Cesta po hranicích našeho státu

Venku zima, motorka pod plachtou v garáži a člověk dumá, kam se nadcházející sezonu vydá. Nápadů byl nespočet. Už nevím, zda jsem s návrhem přišel já nebo můj kamarád Matěj, se kterým jsem nakonec cestu podnikl, ale nejvíc se nám oběma zalíbila myšlenka cesty po hranicích našeho státu. A tak jsme se dali do plánování. Prvně jsme prošli články cestovatelů, kteří již stejnou trasu uskutečnili a některé jsme i přímo oslovili. Byly nám poskytnuté různé rady a tipy na cestu, ale nakonec jsme se to rozhodli pojmout po svém. Trasu jsme nabodovali přes portál mapy.cz den po dni tak, aby nás zatáhla do nejzazších koutů naší republiky, ale hlavně tak, abychom se vyhnuli hlavním tahům a poznali tak i méně známé a zapadlé části naší krásné země.

Kapitoly článku

Každý den byl rozvržený tak, aby jeho součástí byla vždy nějaká zajímavost nebo památka, na kterou jsme se chtěli podívat a zároveň tak, aby jeho cílem byl vždy kemp, kde bychom složili hlavy, a to ať už ve stanu nebo v chatce.

Stravování  jsme měli již od prvopočátku naplánované tím způsobem, že pokud nás přepadne hlad, po cestě se vždy něco najde a  pro ty nejhorší případy si přibalíme s sebou i nějaké železné zásoby. Naplánovanou trasu jsme se snažili naimportovat do navigace, což se povedlo a ta nám krásně vykreslila celou trasu od Opavy přes Beskydy , Třeboňskou pánev , Šumavu až po Aš a dále Adršpach ,Krkonoše a zpět do bodu výjezdu.

Ale jelikož moc nevěřím všem těm technickým vymoženostem dnešní doby, nakonec jsem si vypsal i itinerář, který jsem si hodil na motoatlas po slídu tankvaku. Další na řadu přišlo naplánovat co s sebou. Každý jsme napsal seznam věcí, co si budeme chtít zabalit a následně jsme zhodnotili co bude ještě potřeba  a co naopak opravdu s sebou brát nemusíme. Pak už jen stačilo stanovit pevné datum. (Naštěstí se podařilo vyčlenit oběma stejné datum) a to 16 – 21. 5. 2022.

V dubnu jsme si ještě spolu naplánovali menší projížďku, abychom doladili poslední detaily. Matěj dovezl navigaci, abychom tam mohli nahrát trasu a pokusili se spárovat intercomi. Což se nakonec ukázalo jako nadlický výkon, který jsem přisuzoval hlavně mé koupi intercomu na portálu Wish.

V návalu nadšení jsem si všechny potřebné věci začal dávat dokupy již od začátku května. Čtrnáct dní před odjezd jsem tedy Matějovi zaslal fotku a seznam všeho co mám již nachystané. Nicméně jeho odezva byla taková, že jsem blázen, že on s přípravami ještě ani nezačal. Týden na to, se Matěj přece jen odhodlal a sbalil. Naše nadšení ale brzo opadlo, jelikož jsme zjistili, že se ani jeden nevlezeme do připravených kufrů. Největším problémem u mne byl stan, staré áčko zabírající celý topcase, a spacák, který spolu s náhradními díly a nářádím na babču zaplnil celý pravý kufr a levy pro změnu zabíralo oblečení . Matěj to nakonec vyřešil pořízením válce a já na zbytek věcí přibral batoh. Vše tedy zabaleno, nachystáno, už jen přežít poslední směny v práci a mohli jsme vyrazit.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (27x):


TOPlist