Motocyklové příběhy 10. – Jeseníky se neomrzí
Text: Michal Prskavec | Foto: Michal Prskavec | Video: Michal Prskavec | Zveřejněno: 21.4.2021 | Zobrazeno: 5 587x
Na dnešní výlet se opět vydáváme do Jeseníků a kromě ježdění si užijeme i dost chození.
Někdy je potřeba sesednout z motorky a vydat se pěšky, abychom mohli objevit a prozkoumat další zajímavá místa. Na konci videa se můžete těšit na moje zhodnocení Hondy Africa 1100.
První zastávkou a hned s procházkou krásnou přírodou Jeseníků je Lesní bar. Místo je vybaveno posezením, ohništěm a speciálními žlaby, kde je možné osvěžit se pramenitou vodou, či nápoji, které se zde chladí. Uvařit si zde můžete kávu i čaj a k občerstvení jsou zde k dispozici drobné pochutiny. (GPS 50.2249981N, 17.0554039E)
Po návratu k motorce vyrážíme směrem Rejvíz, kde se nachází Mechové jezírko (GPS 50.7402086N, 15.5397442E). Opět si člověk musí šlápnout, ale to, co uvidíte, rozhodně stojí za tu námahu.
Jeseníky jsou známé i množstvím jeskyní, které jsou rozeseté po okolí. My se rozhodli navštívit Jeskyně Na Pomezí, jenž jsou známé výskytem devítí druhů netopýrů a vrápenců a jedná se o jejich významné loviště (GPS 50.2459697N, 17.1384303E).
Nedaleko České Vsi je skalní útvar Čertovy kameny, který si rovněž nemůžeme nechat ujít po železných schodech se vydáváme na jejich vrchol odkud je parádní výhled do kraje. (GPS 50.2454428N, 17.2364100E)
Do Zlatých Hor je to asi půl hoďky po pěkné silnici. Z nepřeberného množství zajímavostí, které nabízejí si vybíráme rozhlednu Biskuská kupa, která je nejstarší v Jeseníkách (GPS 50.2569333N, 17.4288597E). Kopec, na kterém stojí, je částí Zlatohorské vrchoviny a zároveň i nejvyšším bodem Hynčické pahorkatiny. Patří mezi vrcholy Koruny hor Polska.
Den zakončujeme u Zlatého jezera, kde si užívíme západ slunce a vstřebáváme zažitky dne. (GPS 50.2776375N, 17.3966675E).
Než opustíme Jeseníky, navštíme vodní tvrz v Jeseníku, kde je expozice ukazující temnou dobu, kdy se ženy upalovaly za čarodějnictví. Gotická tvrz vznikla pravděpodobně kolem roku 1328. Tvrz byla majetkem vratislavských biskupů, a to až do její konfiskace v roce 1945. Současnou podobu získalo sídlo po požáru v roce 1727, kdy bylo upraveno v pohodlnou rezidenci. (GPS 50.2297600N, 17.2070400E)
Mapa:
Informace o redaktorovi
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.