle první poruchu nejspíš mohla cesta z Lázní Libverda. Cesta jak pro pochod prasat, a že by se v některých dírách to prase schovalo bez problému.

P.S. 1.: Po příjezdu do Vansdorfu jedeme na hraniční přechod Großchönau. Po příjezdu skopčáci padají z kol a musí pro ně přijet DE-sanite. Rychle fotíme a prcháme před cikány a Simírem. Na druhém zpomalovacím prahu opakuje Babetta Dragon závadu z Frýdlantu a to ještě k tomu před stánkem na zmrzlinu, kde je snad milion našich opálených spoluobčanů. Házíme těžký machry a pustíme se do bleskové opravy, kterou má Ing. Trůňa již v malíku. Rychle strojíme zpět Dragona a prcháme. Dav šílí. Zmrzku jsme nestihli :-D.

P.S. 2.: Po pivu nás hlava nebolí, myslíme na to, jak nás bolí prdel. Dnes ujeto  240 km.
Najeto 240 km.

DEN 3.

START v 5:00 z autokempu Jetřichovice směr Děčín. Na začátku cesty neustále nějaké zdržení. Zapomenutý foťák, rozepnutá brašna, lítající plachta na brašny, rozvázaná tkanička od bot, apod. :-D. Zima je ale menší než druhý den. Pádíme si to směr Hřensko. Tam fotíme, tankujeme a vyrážíme na Děčín. Hledáme přívoz, na který po 20 minutách narazíme. Je na druhé straně Labe. Máváme a pískáme na něj. Asi po deseti minutách domorodec ovládající tento pekelný stroj, viz. foto, si nás všímá a dává se do pohybu směrem k nám. Až teď si všímáme, že hned nad námi na břehu je bordel. Doufáme, že jsme nevzbudili lehké děvy po náročné noční šichtě :-D. Po nalodění fotíme a platíme 15Kč za jeden stroj. Musím uznat, že  se jen tak nepoštěstí přebrodit Labe v jeho největší síle na přívozu, který pamatuje Hitlera mladíkem. Když jsme se přebrodili na druhou stranu, zjistili jsme, že cesta, kterou nám zvolil Google, je ze středověku a skládá se z pískovcových kamenů. Mimo jiné je se stoupáním snad 20 stupňů. Dostrkáme stroje za poslední obydlí a vzdáváme to. Z motorů se kouří, jak se pálí spojky. Sjíždíme zpět dolů a hledáme jinou cestu. Dáme se do hovoru s místním domorodcem, kterému zbýval pouze jeden zub vpředu a ten nám vypráví, jak po zmíněné středověké cestě navozil z 1203kou materiál na celej barák. Popravdě jsme mu moc nevěřili, když jsme tu cestu viděli. Abychom nemuseli znova přívozem na druhý břeh, nezbylo nic jiného, než zvolit cestu podél břehu Labe až do Děčína po cyklostezce. Pak dále pokračujeme na Jílové. Poté Krupka Dubí, Litvínov. Cesta ubíhá, ale kopce v Krušných horách jsou opravdu krušné. Babetta třídy Dragon do kopců trochu ztrácí. Zato Tornádo valí a s trochou lidské síly jede jako o závod. Cestou na Moldavu kopec jako bejk, 12km dlouhej. Babetta Dragon stoupá do kopce rychlostí cca. 5km/h a Babetta Tornado s občasným usilovným šlapáním 7km/h. Opravdu nekonečný. Svatou trpělivost měla i dopravní policie, která se za strojem Dragon musela táhnout a nemohla ho předjet. Po sjezdu do Litvínova se opět opakuje stará známá závada na stroji Dragon. Tu už samozřejmě opravujeme ze zavřenýma očima.

Po opravě vyrazíme směr Horní Jiřetín, Nová Ves, Hora sv. Kateřiny, Boleboř, kde se ztrácíme a nabíráme zpoždění 30minut. Po cestě potkáváme domácí zahradní hospůdku U Helmuta, kde nás vítá hospodský a nabízí prvotřídní klobásky a pito. Poté se na radu hospodského vydáváme směr obec Kálek. Prý tam nepotkáme živáčka. V nejprudší zatáčce na nenápadné cestičce sotva pro osobní auto potkáváme Tirák s návěsem. Cestou do Kálku občas zavítáme přes čáru do Německa. Narážíme i na fotografování polonahé ženy ve vysoké trávě. Nejspíš do kalendáře “Pirelli”. Kocháme se a pokračujeme směr Vejprty a Boží Dar. Při zdolávání vrcholu Boží Dar závodíme s dvojicí německých cyklistů a občas jim ten čerstvý vzduch obohacujeme vůní dvoutaktu. Po zdolání vrcholu se začínáme rozhlížet po kempu. Bohužel zjišťujeme, že domorodci nejsou příliš znalí kraje a nabízejí nám kemp až v Karlových Varech. To by byla silná zajížďka a tak pokračujeme v cestě, až narazíme na malý kemp s názvem Zoo Kemp u obce Nejdek. Ubytujeme se a stavíme nejprve jen přístřešek. Kvůli špatnému počasí stavíme stan. V tuto chvíli došlo k poškození LCD displeje našeho fotoaparátu. Fotky se povedly, jedeme dál.
Najeto 244 km.

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE